NA HRADĚ PRAŽSKEM. 1595, 5. října. — Kvatern 95, F, 2 menších desk zemských v Praze.

Osvícenému a vysoce důstojnému knížeti a pánu panu Stanislavovi biskupu Olomúckému, královské káply české hraběti, JMCské radě, pánu a příteli našemu zvláště milému.

Pozdravení naše přátelské a službu svů VMti vzkazujem. Vysoce důstojný a osvícený kníže, pane a příteli náš zvláště milej a pane na nás laskavěj. Psaní VMti z strany pěti set koní rejtharů, kdeřl v městě v Svitavách mustrováni bejti mají, i taky jaká by se od nich zpráva dávala, totiž že by se jim připověděti mělo, jako byste je VknMt, pokud tu ležeti budou, kostfrej vychovati míti ráčili, sme porozuměli. A mužem za pravdu VMti oznámiti, že netoliko taková přípověď od nás (kderážby dokonce neslušná byla) jim učiněna není, nýbrž rytmistrové jejich při zavírání s nimi o službu napomenuti byli, aby žádné škody v témž městě Svitavách ani nikdež jinde činiti nedopouštěli, v čemž se taky nám, že to tak opatřiti chtějí, vysoce zavázali.

A majíce vosumnáctýho dne Augusti v městě Svitavách pospolu mustrováni bejti, že sou se teprv nyníčko a ještě, jak rozuměti, nezouplna tam sjeli a ještě se pro některé neslušné a mimo pštolunk vymyšlené své žádosti mustrovati dáti nechtějí: nad tím neráčl JMCská, pán náš nejmilostivější, žádného zalíbení míti a my taky nemáme. Nadějem se, že jim brzo od JMCské i od nás oznámeno bude, čím se spraviti míti budou. O čemž se nám vidělo VknMti přátelsky a služebně oznámiti zůstávajíce vždycky VMti volni všecko dobré přátelství a službu prokazovati. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po sv. Františku léta 95. Páni a vladyky etc.