196. Usneseni sněmu obecního, jenž svolán byl na hrad Pražský ke dni 13. února a zahájen dne 14. února, ukončen pak 13. března 1596.
Úřední zápis deskový v kvaternu "Bílej sněmůy obecních od 1583 do 1602" č. 2. fol. H. 7.
Tito artikulové na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta Páně tisícího pětistého devadesátého šestého v středu po neděli, jenž [slově devítník, a zavřín téhož léta][
Závorkou hranatou opatřená slova chybí v původním zápisu kvaternu úředního, doplnili jsme je z tištěných artikulů sněmovních.] v středu po neděli Reminiscere při přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána, pana Rudolfa II. Římského císaře, Uherského a Českého etc. krále etc. ode všech tří stavův království českého svoleni a zavříni jsou.
Pomoc naše ve jménu Páně, kterýž učinil nebe i zemi! Jakož jest JMt Římský císař, Uher. ský, Český etc král, etc pán náš nejmilostivější, z vysoce důležitých a nevyhnutedlných příčin sněm obecní stavům království Českého, věrným poddaným svým, milostivě rozepsati a v něm ukrutnou tureckou zuřivost, kterouž předkem cti a chvále pána Jezu Krista spasitele našeho a všemu křesťanskému náboženství, též i všem okolním a panství jeho přísedícím blízko lidem jakž nejvejš možné škoditi usiluje, milostivě přednésti a k společnému vedle stavův svaté Římské říše též jiných zemí a krajin JMCské náležitých témuž nepříteli k odpírání jich milostivě a otcovsky napomenouti ráčil, tomu všemu jsou stavové z oustního JMCské oznámeni i také z sněmovního předložení a dvou spisův podle toho podaných obšírně porozuměli. A poněvadž to vůbec vědomé jest, že války nebezpečné i všecky věci jiné zlé a odporné pro hříchy naše od pána Boha všemohoucího na nás přicházejí, na tom jsme se předkem snesli, abychom se všickni srdcem skroušeným a poníženým ku pánu Bohu našemu utekli a při svatých modlitbách, postech a jiných křesťanských a pobožných pořádcích se tak, jakž to vůbec podle milostivého JMCské s stavy království tohoto snesení mandáty otevřenými po krajích oznámeno bude, chovali, té nepochybné a celé naděje jsouce, že všemohoucí pán Bůh nás i všecko křesťanstvo před tou tureckou ukrutností a přede všemi zlými věcmi milostivě ochrániti a JMCské králi a pánu našemu nad tím úhlavním nepřítelem šťastné vítězství dáti ráčí. K čemuž abychom my také z poddané lásky JMCské pro obhájení našich milých přátel a sousedův ano i nás samých opravdově a náležitě napomáhali, na tom jsme se s JMCskou poddaně snesli, aby JMCská do pštoluňku svého předkem patnácte set koní zbrojných, pet set arkabuzlrův a regiment knechtův tři tisíce silný a dále druhý regiment knechtův též tři tisíce silný aneb na místo jeho tak velký počet Vallonů, co by jich na tu sumu peněz, kteráby na ten jeden regiment knechtů jíti měla, přijíti ráčil; kterýmžto dvěma tisícům koní a lidu pěšímu, co na ně přijde, tak jakž připiš pšto-luňkův od JMCské stavům podaný ukazuje, stavové z i šest měsícův a k tomu rejtharům anrithu za puoi měsíce a knechtům laufgelt a po tom obojím abcugu též za půl měsíce platiti mají. A aby to tím lepším řádem konáno býti mohlo, ráčil jest se JMCská s stavy snésti, aby z každého stavu osoby dvě nařízeny byly, totiž z stavu panského Adam z Šternberka a na Sedlci, hejtman Nového města Pražského, Hertvík Zeidlic z Šenfeldu a na Zvoliněvsi a Chocni, JMCské rada a JíMCové, jakožto králové České podkomoří; z stavu rytířského Kristof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, Radslav Vchynský ze Vchynic a na Teplici a Zahořanech, JMCské rada, a z stavu městského Vavřinec Břekovec z Závořic, JMCské rychtář, Václav Fafout jinak Pražák, měšťané Starého i Nového měst Pražských, kteříž týž sbírky zemské a všecky dole svolené pomoci od berníkův krajských k sobě přijímati a je podle milostivé vůle JMCské a nejvyšších úředníkův a soudcův zemských na placení tomu vejš psanému lidu válečnému, nicméně také i na hranice a osazení zámkův pomezních odvozovati a potom z toho ze všeho počet pořádný učiniti mohli, k nimž také JMCská dvě osoby, kteréž by se JMti líbily, tak aby o tom, co se týchž sbírek sejde i zase vydá, vědomost míti mohly, naříditi moci ráčí. Při tom pak ráčil jest JMCská to milostivé zakázání stavům učiniti, že za nejvyšší, rytmistry, hejtmany a jiné officíry tomu lidu, kterémuž se od nás platiti bude, pokudž nejvýš možné Cechové hodní a válek povědomí mimo jiné od JMCské potřebováni býti mají i s tím dalším milostivým doložením, že JMt to na péči a paměti míti chtíti ráčí, aby ten lid válečný, kterémuž se od stavův platiti bude, v ta místa obrácen byl, a pokudž nejvejš možné bude, pospolu zůstal, tak kdyby tomuto království a zemím k němu připojeným jaká potřeba nastala (čehož pán Bůh milostivé uchovati rač), aby jim ku potřebě přispěti a před všelijakým nebezpečenstvím retovati mohl. Pakliby z příčin slušných a uznalých týž lid bezelstně a naspěch pro slušné a pilné potřeby roztržen býti musel, o tom JMCská nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským milostivě v známost uvésti pominouti neráčí. A aby stavové při budoucím sněmu o tom o všem, jak se tejž lid válečný v poli chovati, také kdy a jak mustrovati a jak mu se platiti bude, vědomost dostatečnou míti mohli, nařídili jsou sobě za komisaře Albrechta Slavatu z Chlumu a z Košmberka a na Chrasti, ten aby vždycky v ležení za těch šest měsícův při tom lidu válečném s jistou instrukcí jsa, o všem, cožby mu se za potřebné býti zdálo, JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským oznamoval, též i osobě přísežné, kteráž od těch osmi osob k tomu nařízených s penězi do ležení k placení lidu válečnému odsýlána bude, aby se podle milostivé vůle a nařízení JMCské a týchž nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských k placení tomu lidu válečnému náležitě konalo, toho všelikterak nápomocen byl.
Sbírka na zaplacení témuž lidu válečnému.
A poněvadž pak k placení témuž lidu válečnému na tento rok znamenité sumy peněz potřebovati se musí, o tuto nížepsanou sbírku jsou se stahové s JMCskou poddaně snesli a ji svolili.
Předkem jakož podle předešlého sněmovního snesení při svatém Jiří každý z osob stavu panského, rytířského i městského i též duchovní lidé, manové, dvořáci při svatém Jiří příštím po patnácti groších míš. složiti jsou se svolili a taková sbírka na ten termín aby podle předešlého snesení na sv. Jiří zouplna se skládala, nad to vejše k tak nevyhnutedlné potřebě nešetříce mnohých a velikých nedostatkův a obtížností našich též i poddaných svých učinili jsou mezi sebou další svolení, totiž: předně na panstvích JMCské hejtmane a purkrabové, stav panský, rytířský, města, kollegiati, též všickni lidé duchovní, aby každý, kdožkoli jaké lidi poddané mají, z každého gruntu neb člověka poddaného, osedlého, nepotahujíce téhož člověka v to, než sám každý z měšce svého vlastního k prvnějšímu ortu, tento rok ještě jednu kopu míšeňskou, totiž o svatém Jiří nejprve příštím půl kopy míšeňské, tak aby toho s tím vejš dotčeným ortem tři orty učinilo, ostatní pak půl kopy míšen. na sv. Vácslava léta tohoto oc 96. aby skládány byly.
Pražané pak a jiná města JMCské a JíMCové jakožto králové České, kteříž třetího stavu užívají, poněvadž jsou místo té sbírky, kterouž jsou stavové vyšší po půl kopě míšeňské z poddanejch mezi sebou svolili, k takové obecné potřebě na hotově v sumě osmnácte tisíc a půl osma sta kop míšeňských do tří let pořád zběhlých na sněmu obecním léta etc. 93. v sobotu po památce sv. Lukáše dáti se uvolili, a poněvadž pak takové sbírky termín poslední po jednom ortu při sv. Jiří nejprve příštím vycházeti bude a stavové vyšší takový ort při témž času podle předešlého snesení Sněmovního odvozovati mají, protož Pražané a jiná města na týž termín sv. Jiří nejprv příštího, co se [ze] sumy jich svolené místo jednoho ortu dáti dostane, totiž devět tišíc tři sta sedmdesáte pět kop míšeňských složiti povinni budou; a poněvadž jsou výš psaní dva stavové s JMCskou k tomu ortu ještě za tento rok po kopě míšeňské na dva terminy složiti se uvolili: Pražané a jiná města JMCské a JíMCové, kteří stavu třetího užívají, na místě té jedné kopy míšeňské, kterouž jsou vyšší dva stavové na sebe svolili, v sumě třidceti sedm tisíc pět set kop míšeňských na dva termíny, totiž osmnácte tisíc sedm set padesáte kop míšeňských na sv. Jiří a druhých osmnácte tisíc sedm set padesáte kop míšeňských na sv. Václava vše léta tohoto 96. skládati a v ta místa osobám výš psaným odvozovati mají.
Sbírka z poddaných.
A poněvadž pak vejš psaná sbírka na zaplacení lidu válečnému nepostačí, na tom jsou se s JMCskou všickni tři stavové snesli a tato nařízení učinili: předkem z panství JMCské lidé poddaní, též pánův, rytířstva, měst, osob městských i duchovních, aby každý poddaný usedlý za šest mě-sícův každý měsíc dvanácte grošův míšeňských a tak za všech šest měsícův jednu kopu a dvanácte grošův míšeňských dáti byl povinen spuosobem nížepsaným.
Z takové pak sbírky jak poddaní k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského, tak purkrabství Karlštejnského náležející ani žádní manové v této tak veliké obecné nás všech potřebě, by pak i z gruntů sběhli, vynímati se nemají. K čemuž týmž lidem poddaným podruhové jich podle náležitého uznání i také čeládka přístavná mužského pohlaví z každé kopy, jakžby zjednána byla, dva groše míšeňská ku pomoci té sbírky hospodářům svým odvozovati mají, a také každý vovčák mistr po jedné kopě a pacholek po puol kopě míšeňské na ty tři termíny nížepsané dávati mají.
Svobodníci, dědiníci, nápravníci též i svobodní rychtáři a dvořáci každý za měsíc po jedné kopě míšeňské, totiž za šest měsícův po šesti kopách míšeňských; farářové i všickni lidé duchovní a kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tehdy kollator, mají každý měsíc po půl kopě míšeňské, za šest měsíců po třech kopách míšeňských, též na časy a terminy níže dotčené skládati.
Pražané pak, města horní i jiná města JMCské i JíMCové jakožto králové české, všickni, kteříž třetího stavu užívají, aby vždycky každej osedlej z domu svého za měsíc dvadceti čtyry groše míšeňská [sic] a tak za šest měsícův dvě kopě dvadcet čtyry groše míšeňský skládati povinnen byl. Však poněvadž se zpráva dává, žeby domové jakž v městech Pražských tak i v jiných městech nepilně sčítáni byli, protož aby rychtářové JMCské v jednom každém městě a, kdež rychtářuov JMCské není, primas a jedna osoba ouřední na povinnosti své se vší bedlivostí všecky domy, z nichž by se tato sbírka dáti měla, sečtli, tak aby při té sbírce náležitá rovnost ode všech zachována býti mohla. Nicméně domové náležití k nejvyššímu převorství království českého, panně abatyši kláštera sv. Jiří, též klášterů sv. Anežky a sv. Tomáše i všech jiných lidí duchovních při městech Pražských a jiných městech bydlící od vrchnosti jich se vší pilností tak vyhledáni a sečteni býti mají, aby všickni z domů svých tu svolenou sbírku dávali a vyplňovali.
Kterážto sbírka aby se ihned v pondělí po provodní neděli [22. Apr.] nejprve příští za dva měsíce v jednom každém městě krajském berníky vybírati bohdá šťastně začala, totiž z lidí poddaných po čtyřmecítma groších, z vovčáka mistra po dvadcíti groších a z pacholka po desíti groších, druhý termín v pondělí po sv. Vitě [17. Junii], totiž za dva měsíce a třetí termín na den památný sv. Mathouše [21. Sept.] též za dva měsíce od každého obyvatele království Českého beze všech odtahův a pod nížepsanými pokutami aby se zouplna skládala a berníkům krajským nížepsaným s listy přiznavacimi, tak jakž jich forma při zavírce tohoto sněmu ukazuje, na každý termín svrchu psaný aby časně odvozovala.
Z takové pak kontribucí jak písaři, kteřížby na hradě Pražském aneb kdežkoliv v povinnostech jakýchžkoliv buďto JMCské neb zemských byli a byt svůj v městech měli a živností městských požívali, též také i handlíři cizozemci a ležáci nijakž se vytahovati nemají a moci nebudou.
O židech.
Židé pak všickni, kteříž buď v městech Pražských aneb v jiných městech v tomto království se zdržují, mimo sbírky předešlým sněmem svolené aby z jednoho každého domu, kteréhož v držení jsou, po čtyřech kopách míšeňských, totiž za jeden měsíc po čtyřidcíti groš. míš. tak a na ty termíny vejš psané starším svým dávali a vyplňovali, a oni starší židé takovou sbírku časně vybírati a tu, kdež vejš psaná svolení a sbírky se skládati budou, odvozovati mají. K sčítání pak takových domů židovských zde v městech Pražských Vavřinec Břekovec Šotnovský z Zavořic, JMCské rychtář v Starém městě Pražském, přijma k sobě dvě osoby radní se nařizuje, tak aby je s pilností sečta, takové domův sečtení osobám těm, kterýmž by se taková sbírka odvozovala, odvedl. Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se každá vrchnost při tom, tak jakž svrchu psáno stojí, zachovati a vyberouc touž sbírku od židův bernikům krajským odvésti má.
Sbírka předešlým sněmem z rozličných věcí nařízená.
A jakož jsou stavové na sněmu obecním, kterýž léta 93. v sobotu po památce sv. Lukáše [23. Oct.] držán byl, sbírku z jistých věcí na zaplacení sta tisíc, v kteréž jsou se ouředníci zemští pro nenadálou potřebu míst hraničných vzdlužiti měli, svolili, kteréžto sbírky termín poslední teprva při sv. Havle léta tohoto 96. vycházeti bude: taková sbírka vedle téhož svolení beze všech fortelů vycházeti má. A protož stavové znajic toho velikou potřebu království tohoto býti ještě za jeden rok z těchto nížepsaných věci sbírku na nížepsané terminy počnouc od sv. Havla příštího jsou svolili:
předkem aby z jednoho každého dčberu aneb kopy štik a kaprů, co se toho koliv prodá, jeden každý z obyvatelův království tohoto po pěti gr. českých dali,
item z každého vědra vína, kteréž se koliv od kohokoliv vyšenkuje, aby též po pěti gr. čes. dáno bylo,
item z každé láky sladkého pití po jednom tolaru a kdež by se pak táž sladká pití z velkých nádob šenkovala, tu aby se vždycky čtyřidcet pinet za jednu láku počítalo, z čehož se ani dvorští kupci ani kramáři podle jistého s JMCskou snesení nevynímají,
item z dobytkův, kteříž se koliv na prodaj bijí, aby jeden každý povinen byl dáti: z vola uherského patnáct grošů českých, z krmeného domácího patnáct gr. českých, z polského dvanáct gr. českých, z domácího českého deset gr. česk., z krávy a jalovice šest gr. česk., z telete každého tři gr. česká [sic], z vepře krmného pět gr. česk., z skopce, berana a kozla po jednom gr. česk., z ovce, jehněte z každého po puol gr. českém,
item z pinty páleného, kdož je koliv prodává, aby jeden každý povinen byl dáti jeden groš český,
item židé, kteříž zde v městech Pražských i jiných, kdež koli v tomto království jsou, aby každý, který dvadcet let a vejšeji stáří jest, po dvou dukátích z hlavy a kteříž pod dvadceti let z mužského pohlaví až do desíti let staří jsou, po jednom dukátu dáti povinni byli.
Jakým řádem táž sbírka vycházeti má.
Ta pak sbírka z ryb, poněvadž se na velikém díle dvou stavův vyšších dotyce, má tím spůsobem jako předešlého času od jednoho každého z obyvatelův tohoto království s listem přiznavacim na termíny dolepsané bernikům krajským odsýlána býti a jedenkaždý má se v tom beze všeho fortele věrně a spravedlivě chovati. Při jiné pak sbírce z mas, z vína, sladkého piti, páleného má tento rád zachován býti: předkem JMCská v městech JMti i císařové JíMti jakožto králové České skrze podkomoří a na panstvích JMCské skrze hejtmany, v městech pak a v městečkách i ve všech též i v rychtách svobodných neb statcích dědiníkuov, kdež by řezníci krámy své měli a víno se šenkovalo, aneb pálené pálilo, pánům a rytířstvu, též i osobám duchovním náležitých, jedna každá vrchnost má dvě osoby hodné naříditi a obzvláštní jim přísahu vydati, aby se předkem každý pondělí cechmistrů a starších přísežných řezníkův i jiných lidí na to dostatečně a bedlivě vyptali, co jest jminulého téhodne od kohožkoli dobytkův k prodaji zbito; a vedle toho vyptáni a bedlivého vyhledání tu sbírku z mas anebo z dobytkův aby vybrali a co se toho sejde v městech a v městečkách královských a králové JíMti purkmistru a konšelům jinde pak vrchnosti své poznamenáno aby dali. Kderážto sbírka potom při každém dolepsaném termínu od pánův a rytířstva i duchovních, též i od purkmistrův a rad z měst i s tím poznamenáním, co toho který.tejden vybráno bylo, berníkům krajským časně posýlána býti má.
Z strany pak šenkování vína a páleného páleni také na to osoby obzvláštní pozor míti mají a bez vědomí jich žádný hospodář ani šenkýř nemá vína k šenku načíti, než jim o tom oznámiti [a] hned, jakž vino načne, z každého vědra pět gr. českých, dáti. A jakož také někteří z stavův vyšších též i ode dvora JMCské jak do měst Pražských tak i jiných měst nemálo vína i sladkých pití jakoby je k svému vlastnímu trunku potřebovati chtěli, an se jinač nachází, voziti a potom předce je šenkovati a prodávati dají: protož jedenkaždý z týchž osob, kterýž by tak víno a sladká pití šeň-kovati aneb v nádobách prodávati dal, má a povinen bude touž sbírku jako i jiní z vědra po pěti gr. čes. dávati a z láky spuosobem vejš psaným pod pokutou jemu takového vína a sladkého pití pobrání od těch osob, kteréž k tomu nařízeny jsou. Kteří pak pálené dají páliti, ti také každého téhodne těm osobám nařízeným, co ho kdo páliti dal a prodal, mají oznamovati, načež se také i oni sami bedlivě mají ptáti a ihned od každého tu sbírku, žádného v tom neušetřujíc, vybrati a přitom se tak jakž o masu dotčeno zachovati.
Židé pak v městech Pražských i v jiných městech, kdež se koli v tomto království zdržují, mají také starším svým jedenkaždý tu sbírku výš psanou na dva terminy, totiž polovici při svatém Jiří a druhou polovici při svatém Havle nejprve přištim časně od sebe odvozovati. A židé starší mají toho, aby se při tom žádného fortele nedalo, pilni býti a takovou sbírku časně a bedlivě zvyupomínati, žádnému jí nepřehlídati, ani aby kdo měl tehdáž, když se sbírka dávati má, někam pryč jeti, toho nemají, léčby prvé sbírku dal, dopouštěti. A jestližeby co nedbanlivostí jejich a nějakým fortelem sešlo, aneb že by ta sbírka časné zouplna odvedena nebyla, o to se má k starším židům hleděti. Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se každá vrchnost pti tom také, tak jakž svrchu psáno stojí, má chovati a tu sbírku od židů vyberouce berníkům krajským od-sílati. A ty všecky sbírky z věcí nahořepsaných mají tím vším pořádkem na těch, kdožby časně nedali, dobývány býti, jakž níže artikul o upomínání svolených pomocí ukazuje.
Sbírka z komínův.
A poněvadž jsou stavové z velikých a důležitých vejš oznámených příčin pro ochranu království tohoto větší počet než kdy prvé lidu JMCské v poli za jistý čas držeti se uvolili, k těm všechněm vejš psaným svoleným pomocem ještě jsou o tuto níže psanou sbírku z komínův s JMCskou se snesli. Předně a nejprve ze všech zámkův, hradův a tvrzí, sídel, klášterův a obydlí JMCské, též panských a rytířských, nicméně i z domův a dvorův, na kterýchžby lidé stavu panského, rytířského i městského, též lidé duchovní, manové, dědiníci a svobodní rychtáři své obydlí měli, též ze všech hrazených měst, předměstí JMCské, JíMCové jakožto králové české, panských i rytířských z každého komínu by pak dva neb tři pospolu byly, tolikéž kolik ohňův pod ním se topí, každý oheň za komín počítajíc, kdyžby toliko týž komín nad střechu vycházel, po 20 groš. míš. na dva termíny, totižto deset groš. míš při svatém [Vite a druhých deset groš. míš. při svatém]
[Závorkou hranatou opatřená slova vynechána jsou v původním deskovém zápisu; doplnili jsme z tištěných artikulů.] Havle léta tohoto 96. týmž berníkům krajským s listy přiznavacími, jakž formy jich ukazují, aby odvozovali. Však při tom kdož by tak z stavu třetího městského jaké pokojníky, nájemníky aneb podruhy měli, ti jim v slušnosti a v mírnosti pomoc na tuto sbírku z komínů činiti a dávati mají, tak aby zouplna a docela ze všech komínů táž sbírka vycházela.
Jakým řádem táž sbírka v městech z komínů se vybírati má.
Taková pak sbírka z komínů ode všech, jak se svrchu píše, spravedlivě má býti vybírána a skládána, kterouž v městech Pražských desátníci s hejtmany čtvrtními v jednom každém městě Pražském, též i na Vyšehradě a na Hradčanech i při všech jiných právích, též z domů panských, rytířských a duchovních spravedlivě vybírati a purkmistru a konšelům v jednom každém městě odvozovati mají. A pro lepší toho dobrým řádem zde v městech Pražských vybírání jsou k tomu osoby nařízeny tyto: z stavu panského Jan mladší z Valdštýna, z stavu rytířského Adam Kyžmberský z Janovic, soudu nejvyššího purkrabství Pražského rada, z stavu městského Cyprian Bílek, měštěnín Starého města Pražského. Ti aby na to obzvláštní pozor měli, aby se v tomto všickni spravedlivě chovali a žádnému aby nic přehlídáno nebylo, purkmistři pak a konšelé v jednom každém z měst Pražských, přijmouce k sobě touž sbírku od dotčených desátníkův a jiných kdož ji vybírati budou s jistým poznamenáním co se jí z kterého domu sešlo na dva termíny vejš psané ničehož za sebou nezanechávajíc, těm osobám k přijímání všech sbírek nařízeným ji odvozovati mají. Našlo-li by se pak na koho, že jest se při skládání anebo vybírání té sbírky z komínů nespravedlivě choval, ten každý aby touž sbírku čtvernásob dáti byl povinen a k tomu aby trestán byl. V jiných pak městech také tím vším spůsobem aby táž berně z komínů od purkmistra a konšelův jednoho každého města spravedlivě byla vybírána a berníkům krajským s listy přiznavacími odsýlána pod pokutou vejš psanou.
Sbírka z krámův.
A jakož JMCská s stavy se na tom milostivě snésti ráčil, aby na všecky krámy domácích i dvorských kupcův všelijakých řemeslníkův a handlířův ano i těch, kteří, náležejíce ke dvoru, sladká pití prodávají a šeňkuji, též i z židův, kdožkoliv v čem kupčí a cokoliv prodává, žádného ovšem nevyměňujíce ano i na ty řemeslníky, kteříž krámů nemají (kromě samých toliko krámův řeznických) podle spravedlivého uvážení v městech hrazených jistou kontribucí neboližto sbírku uložili a nařídili: ale poněvadž ta věc tak brzce jakýmby prostředkem rovnost mezi nimi nařízena býti měla, vyhledána býti nemohla, ráčí JMCská sem do měst Pražských dvě osoby a stavové k těm nahoře psaným a k přijímání všech sbírek svolených nařízeným osobám z každého stavu též dvě osoby, totiž z stavu panského Adama Slavatu z Chlumu a z Košmberka, JMCské radu a německých lehen hejtmana a Jana Sezimu z Sezimova Oustí a na Oustí dědičného kráječe království českého, z stavu rytířského Jindřicha z Písnice, JMCské radu a prokurátora v království Českém a Vácslava Budovce z Budova JMCské radu nad apellacími, z stavu městského Ludvíka od tří moždířův a Filipa Inderfeldera, primasa Menšího města Pražského, a v jiných městech JMCské a JíMCové nynější hejtmany krajské s rychtáři JMCské a kdež by rychtářův nebylo, tehdy s primasem téhož města k tomu nařizovati, kteréžto osoby snesouce se o jistý den a místo podlé instrukcí na to od JMCské a nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských dané, takovou sbírku podlé spravedlivého uvážení na jednoho každého uložiti mají. Kderážto sbírka v městech Pražských od rychtářův JMCské a dvou osob radních a dvou osob starších obecních, v jiných pak městech od rychtáře JMCské a jedné osoby konšelské, kterážby k tomu od týchž hejtmanův krajských obrána byla, na své povinnosti spravedlivě vybírána a potom též na dva termíny, totiž při svatém Jiří jedna polovice a při svatém Vácslavě druhá polovice z měst Pražských osobám těm, kteréž k přijímání sbírek voleny jsou, z jiných pak měst berníkům krajským odvozována býti má. V městech pak panských a rytířských, též osob městských jedna každá vrchnost příkladem jiných měst při všech krámích a prodavačích to, co by z krámů svých dávati měli, naříditi a v tom se spravedlivě zachovajíc to na terminy vejš psané berníkům krajským odvozovati mají.
Nicméně aby také i lid obecní mužského i ženského pohlaví k takové důležité a pilné potřebě příčinu měl pro ochranu svou, též dítek a živnůstky své pomoci činiti, má se v jednom každém kostele bud v městech, městečkách i ve všech truhlička obzvláštní, od niž pán a v městech primas jeden klíč a kněz druhej míti mají, k tomu naříditi, a každou nedělí i ve dny sváteční mají se lidé k skládání pomocí od kněží napomínati. A což se toho každého dne svátečního sebere to se má do té truhlice ihned vsypati a složiti a potom při každém sv. Mikuláši a sv. Jiří do roka pořád zběhlého má se taková truhlička odevříti a se cokoliv peněz v ní najde, ty jeden každej kollator s listem přiznavacím přijmouce to k svému svědomí, že jest se v tom spravedlivě podle tohoto sněmovního snesení zachoval, dávati má, a oni těm osmi osobám nahoře psaným při jiných sbírkách zemských též to odvozovati mají na ten spůsob, aby táž sbírka na špital obecní při městech Pražských a chudé lidi v něm obrácena byla.
O Hoře Kutné a jiných městech horních v tomto království.
A jakož jsou vyslaní z Hory Kutny a jiná města horní, kterážto města v artikuli o berni domovní dostavena jsou, na stavy ki-álovství tohoto skrze suplikací vznesli, aby stavové tu chudou a na nejvejš propavovanou obec pro zdržení toho klenotu zemského před těmi sbírkami ušetřiti ráčili: kteroužto žádost jich stavové majíc v svém uváženi, z hodných a bedlivě uvážených příčin a zvláště poněvadž napořád jak bohatí tak i nejchudší všickni zespolka na hory nakládati musejí a povinni sou, z té sbírky tímto sněmem svolené, je Horníky propouštějí, toliko z komínů všickni měšťané na Horách Kutnách touž sbírku tím spůsobem jako jiná města dávati a od sebe odvozovati mají; neč co by na pozemských a zádušních statcích měli, to se v to nepojímá.
Co se pak všech jiných měst horních v království tomto dotýče: na tom jsou se všickni tři stavové snesli, aby z týchž měst havíři, hašplíři, šmelcíři, štejíři a jiní horní dělníci té sbírky tímto sněmem svolené toliko nedávali, jiní pak všickni tu sbírku podle tohoto sněmu berníkům krajským bez odpornosti dávati a odvozovati mají. A jestli žeby se pak z strany vybírání svrchu psaných sbírek jaký lepší řád než vejš dotčeno vyhledati a naříditi mohl, dávají stavové JMCské, nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským tímto sněmem moc, aby to, pokudžby toho jakou potřebu uznali, v lepši řád uvésti moci ráčili a to nařízení jich tak pevné a stálé býti má, jakoby to tímto sněmem nařízeno a sneseno bylo.
Berně domovní.
Jakož jest také JMCská na stavy milostivou žádost vložiti ráčil, aby berni domovní z každého domu po 20 groš. českých na placení lidu válečnému na hranicích, zámcích pomezních trvajícímu předešlým spůsobem do tří let pořád zběhlých svolili: na kteroužto milostivou žádost JMCské stavové z poddané lásky za tři léta pořád zběhlá takovou berni domovní jsou svolili, kteráž tímto spůsobem vybírána býti ina, . Předkem JMCská skrze hejtmany, ouředníky a purkrabě na panství JMti to naříditi míti ráčí, též jedenkaždý pán a rytířský člověk i všeckny osoby duchovní, tolikéž manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci cožkoliv v městech, v městečkách, vesnicích, neb kde jinde na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají, z jednoho každého domu neb chalupy bud veliké nebo malé, v kderýchž lidé bydlejí, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, ve všech, na kderýchž by hospodáři osedlí nebyli, aneb kdeříž by od pánův svých lhůtu úrokův neplacení ještě za příčinou škod jim se stalých měli, aby jeden každý z těch nadepsaných osob za tři léta pořád zběhlá každého roku po dvadcíti groš. českých z jednoho každého domu, jakž vejš dotčeno, na dva termíny dal, totiž polovici na sv. Bartoloměje nejprve příštího a druhou polovici na sv. Mikuláše též potom ihned příštího berníkům krajským vyplnili a odvedli. Při čemž se jeden každý z strany přiznání a dávání té berně zachovati má, jakž o tom níže doloženo jest.
A z toho dávání té pomoci proti Turku poddaní náležející k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnskýho ani žádný jiný, buď číkoliv, v království tomto vynímati se nemají kromě těch lidí poddaných, kteří hlásku při zámku Karlštejně vykonávají.
Berně z Prahy a jiných měst království Českého.
Pražané pak i jiná města JMCské a JíMCové jakožto králové České v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovni berně k takové pomoci na osazení zámkův pomezních dáti jsou se svolili na hotové summě za jeden každý rok dvadceti pět tisíc kop míš. až do vyjití těch tří let pořád zběhlých, a to předkem na den sv. Bartoloměje nejprve příštího polovici té summy totiž dvanácte tisíc pět set kop míš. a druhou polovici na den sv. Mikuláše léta tohoto etc. 96 tolikéž dvanácte tisíc pět set kop míš. a tak jiná léta na ty termíny až do vyjití těch tří let táž pomoc vejš psaným osobám tímto sněmem k přijímání takové berně nařízeným skládána a odvedena aby byla. A taková berně na ty zámky pomezní, kdežby největší toho potřeba [byla] pro obhájení království tohoto a zemí k němu připojených obrácena a v přítomnosti komisaře, kterýž od stavův nařízen jest, aby takového placení přítomen býti a o tom kde a jak se témuž lidu válečnému podle milostivé vůle a nařízení JMCské na hranicích a pevnostech pomez[n]£ch platiti bude, zprávu dáti mohl, vydávána býti má. A za téhož komisaře jest nařízen Ladislav Zejdlic z Šenfeldu na Chvatěrubech, JMGskó panatýr, kterémuž coby za práci a na outratu dáno býti mělo, o tom se s ním nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, rozvážíce to kolikrát a jak daleko v táž místa, kde se platiti má, pojede, narovnati a snésti mají.