101. V Klatovech 28. května 1595. František Holzschuh, hejtman vojenský, žádá purkmistra slavkovského za opatření v příčině tří vojáků najatých ve Slavkově, kteříž mu sběhli

102. V Čáslavi 29. května 1595. Vilém Trčka z Lípy, nejvyšší nad plukem jízdy, vymlouvá Kutno horským stížnosti na jeho vojíny

103. Na hradě Pražském 8. června 1595. Císař vysílá k Chebským komisaře, kteří mají vyjednávati o pomoc proti Turku

104. V Praze 8. a 9. června 1595. Zpráva poslů falckých o tom, co po přijetí len českých jednali v příčině smlouvy dědičné

105. [10. června 1595]. Odpověď Rokycanských císaři na stížnosti arcibiskupovy v příčině obsazování fary

106. (3. [13. června 1595 praes.]. Žádost faráře proseckého k arcibiskupovi pražskému v příčině zadrženého desátku

107. 14. června 1595. Paměť o jednání císařských komisařů s Chebskými o povolení pomoci proti Turku

108. V Rakovníce 19. června 1595. Rakovničtí žádají Klatovských za zprávu o lidu válečném ležícím prý u Klatov

109. 26. června 1595. Dobré zdání účtárny komory české v příčině závazku Horní Lužice k dopla cení příspěvku k ochraně hranic charvatských

110. Na Peltenberce 5. července 1595. Probošt peltenberský žádá arcibiskupa pražského za přímluvu k císaři v příčině přehlídky lidu válečného

111. V Brtnici 19. července 1595. Žádost Hynka z Valdštejna k Adamovi z Hradce v příčině přehlídky vojska českého

112. V Chomutově 22. července 1595. Zpráva hejtmana panství chomutovského o stavbě koleje jesuitské v Chomutově a příčinách, proč lid městský dochází ke službám božím luterským

113. 22. července 1595. Purkmistr a městští radní chomutovští víry pod obojí hájí se při komoře české proti žalobě, že zanedbávají katolických služeb božích

114. V Římě 5. srpna 1595. Kardinál Cintino Aldobrandini oznamuje arcibiskupu pražskému, že papež s pochvalou vyslechl zprávu o jeho zásluhách o církev; schvaluje úmysl arcibiskupův v příčině semináře kněžského a napomíná ho, aby při císaři bedlivě se přičinil za vypuzení kacířů ze sousedství města Budějovic

115. Před Ostřihomem 6. srpna 1595. Vilém Trčka oznamuje Adamovi z Hradce o nezdařeném útoku Turků na pevnost Ostřihom a žádá, aby hladovícím vojákům jeho poslán byl žold

116. [1595.] Počátečtí stěžují si Adamovi z Hradce do německých jezdců, že nezaplatili za stravu ani za ubytování

117. V Týně Horšově 10. srpna 1595. Arciděkan horšovotýnský líčí arcibiskupovi pražskému nesnáze, jaké jest inu snášeti, a žádá za naučení v příčině pohřbívání osob strany pod obojí

118. 11. srpna 1595 (praes.). Stížnosti faráře v městečku Sedlci přednesené arcibiskupovi pražskému spolu se žádostí za jiné místo

119. Na hradě Pražském 21. srpna 1595. Císař Rudolf II. žádá císařského rychtáře a primasa na Horách Kutných za půjčku peněz

120. 22. srpna 1595. Arcibiskup pražský vyslovuje nelibost děkanovi budějovickému, že mnozí faráři okrsku jeho neuposlechli rozkazu v příčině propuštění svých "souložnic"

121. Na hradě Pražském 24. srpna 1595. Císařský rozkaz daný Adamovi z Hradce v příčině selského povstání v Horních Rakousích

122. 25. srpna 1595. Rokycanští utíkají se k císaři za ochranu proti arcibiskupu pražskému v příčině obsazování fary

123. Na klášteře Broumovském 25. srpna 1595. Opat břevnovský a broumovský slibuje arcibiskupovi pražskému, že bude pečovati o to, aby klášteru Sázavskému byly vráceny statky jeho

124. Na klášteře Broumovském 25. srpna 1595. Opat břevnovský žádá presidenta komory české za přímluvu k císaři, aby klášteru Sázavskému navráceny byly statky jeho

125. 26. srpna 1595 (praes.). Stížnost beneficiata krumlovského J. Stannaria přednesená arcibiskupovi pražskému do kaplana krumlovského Benedikta Rottlanda

126. V srpnu 1595. Stížnost arcibiskupa pražského přednesená presidentovi komory české do hejtmanův a správců panství královských, že fedrují rozličné sekty nekatolické

127. září 1595. Arcibiskup pražský vyvracuje císaři stížnosti Rokycanských v příčině osazování fary jejich

128. V Českých Budějovicích 3. září 1595. Budějovičtí oznamují císaři, že k žádosti jeho přitiskli pečeť svou ke dvěma císařským listům dlužním

129. 5. září 1595 (praes.). Arcibiskup pražský žádá císaře, aby vymínil pro sebe kollatury far na statcích navrácených manželce Ladislava Popela z Lobkovic

130. Na hradě Pražském 9. září 1595. Komora česká nařizuje hejtmanům na panstvích královských, aby nikde netrpěli sekt nekatolických

131. 11. září 1595. Nařízení císařské dané radě Starého města Pražského o některých kuších z praku někdy Žižkova

132. 12. září 1595. Arcibiskup pražský prosí císaře za opatření v příčině kazatelů luterských vtíra jících se do Čech z ciziny a podporovaných mistry koleje Karlovy v Praze

133. 12. září 1595. Stížnosti arcibiskupa pražského přednesené císaři v příčině vypuzování kněží katolických od kostelův a dosazování kazatelů luterských i jiných sektářských

134. V Českém Krumlově 17. září 1595. Petr Vok z Rožmberka vyčítá arcibiskupu pražskému, že poručil odstraniti bez jeho vědomí kaplana krumlovského

135. Na hradě Pražském 20. září 1595. Císařské nařízení obyvatelům měst Slavkova, Šenfeldu a Lauterbachu v příčině pasení dobytka a jiných škod v lesích na panství bečovském, kinžvartském a tepelském

136. Na Milivšté 4. října 1595. Přech z Hodějova žádá Jana Jiřího ze Švamberka, aby omluvil ho při císaři v příčině žádané půjčky

137. Na hradě Pražském 5. října 1595. Nejvyšší soudcové zemští žádají hejtmana kraje chrudimského, aby napomenul jízdu najatou od stavil českých, která jest přehlížena u Svitav, ať nečiní škod obyvatelstvu

138. Na hradě Pražském 5. října 1595. Přísedící soudu zemského oznamují biskupovi olomouckému, že jezdcům prohlíženým u Svitav nebyla učiněna přípověď, že budou chováni na jeho útraty

139. V Žatci 9. října 1595. Žatečtí posílají císaři 400 kop míšeňských půjčky k potřebám válečným.

140. 12. října 1595. Smlouva kupní o hrad mostský, jejž císař prodává obci města Mostu se vším příslušenstvím

141. Na hradě Pražském 14. října 1595. Císař odpouští arcibiskupovi pražskému nedoplacené berné a posudné ze špitálu řádu křížovnického konec mostu, ale chce, aby správcové jeho byli potrestáni za svou nedbalost

142. V Rakovníce 14. října 1595. Rakovničtí posílají komoře české půjčkou k účelům válečným 200 kop míšeňských

143. V Praze 26. října 1595. Děkan kadanský dává zprávu arcibiskupovi Zbyňkovi o povolání cizího kazatele do města a o založených školách pokoutních, žádaje za ochranu v tom

144. 28. října 1595. Purkmistr a rada v Budějovicích Čes. odvádějí nejvyšším berníkům sbírku z potravin

145. V Rakovníce 28. října 1595. Rakovničtí žádají Pražany staroměstské, aby jim sečkali s berní domovní nebo založili je na krátký čas

146. V Praze 3. listopadu 1.595. Konsistoř pod obojí v Praze obsílá všecky faráře kutnohorské i faráře kankovského

147. V Praze 20. listopadu 1595. Odpověď arcibiskupa pražského daná komoře české na stížnosti Par dubských v příčině osazení fary a sám přednáší své žaloby na ně, že přijímají kněží "zmatečné"

148. Na hradě Pražském 20. listopadu 1595. Mandát císařský, kterým se zakazuje pouštěti prskavky a stříleti z ručnic v městech Pražských

149. V Praze 21. listopadu 1595. Rozkaz císařský daný komoře české v příčině dohledu nad výrobou sanytru v městech a odvádění jeho správci zbrojnímu

150. 1595. Starší nad havíři v Kutné Hoře žádají nejvyššího mincmistra za přímluvu k císaři, aby kněží jejich nebyli poháněni do Prahy před konsistoř strany pod obojí

151. Na hradě Pražském 23. listopadu 1595. Nařízení císařské dané Jáchymovským v příčině pytláků na panstvích chomutovském, červenohrádeckém a přísečnickém

152. V Praze 29. listopadu 1595. Císařský rozkaz daný hejtmanovi panství pardubského v příčině kněze, kteréhož arcibiskup podal k faře pardubské, a v příčině vyšetření osob víry kalvínské a pikartské

153. V Týně Horšově 2. prosince 1595. Vilím z Lobkovic hájí vůči arcibiskupu pražskému své právo kollatorské k faře horšovotýnské

154. Na hradě Pražském 4. prosince 1595. Císař nařizuje Kutnohorským, jak jest jim si vésti v při čině sanytru a střelného prachu vyrobeného v městě jejich

155. Na hradě Pražském 5. prosince 1595. Císař vysvědčuje Rokycanským. že zapůjčili k potřebám válečným 200 kop míšeňských

156. 11. prosince 1595. Arcibiskup pražský žádá Viléma z Lobkovic, aby zase přijal do Týna Horšova kněze katolického

157. V Týně Horšově 23. prosince 1595. Vilém i Lobkovic opětně ohrazuje se proti arcibiskupovi pražskému v příčině osazení fary horšovotýnské

158. 1595. Poznamenání, kolik sebráno a odvedeno sbírky zemské r. 1595 z poddaných obce, špitálův a záduší města Hory Kutné

159. 1595. Poznamenání, kolik vybráno a vydáno ze sbírek a defensí léta 1595 berníky

Úvod

160. V Praze 27. prosince 1595. Císař žádá tajnou radu svou a nejvyšší úředníky zemské svolané k poradě za dobré zdání, jaké by požadavky měly býti předloženy stavům na příštích sněmích v království Českém i v zemích přivtělených v příčině nebezpečí hrozícího od Turka

161. [27. prosince 1595.] Články chystané pro královskou předlohu na příští sněm český, které dodány byly tajné radě císařské a nejvyšším úředníkům zemským k poradě, aby podali o nich dobré zdání

162. Na hradě Pražském 5. ledna 1596. Mandát císaře Rudolfa II., jímž rozepisuje sněm obecný stavům českým ke 13. dni února

163. V klášteře Světeckém 20. ledna 1596. Kněz Jan Bireš v klášteře Světeckém dává zprávu arci biskupovi pražskému, že do vsi Křemyže byl uveden kazatel luterský

164. Na hradě Pražském 22. ledna 1596. Císař nařizuje Kutnohorským, aby dali odpověď na stížnost Plzeňských v příčině předního místa ve shromážděních stavu městského po Pražanech

165. V Praze 29. ledna 1596. Dvorská komora žádá komoru českou, aby sepsala článek pro předlohu královskou v příčině nevydávání opisů z registratury komorní osobám soukromým ve sporech jich s prokurátorem komorním

166. V Českých Budějovicích 10. února 1596. Město české Budějovice vysílá zástupce své na sněm království Českého

167. V Budějovicích českých 10. února 1596. Přiznavací list Budějovských z berně povinné z poddaných

168. V Praze 11. února 1596. Arcibiskup pražský oznamuje hejtmanovi panství lysského, kdy přijede na Lysou k visitování kněžstva

169. 14. února 1596. Předloha královská přednesená sněmu českému

170. [ 14. února 1596.] Příloha ku předloze královské, v níž vyloženy jsou důvody, proč třeba vydatné pomoci peněžité k válce proti Turkům

171. 114. února 1596.] Druhá příloha ku předloze královské o některých potřebách zemských

172. 15.-16. února 1596. Zprávy o sněmování stavu městského

173. Na hradě Pražském 19. února 1596. Císař žádá Plzeňské, aby postavili se v rukojemství za něho v jistém dluhu

174. V Rakovníce 23. února 1596. Rakovničtí píší svým vyslaným na sněmu o vyřízení rozličných potřeb městkých

175. 1596. Dobré zdání k obhajování přednosti Kutnohorských na sněme před Plzeňskými

176. 24. února 1596. Doklady Kutnohorských ve sporu s Plzeňskými o přednost na sněmě

177. V Praze 25. února 1596. Komora dvorská připomíná císaři nevykonané usnesení sněmovní z r. 1586 v příčině zastavení některých statkův a len koruny České za větší sumy peněz

178. 27. února 1596. Dobré zdání komory dvorské o žádosti stavů českých, aby berně domovní na zaplacení lidu válečného v Uhřích zůstavena byla v moci jejich

179. Na konci února 1596. Replika císařská všem třem stavům království Českého na jich sněmovní svolení

180. 1. března 1596. Zápisy o sněmování stavu městského

181. V Praze 5. března 1596. Císař žádá město Cheb, aby setrvalo ještě nějaký čas v rukojemství zaň městu Erfurtu

182. V Rakovníku 7. března 1596. Rakovničtí vyslaným svým na sněme vyslovují svůj povděk nad tím, že sleveno jim bylo něco s berně

183. 8. března 1596. Staroměstští kvitují Kutnohorské z berně domovní přijaté z poddaných jejich.

184. V Šnekndorfu 8. března 1596. Dětřich ze Švendy Petru Vokovi z Rožmberka: přeje sobě, aby sněm český povolil císaři žádanou pomoc proti Turku, a radí, aby utvořeno bylo samostatné vojsko české pod vlastním vůdcem, za něhož hodil by se nejlépe sáni Petr Vok z Rožmberka

185. 8. března 1595. Účtárna komorní oznamuje komoře české, že po výpočtu jejím výnos zastavených berní a posudného z panství storkovského a beeskovského v Dolní Lužici již převýšil úroky ze sumy zástavní, a tudy lze požadovati značné sumy z len dotčených

186. V březím 1596. Kutnohorští žádají sněm český, aby byli osvobozeni od berní uložených jím.

187. Ve Vratislavi 11. března 1596. Bedřich, kníže lehnický a břežský, zavazuje se císaři, že knížetství jeho mají spadnouti na korunu Českou, jestli by nezůstavil mužských dědiců

188. 11. března 1596. Stavové čeští dávají přitisknouti pečet zemskou k listu, který má býti učiněn purkrabím karlštejnským v příčině inventování privilejí a svobod království Českého

189. [11. března] 1596. Sněm český dává přitisknouti pečeť zemskou k listu věřícímu poslům vypra veným do království Polského

190. [11. března] 1596. Stavové čeští na sněmu dávají přitisknouti pečeť zemskou k listu věřícímu osobám vyslaným v příčině plavby po Labi

191. [13. března] 1596. Stavové čeští na sněme přijímají Vavřince Sittera za obyvatele království Českého

192. [11. března] 1596. Stavové čeští na sněme přijímají za obyvatele království Českého Karla Magna

193. 11. března 1596. Rytířstvo české na sněme přijímá do stavu svého Jana Tonnera z Truppachu, radu nad apellacímí

194. 12. března 1596. Stavové čeští na sněme dávají povolení Alžbětě z Lobkovic, aby dvůr selský v Bubnech náležející k úřadu nejvyššího purkrabství pražského byl jí osvobozen a vložen do desk zemských

195. 13. března 1596. Sněm království Českého dává soudu zemskému plnou moc v příčině statků, jež mají býti odprodány a zase přikoupeny k úřadu nejvyššího purkrabství pražského

196. Usnesení sněmu obecního, zahájeného 14. dne února a ukončeného 13. dne března 1596.

197. Císař dal 3. dne února 1604 stavům království Českého dva reversy v příčině berní a pomocí, které svoleny byly na sněmích konaných r. 1595 a v době od 14. dne února do 13. dne března 1596.

198. 20. března 1596. Nařízení berníkům krajským, aby se dostavili na hrad Pražský ku přísaze úřední 276

199. V Brně 22. března 1596. Stavové markrabství Moravského přednášejí císaři stížnosti do českého lidu válečného a přimlouvají se za Znojemské, aby škoda učiněná jim od vojska byla nahrazena ze žoldu

200. Na hradě Pražském 26. března 1596. Nejvyšší úředníci a soudcové zemští nařizují městům Pražským o sčítání komínů