2. V Praze s.d. [1601?]
Instrukce krajským berníkům v království Českém, kterak se při správě berní a sbírek chovati mají: 1. Říditi se artykuly sněmovními. 2. Pro každou svolenou sbírku míti zvláštní registra, v nich všechny poplatníky, řazené podle stavů, a u každého rubriky pro jednotlivé termíny berní a sbírek, aby podle nevyplněných mezer dlužník byl zjistitelný. 3. Druhá účetní registra pro nejvyšší berníky rovněž se všemi osobami poplatníků a dle nich odváděti sebrané peníze vždy do dvou neděl po termínu. 4. Zákaz úvěru z berních peněz a mincovní cedule při skládání berně. 5. Přiznání jen na notulích, schválených sněmem, a v každém kraji zvlášť. 6. Zákaz odkladů a měnění termínů. 7. Zákaz vypůjčování si z berních peněz. 8. Pilný dozor na zdanění peněz na úrocích. 9. Evidence majetkových změn. 10. Vyúčtování s nejv. berníky do čtyř neděl po projití všech termínů daní a sbírek. 11. Nestačí-li instrukce, vyhledávati rady při stavech.
Nedatovaná kopie v archivu Dvorské komory, nyní v archivu Pražského hradu, sign. G. F. 533, Böhmen Anhang 1601, fol. 1-7. Očíslování odstavců bylo provedeno vydavatelem. Kromě tohoto českého textu zachoval se v témže archivu, rovněž jako kopie, v oddělení Böhmen, Lamdtagsakten 1601-1686 také doslovný text německý, který byl otištěn v Sněmech českých X. 199-200. České znění nebylo tehdy ještě vydavateli známo.
Instrukcí berníkům krajským v království Českém, kderak se v přijímání a vydávání peněz všech a všelijakých sněmem léta N. N. svolených zachovati mají [Č. 2.: o starší existenci krajských berních správ viz č. 1, pozn. 9, o zřízení a činnosti krajských úřadů berničných vůbec viz s. 136-141].
[1.] Předkem a nejprve berní ci krajští mají se podle těch všech artykulův v sněme expresse dostavených, pokud a jak daleko ty na ně se vztahují, tak a nejinak zachovati [od r. 1601 do r. 1606 jsou otištěny v Sněmech českých X., s. 168-174, 267-273, 403-410, 552-559, XI. 148-163, 285-290, 339-346, XII. 185-200].
[2.] Pro snadší pak činění a přijímání poetův od týchž berníkův krajských i také vyhledání dalších reštantův mají tíž berníci krajští sobě registra pořádná k jedné každé zbírce podle svolení sněmovního založiti a s pilností toho šetřiti mají, aby sídla, osoby všecky v témž kraji stavu panského, rytířského, městského, duchovního, též manův, svobodníkův, dědiníkův, nápravníkův, svobodných dvorův, rychtářův, dvořákův, opatův, proboštův, jeptišek, kněží, farářův, klášterův, mistrův, koleatův a všech jiných lidí osedlých v království tomto pořádně v ně pod rubryku poznamenati a vedle toho tak poznamenání sídel a osob neb těch rubryk jednoho každého z stavův, kdo by toho čeho při kderém termínu odvedl, zapsali a pakli by kdo buď prvního neb kteréhokoliv termínu aneb jakékoliv zbírky svolené nedal, tak předce jeho prázdného místa zanechati, ješto se to bude moci snadně při počtíeh a odvodech jejich nadjíti a vyhledati, kdo co a jakých zbírek neb daní pozůstává
[v starším období existence krajských berních správ (1527-1556) vypracovávali krajská přiznávací registra nejv. berníci. Krajští berníci shromažďovali pouze přiznávací listy v kraji a pak zasílali je nejv. berníkům do Prahy (srv. s. 44-45). V čem práce krajských berníků spočívala, jest patino na př. z artykulů sněmu r. 1556 (SC. II. 704). Vypracovaná krajská přiznávací registra zasílal nejv. berničný úřad zase krajským správám a ty podle nich berně vybíraly: "Vsak nejvyšší berníci prvé a před tím, aby berníkuom krajským registra, které osoby v tom kraji sou a se předešle šacovaly, odeslali, kterýmiž by se spraviti mohli." V letech 1557-1594 krajských berníků vůbec nebylo. Když r. 1595 zase byli ustanoveni, stálo se tak ke správě sbírek pro vojsko. Od r. 1596 byla jejich pravomoc rozšířena také na domovní berni (SČ. IX. 95, 263) Sestavováním krajských berních register byly krajské správy pověřeny teprve asi r. 1598 (srv. instrukci pro krajské berníky hradecké, chrudimské a boleslavské z 20. V. 1598 v SČ. IX. 571/2), kdežto ještě r. 1596 se v artykulech sněmu ustanovovalo:.nicméně i od berně rejstra jim vydána býti mají a tíž berníci krajští v jednom každém městě krajském spolu, nerozdělujíc se, takovou sbírku a berni vybírati mají. Z toho bylo by lze souditi, že v letech 1595-1597 krajská přiznávací registra pořizovali ještě berníci nejvyšší]. Dále pak tíž berníci krajští to tak říditi a spravovati mají, aby při jednom každém termínu těch všech svolených daní na dobré, berné minci peníze od stavův přijímali a ty osoby, kdeříž by placením obmeškávati chtěli, časně napomínali, tak aby to všeckno, čímž podle svolení sněmovního stavové při jednom každém termínu povinni sou, od jednoho každého časně bez dalšího odkládání se vypraviti mohlo a oni po vyjití jednoho každého termínu ty peníze, což by jich koliv přijali, aby to všeckno tu, kdež náleží, od sebe ihned zcela a zouplna odvésti mohli.
[3.] A co tak tíž berníci krajští kderého termínu od koho kderejch svolenejch daní přijmou, to aby s pilností do obzvláštního registříku specifice a zejména od koho co toho a v kde-ré příčině přijato jest, světle doložili, aby i nejvyzší berníci zde v Praze vědomost míti mohli, jak kdo takové svolené berně časně neb nečasně vypravuje [srv. č. 1, pozn. 12]. - Nicméně berníci krajští tím povinni budou po vyjití jednoho každého termínu nejdéle ve dvou nedělích ty všeckny peníze, co se jich koliv z kderejch svolenejch daní sešlo a k sobě podle listův přiznávacích přijali, aby nejvyzším berníkům zcela a zouplna odvozovali a tu ihned při vyčítání takových peněz pořádný registřík, z kderéhož by (jakž i vejš dotčeno) vyrozuměti se mohlo, od koho takový peníze, kdeříž se tu odvozují, přijata sou, týmž nejvyzším berníkům podali.
[4.] A jaké peníze tíž berníci krajští od koho, kdy a v kderé příčině přijmou, těmi aby ruce své žádných vexlův neb jiných handlův mezi termíny nevedli, anobrž takové peníze na té minci, na kderé sou je od lidí přijímali, nejvyzším berníkům bez zadržování od jednoho terminu k druhému zcela od sebe odvozovali, ihned při vyčítaní peněz nejvyzším berníkům pořádnů ceduli mincovní s podpisem svých vlastních rukou podali a připiš též cedule mincovní sobě od týchž berníkův neb někderého z nich podepsaný ku počtu svému za sebou zanechali [ustanovení toto jest analogické devátému článku současné instrukce berníků nejvyšších; srv. 6. 1. Prvá část tohoto odstavce až k,od sebe odvozovali jest věcně, nikoliv formálně, obsažena již také v instrukci krajských berníků boleslavských, hradeckých a chrudimských z 20. V. 1598; srv. SČ. IX. 571. - O mincovních cedulích v starších dobách viz s. 38].
[5.] Jestliže by také kdo z stavův podle vlastních notulí v sněmu doložených se nepřiznávali aneb toho světle nedoložili, co v rozdílnosti na kderejch statcích na panstvích svých lidí osedlých mají, od těch osob dříve napravení toho berníci krajští takových listův přiznavacích k sobě přijímati ani jich kvitovati povinni nebudou
[ustanovení o předepsaných formulářích přiznávacích listů obsahuje již také instrukce pro krajské berníky některých krajů z 20. V. 1598; SC. IX. 571]. Tolikéž jestli by kdo z stavův více nežli v jednom kraji své statky jměli a toliko do jednoho kraje ze všech těch panství a statkův přiznávati se chtěli, to též pro mnohé pletichy a škodlivé omyly, kdeříž z toho pocházejí, dáleji býti nemá, anobrž má se nad tím ruka držeti, aby spravení těch všech daní svolených v těch krajích, kde ta kderá panství a statkové leží,.zcela a zouplna nalezeny a jistý vejtahy na to, co kderej kraj toho vynáší, zdělány býti mohly [zásada tato začla být prosazována již r. 1527 na místě staršího přiznávání všeho majetku v tom kraji, kde mši kontribuent hlavní sídlo. Viz s. 19 s přísl. poznámkami].
[6.] Nicméně berníci krajští nemají a moci míti nebudou mimo jisté termíny v sněme dostavené žádnému z stavův další lhůty k zaplacení těch kderých svolených daní dávati, anobrž k jednomu každému tak se, jakž sněmem expresse vyměřeno jest, zachovati mají.
[7.] K potřebám svým vlastním berníci krajští sobě peněz žádných od stavův začkoliv přijatých vypůjčovati ani co toho, co se jim samým z vlastních jich statkův podle svolení sněmovního z čeho dáti dostane, za sebou zadržovati aneb koho jiného takovými penězi zakládati nemají [odstavce šestý a sedmý vyškytaly se již v instrukci z r. 1598; SČ. IX. 572].
[8.] A poněvadž mezi jinými zbírkami a daněmi svolenými také to svoleno jest, aby každéj, kdož peníze na ourocích mají, z každého tisíce kop grošův českých dávali šest kop grošův a týmž berníkům krajským na jisté termíny odvozovali a správa se toho činí, že by mnozí v některých krajích majíc peníze na ourocích, z nich se nepřiznávali a to, co sněmem svoleno jest, berníkům krajským nespravovali, protož tíž berníci krajští aby se na to pilně ptali a obzvláštní pozor měli, kdo by tak jaké peníze na ourocích měl a jak se v tom spravedlivě choval a shledá jí-li koho v tom, an peníze na ourocích jmá a z toho nic nedává, toho každého aby bez meškání a sanování osob nejvyzším berníkům poznamenaného podali [osmý článek je věcně a takřka i stylisticky stejně obsažen i v instrukci z r. 1598, avšak jen jako postscriptum; SČ. IX. 572].
[9.] A jakož také pro přikupování a uprodávání statkův v krátkých časech nemalé proměny bejvají, protož berníci krajští to tak naříditi i toho pilně šetřiti mají, jestliže by se co toho kdy a kde mezi kderými termíny stalo, aby oni ihned při nejprvnějším termínu, kderejž potom přijde, při registřících svých dostatečnú správu o tom, kdo co toho a komu uprodal, poznamenali a k tomu podobnú správu i do registříku, kderejž nejvyzším berníkům každého termínu při vyčítání peněz (jakž i vejš dotčeno) odveden býti má, položili, tak aby i oni věděti mohli, co v registřích svejch, komu statku uprodáno jest, odepsati a komu zase připsati dáti mají [tento odstavec věcně odpovídá třetímu odstavci instrukce boleslavských, hradeckých a chrudimských berníků z r. 1598].
[10.] Při vyjití pak těch všech termínů i těch všech zbírek a daní vybrání a roku tohoto sněmovního snesení mají dotčení berníci krajští nejdéle ve čtyřech nedělích pořád zběhlých [instrukce z r. 1598 připouští lhůtu jen dvou týdnů po plynutí termínu. O kolísání této lhůty viz s. 128] počty své pořádně zříditi, s listy přiznávacími ode všech stavův a kvitancími, registra s inventářem komisařům k tomu voleným odvésti a z toho ze všeho pořádný počty učiniti a pozůstalo-li by co mimo služby a outraty jich od Jich Mtí jim pasírované, to ihned bez zadržování od sebe odvésti povinni budou,
[11.] A poněvadž pak všeckny připadnosti pojednou do jedné instrukcí uvedeny býti nemohou, jakž by toho potřeba kázala, protož mají svrchupsaní berníci krajští to vše, co by kdy a kde s nejlepším dobrým a užitečným J. Mti cís. bejti uznali, při stavích vyhledávati, to tak říditi, opatrovati a ke všemu se vší bedlivostí a pilností dohlídati, tak aby ty všeckny svolené daně od stavův časně vybírány jsouce, také včas tu, kdež náleží, nejvyzším berníkům na hrad Pražský odvozovány byly.