Obsah

I. SPRÁVA BERNÍ A VYMÁHÁNÍ BERNÍCH NEDOPLATKŮ

1. V Praze s.d. [po r. 1598]. Královská instrukce nejvyšším berníkům království Českého, kterak se mají chovati při správě berní, svolených zemským sněmem: 1. Jsou povinni dbáti artikulů sněmovních. 2. Ustavičně, vždy aspoň dva současně, v Praze úřadovati. 3. Krajské berníky ke včasnému úřadování přidržovati. 4. Zemské berní urbáře poplatníků poříditi a díly jejich, podle krajů, krajským berníkům rozeslati. 5. Berním písařům úřední dobu ustanoviti. 6. Berní písaři jsou povinni vésti týdenní registra příjmů, 7. Peněz mimo úřad nepřijímati a každý příjem do register zapsati. 8. Vedou také týdenní registra vydání. 9. Ani sobě ani jiným nesmějí z těch peněz cokoli půjčovati. 10. Bez svolení nejv. berníků nesmějí činiti vydání vyšších jedné kopy míš. 11. Berní anticipace a její registra. 12. Krajští berníci jsou povinni odváděti nejv. berníkům berní peníze společně s mincovními cedulemi. 13. Berní písaři musí nejv. berníkům týdně vyúčtovati. 14. Hotové peníze po týdenním vyúčtování zůstávají v ochraně nejv. berníků. 15. Zvláštní registra ztrát při výměně velkých peněz na drobnou minci. 16. Hlavní účetní registra společná pro celou zemi a pro každý kraj zvlášť a jejich vedení. 17. Vyúčtování nejv. berníků do dvou neděl po vyjití všech berních termínů.

2. V Praze s.d. [1601?]. Instrukce krajským berníkům v království Českém, kterak se při správě berní a sbírek chovati mají: 1. Říditi se artykuly sněmovními. 2. Pro každou svolenou sbírku míti zvláštní registra, v nich všechny poplatníky, řazené podle stavů, a u každého rubriky pro jednotlivé termíny berní a sbírek, aby podle nevyplněných mezer dlužník byl zjistitelný. 3. Druhá účetní registra pro nejvyšší berníky rovněž se všemi osobami poplatníků a dle nich odváděti sebrané peníze vždy do dvou neděl po termínu. 4. Zákaz úvěru z berních peněz a mincovní cedule při skládání berně. 5. Přiznání jen na notulích, schválených sněmem, a v každém kraji zvlášť. 6. Zákaz odkladů a měnění termínů. 7. Zákaz vypůjčování si z berních peněz. 8. Pilný dozor na zdanění peněz na úrocích. 9. Evidence majetkových změn. 10. Vyúčtování s nejv. berníky do čtyř neděl po projití všech termínů daní a sbírek. 11. Nestačí-li instrukce, vyhledávati rady při stavech.

3. V Praze 13. srpna 1603. Instrukce královskému prokurátoru v království Českém Florianu Danielovi Mejstřickému z Vatikánu a na Charvátcích, jak by úřad prokurátorský vykonávati měl: ... 2. má dbáti, aby obeslání včas byla vyhlašována, odklad při nich proti znění zemského zřízení se nedál a aby výslechy, řízení a rozsudky ve sporech co nejdříve vynášeny byly... 10. má vyžádati si od nejv. berníků soupis svobodníků, dědiníků, nápravníků a dvořáků, aby je při soudech zastával, obzvláště pokud jde o zcizení jejich majetku, neboť král již o mnohé z nich, kteří mu rozličným způsobem jako koni a vozy slouží, připraven byl ... 14. aby podle sněmovního snesení stíhal berní nedoplatky, zejména z posudného.

4. V Praze [s. d.]. Návrh instrukce pro městské výběrčí posudného, spolu s přísahou jejich a mistrů pivovarských: Každý pivní nákladník jest povinen dáti si u výhercích zapsati celý nebo poloviční var a zaplatiti hned hotově posudné; výběrčí vydají potom potřebný mosazný cejch přísežnému pivovarskému mistru. Musí tak učiniti i takový hospodář, který má vlastní pivovar a najatého mistra. Výběrčí vede o vydaných cejších a zaplaceném posudném registra. Pivovarští mistři a hospodáři musí cejchy vrátiti městskému písaři, jenž slouží výběrčím posudného, nejpozději do soboty každého týdne. Purkmistr a konšelé činí podle výhercích register každého čtvrt roku přiznání za celé město a odevzdávají je i s registry do účtárny České komory. Nevrácení cejchu do příští soboty trestá se vězením a propadením celého varu. Usnesení obce o velikosti varu musí být dodržováno. Nákladníci se mohou k varu spojovati. Jak mají výběrčí vésti svá registra. Peníze smějí výběrčí vydávati pouze podle poukazů krále a České komory. Služné a diety výběrčích. Král si vyhrazuje právo instrukci jakkoliv měniti.

5. V Praze 11. ledna 1605. Purkmistr a rada Nového města Pražského radům komory České sdělují, že dosud nedostali úroku z jistiny 6000 kop gr. míš., kterou zapůjčili 23. dubna 1603 králi anticipací na berně a sbírky r. 1603, od kteréž anticipace však později na jejich domluvu upustili. Ačkoliv podle nového ujednání s rentmistrem král. Českého Eliášem Šmidgrobnerem z Lusteneku a účetním radou Matyášem Jizbickým z Jizbic měl býti tento úvěr likvidován na účet berních restů, vyúčtování jeho dosud provedeno nebylo a úrok jim ze zapůjčených peněz nebyl zaplacen, a to pod lichou výmluvou, že oni Pražané jsou naopak zase povinni úrokem z berních restů. Domáhají se proto vyúčtování jistiny a zaplacení úroků od 1. září 1604 v hotovosti.

6. V Slaném 17. ledna 1605. Slánští městští berníci Modest Veselský a Jan Bílek Nižburský za sebe a třetího berníka, Daniele Ronovského, obeslali před radu městskou býv. svého kolegu Viléma Modletického, který zatím se stal, spolu s Martinem Maierem, berníkem krajským, pro nedostatečné vyúčtování vybraných městských berní a sbírek a pro podezření ze zpronevěry.

7. V Slaném 31. ledna 1605. Slánská městská rada ukládá mistrům řemesla řeznického, kterak mají si vésti v zásobování města a v placení příslušných tureckých sbírek.

8. V Praze 9. února 1605. Volf Unverzagt a Štěpán Jiří ze Šternberka, král. ředitelé nad berní zemskou r. 1604, oznamují, že na účet berně vyplatili rentmistru král. Českého Eliáši Schmidgrabnerovi za práce jeho a jeho úředníků při správě české berně od r. 1599 tisíc kop míš.

9. V Slaném 9. února 1605. Purkmistr a rada města Slaného na žádost krajského berníka a svého spoluměšťana Václava Hanžburského určili Václavu Kozákovi, měšťanu slánskému a krajskému berníku za r. 1601, den 10. února 1605 ke složení počtů berních.

10. V Mělníce 8. března 1605. Mělničtí přiznávají, že vybrali z 3515 věder vína 140 kop 53 gr. m. dávky sněmem r. 1604 svolené.

11. V Rakovníce 9. března 1605. Purkmistr a rada města Rakovníka navrhují na vyzvání České komory, které jim jménem královým učinila, za krajské berníky spolusousedy své Matěje Trubače a Víta Rathauského, jenž byl krajským berníkem již r. 1602.

12. V Praze 14. března 1605. Rudolf II. oznamuje Kouřimským, že krajští berníci, které oni České komoře navrhli o on podle moci sněmem mu ponechané jmenoval, ač často napomínáni, váhavě a nepilně si vedou, takže vzniklo mnoho berních nedoplatků. Vyzývá proto Kouřimské, aby berníky napomenuli a nad nimi dohled měli, aby bez ušetřování osob proti dlužníkům berně nastupovali, nebo jinače bude své škody na statcích obecních a měšťanských postihovati.

13. V Praze 18. března 1605. Staroměstští Pražané navrhují České komoře berníky.

14. V Praze 23. března 1605. Dvorská komora vrací České komoře tři předložené koncepty a sice řád vybírání vinné dávky, dopis městům a vrchnostem a text přísahy výběrčích, žádajíc za změnu v povinnosti perkmistra a za ponechání dosavadní zvyklosti, pokud jde o víno k vlastní potřebě cís. dvořanů. O sbírce ze zlata a jiných takových předmětů se urychleně pracuje na základě dobrého zdání České komory. Pokud jde o volnou cestu do Bavor, připravuje se u cís. komorního soudu ve Špýru prohlášení rozsudku mezi Bavorskem a Pasovem.

15. V Praze 25. března 1605. Dvorská komora upomíná nejv. mincmistra král. Českého Kryštofa Želínského ze Sebuzína o urychlené dobré zdání k provádění sbírky ze zlatých a stříbrných předmětů, výšivek a nádob.

16. V Praze dne 16. dubna 1605. Král otevřeným listem nařizuje městům Pražským řád vybírání sbírky z domácích i přespolních vín podle usnesení posledního sněmu, totiž z každého vědra šest gr. čes. a nad to ještě tolik, co se na penězích strží za tři pinty vína: Pražané jsou povinni v každém městě ustanoviti dva výběrčí, kteří budou úřadovati na radnici třikráte v týdnu dopoledne a v sobotu složí počet správci úřadu perkmisterského. K ruce má jim být dán měřič vína. Výběrčí mají vésti, podobně jako úřad perkmisterský, registra o přespolních vínech týdně do Prahy dodávaných a měsíčně s ním je srovnávati. Vybrané peníze mají odváděti měsíčně nejvyššímu úřadu berničnému, dbajíce o to, aby resty žádné nevznikaly. Výběrčí ve všech třech městech mají pravomoc také nad postranními právy a nad židy. Sbírkou jsou povinni i dvořané, jestliže vína na prodej dovážejí. Každý, kdo víno dováží, jest povinen vykázati se v bráně cedulkou od úřadu perkmisterského, kterému zase musí ohlásiti dovezení vína. Jemu musí pak ohlásiti i načetí každého sudu, ať vína domácího nebo dovezeného a sbírka v obou svých částkách musí býti zaplacena výběrčím. Správce úřadu perkmisterského jest povinen svolati všechny šenkýře a dáti jim poučení. Každý měšťan musí toho dbáti, aby šenkýř v jeho domě ničeho nezatajil. O propouštění vína bez dávky k vlastní potřebě šlechticů a dvořanů rozhoduje úřad perkmisterský. Purkmistr a konšelé ručí za to, že brannými budou jen osoby zachovalé a hodné víry. Úřad perkmisterský bdí též nad podloudným dovážením vína mimo městské brány.

17. V Praze 18. dubna 1605. Král dává Kouřimským řád, jakým způsobem má býti vybírána sbírka z vyčepovaného vína svolená od sněmu v únoru 1605 na vychování vojska v poli proti Turkům.

18. V Praze 25. dubna 1605. Česká komora nařizuje Kutnohorským, aby zvolili dva výběrčí sbírky z vína, poněvadž J. Mt. cís. etc. tu u vás žádných takových vejběrčích posudného aneb ungeltu, tak jako v jiných městech, jmíti neráčí a aby dle příležící formule vzali je do přísahy.

19. V Litoměřicích 25. dubna 1605. Litoměřičtí komoře České oznamují důvody, pro které M. Jiříka Tychystesa Bohdaneckého navrhli za berníka a že po jeho námitkách a podle přání České komory jmenují nyní na místě jeho Jana Svačinu, ale prosí, aby budoucně námitky navržených osob přijímány nebyly.

20. Na Libochovicích 25. dubna 1605. Mathias Schmidtberger, hofmistr býv. vajdy sedmihradského Sigismunda Bathoryho, pána na Libochovicích, píše komoře České, že litoměřičtí krajští berníci na něho zle naléhají o zaplacení dlužných berní, ale on že peněz nemá a tak zaplacení že jedině od ní záleží. Zasílá rejstřík berních dluhů a prosí, aby komora sama s berníky zúčtovala. Dále žádá, aby byl vzat v rukojemství býv. písař vévodův Bartoloměj Hradecký, měšťan novoměstský pražský, pro nezúčtované peníze.

21. V Praze 28. dubna 1605. Dvorská komora [České komoře], aby znovu požádala pana Kryštofa ze Sebuzína o dobré zdání.

22. V Plzni 29. dubna 1605. Rada města Plzně jedná o sbírce z vín, sněmem svolené.

23. V Praze 2. května 1605. Novoměstští Pražané České komoře, aby zastaviti poručila exekuční řízení na berní nedoplatky z lidí poddaných, které proti nim loni úředníci nejv. úřadu berničného zvedli a nyní znovu jeden z nich, Jan Tišňovský, vede, neboť jsou ochotni sejíti se s ním k pořádnému zúčtování.

24. V Nepomuce 10. května 1605. Purkmistr a konšelé města Nepomuka přiznávají podle usnesení sněmu z r. 1604 k sbírce na placení lidu válečného svých sedm lidí poddaných za termín sv. Václava r. 1604 v částce 2 kopy 48 gr. míš., které současně zasílají.

25. V Praze 13. května 1605. Rudolf II. Janu Straníkovi, aby zanechal dalších uskoků a zaplatil vdově Libuši Plácelové roz. z Kaliště dluh, jímž jest povinen nebožtíku jejímu manželu Václavu Plácelovi z Elbinku, jenž jej, jako krajský berník kraje hradeckého za léta 1597 a 1599, založil penězi při placení berně.

26. V Praze 13. května 1605. Rudolf II. Vladislavu Rychnovskému, aby podle své omluvy, kterou v minulých dnech v České kanceláři učinil, dalších uskoků zanechal a vdově Libuši Plácelové z Kaliště a Otrsfeldu zaplatil dluh, jímž jest povinen nebožtíku jejímu manželovi Václavovi Plácelovi z Elbinku, který jej jako krajský berník hradecký v letech 1597 a 1599 založil penězi při placení berně.

27. V Praze 14. května 1605. Rudolf II. Marešovi Dobřenskému z Dobřenic na Třebešově, že povinen jest, poněvadž, jsa obeslán, na hrad Pražský k mírnému jednání se nedostavil, přijmouti list obranný, který mu plnomocník paní Libuše Plácelové z Kaliště a Otrsfeldu doručí, a postoupiti mu statek i poddané, nebo zaplatiti dluh, který má u nebožtíka manžela jejího, krajského berníka hradeckého, Václava Plácela, jenž jej při berni penězi založil.

28. V Praze 23. května 1605. Zápis jednání o berni v úřadě šestipanském Starého města Pražského.

29. V Litoměřicích 23. května 1605. Zápis jednání o berní před radou městskou v Litoměřicích.

30. V Mělníce 31. května 1605. Purkmistr a rada města Mělníka stavům českým na sněmě shromážděným o přímluvu u krále, aby jim prominul novou sbírku z vína, totiž tržbu ze tří pint z každého vědra, kterou mu stavové na minulém sněmu svolili.

31. V Praze 7. června 1605. President České komory Štěpán Jiří ze Šternberka sděluje Dvorské komoře, že panovník určil do direktoria nad českou berní vedle něho své rady Breunera a Mollarta.

32. V Praze 11. června 1605. Pozůstalí nejvyšší berníci let 1584-1595 kvitují purkmistra a radu Nového města Pražského ze 157 kop gr. č. dlužné berně z poddaných za jejich úřední léta a z 57 kop 20 gr. č. berně za léta předcházející.

33. V Praze 21. června 1605. Nejvyšší úředníci království Českého nařizují královskému hofrychtéři Matesu Preklovi, aby napomínal krajské berníky k větší pilnosti, až nyní do krajů k obnovení úřadů konšelských vyjede.

34. V Praze 21. června 1605. Panovník oznamuje Kryštofu Popeloví z Lobkovic, stavovskému řediteli české berně, že připojuje k němu podle svolení stavů českých za ředitele české berně Štěpána Jiřího ze Šternberka, Jakuba Breunera a Jakoba z Molartu s tím, že mají se společně starati nejen o včasné placení berně, ale též o splácení anticipací.

35. V Praze 28. června 1605. Nejvyšší bemíci království Českého kvitují starší přísežné práva střeleckého v Praze z 32 kop míš. domovní berně a z 57 kop 36 gr. míš. domovní sbírky na vojsko.

36. V Praze, 6.-14. července 1605. Jednání o berní v staroměstské radě Pražské.

37. V Praze 19. července 1605. Královský revers rytířstvu a městům kraje Loketského na dobrovolnost loňského svolení 4000 zl. berní reluice, splatných o vánocích 1604 a o sv. Janu Křtiteli r. 1605.

38. V Praze 20. července 1605. Jednání před radou městskou Starého města Pražského.

39. V Praze 4. srpna 1605. Panovník podle plné moci dané mu hromničným sněmem tohoto léta ustanovuje krajské berníky.

40. V Praze 11. srpna 1605. Jednání o berni před radou městskou Starého města Pražského.

41. V Litoměřicích 4. září 1605. Litoměřičtí vysílají za svými posly na zemském sněmu, Vítem Nymburským a Matějem Lukášem, jisté osoby se zadržalou berní, aby ji zaplatiti mohli.

42. V Praze 4. září 1605. Rada městská v Starém městě Pražském o propuštění starších řezníků, kteří byli vzati do vězení pro neodvádění sněmem svolené sbírky z poráženého dobytka.

43. V Praze 7. září 1605. Výběrčí král. posudného na Starém městě Pražském, Severýn Rudner, byl pověřen také sbírkou z dovážených vín a piv.

44. V Praze 7. září 1605. Král vybízí otevřeným listem všechny obyvatele království, aby podle usnesení posledního sněmu svatobartolomějského všechny berně a sbírky, na placení lidu vojenského svolené, krajským berníkům k termínům sv. Matouše a Šimona a Judy léta přítomného odváděli, aby se včas vojsku žold vypláceti mohl.

45. V Plzni 13. září 1605. Jednání v městské radě plzeňské o berni.

46. V Žatci 16. září 1605. Jan ml. Vysocký a Mikoláš Herkules, berníci kraje žateckého, všem obyvatelům kraje po poslu vzkazují, aby všechny již prošlé termíny berní a sbírek předcházejícími sněmy svolených neprodleně jim zaplatili.

47. V Praze 19. září 1605. Jan Manhart vévodovi Bavorskému o přísném mandátu, který byl vydán proti dlužníkům berní v Čechách a že na Moravě se dává přednost vojenské obraně před placením berní.

48. V Praze 20. září 1605. Jednání v radě městské na Starém městě Pražském o exekučním vymáhání sbírek u pohořelých.

49. V Litoměřicích 21. září 1605. Obec města Litoměřic v plném shromáždění vyslechla zprávu o zasedání sněmu zemského, kterýž byl zahájen v úterý po sv. Bartoloměji léta přítomného, a znění listu pánů Pražanů z strany defense a berní a usnesla, ... Učiněna výzva k správnému a včasnému odvádění sbírky z vína.

50. Na Karlštejně 21. září 1605. Karlštejnský děkan Dr Pavel Pistorius z Lucka odpovídá radům České komory na jejich list z 29. srpna 1605, aby zaplatil z děkanství karlštejnského sbírky svolené sněmem r. 1602, že odmítal upomínky krajských berníků a hájil se tak, jako i nyní činí, poukazem na osvobození karlštejnského děkanství a jeho poddaných od všech berní a sbírek milostivým rozhodnutím císaře a krále Karla IV., kteréž pak od dalších králů českých i císaře Rudolfa bylo potvrzováno. Také sám byl císařem ubezpečen o své nezdanitelnosti. Žádá, aby při těch svobodách byl zůstaven a aby rušením starých českých královských majestátů nebyl dáván zlý příklad cizozemcům.

51. V Praze 5. října 1605. Purkmistr a rada Starého města Pražského upomínají naléhavě Turnovské o zaplacení všech daní a sbírek, svolených sněmy r. 1605.

52. V Praze 5. října 1605. Jednání před radou městskou Starého města Pražského o sbírku z vína, dovážení přespolních vín do Prahy a o půjčku na berni u pražských židů.

53. V Litoměřicích 5.-7. října 1605. Jednání v radě města Litoměřic o sbírce z vína a odvedení berní.

54. V Mělníce 15. října 1605. Mělničtí Pražanům Staroměstským posílají splátkou na domovní berni a k vojenské sbírce 125 míš. kop a slibují poslati v brzkých dnech ještě 46 kop, poněvadž podle jejich názoru připadá na ně z reluice městského stavu v Čechách 171 kopa míš. a nikoliv 256 kop, jakž jim bylo berničným úřadem předepsáno.

55. Na Novém Ronově 24. října 1605. Jan Albrecht Křinecký, krajský berník boleslavský pro r. 1603, svému kolegovi stavu měšťanského, Petru Červenkovi v Ml. Boleslavi, aby spolu s ním dostavil se příští středu do České komory v Praze.

56. Na Novém Ronově 24. října 1605. Jan Albrecht Křinecký zve mladoboleslavského měšťana Jana Fialku, kterého najal za sebe k úřadu krajského berníka, aby příští středu spolu s ním odebral se do Prahy na Českou komoru ve věci dopisu, učiněného odtud jemu a druhému krajskému berníku, Petru Červenkovi.

57. V Praze 25. října 1605. Dvorská komora České komoře, aby opatřila výkaz dosavadního výnosu přirážky ke sbírce z vína, v částce ceny tří pint vína na každém načatém vědru, a to nejen v městech pražských, ale v celém království.

58. V Mladé Boleslavi 25. října 1605. Jan Fialka, měšťan mladoboleslavský, Janu Albrechtu Křineckému odpovídá na jeho dopis a žádá, aby zamýšlenou cestu k České komoře odložil, do pondělka anebo některého dne s neděle...

59. V Mladé Boleslavi 26. října 1605. Jan Fialka píše znovu Janu Albrechtu Křineckému, že nemůže zítřejšího dne do Prahy jeti, neboť k sestavení register musí zasednouti spolu s Petrem Červenkou, který peníze přijímal, a nově sděluje, že podle zpráv, jež do Ml. Boleslavi došly, president České komory není v Praze, nýbrž na svatebním veselí u svého bratra, nejv. komorníka království Českého.

60. V Praze 28. října 1605. Jan Albrecht Křinecký z Ronova a na Novém Ronově, krajský berník boleslavský za rok 1603, svaluje vinu toho, že dosud dlužných peněz herních nevybral a register nepředložil, na svého společníka Petra Červenku a odmítá způsob, jakým mu psáno bylo z České komory od Václava Samce.

61. Ve Velichovkách 28. října 1605. Hanibal z Valdštejna na Hostinném a Jan Jiří Štos z Kounic a na Velké Borovnici, jako komisaři králem nařízení, sjednali smlouvu mezi Vladislavem Rychnovským z Rychnova a vdovou po Václavovi Plácelovi z Elbingu, berníku kraje hradeckého za léta 1597 a 1599, o zaplacení 449 kop 48 gr. míš. dluhu, jimiž Plácel Vladislava Rychnovského při skládání berně založil.

62. V Praze 4. listopadu 1605. Panovník hejtmanům kraje Boleslavského, že ustanovuje je za komisaře ve při, kterou vede Adam z Bibrštejna a na Novém Stranově proti bývalému svému úředníku Izajáši Hyršovi, posavad nevyčtenému, aby jmenovali sobě některé pomocníky a s nimi společně tuto věc i nesprávný prodej dvoru ve vsi Ostrově, který pánům z Bibrštejna byl odcizen, aby to vše Izajáš Hyrš, bez všech dalších odkladův navrátil a ze všeho práv byl...

63. V Praze 5. listopadu 1605. Panovník ustanovuje Hanibala z Valdštejna a Otu Štose z Kounic za komisaře k vyřízení stížnosti Ctibora Smila Pecingara z Bydžína, krajského berníka hradeckého za rok 1598, proti Janu Straníkovi z Kopidlna, kterého v roce svého úřadu založil při placení berně penězi, ale který jich nyní odvésti nechce. Nově je pověřuje proto, že byli ustanoveni již dříve k rozsouzení pře téhož Straníka s Libuší Plácelovou rovněž o půjčku, učiněnou mu k zaplacení berně zesnulým jejím manželem.

64. V Praze dne 10. listopadu 1605. Dvorská komora Tajné radě (?), že požádá říšského pfenikmistra Zachariáše Geizkoflera o vypracování prováděcího nařízení k usnesení českého sněmu z r. 1602, jimž byla zavedena dávka ze zlatých, stříbrných a jiných přepychových předmětů.

65. V Praze 14. listopadu 1605. Panovník na prosbu Pražanů všech tří měst pražských prohlašuje, že usnesení sněmu českého, učiněné 19. února běžného roku, ačkoliv dává mu právo vybírati dávku z každého vína, domácího i přespolního, které se Praze načne, nemá rušiti, zejména vzhledem k veliké letošní úrodě vína v Praze, staré právo Pražanů, privilegiemi pojištěné, totiž že v době "od časů vína zbírání až do Svátostí" cizí vína do Prahy nesmějí býti dovážena. Tím, že pražská vína drážeji se čepují než jiná, jako mělnická nebo litoměřická, vzniká větší zisk také na sbírce, takže ani sněmovnímu snesení se v tom žádného zkrácení nestane. O zajištění svých starých práv i tohoto rozhodnutí mají Pražané pracovati spolu se správcem královského úřadu perkmistrského, Tomášem Šlemrem z Častolovic.

66. V Praze 15. listopadu 1605. Účtárna Dvorské komory zasílá Tajné radě výpočet Matyáše Jizbického, účetního České komory, o výnosu sbírky z vína ve všech třech městech Pražských a v kraji kouřimském, která byla povolena prvním sněmem letošního roku.

67. V Rokycanech 6. prosince 1605. Purkmistr a rada města Rokycan přiznávají, že podle sněmovního usnesení vybrali v termínu sv. Havla z dvaceti jednoho sudu vína českého, rakouského a uherského 24 kopy 33 gr. vše české.

68. V Plzni 7. prosince 1605. Purkmistr a rada města Rokycan přiznávají ze 162 měšťanů po 48 gr., ze 133 osedlých lidí poddaných po 24 gr., z dvou farářů, po kopě míš., z dvou mistrů ovčáckých po 20 gr., z pěti pacholků ovčáckých po 10 gr., z 20 moučných a sladovních kol po 30 gr. a ze 119 kamenů vlny po 8 gr. vše míš. v termínu sv. Václava, což vynáší veškeré sumy 220 kop 10 gr. míš.

69. Pres. 10. prosince 1605. Kněz Jiřík, děkan v Staré Boleslavi, žádá arcibiskupa za přímluvu u České komory, aby vrchnímu hejtmanu všech královských a komorních panství v Čechách panu Měsíčkovi nařídila vyplatiti zadrželý komorní plat kostelu kapitoly v Staré Boleslavi, aby on děkan pro nezaplacené berně od krajských výběřcvch listy obranými sužován nebyl.

70. V Praze 12.-19. prosince 1605. Jednání před radou městskou Starého města Pražského o sbírku z dobytka.

71. V Litoměřicích 9. ledna 1606. Městská rada litoměřická usnáší se znovu dopsati České komoře v příčině vybírání 10 gr. bílých ze sudu vína, o čemž není sněmem nic nařízeno.

72. Ve Slaném 10. února 1606. Jednání v slánské městské radě o učinění berních počtů za rok 1603.

73. V Praze 2. března 1606. Páni a vladykové a nejv. úředníci a soudcové zemští z plného soudu zemského kvitují Jeronýma Hozlauera z Hozlau, krajského berníka táborského za léta 1595 a 1596, podle moci sněmem r. 1596 jim dané.

74. V Plzni 17.-21. dubna 1606. Jednání o berni před radou městskou v Plzni.

75. V Praze 25. dubna 1606. Dvorská komora České komoře o návrh na jmenování osob, které král podle sněmovního usnesení může ustanoviti do nejvyššího úřadu berničného, aby měly vědomost o příjmech a vydáních z české berně.

76. V Praze 27. dubna 1606. Rudolf II. krajským berníkům r. 1605 ustanoveným ohlašuje, že z moci jemu sněmem dané prodlužuje jejich pravomoc také na rok 1606.

77. V Litoměřicích 29. května 1606. Městská rada litoměřická o vybírání berně v kraji.

78. V Slaném 29. května 1606. Krajský berník slánský vzdal se správy železné huti.

79. V Praze 31. května 1606. Král dekretem do krajů obnovuje krajské berníky pro r. 1606.

80. V Praze 31. května 1606. Dvorská komora presidentu České komory Štěpánu Jiřímu ze Šternberka, že panovník si přeje věděti, kolik činí ještě zbytek české vojenské berně za tento rok po všech anticipacích a poukazech na ni učiněných a zda nebylo by možno opět dosáhnouti odročení splatnosti pohledávky nejv. hofmistra a města Norimberka.

81. V Praze 31. května 1606. Panovník ředitelům české berně Jakobu Breunerovi, Jakobu Molartovi a Štěpánu Jiřímu ze Šternberka, aby dali vypracovat všeobecný i specifikovaný účet výnosu českých a lužických peněžních pomocí, poskytovaných mu sněmy zmíněných zemí na tureckou válku od roku 1599 i s vytčením, kolik ještě na jednotlivých položkách zbývá.

82. V Praze dne 11. července 1606. Panovník nejv. berníkům království Českého na rok 1605 zvoleným, že prodloužil pravomoc krajských berníků z r. 1605 na rok 1606 a prodlužuje také pravomoc jejich.

83. V Žatci 17. července 1606. Žatečtí krajští berníci upomínají městskou radu v Lounech, aby pro ujití dalším domluvám a nebezpečí exekucí majetku vyrovnala do deseti dnů berní nedoplatky.

84. V Praze 18. července 1606. Kvitování krajských berníků slánských za rok 1601.

85. V Praze 5. srpna 1606. Královský mandát dlužníkům daní a válečných sbírek.

86. V Praze před 12. srpnem 1606. Štěpán Jiří ze Šternberka uchází se o zproštění z úřadu presidenta České komory a žádá o odbytné 5000 tolarů a roční pensi 500 tolarů.

87. V Praze 19. srpna 1606. Dvorská komora České komoře, že panovník přijal konečně žádost presidenta České komory Jiřího ze Šternberka o zproštění z úřadu pro nemoc s podmínkou, že ještě po 14 dní podrží úřad a povede jej stejně dobře jako dosud a také potom dá se králi svojí radou potřebovati.

88. V Praze 23. srpna 1606. Dvorská komora navrhuje panovníku a Tajné radě, aby Štěpánu Jiřímu ze Šternberka, odstouplému na vlastní žádost z úřadu presidenta České komory, bylo poskytnuto odbytné v částce 5000 tolarů a pense 500 tolarů ročně podle podmínek, jež si položil, neboť také jeho předchůdci Jáchym z Kolovrat, Jan a Ladislav z Lobkovic dostali při odchodu z úřadu významné odměny.

89. V Praze pres. 3. září 1606. Jakub Altenstaig, sekretář Dvorské komory, prosí panovníka o mimořádnou odměnu, neboť vedle svých úředních prací již po pět let vede expedici spisů o českých válečných sbírkách k direktorům české berně, a v dřívějších obdobných případech odměny byly udělovány.

90. V Praze 14. září 1606. Purkmistr a rada Starého města Pražského, jakožto berníci stavu městského, nařizují Bydžovským, aby, ježto již po několikráte marně byli napomínáni, nyní konečně berně svatobartolomějského termínu odvedli, neboť neabdankovaní Teuflovi rejtaři se vložili do měst Pražských a jestliže nedostanou zaplaceno, osadí příslušné hospody a budou v nich ležeti, dokud nebudou úplně splaceni.

91. V Slaném 18. září 1606. Městská rada ve Slaném jedná o berních záležitostech.

92. V Plzni 9. října 1606. Plzeňští upomínají probošta Chotěšovského o zadrželou berni z domů v jejich městě.

93. V Slaném 13. října 1606. Založena registra pro berní sbírky podruhů.

94. V Žatci 16. listopadu 1606. Krajští berníci žatečtí upomínají znovu Lounské o dlužné berně, připomínajíce jim tresty sněmem a mandátem královským vyhlášené. Nebude-li tohoto napomenutí uposlechnuto, dostaví se do Loun osobně a usnesení provedou.

95. V Litoměřicích 5. prosince 1606. President Dvorské komory Helmhart Jörger sděluje svému švagru, tajnému radovi a cís. dvornímu maršálkovi Arnoštovi sv. pánu z Molartů, obsah dopisu presidenta České komory Štěpána Jiřího ze Šternberka o důvodech, pro něž nejvyšší čeští berníci mají dále sídliti v Lounech a nikoliv s oběma komorami v Litoměřicích, o anticipacích učiněných na berni a válečné sbírky a o nedostávajících se 20 tisících zl., poskytnutých Šternberkem.

96. V Mělníce 13. prosince 1606. Seznam výběrčích na Mělníce, kteří neodvedli, co přijali, a zprávu o tom, že Karel z Lichtenštejna vypověděl panovníkovi úvěr k 23. dubnu 1607.

97. 1606 konec roku. Jezuité u sv. Klimenta na St. městě Pražské neplatí berní a válečných sbírek a vypisuji důvody, pro které platiti nehodlají.

98. V Litoměřicích pres. 12. ledna 1607. Česká komora sděluje presidentu a radům komory Dvorské, proč nelze ještě poříditi vyžádaný celkový účet, kolik stavové čeští na berních a vojenských sbírkách za celou tureckou válku svolili a kolik bylo vybráno.

99. V Plzni 15. ledna 1607. Jednání před radou městskou o poselství Bartoloměje ml. Stehlíka k České komoře o berní dluhy.

100. V Praze 17. února 1607. Panovník odpovídá Štěpánu Jiřímu ze Šternberka na projevenou ochotu zastávati úřad presidenta České komory ještě jeden rok a sděluje podmínky s tímto rozhodnutím spojené.