1595. — Orig. v archivu Kutnohorském o. 4919/5.

VMti vysoce urozený pane, pane nejvyšší pane mincmejstře etc. Vedle toho milostivý pane před VMtí se vší uctivostí přednášíme, doslechše toho tovaryšstvo havířské a lid horní, kterak by opět dnův těchto pominulých pan administrátor a farářové konsistoře arcibiskupství Pražského pod obojí přijímajících pánům šephmistrům a pánům spoluradním, zde na Horách Kutnách, psaní půhonné učinili, pokládajíc jim jistej den, aby ode všech čtyř far i tolikéž z Kaňku kněží a správce církevní před nimi v konsistoři v kolleji císaře Karla postavili: v čemž dotčené tovaryšstvo a lid horní se na odpor stavějí a pronášejí, že oni k tomu nijakž (aby tak vedle takové citací kněží zdejší a správcové církevní do konsistoře od pánův šephmistrův vysíláni a dostavováni býti jměli) přijíti nedopustí, poněvadž oni všickni z své krvavé práce a sami z sebe na pomoc k vychování jich nemalé zbírky každoročně činí a oni správcové církevní, že této vší obci i všemu lidu hornímu v čistotě slovem božíni a velebnými svátostmi posluhují a že nic nového mimo to, jakž za jejich paměti předešlí děkanové a kněžl vedle pravidla slova božího při této obci vyučovali, oni před sebe neberou. I milostivý pane ráčíte znáti jaká zběř a čeládka horní z rozdílného národu při těchto Horách Kutnách prací horních sobě oblíbivší do vůle své se zdržuje, bez kteréžto takové čeládky tyto Hory bejti téměř ani jednoho dne nemohou. I jest se toho obávati, kdyby pan administrátor a farářové konsistoře Pražské takovejm citováním tyto naše kněží z Hor vyzdvihovati předce chtěli, aby mezi lidem horním z toho nějaký rozbroj a pozdvižení, kdyby jich obhajovati, tak jakž se v tom pronášejí, chtěli, nevznikl, aneb lid tento horní potom se z Hor nevyzdvihl, čehož pán Bůh uchovati rač. I v té při čině před VMtí to tak v sprostnosti přednášíme a VMti se vší uctivostí, jakožto vrchnosti nejvyšší od JMCské pána pana nás všech nejmilostivějšího nám a lidu hornímu a těmto Horám vystavené, poníženě na místě všeho tovaryšstva a lidu chudého horního prosíme, poněvadž pokoj, láska a svornost jakž mezi kněžími našimi a lidem horním až dosavad trval a zůstával a my všickni i se vším tovaryšstvem a lidem horním pod milostivou a otcovskou předně JMCské a VMti péčí a ochranou zůstávajíce v čistotě slova božího od těchto správců posloucháme, že pro ujití a vzniknutí budoucích nějakých roztržitostí a nevolí všeckno tovaryšstvo a lid chudej horní v své laskavé ochraně míti, to předjíti a před JMCskou pána pana nás všech nejmilostivějšího) a rady JMCské to přednésti a toho žádati ráčíte, aby JMCská to milostivě naříditi ráčil, aby pan administrátor a farářové konsistoře Pražské od takového citování kněží Horských přestali a příčiny k budoucím roztržitostem lidu hornímu nedávali. V čemž ve všem VMti sebe a všeckno tovaryšstvo a lid chudej horní k ochraně poroučíme. Acturu anno 95. Starší nad havíři hor stříbrných na Horách Kutnách.