86. V Praze před 12. srpnem 1606.
Štěpán Jiří ze Šternberka uchází se o zproštění z úřadu presidenta České komory a žádá o odbytné 5000 tolarů o roční pensi 500 tolarů.
Nedatovaný originál v archivu Dvorské komory, nyní v archivu Pražského hradu, oddělení ,Böhmen B. f. 7/1 Herrschaftsakten.' In tergo: Der Röm. kais., auch zu Hungern und Behemb künigl. Mt., meinem allergenedigsten herrn. A. m: Res. 17. februari 1607. Referatur. A. m: Fiat abschrift, sub. B zu einschliessen und nur dises wider zu haben. Akt je připojen k aktům ze dne 19. srpna.
Allerdurchleuchtigister, grossmeehtigister Römischer kaiser, auch zu Hungern und Behemb künig etc.
Allergenedigister herr. Das euer Röm. kais. Mt etc. mein viel und manichfeltig underte-nigist und gehorsamist anhalten und angezogene ungelegenheiten, wie an leibes Unvermögen also auch anderer vorgebrachten ursachen mit kais. und küniglichen gnaden angesehen und sich gegen mir der erlassung des presidentenambts deroselben Behemischen camer resolviert, dessen tue ich mich gegen Euer Mt etc., als meinem allergenedigisten kaiser, künig und herrn ganz undertenigist und gehorsambist bedancken, will auch solches gegen Euer Mt die übrige zeit meines lebens, worin Sy mich sonsten allergenedigist gebrauchen und was Sy mir zu verrichten auftragen, als der gehormambste undertan und diener dermassen meinem höchsten vermögen noch zu verdienen befleissen, dass Euer Mt, ob Gott will, mit mir allergenedigist zufrieden sein werden.
Und weiln dan, allergenedigister kaiser und herr, ich Euer Mt etc. bey der camer zwey jar als camerrat mit versehung Euer Mt herrschaf ten und neun jar lang president in denen werenden offenen kriegsleufen und andern schweren zuestand mit anticipirung und aufbringung grossen mächtigen summen geldes auf etlich milionen zu beförderung des kriegswesens und verhüetung deroselben und der lande eussersten nachtails nach höchstem vermügen mit grossen sorgen, unverschonet der verschreibung meiner und meines weibs und kinder aigenen gueter, zuegeschweigen der Vermehrung deroselben camergefell, erweiterung und Verbesserung deren aigentumblichen herrschaften gedienet, welches etwa vor mir bei solchem zuestand des offenen kriegs und erschöpften körnerhaften weesen von keinem presidenten beschehen und doch die vorigen presidenten nit allein mit ansehenlichen gnaden, sondern auch stattlichen abfertigungen und Provisionen versehen worden. Als bin ich gleidhermassen zue Euer kais. Mt etc., meinem allergenedigisten herrn, der undertenigisten und gehorsamisten Zuversicht und gueter hoffnung, Sy geruhen mich in gnedigister erkantnuss solcher meiner getreuen müeseligen und erspriesslichen dienst gleichergestalt mit einem allergenedigisten abdankbrief und dan einer kaiserlichen gnadenabfertigung fünf tausent taler und järlicher provision fünf hundert taler auf mein lebenlang allergenedigist zuversehen, damit ich sambt meinem weib und kindern mich solcher meiner dienst zuerfreyen haben möchte.
Solches, wie obgemelt, umb Euer Mt etc. die zeit meines lebens nach höchstem meinem vermügen zuverdienen will ich jederzeit bereit erfunden werden
[Č. 86: K odchodu Šternberkovu z presidentství České komory došlo až koncem r. 1606, ale jednalo se o něm již mnohem dřive. V pozůstalosti zemřelého presidenta Dvorské komory Volfa v. Unverzagta nalezeno bylo 12. V. A605 několik dopisů Šternberkových z posledních čtyř měsíců r. 1604, z nichž plyne, že se Štěpán Jiří Šternberk již tehdy zabýval myšlenkou odstoupit ze svého úřadu. - Unverzagt zemřel 31. března 1605. - Unverzagt měl sondovat půdu při audienci u císaře a odchod ze služby měl se uskutečniti koncem roku. (Dopis z 22. září 1604). Současně s odstupem měl Unverzagt prostředkovati prodej statku Stolan na Chrudimsku císaři za cenu, za kterou byly Šternberkem koupeny, totiž 70.000 tolarů, ale tak, das mir meine Portugaleser widerumb zuegestelt und die übrige summa der dreisig tausend taller entwe 3er par erlegt oder... aus denen behemischen camereinkomen bezalt zumachen (dopis z 30. září 1604). Za důvod k odstoupení z úřadu uvádí se v obou dopisech ,leibsschwachheit'. Čtvrtého listopadu píše Šternberk znovu a tvrdí, že Jeczo die aine hand fast nicht rueren kan. Všechny tyto dopisy jsou dnes v archivu Dvorské komory zařazeny ke dni svého nalezení, totiž jako ,Böhmen 1605 mai 12.' Žádost císaři o pensionování podal Šternberk 30. prosince 1604 (Archiv Dvorské komory ,Böhmen ad 1605 VIII. 6 orig') Odůvodňuje ji opět tělesnou slabostí, dass ich aber von einer zeithero zum oftern mit grosser leibesschwacnheit angegriffer.... und solche defectus bei mir von tag zu tag, wie an mir augenscheinlich zu spüren, zunemen. Na podání není poznamenáno žádné rozhodnutí. Současně uvědomil Šternberk o něm také Unverzagta. Jedenáctého ledna 1605 doplnu svoji žádost císaři o zproštění úřadu dalším důvodem a sice, že skoro neumí německy,...dass die handlungen maistenteils in teutscher sprach beschehen, deren er seines teils vast unerfaren sei. Na tornio podání jest císařské rozhodnuti poznamenáno, Dicit imperatori Man denke verrer nach, ob er tauglich. 11. jan. DCV.1 a na rubu připsáno ,Aufzuheben 6. juni 605.' Šternberk úřadoval ovšem dále. Na jaře opatřil 226.250 zl. r. jako anticipační půjčku na výnos české berně (Rozkaz panovníkův direktoru české berně Kryštofu z Lobkovic v archivu Dv. Komory ,Böhmen ad 1605 April 1'), a někdy počátkem června žádal panovníka o ,eine ergöczligheit,' neboť jest nejen presidentem České komory, ,sondern auch in der direction bewilligten steurn.' Dvorská komora navrhla 8. června štědře celých 5.000 tolarů a to na konto nedoplatků české berně a na návrhu poznamenáno jinou rukov o týden později kladné rozhodnutí císařovo ,Placet caesari 15. juni 605.' V první polovině roku 1605 se tedy patrně zdravotní stav Šternberkův zlepšil a Štěpán Jiří zůstal dále v úřadě presidenta České komory.
Přesné datování této nové žádosti o zproštění jest obtížné. Uložena jest spolu s akty soustředěnými ke dni 19. srpna 1606, ale pochází z doby před 12. srpnem toho roku, neboť toho dne již jednali radové Dvorské komory o Sternberkově pensionování. Nevylučoval bych ani, že jest i o několik týdnů starší, ale určitě nikoliv z první pólo. viny r. 1606, neboť až do 8. července účastnil se Štěpán Jiří ze Šternberka pilně schůzí královské rady (Zd. V. Lobkovic ,Diarium' sign. F, 9 sv. 5.), kdežto v druhé polovině roku do schůzí nechodí a jest patrně opět churavý. V archivu Dvorské komory, nyní Pražského hradu, leží v oddělení ,Böhmen B VII. Herrschaftsakten' koncept dopisu Dvorské komory presidentu České komory Sternberkovi, na jehož zadní straně se čtou tyto poznámky: Fur
derlich zu sehen, wie anderen Presidenten bei der Behmischen cammer hievor mit der gnad und abfertigung gehalten worden. 12. Augusti 1606: herr president, herr von Krausenegg, herr von Zeh, als dann die herren geheim-ben. Koncept obsahuje oznámení, že panovník vzal Šternberkovu resignaci s úřadu presidenta České komory na vědomí a za jedenáctileté věrné služby mu slibuje provisi a dar, kterého se mu dostane z české berně po zaplacení Teufelova pluku. Třebas nelze tvrdit, že byl podle tohoto konceptu vyhotoven čistopis, a odeslán (adresován jest přímo Šternberkovi), přece jest jasné, že Dvorská komora, dokoná za přítomnosti některých tajných radů, rozhodla se 12. srpna 1606 pro přijetí jeho demise. - Vedle tohoto konceptu leží druhý, stylisovaný přímo jako osobní list Rudolfův Štěpánu Jiřímu, v němž jest shora ohlašovaná odměna za věrné služby přímo vyčíslena darem 5.000 tolarů a pensi 500 tolarů ročně. Koncept ukončen jest v datační formuli jen slovem Geben... a datum není v něm doplněno. Konečně jest zachován ještě třetí koncept, vztahující se k tomuto dni, adresovaný císařem České komoře, obsahově shodný s osobním jeho dopisem presidentu Šternberkovi. In tergo jest jinou rukou označen: Praesentatum 12. augusti 1606. Herrn behmischen camerpresidenten abfertigung].
Euer Röm. kais. Mt undertenigister und gehorsambster
St. von Šternberk m. p.