Rukop. v archivu města Prahy. Stará sign. 1083, nov. 112, fol. II.

JMt Římský císař a Uherský, Český etc král pán náš nejmilostivější od stavuov království tohoto Českého, poddaných svých věrných milých, že jsou se k tomuto nynějšímu od JMCské etc položenému sněmu obecnímu poddaně a volně najíti dali, milostivě a vděčně přijímati a jich podle toho tejna činiti neráčí, ačkoliv jest stavuov pro veliké nedostatky, kderejchž sou spolu s poddanými svými od mnoha let pořád zvláště za příčinou mnohých neúrod při hospodářstvích a živnostech svých po cítili, rozepsáním tohoto sněmu milostivě ušanovati a ušetřiti chtíti ráčil, avšak jest toho z tý věrné a otcovský péče, kderouž vo všecko křesťanstvo, obzvláště pak vo království české, aby s zeměmi k němu příslušejícími před nepřítelem Turkem a jeho ukrutenstvím každého času v dobrém a stálém bezpečenství zuoštávati mohlo, jíniti ráčí, nikoliv pominouti nemohl; neb tomu jmenovaní stavové z tohoto předložení dostatečně vyrozumějí, že dotčený nepřítel jsouce podle hodnověrných zpráv, kderéž JMCská etc z jistých míst jmíti ráčí, netoliko dobytím tak hlavní pevnosti Vostřehoma a zámku Vyšehradu s některými jinými zámky nýbrž také i porážkou drahně tisíc dobrých a zkušených vojákuov velice uražen, a k tomu od visíruov a nejpřednější své duochovní vrchnosti, muffti řečené, aby toho bez pomsty nenechal, napomenut a veden, toho konečného oumyslu jest s velikou a ne mnoho před tím slejchanou mocí hned při nastávajícím času jarním proti Jeho Lásce knížeti Sedmihradskému JMCské etc panu švagru (kderýž jest loňského roku z Valašské země Sinán baše předního vizíra tureckého s odnětím a obdržením čtyř znamenitých a dobře opatřených pevností za Dunaj zahnal, veliký počet lidu porazil) sám osobně táhnouti, nic méněji podle toho do království Uherského i Charvátského silné vojsko (zásobíce se časně se všemi k tak znamenitý válce náležitými potřebami) vypraviti. Z kderýchžto příčin vidí se JMCské za potřebu býti, aby stavové království Českého, majíce o tak velikým nastávajícím nebezpečenství (kderéž se na všecky tyto země valí) dostatečnou vědomost, spolu s JMtí jakožto králem a pánem svým na ty cesty, jak by tak velikomocnému nepříteli a předsevzetí jeho s pomocí pána Boha všemohoucího odepříno a odoláno býti mohlo, bedlivě pomyslili a pro obhájení svaté víry křesťanské, též také pro zachování vlasti, manželek a dítek svých příkladem předkův svých k věčný pochvale a památce národu svého českého všelijaké příhodné prostředky a pomoci vobírali, a tak stavuom svaté říše i jiným potentátům a zemím na sobě dobrý a chvalitebný přiklad ukázali.

A poněvadž jest při mnohých předešlých sněmích to předně bedlivě rozjímáno bejvalo, kderak pán Buoh všemohoucí pro hříchy, mnohé nepravosti a rozpustilosti každého času lid svuoj křesťanský tyrany, jako Turkem a jemu podobnými pohany, jakožto metlou svou i jinými mnohými stížnostmi a ranami hodně a spravedlivě trestávati ráčil, a protož i těchto nebezpečných časů žádná pochybnost není, když se jeden každý poníženým a skroušeným srdcem v svatým pokání a hříchuov přestání kořiti bude, od takových hřichův a nepravostí přestane, že milostivý pán Buoh, kderýž dokonalého pádu lidu svého věrného žádostiv není, hněv svuoj zase od nás odvrátiti a nad všelijakými nepřátely, zvláště pak ruhači jména syna svého pána a spasitele našeho každého času šťastného vítězství popříti a uděliti ráčí. A protož JMCská ráčí všech tří stavuov milostivě a otcovsky napomínati a za to žádati, aby předně jistý a stálý řád, jak by se všickni obyvatelé pro ukrocení hněvu božího při modlitbách, postech a jiných křesťanských chvalitebných a dobrých skutcích příkladem mnohých pobožných křesťanuov a zvláště předkův svých po všem království chovati měli, s pilností nařídili a potomně k dalšímu jednání a traktaci JMCské předložených a vysoce duoležitých věcí, kderejmž z obzvláštních dvou spisuov pod literou A. B. obšírněji vyrozumějí, přistoupili a v tom ve všem se k JMU (jakž té nepochybné, důvěrné a dokonalé naděje k nim býti ráčí) upřímně a volně ukázali.

A jakož toho obzvláštní a duoležitá potřeba jest, aby pomezní zámci a hraničná místa v království Uherském před všelijakým nebezpečenstvím dobře a náležitě opatřena a lid válečný, kterýž se na týchž pomezních [zámcích] zdržuje, jakožto staří a zkušení vojáci každého času podle nastalých potřeb v poli proti nepříteli s dobrým prospěchem potřebováni býti mohli; i poněvadž se to jinším zpuosobem státi a vykonati nemuože, než aby jmenovaný lid na určitý časy svou jistou a pořádnou záplatu míval, JMCská stavuov tolikéž milostivě a otcovsky žádati ráčí, aby ony všecky potřeby hraničné, kderýmž jsou při nejedněch sněmích obecních obšírně a dodatečně vyrozuměti mohli, bedlivě povážili a z té upřímné, věrné a poddané lásky, kderouž jest k sobě JMCská etc od nich každého času s obzvláštním svým milostivým zalíbením v skutku seznati ráčil, pro retuňk a ochranu častopsaných pomezních a hraničných míst domovní berni ještě za jiná tři léta pořád zběhlá, počnouc od posledního terminu, vším tím zpuosobem jako předešle z své dobré a svobodné vuole netoliko svolili, nýbrž také to při tom skutečně nařídili a opatřili, aby již jmenovaná berně při vyjití jednoho každého terminu vždycky zouplna a bez umenšení vycházela, a proti těm, jenž by se podle zavření sněmovního poslušně zachovati a berni svou složiti neb odvozovati zanedbávali, beze všeho a všelijakého ušetření s exekucí přikročeno, nicméně také každého kvartálu tak mnoho peněz z dotčené domovní berně na hranice dodáváno bylo, z nichž by tomu ubohému a potřebnému lidu válečnému zapůjčení státi á to zase potomně při pořádným placení na jich službě poraziti se mohlo. A poněvadž na tom stavové žádné škody neponesou, JMCská etc. té milostivé naděje býti ráčí, že z příčin oznámených a pro ochranu týchž hranic milostivou žádost JMCské etc. naplniti a v tom ve všem se poddaně ukázati nepominou.

Vedle toho stavové sobě ku paměti přivésti mohou, že sou pominulého léta 93 na vychování JMCské etc. dvoru posudní z každého věrtele bílého i ječného piva, kderéž se na prodaj vystavuje, šest grošův českých dáti svolili a jak by se při odvozování a spravení takového posudného k osobám k tomu nařízeným jeden každý z obyvatelův království tohoto chovati měl týmž sněmem dostatečně opatřili. I poněvadž takové posudní již vychází, JMCská ac stavův věrných poddaných svých milých (kderýmž nedostatkové JMti, v nichž nynějšího času za příčinou té odevřené války postaven jest, pro niž jest také dobrý díl statkuov svých komorních zastaviti a odprodati i k tomu ještě v znamenitou sumu peněz vzdlužiti se ráčil, dobře povědomí jsou) vo další pomoc a svolení téhož posudného ještě za jiná tři léta pořád zběhlá vším tím zpuosobem, jako léta etc. 93, milostivě žádati a k nim té celé naděje býti ráčí, že to z upřímné, poddané a věrné lásky netoliko dobrovolně učiní, nýbrž také v zavření sněmovním to dostatečně nařídí, aby se jeden každý ze všech várek, buď že by vařil neb nevařil, listgja přiznavacím pořádně přiznával, a žádných v tom obmyslův neb forteluov, jakž jest se toho od mnohých až posavad dalo, pod skutečným trestáním neužíval a užívati nemohl.

A poněvadž často jmenovaní stavové království českého z tohoto přednesení, obzvláštně pak z artikulův [v] postranných spisech jim poddaných, takovým vysoce duoležitým znamenitým a pilným potřebám dostatečně vyrozumějí, JMCská etc. jich milostivě a otcovsky napomínati a žádati ráčí, aby to vše jim samým k dobrému a užitečnému, k brzkému vyřízení pro uvarování zbytečných outrat, ano i proto, aby dlouhým pruotahem takového sněmovního jednání soud zemský (nad čímž by sobě mnozí z obyvatelův království tohoto ztěžovati a v spravedlivostech svých skrácení nésti museli), k odkladu nepřišel, z obzvláštní pilnosti a bedlivosti fedrovali, též také se vedle JMCské milostivé duověrnosti svolením jich upřímně, poddaně a povolně ukázali.

A což tak stavové království tohoto na tyto JMCské etc. milostivé žádosti z upřímné, věrné a poddané lásky učiní, mohou tím jisti býti a na to se dobře ubezpečiti, že to JMCské etc. v žádné zapomenutí přijíti nemá, nýbrž vejš dotčeným stavuom všem společně i jednomu každému zvláště vší milostí svou císařskou etc. skutečně toho zpomínati a nahrazovati a v potřebách obecních i obzvláštních podle vší náležitosti a možnosti jich opouštěti chtíti neráčí; nicméně také JMCská etc. stavy vedle starobylého pravidelného pořádku a obyčeje, aby jim takové dobrovolné svolení na jich privilegiích, svobodách, starobylých zvyklostech a pořádcích beze škody a újmy bylo, dostatečným reversem opatřiti a jejich milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostati ráčí.