1595, srpen. — Současná kopie v arcib. archivu v Praze. Fase. XX. (Regia).

VMti urozený pane pane purkrabí Karlštejnský a presidente komory české, pane ujce můj zvláště milý! Jakož jsem VMti v známost uvedl, že jsem předešlých dnuov na JMCskou pána mého nejmilostivějšího při audiencí poníženě vznesl, kterak maje já sobě od JMCské poručené a v moc dané kollatury na všech všudy panstvích JMCské z strany řádnosti kněžstva a náboženství lidu, tak aby takoví kazatelově nebyli trpíni, kteříby se s katolickou vírou a pod obojí přijímajících podle starého spuosobu nesrovnávali, nýbrž všelijaké kacířstvo bylo vykořeněno a vira katolická zachována; což tak vše podle téhož milostivého JMCské poručení a svěření jsem začátek učinil to vykonávati a již panství Brandejsské, Mělnické, Zbirovské, Křivoklátské, Chomutovské, Dobříšské a na díle Pardubské sjel, a to což mně jakožto katolickému arcibiskupu náleželo říditi chtěl, ale v tom tyto překážky a nedostatkové jsou.

Jedno, ačkoliv jest jim hejtmanům z komory psaní učiněno, aby mně v též visitací nápomocni byli a překážky nečinili, nicméně že doloženo bylo, lid kterejžby pod obojí byl, při tom aby byl zanechán: tu hned správcové neb hejtmane z těch slov příčiny vzavše tím se zastírají, že JMCská ráčí chtíti jich při prvnějsím spůsobu víry jích navyklé zůstavovati a pod tím všelijaké kalvinské, pikhartské, lutherianské učení dopouštějí a zvláště tu jakousi konfessí Augšpurskou, jako by jím tudy již dovolena byla, sobě velice ku pomoci za obranu berou.

Druhé, učitelové a kněžstvo tím se posilňují a s hejtmany a správci za jedno drží, napravovati se nedají, nýbrž vše jinak než církev vyměřuje bez pozdvihování, bez ornátův slouží, o svátosti oltářní jinak než církev svatá smejšlí lidem vykládají, manželství kněžské za svobodné pokládají, zpovědi za věci neznámé mají, katechismům kacířským mládež učí, v kterejchž někteří dvě někteří tři sacramenta pokládají, jiná pak sacramenta církevní i ceremonie zamítajíc, v tom ve všem svůj průchod a svou svobodu jako kdy prvé míti chtějí, a tak lid po sobě potahují a k tomu vedou: což mně jakožto katolickému arcibiskupu (nepoznávajíc nic jiného za pořádné býti, než což vše obecná církev ukazuje a učí) velmi za stížné přichází na svou práci a consciencí to bráti a nebyloliby to vše napraveno a jiná deklaraci vůle JMCské hejtmanům učiněna, nikoliv bych v tom státi nemohl, vědouc o tom, že musím hroznej počet pánu Bohu z těch lidskejch duší mně svěřenejch vydávati: zvláště pak vidouc, že hejtmani a správcové všickni napořád těch vejš jmenovaných sekt a učení jsou a žádnej z nich katolickej není, aniž se katoličtí na táž panství dosazují a tak z nich jeden každý sekty takové velebí, nad ní ruku drží, kněžstvo i lid k tomu vedou, katolickou pak víru a řád dobrej církevní starobylý v tomto království při straně pod jednou i pod obojí vždy jednostejnej tupí, udušují a žádného vzniku jí nedají, a kde co dobrého se ode mne před sebe vezme a vyřídí po odjezdu mém v nic obracejí, což vše tak JMCské poníženě přednášeje ukázáno mně jest kVMti, aby ta věc v známost uvedena jsoucí od VMti náprava učiněna byla, a dostatečnější poručení jménem JMCské týmž hejtmanům a správcům z komory se stalo. A tak VMti žádám, že podle též jisté vuole JMCské ráčíte jiné poručení dokonalejší mně k týmž hejtmanům dáti, neb míním v brzkých dnech panství Pardubské, Chlumecké, Poděbradské i jiná, kdež ještě jsem osobně nebyl, visitovati. Co se pak panství Chomutovského dotýče, jakž jsem VMti oustně zprávu učinil, že JMCská ráčí té milostivé vůle býti, aby na tom všem panství fary i lid při víře katolické zachovány byly, kněžstvo žádné, které se jmenuje pod obojí, ale pouzí luteriani a kalvinistově jsou, na panství nepřipouštěli a jestližeby se tak vtírali všetečně do vězení a trestání bráni byli, tolikéž poddaní k takovým kněžím ven z panství aby se pro náboženství z strany křtu a přijímání neutíkali a kteří by tak vystupovali dostatečně trestáni byli. Takové poručení aby se správcům Chomutovským učinilo vedle též milostivé vůle JMCské za to VMt přátelsky žádám. A tak lásce VMti sebe sám i tyto potřebné věci, na kterýchž mnohých lidí spasení záleží, poručena činím.