V PRAZE. 1595, 29. listopadu. — Současný opis v arcib. arch. v Praze. Faso. XX (,Regia).

Rudolf etc. Slovutný věrný náš milý! Jakož o tom vědomost máš, že se opatrní purkmistr a konšelé města našeho Pardubic, věrní milí, důstojnému a urozenému Zbyňkovi Berkovi z Dube a z Lipého, arcibiskupu Pražskému, stolice svaté apoštolské legatu, radě naší, věrnému milému, v příčině dodávání jim kněží do obce jich na odpor stavějí, obdarováními a privilegiemi svými v tom se zastírajíc, v kterýchžto privilegiích ačkoliv se to nachází, že sobě od předešlých držiteluov panství Pardubského to propůjčeno a potom od někdy císaře Maximiliana, pana otce našeho nejmilejšího slavné paměti, i od nás potvrzeno mají, aby sobě mohli kněží pod obojí spůsobou a to k kostelíku u špitále svobodně jednati a ti knězi že se mají beze všeho hanění zachovati a slovo boží tak kázati, jakž o tom v zřízení tohoto království zapsáno jest a starý řád pod obojí ukazuje: však poněvadž se o tom knězi, kteréhož Pardubští míti chtějí, ta správa činí, že by jsouce člověk hanlivý, arcibiskupem ani konsistoří Pražskou pod obojí spůsobou přijímající se nespravoval, v poslušnosti nestál a naprosto náboženství kalvinistského nebo pikhartského, tak jako i předešlej jich kazatel, neužívajíc při službách božích ornátův a roucha mešného, ani při oltáři velebné svátosti nepozdvihujíc, býti měl, ten pak kněz Vavřinec Žandovský, kteréhož jim arcibiskup Pražský podává, že člověk příkladnej a pod poslušenstvím konsistoře Pražské byl i také muž dosti učenej jest, z kterýchžto příčin té věci jakž předně při zřízení zemským zvláště poněvadž se na ně i privilegia jich vztahují a chvalitebném řádu, tak i při nařízení napřed dotčeného arcibiskupa Pražského, jemuž jsme dosazování kněží na panstvích našich poručili, zanechávati a tobě poroučeti ráčíme, aby, povolajíc jich Pardubských před sebe, jim tuto milostivou vuoli naši v známost uvedl a při tom na místě našem poručil ano i trestáním je k tomu přidržel, aby přijmouce téhož kněze Vavřince Žandovského ním se spravovali a sobě i nám v té věci dalšího zaneprázdnění nečinili; a kteří jsou se proti jistému poručení našemu tak sprotivili a je zlehčili, je ku přikladu jiným, tak aby se jiní o to pokusiti nesměli strestati dej. A poněvadž se o tom jistá zpráva činí, že by tu v Pardubicích nemálo osob té kalvinské a pikhartské víry býti mělo, na ty se s pilností vyptej a nám je poznamenané odešli, žádného v tom neušetřujíc ani jakých sektářských schůzí nenáležitého náboženství mimo pod jednou a pod obojí spůsobou nedopouštějíc, aneb jím trpíc. Na tom etc. Dán na hradě Pražském v středu u vigili sv. Ondřeje léta 95. etc.