V RAKOVNÍCE. 1595, 14. října. — Kopiář v arch. města Rakovníka.

Do komory české. — Oznamujeme VMtem, milostiví páni, že jest nám JMCská, pán náš nejmilostivější, v jaků otevřenu válku s všeho křesťanstva ouhlavním a dědičným nepřítelem Turkem z přinucení jest se dáti ráčil, milostivé připomenutí skrze psané poručení učiniti ráčil a ta věc že jest tak daleko přišla, že tomu nepříteli k obhájení království, zemí a věrných poddaných JMti s pomocí pána Boha všemohoucího velkou mocí a silou odolávati a na tu všecknu svou ze všech stran nejvyšší možnost vynakládati musiti ráčí. A poněvadž v takové náhlé potřebě vedle jiných království a zemí svých pomoci užívati musí, nejvyšší páni ouředníci a soudcové zemští, též raddy JMti a vedle nich jiné osoby z stavu panského a rytířského na předložení a milostivu žádost JMti, znajíc toho potřebu nenahraditedlnou býti, že sou jistou a nemalou summu peněz k té a takové potřebě zapůjčiti připověděli a ta k tak znamenité potřebě vystačiti že nemůže, protož předně nás primasa a konšely že milostivě za to žádati ráčí, abychom ukážíc na sobě jinejm spolusousedům našim dobrej příklad JMti jisté summy zapůjčili, potom pak obešlíc před sebe na příležícím registríku poznamenané osoby s nimi na místě a jménem JMti s pilností bedlivě jednali, aby k obzvláštnímu milostivému zalíbení JMti a v nevyhnutedlné všeho křesťanstva se dotýkající potřebě dle nejvyšší své možnosti jisté summy peněz, nemůže-lí déle bejti, aspoň do tří let pořád zběhlých proti dostatečnému ujištění z poddané a srdečné lásky zapůjčili a v tom JMti na pomoc přispěli, a neměli-li bychme hotových peněz, někde mezi přátely svými se v ně obešli. A poněvadž pak JMt mimo ty osoby na registríku poznamenané o jiných osobách a sousedích našich, kteříž by v tak pilné potřebě jakou půjčku učiniti mohli aneb jak kdo možný jest a co učiniti beze škody své může, vědomosti míti neráčí, abychom je nicméně před sebe povolali a s nimi nadepsaným způsobem tolikéž s pilností jednali a tak znamenitou potřebu JMti i všeho křesťanstva se dotýkající s dostatku předložili, a co tak neb jaků summu při jednom každém objednáme, o tom bez meškání relací psanou vyřízení svého na komoru JMti českou poddaně učiniti nepomíjeli, jak takové milostivé JMti poručení, kteréhož datum na hradě Pražském v pondělí po památce na nebevzetí panny Marie tohoto etc 95 léta to v sobě mnohem hojněji obsahuje a zavírá. I poznávajíce v tom milostivu vuoli JMti a nevyhnutedlnů potřebu všeho křesťanstva se dotýkající býti všelijak jsme se o to starali, abychom některá summu peněz spraviti a objednati a tudy JMti pomoc učiniti mohli, ale čím sme na to více myslili, tím větší nedostatek se při nás nacházel a nachází, neb v jakém rukojemství za JMt zuostáváme a skrze ně každého roku jakých těžkostí a outrat pociťujem, k tomu jakou outratu jsme s zločinci a zhoubci království Českého pominulého etc. 94 roku vésti museli, to jsme nejednou VMtem přednášeli a v tom za spomožení v poníženosti prosili; nadto vejš přistupuje k tomu i to že jsme předešle JMt hotovou summou z poddané lásky, vzručivše se v ni, založili a jí sobě ještě splacené nemáme; obec pak naše potřebujíc ustavičných ná-kladův a žádných takměř důchodův, protože žádného pozemského statku, nemajíc, odkud by založiti měla, s dobrým svědomím pravíme že nevíme, nýbrž že jest mimo vejš dotčené těžkosti jiných dluhův naraziti a těch na ten čas odkud zaplatiti nemá, za konečnou pravdu psáti i mluviti můžeme. Protož VMtí ve vši pokoře a poníženosti prosíme, že nás skrz oznámené těžkosti při JMCské omluvené míti a abychom v té příčině ochráněni býti mohli, že se za nás platně přimluviti ráčíte. Jinače, kdybychom s ní býti mohli, rádi bychom podle nejvyšší naší možnosti, jakožto vždycky věrní poddaní, učiniti a tudy JMti jak pro jiné tak sami pro sebe na pomoc přispěti chtěli. Co se pak osob na registříku poznamenaných i také jiných sousedů našich, o nichž by naděje byla, že by v tak pilné potřebě JMti půjčku učiniti mohli, dotýče, těch jsme před sebe povolali a s nimi o túž půjčku nadepsaným způsobem jednali, z nichžto někteří vysoce se pána Boha dokládali, že s to býti nemohou a berní, defensí, po-sudného a jiných poplatkův a pomocí JMti svolených odkud platiti že nemají; kteří pak sou bejti mohli, ti aby o navrácení v nejistotě nezůstávali, jim jsme zase právi býti a jednomu každému dluh jeho zaplatiti připověděli a aby tím bezpečni býti mohli, jim jsme těch dluhův zápisem a kněhami městskými pojistili a se za jistce postavili. Podle kteréhožto našeho pronesení a učiněného pojištění sebravše a s velkou prácí po dvou, po třech, čtyřech, pěti, desíti kopách dvě stě kop míš. shledavše tuž summu při vyslaných našich VMtem odsýláme a za to VMtí žádáme, že jim, kde by aneb komu by odvedena býti měla, naříditi a na tu summu nám a obci naší jistotu učiniti a vydati poručiti ráčíte, tak abychom poněvadž jsme my se těm, kdož jsou nás tou summou založili, zápis učinili a jim zase plátce býti připověděli, věděli kde svého hledati a oplaty žádati. S tím atd.

Datum v městě Rakovníce v sobotu po sv. Diviši léta etc 95.