Sine dato [1596 na konci února]. — MS. v archivu města Prahy, st. sign. 1083, nov. sign. 112, fol. 1 p. v.

JMt Římský císař, Uherský a Český král, pán náš nejmilostivější, ráčil jest tomu z odpovědi stavuov království tohoto, jaké sou svolení na žádosti JMti z poddané lásky učinili, milostivě vyrozuměti. A předně že berně domovní na opatření hranic v království Uherském za dvě léta pořád zběhlá, počnouc od posledního terminu, vším tím spuosobem jako léta etc. devadesátého třetího povolují, JMCská to od nich jakožto svých věrných milých poddaných milostivě a vděčně přijímati, avšak podle toho, aby jmenovanou berni z příčin v předložení sněmovním doložených do tří let dobrovolně svolili, otcovsky žádati ráčí. Co se toho artikule, aby taková berně z oznámených příčin za stavy zuostávala, dotýče, jaká by v tom další žádost JMCské byla, tomu všemu stavové z obzvláštního spisu, kterýž jim ještě dnes podán býti má, poddaně vyrozumějí.

JMCská sobě také nařízení stavův, jakým by spůsobem táž berně od výběrčích pořádně vybírána býti měla, milostivě oblibovati, a maje toliko to na rozmýšlení, poněvadž někteří krajové v tomto království velicí, jiní pak menší k odvozování berně bližší jsou, tak že ne jednostejná práce při vejběrčích se bejti poznává, a protož vidělo-li by se stavům na to pozor míti a týmž vejběrčím rozdílné vychování naříditi, to se při jich vuoli zůstavuje; nicméně také JMCská k poddané žádosti stavův, aby důchodové k dobytým pevnostem náležející, nejinač než na vychování lidu válečného na hranicích (tak jakž již té věci dobrý počátek učiněn jest) obráceni byli, milostivou pamět jmíti a k tomu sve povolení dávati ráčí. A ačkoliv by JMCská toho vděčen býti ráčil, aby stavové dotčenou berni domovní pro lepší a snadnější placení lidu válečnému na quartály svolili, ale poněvadž k tomu žádných cest obrati a najiti nemohou, JMt toho při ponížené omluvě jich zuostavovati, avšak za to milostivě žádati ráčí, aby vždy na nějaké příhodné prostředky, odkadž by se témuž lidu válečnému v čas nastalé potřeby zapůjčení jíti (sic) mohlo, pomyslili a o tom tímto sněmem jisté nařízení učinili.

A jakož jsou stavové na vychování dvoru JMCské posudní tolikéž za dvě léta pořád zběhlá z upřímné náklonnosti, kterouž k JMti jakožto králi a pánu svému nejmilostivějšímu mají, poddaně svolili: JMCská přijímajíc to od nich milostivě a vděčně, za to žádati ráčí, aby takové posudní, jako domovní berně, dle předešlé žádosti tolikéž do tří let poddaně svolili.

Co se pak další pomoci proti nepříteli všeho křesťanstva Turku dotýče: JMCská tolikéž z odpovědi stavuov milostivé porozumívati ráčí, jaký by počet lidu jízdného i pěšího do království Uherského vypraviti a v poli na svuoj vlastní náklad za šest měsícuov pořád, nepočítajíc v to vytažení a odtaženi, chovati chtěli. I poněvadž toho tak vysoce duoležitá a nevyhnutedlná potřeba ukazuje, aby tohoto roku s větší moci než kdy prvé jmenovanému nepříteli, kterýž se s znamenitým a před tím ne mnoho slejchaným vojskem do království Uherského a Charvátského, též také proti JMCské panu švagru, JLkn. Sedmihradskému, vytáhnouti strojí, na všech místech odpíráno a země křesťanské, obzvláštně pak království toto české s zeměmi k němu příslušejícími, před všelijakým nebezpečenstvím (čehož pán Buoh milostivě uchovati rač) [a] dokonalou záhubou náležitě chráněny a opatřeny byly: z těch příčin JMCská k stavuom, věrným poddaným svým, té celé a dokonalé naděje býti a jich za to milostivě a otcovsky žádati ráčí, aby z již oznámených příčin, též pro zachování vlasti své i všeho křesťanstva, počet lidu jízdného i pěšího podle milostivé žádosti JMti dobrovolně svolili, a tudy jiným křesťanským potentátům a zemím na sobě dobrý a chvalitebný příklad ukázali.

A že sou se také na vychování lidu svého i pro zplacení dluhův loňského roku zdělaných mezi jinými kontribuciemi, tak i na komíny aneb kde se voheň pálí, jistou sbírku uložili: JMCská to milostivě schvalovati a o tom pochybovati neráčí, kdyby v tom slušná a křesťanská rovnost zachována a táž sbírka netoliko z měst Pražských a královských i z jiných panských a rytířských ohrazených, nýbrž také s zámků, tvrzí, sídel a obydlí, kteréž stavové ve krajích mají, po všem království pořádně a spravedlivě vybírána byla, že by znamenitou a velikou sumu, kterouž by se lid válečný tím lépeji vychovati, dluhové splatiti i také něco z též sumy zachovati neb přispořiti mohlo, vynesla. A protož JMCské častopsaných stavův milostivě žádati ráčí, aby pro zachování, jakž dotčeno, slušné rovnosti, jeden každý z stavův na zámcích, hradech, tvrzích, sídlech a obydlích svých s každého komínu po desíti gr. alb. na jisté a sněmem uložené časy osobám k tomu nařízeným zouplna a bez všelijakých fortelův náležitě odvozovali, jakož se pak JMCské ku příkladu dobrýmu sám v to uvolovati a z svých panstvích [sic], zámkův a sídel takovou kontribucí vydávati naříditi chtíti ráčí.

A jakož toho stavové při JMCské poddaně vyhledávají, aby ode dvora svého některé osoby, kteréž by s osobami od stavův k tomu volenými na všeckny krámy domácích i dvorských kupcův podle spravedlivého uvážení jistou kontribuci neboližto sbírku uložili, naříditi ráčil: JMCská oblibě sobě takový prostředek ráčí to chtíti milostivě učiniti, s tím při tom doložením, že se JMti za slušné býti vidí, aby netoliko kupci a kramáři, nýbrž také i hospodáři, (o nichž se správa činí že by od hostí svých z samých toliko pokojův do týhodne po sedmdesáti i po sto kopách brávali a je stravou, nápojem i obroky nad míru nadsazovali), a tak sumou aby všickni řemeslnici v dotčenou kontribucí pojati a v to potaženi byli.

Nicméně také JMCská nad tím, že stavové k žádosti JMti z strany přijetí lidu jich válečného na vlastní JMti pštoluňk přistupují, milostivé zalíbení míti a k tomu, aby komisaře svého, kterýž by ustavičně v ležení byl a svuoj bedlivý pozor na rejthary a knechty měl, chovati mohli, povolovati a pro lepší vyrozumění, jaký by to pštoluňk byl, stavům před skonáním tohoto sněmu vejpis podati poručiti, též také podle milostivého zakázání svého osoby z národu Českého a k válečným věcem hodné mimo jiné fedrovati a na poznamenání těch osob očekávati chtíti ráčí.

Jakou sou pomoc stavové na zpevnění a stavení zámkův Kokornu a Vyšehradu povolili, tomu jest JMCská tolikéž milostivě vyrozuměti ráčil. A poněvadž se na oboje stavení pro lepší opatření zemí těch veliký náklad potřebovati bude, JMCská etc. stavův, věrných poddaných svých, milostivě a otcovsky žádati ráčí, aby se v té příčině s vetší pomocí neb jakýmkoli jiným spuosobem JMti vyjevili, a to, co svolí, osobám od JMti k tomu nařízeným proti jich kvitancí což nejdřív možné vydati poručili.

Z strany defensí JMCské s odpovědí stavův milostivě spokojen býti ráčí.

A jakož jest JMCská stavuov za svolení vždy nějaké pomoci na profianty buďto penězi neb jakýmžkoli jiným spuosobem žádati ráčil, ale poněvadž toho v odpovědi své některé příčiny, pro něž by jim na ten čas milostivou žádost JMti naplniti možné nebylo, předkládají, JMCská je z tohoto artikule propouštěti, a že to JMCské v jiný příčině, zvláště pak svolením větší pomoci na vystavení dotčených pevnosti, zase vynahraditi [chtějí], nepochybné naděje býti a z strany ostatních tří artikulův vo vyzdvižení hor v tomto království, minci a plavbu po Labi, s odpovědí stavův tolikéž milostivě spokojen býti ráčí.

Naposledy, jakož toho často psaní stavové při JMti poddaně vyhledávají, aby lid jich válečný každého času pospolu ostával a roztrhován nebyl: i pokudž nejvýš možné bude JMCské žádosti stavuov v svý milostivý paměti jmíti, a pakli by vždy bez toho bezelstně býti nemohlo, o tom nejvyšším úředníkuom zemským oznámiti pominouti chtíti neráčí. A co tak stavové k žádosti JMti učiní, mohou se na to ubezpečiti, že jim to vší milostí svou nahrazovati a jich každého času milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostávati chtíti ráčí.