Koncept ,Manual listovní města Litoměřic od léta 1604 až do léta 1608' č. 119 v městském archivu v Litoměřicích.

Za ouřadu purgmistrského toho času pana Šimona Friče

Urozeným pánům, pánům, urozeným a statečným pánům rytířům, císaře římského J. Mti presidentu a zřízeným raddám komory království Českého, J. Mtem pánům nám laskavě příznivým! V. Mti urození páni, páni, urození a stateční páni rytíři, páni nám laskavě přízniví, služby naše povolné předvzkazujíce Vaší Mti od pána Boha všemohoucího dobrého a dlouhého zdraví i šťastného za mnohá léta panování žádajíce, přejeme V. Mti věrně rádi.

Jakož nám skrze poručení V. Mti jménem a na místě J. Mti cís. pána, pána nás všech nejmilostivějšího, poroučeti ráčíte, abychom V. Mtem bez meškání zprávu naši, proč by od nás na poručení V. Mti Mistr Jiřík Tychystes Bohdanecký [Jiřík Tychystes Bohdanecký byl školním "kolegou" v Litoměřicích již r. 1596 (Dvorský: Paměti o školách českých, s. 572), brzy nato patřil mu měšťanský dům v třetí čtvrti. Býval členem rady městské. Zemřel, podle Lipperta, před r. 1627. - V současné době (1602) nacházel se na pražských farních školách kantor jménem Martin Tychystes Bohdanecký nebo někdy také jen Bohdanecký jmenovaný (Dvorský, s. 145, 154). Nejspíše r. 1605 odešel za školního správce do Tábora. - Byli-li bratři či jinak příbuzní, není patrno. Také v Mirovicích byl tehdy - roku 1599 - kantorem Bohdanecký, jménem Jan; r. 1606 již nekantořil, stav se městským písařem; srv. "Bozeňsko" IV. s. 13-15] za jednoho berníka, jakožto osoba, jakž on sám pokládá, nemožná a nezpůsobná k té práci a ne někdo zásobnější zvolen a obrán byl, jakž to v sobě též V. Mti poručení a jeho Jiříka Tychystesa suplikací šíře obsahuje a zavírá, na kteréžto V. Mti poručení s odesláním zase V. Mti, též jeho suplikací tuto naši zprávu v šetrné uctivosti dáváme, že sme my za žádnou jinou příčinou jeho k té práci nevolili, než patříce k jeho věku mladému i také, že jest při důchodích obecních u nás, rozumějíc počtům, v povinnosti písařské býval a nevěda o tom, aby sobě od manželky své statku nic zřízeného a zadaného neměl, jeho sme >k té povinnosti jakožto člověka mladého, k tomu spůsobného a hodného zvolili, jiné naděje nejsouce, než že k sobě to bez odpornosti s vochotností přijme. Ale že pak své nedostatky na ten čas (čehož sme se nenadali) skrze svou suplikací přednáší, i pokudž by ta omluva jemu stačiti mohla, tehdy obravše jinou osobu zásobnou a vskutku možnou, totiž Jana Svačinu, měštěnína našeho, V. Mti jmenujeme a za to s náležitou uctivostí prosíme, že víceji takových vejmluv od těch, kteříž se k tomu za hodné uznávají, přijímati neráčíte, nýbrž nad námi ochrannou ruku držeti ráčíte a tím se V. Mti k ochraně poručena činíce. Datum v Litoměřicích, v pondělí po neděli Misericordias Domini léta 1605.