101. V Plzni 19. února 1607. Jednání v radě městské.

102. V Praze 2. března 1607. Dvorská komora posílá nejvyšším berníkům království českého opis císařské resoluce o české domovní berni, kárajíc je, že od ledna neodpověděli na dopis panovníkův, ač vědí, proč jest české berně domovní spěšně třeba.

103. V Praze 28. března 1607. Panovník nejvyšším berníkům k berním r. 1606 ustanoveným připomíná, že na místě dřívějších dvou ředitelů české berně jmenoval k panu Štěpánu Jiřímu ze Šternberka nové dva a ukládá jim, aby vypracovali přehledný účet českých berní a jejich nedoplatků a proti dlužníkům nastupovali, neboť ke splácení anticipací jest peněz neodkladně zapotřebí.

104. V Praze 3. dubna 1607. Panovník nařizuje direktorům české berně, aby naléhali usilovně na nejvyšší berníky král. Českého, na Českou komoru a jinde, kde by to prospělo, aby domovní berně r. 1606 sněmem svolená byla co nejdříve a v úplnosti odvedena.

105. V Praze 3. dubna 1607. Král České komoře připomíná, ze příjem z české domovní berně svatojiřského termínu 1607 nemůže býti dle jejího návrhu užit na krytí komorních potřeb, neboť tato daň je povolována výhradně pro obranu hranic uherských horních měst, kde jest jí po novém jejich převzetí velmi třeba a jiné její užití vyvolalo by nesnáze na příštím českém sněmu. Nechť tedy komora učiní naopak vše pro brzké její odevzdání k naznačenému účelu.

106. V Praze 25. dubna 1607. Arcibiskup pražský Karel z Lamberka prosí krále, aby uložil České komoře, aby zastavila vymáhání berních nedoplatků, které zůstaly po jeho předchůdcích, zejména arcibiskupu Berkovi.

107. V Slaném 4. května 1607. Jednání před radou městskou.

108. V Praze 12. května 1607. Dvorská komora České komoře, aby vedla v patrnosti provádění usnesení loňského českého sněmu o sbírce ze zlatého, stříbrného a jiného drahocenného zboží, neboť na jejím provedeni závisí platnost ostatních berních usnesení sněmu.

109. V Praze 12. května 1607. Dvorská komora Karlu z Lichtenštejna, toho času správci úřadu dvorního maršálka, aby přispěl podle moci svého úřadu k provedení usnesení loňského sněmu o sbírce ze zlatého, stříbrného a jiného drahocenného zboží, neboť na něm záleží závaznost ostatních loňských berních usnesení...

110. V Litoměřicích 21. května 1607. Litoměřičtí upomínají Jindřicha Abrahama Solhauza ze Solhauzu o berni z domu jeho, který drží pod šosem městským.

111. V Praze po 23. květnu 1607. Rozvržení domovní berně a defense usnesené r. 1607, provedené na jednotlivá královská města Pražany a sněmovními delegáty třetího stavu.

112. V Praze, po 9. červnu 1607. Dvorská komora předkládá panovníkovi svoje připomínky k připravované resoluci: Naznačuje osoby, které přicházejí v úvahu pro úřad direktorů české berně, poukazuje na skutečnost, že posudné na Moravě je vyčerpáno poukazy, v Čechách by sice z něho něco zbývalo pro potřeby dvora, kdyby však nebylo neplatů, kteří doufají, že jim bude od krále prominuto, posléze poukazuje na hlad v uherských posádkách, který způsobuje zbíhání vojska, a žádá, aby bylo povoleno koupit na účet letošní české domovní berně zásob až do výše 40.000 zlatých.

113. V Praze 10. června 1607. Král nejvyšším berníkům království Českého sděluje jména nově ustanovených direktorů berně, svolené sněmem r. 1607, a upomíná je, aby jim peníze na tuto berni svolené a případně již na ni anticipované k udržení dobrého úvěru a vyvarování se škod odváděli.

114. V Plzni 13.-18. června 1607. Plzeňská městská rada navrhuje krajské berníky pro berně r. 1607.

115. V Slaném 18. června 1607. Purkmistr v radě městské ustanovuje berníky krajské i domácí.

116. V Praze 18. června 1607. Král vyhlašuje mandátem všem obyvatelům měst Pražských i jiným domácím i přespolním obchodníkům vínem, jakož i vinárníkům, že povolil Tomáši Šlemrovi z Častolovic, perkmistru pražských hor viničních z každého vědra přespolního vína po jednom groši českém, a to z různých příčin,... Platu toho smí perkmistr užívati pro svou soukromou potřebu. Trvání jeho jest závislé na vůli královské, zejména, pokud by stavové čeští sbírky z vína králi na sněmech povolovali.

117. V Praze 21. června 1607. Purkmistr a rada Starého města Pražského Jaroměřským o usnesení zástupců městského stavu o slevení jaroměřské domovní berně.

118. V Praze 22. června 1607. M. Jan Cocorineus Jaroměřským děkuje za zaslaný kus plátna a sděluje, kterak jednáno bylo o berních nedoplatcích královských měst a o slevě Jaroměřským v příštích termínech.

119. V Slaném 29. června 1607. Nový rozvrh daní ve Slaném.

120. V Praze 29. června 1607. Král upomíná nejv. berníka stavu panského o pilné vymáhání berních nedoplatků a odvádění peněz direktoru zemské berně pánu z Kolovrat.

121. V Praze 3. července 1607. Přehledný výpočet, kolik by mohly vynésti všechny válečné sbírky a tříroční domovní daň a posudné, které sněmem r. 1607 byly svoleny.

122. V Slaném 4. července 1607. Jednání před radou městskou.

123. V Rohovce 13. července 1607. Sousedé vsi Rohovky berníkům kraje bechyňského, že pán jejich jim brání dostavit se na Tábor a káže jim vykonávat roboty jako dříve.

124. V Čáslavi 21. července 1607. Krajští berníci čáslavští Jan Jaroměřský a Jan Kryštof odpovídají na upomínku zaslanou jim z České komory, že vybrané berně a sbírky r. 1606 zcela odevzdali a to "ne jinde, než-li při úřadu berničném pražském".

125. V Praze 23. července 1607. Král oznamuje stavům kraje čáslavského, že podle usnesení sněmu zemského za krajské berníky k daním svoleným za r. 1607 ustanovil žatecké měšťany Jana Cenovského a Mikuláše Herkulesa.

126. V Praze 24. července 1607. Král nařizuje České komoře, aby vymohla u krajských berníků berounských, aby děkanu karlštejnskému Pavlu Pistoriovi vrátili ves Praskolesy, které se pro neplacení berní ujali.

127. V Litoměřicích 3. srpna 1607. Litoměřičtí Pražské radě staroměstské, aby jim byla prodloužena lhůta k odvedení defensních sbírek a loňských nedoplatků.

128. V Praze 10. srpna 1607. Dobré zdání zřízených komisařů České komoře o prováděcím nařízení k zákonu o válečné dávce z přepychového zboží: podepsaní komisaři podávají rozbor relace podobné komise z r. 1603, vyslovují se pro paušální zdanění všech obchodníků s přepychovým zbožím a stanovení pokut na jeho neplnění. Posléze doporučují zřízení ještě jedné komise, která by srozumitelněji pojednala s obchodníky a referovala zemskému sněmu.

129. V Praze 1. záři 1607. Panovník České komoře, aby staropražský měšťan a obchodník Eustach Wettengel, který na jeho objednávku opatřil 60 sudů rýnského vína k návštěvě saského kurfiřta s podmínkou, že dodávka bude prosta ungeltu a jiných dávek, byl ušetřen dalšího upomínání a vyšetřování.

130. V Praze 13. září 1607. Král vyhlašuje, že z domku Anny Vavřincové, měštky Starého města Pražského od data tohoto listu až do smrti její nebo do zcizení tohoto domku všechny daně a dávky Staroměstskou radou rozvrhované platiti má rentmistrovský úřad České komory.

131. V Táboře 24. září 1607. Berníci kraje Bechyňského pro r. 16O4 stěžují si u královské komory České na pány Leskovce, kteří již tři léta berni sněmem svolenou dlužní zůstali a v statky své, od berníků podle práva těmto náležitého částečně zabavené, zase se uvázali.

132. V Praze 24. září 1607. Král nařizuje Kryštofu Hasištejnskému z Lobkovic, jakožto vrchnosti panství toužimského, aby vrátil sestrám kněžnám Lehnickým peníze, které nebožka Dorota Kateřina, purkrabinka míšeňská a paní na Toužimi, na berních za poddané své, ač k tomu dle zákonů zemských povinna nebyla, zaplatila.

133. V Mělníce 29. září 1607. Mělničtí žádají podkomořího, aby u nich obnovil radu městskou a odesílajíce příležitě částku břestkví a koliko hrozinku vína upozorňují, že ačkoliv se již blíží termín svatohavelský, nebyli dosud u nich ustanoveni noví výběrčí sbírky z masa a páleného.

134. V Plzni 1. října 1607. Jednáni před radou městskou plzeňskou o placení berní.

135. V Praze 2. října 1607. Dvorská komora nejv. dvornímu colmistru: Panovník nařídil České komoře opatřiti dlužné posnopné a měsíční posudné, určené pro dvorské potřeby. On nejv. colmistr má je kvitovati rentmistru České komory a proti kvitanci vypláceti úřadu kuchmistrovskému.

136. V Praze 10. října 1607. Dvorská komora České komoře: Paní Lucie Otilie Slavatová, rozená Hradecká, nechce vyrovnat berní resty od r. 1595, uvádějíc jako protiúčet 10.000 kop čes., které její otec r. 1593 zaplatil na půjčku králi. Česká komora nechť vyšetří, jak to bylo s onou půjčkou, kterou stavové r. 1592 poskytli králi a na jejíž úmor pak na sněmu 1593 povolili na 3 roky zvláštní sbírky. Jak plyne z účtů býv. dvorního colmistra Hanse Rietmana bylo mu z ní vyplaceno pouze 40.000 tolarů. Jak použili stavové ostatních 60.000 a zda nebylo oněch 10.000 tolarů, půjčeních panem Adamem z Hradce, splaceno již jiným způsobem.

137. V Praze 24. října 1607. Král nejvyšším berníkům království Českého, že ustanovil direktorům českých berní každému po dvou tisících tolařích a prvnímu nejvyššímu berníku, Heroltu Václavu Libštejnskému z Kolovrat, tisíc pět set tolarů odměny ročně za jejich práci při správě a anticipaci berně, pročež aby tyto odměny z výnosu letošních berní vyplatili.

138. V Praze před 30. říjnem 1607. Panovník direktorům české berně ukládá větší úsilí v úřadě,... a aby staré resty byly usilovně upomínány.

139. V Plzni 5. listopadu 1607. Jednání v radě městské o berních.

140. V Praze 10. listopadu 1607. Kryštof Hozlaur z Hozlau a Kryštof Načeradský z Načeradce, berníci kraje Bechyňského léta 1602, žádají komoru Českou, aby Arnošta Leskovce z Leskovce na Nové Bukové k zaplacení berničních restantů přiměla.

141. V Praze 5. prosince 1607. Dvorská komora České komoře: Čeští radové upamatujíce se na ujednání z roku 1602, mají zaříditi, aby malostranskému rychtáři Jiřímu Rettichovi nebyl obstaven majetek pro neodvádění válečných sbírek, které se u něho, scházejí, protože má protiúčet na 932 tolary za dodané bílé pivo pro potřeby dvora.

II. UŽITÍ BERNĚ

142. V Praze 24. června 1604. Panovník presidentu české komory oznamuje, že by bylo třeba opatřiti v Čechách úvěrem aspoň 400.000 zl. r., na něž však president dosud slibuje pouze 10.000 tolarů od Smiřického a 10.000 a 8.000 tolarů od Adama Hrzáně a něco z platů poskytovaných knížeti Janu Sigmundu Bathorymu. Protože však anticipace uzavřené na českou berni za rok 1604 činí již 455.000 zl. r., bude tato berně brzy přeanticipována a nelze se proto obejít bez soukromého úvěru. Nečiní mu vlastního návrhu, ale očekává jej od něho.

143. V Praze 17. ledna 1605. Panovník žádá presidenta České komory, případně též nejv. úředníky a rady v království Českém, aby se za něho zaručili u bankéře Bartoloměje Castella, s nímž ujednává půlroční půjčku 100.000 zl. na záruku a to tak, že by ihned poskytli několik tisíc a v půlroční, nebo jiné s ním umluvené lhůtě, ostatní část a to z berních peněz svolených za rok 16O4, které ještě nejsou zcela vyčerpány. Proto dal také jednati o odložení splatnosti půjčky 100.000 zl. v Norimberku, za níž jsou ručiteli a chce nadcházejícímu českému sněmu předložiti žádost o jiné řešení jejího splacení. Kdyby ani tento ani onen způsob nevedl ke zrušení jejich závazku, dává jim právo užíti před vším ostatním k zaplacení této půjčky peněz z letošní nové kontribuce.

144. V Praze 28. ledna 1605. Panovník nařizuje České komoře, aby Karlu z Lichtenštejna vyplatila bez dalších odkladů 8293 tolary 10 gr. 2 den., jako doplatek k částce, kterou nařídil mu vyplatiti na účet českých berní a nedoplatků již dříve.

145. V Praze 4. března 1605. Dvorská komora omlouvá se Karlu z Lichtenštejna, že sice vlastní vyúčtování jeho pohledávek za panovníkem provedla, ale poslala je k revisi Dvorní účtárně, která však chce mnohá objasnění o tom, co vlastně pánu patří na jistinách a co na úrocích. Pokud jde o škody vzešlé mu z dlouhého čekání na zaplacení, nepodal jejich specifikace; poněvadž však je mu známa těžkost dnešních poměrů, počká zajisté s jejich uhrazením na lepší časy. Na plat moravského zemského hejtmana vyhotovuje se právě pro něho rozkaz; aiuto di costa k němu může však dostati pouze na rozkaz panovníkův. Pokud jde o plat páně sa dobu strávenou u dvora, záleží výsledek též od rozhodnutí panovníkova. Dluh vzniklý náklady na proviant, bude hražen moravským zemským rentmistrem, kromě jiného duchovenskou sbírkou, která vynesla 4800 zl.

146. V Praze 7. března 1605. Zápis o schůzi nejvyšších úředníků.

147. V Praze 7.-15. března 1605. Vzhledem ke zprávám přicházejícím z Uher nejvyšší úředníci království českého nabízejí panovníku pomoc, kterou svolil obecný sněm, nevědouce, co nad to více ještě vynajíti. Nechť proto král v tomto svrchovaném nebezpečí jmenuje nejvyšší velitele nad dvěma pluky jízdy, z těch, které mu z národa českého nabídli a dá najmouti jízdný i pěší lid na účet českých berní. Konečně žádají, protože dodnes nedostalo se jim zevrubných zpráv o hrozícím nebezpečí, aby byli jimi včas opatřeni, aby mohli se radit, co mají učiniti na prospěch krále i království.

148. V Praze, 15. března 1605. Radové Tajné a Válečné rady a Dvorské komory oznamují císaři své stanovisko k memorandu českých nejvyšších úředníků: Vyslovují se proti najímání nových dvou tisíc jezdců; slouží-li na účtu české berně 1500 jezdců Turnových a Vřesovcových, stačí k nim přinajmouti 500 jezdců pod Adamem Ekem z Lobkovic. Po jejich řádném vydržení zbude málo na ostatní. Konečně sněmovní usnesení ponechává tento zbytek králi na placení kteréhokoliv vojska. Přání české vlády po včasných válečných informacích je třeba vyhověti.

149. V Praze 19. března 1605. Dvorská komora Bartoloměji Castelovi: Bude věděti, co s ním bylo ujednáno o půjčce 20.000 zl. r. na částečné uspokojení pluku Jana Bapt. Pezzena. Tyto peníze přijme buď plukovník, nebo jeho bratr, válečný rada Bartoloměj Pezzen, a bude je dvornímu kriegszahlamtu kvitovati. Castel nechť podá zprávu tomuto úřadu o jejich proplacení Pezzenovi, nebo podle jeho rozkazu jeho důstojnickému sboru.

150. V Praze ante 29. března 1605. President České komory Štěpán Jiří ze Šternberka slibuje králi opatřiti novou půjčku 150.000 zl. anticipací na českou berni, podaří-li se mu prolongovati splatnost jiných půjček. Nabízí znovu svoji resignaci na své úřady presidenta České komory a direktora berně, vyslovuje pochybnosti o možnosti prodeje panství Chomutova v celku a o braniborské válečné pomoci.

151. V Praze 1. dubna 1605. Panovník žádá presidenta České komory, aby se zaručil za něho u bankéře Bartoloměje Castella za dvě půjčky a to 200.000 zl. a 26.250 zl. na zaplacení kozáků a sděluje, že uložil přednímu direktoru české berně Kryštofu Popelovi z Lobkovic a všem nejvyšším berníkům, aby tyto částky byly zaplaceny z příští české berně před všemi ostatními, aby tak byl svého ručení zbaven.

152. V Praze 1. dubna 1605. Panovník nejvyšším berníkům v království Českém oznamuje, že president České komory, Štěpán Jiří ze Šternberka, vzal záruku za 226.250 zl., které on potřebuje na válečná vydání a nařizuje jim, aby se nejen postarali o včasné sebrání berně,...

153. V Praze 1. dubna 1605. Panovník Kryštofu Popelovi z Lobkovic, ... oznamuje, že president české komory se zaručil za dluh 226.250 fr. na účet českých berní a žádá, aby se postaral, aby zmíněné peníze byly zaplaceny z letošní berně.

154. V Praze 1. dubna 1605. Panovník uvědomuje rentmistra království Českého Eliáše Schmidgrabnera o Šternberkově záruce na půjčku 226.250 zl., posílá mu na vědomí opisy svých listů ručitelovi, direktoru berně a nejvyšším českým berníkům a nařizuje mu,...

155. V Praze před 5. dubnem 1605. President České komory Štěpán Jiří ze Šternberka panovníkovi: dovolávaje se ústní rozmluvy s ním 25. března o anticipaci berních příjmů novými půjčkami, které poskytuje ... vypočítává, že půjčil ještě 150.000 zl., takže v celku půjde o 476.250 zl., kolik sotva, po zaplacení běžných účtů, vynese celá česká válečná kontribuce. Musí trvati na pojištění této částky k ochraně své manželky a svých dítek, kdyby jej Všemohoucí s tohoto světa povolal dříve, než budou mu peníze splaceny. Za druhé zdůrazňuje, že z letošní berně musí být najato dva tisíce českých rejtarů,... Kterak docíliti obou těchto úkolů musí být předmětem porad tajné rady. Česká komora je hluboce znepokojena, neboť pozoruje, že rok co rok jest o 150.000 tolarů větší vydání než příjmy a schodek kryje se anticipací příjmů příštích a tak se zabředá stále hlouběji do dluhů. Nevidí jiné pomoci, leč v prodeji některého komorního panství, bude-li v těchto dobách kupce za hotové a nikoliv jen za převzetí dluhů a dlužní list. ... - Prosí posléze o vyřízení své stále opakované prosby o sproštění z obou úřadů, komorního presidenta i berního direktora, jsa ochoten sloužiti králi jinak...

156. V Praze 5. dubna 1605. Dvorská komora Tajné radě o memorandu presidenta České komory panovníkovi o pojištění jeho půjček na letošním výnosu české berně a o jeho resignaci na presidentství komory. Pokud jde o 2.000 jezdců upozorňuje, že právě nová anticipační půjčka 150.000 zl. se uzavírá na vydržování jezdeckých pluků Turnova a Vřesovcova, tak že mohlo by jíti jen o nějaký další schodek, vůči němuž by měl být Šternberk zabezpečen. Dvorská komora je pro prodej některého českého panství; případné později splatné kupní částky bylo by lze anticipovati. Prosí o rychlé rozhodnutí vzhledem k naléhavé potřebě nejvyššího proviantmistra. Rozhodnutí o Šternberkově resignaci ponechává v rukou panovníkových.

157. V Praze před 13. dubnem 1605. Panovník řediteli české berně Kryštofu Popelovi z Lobkovic připomíná svůj dopis z 1. dubna o záruce presidenta České komory Štěpána Jiřího ze Šternberka za cís. dluh u Bartoloměje Castella,...

158. V Praze 13. dubna 1605. Panovník vystavuje Štěpánu Jiřímu ze Šternberka dlužní úpis na 150.000 zl. r. a poukazuje jej na výnos letošní české berně.

159. V Praze před 30. dubnem 1605. Vilém Slavata, purkrabí karlštejnský, žádá nejvyšší úředníky království Českého, aby mu vyplatili sněmem povolených 500 míš. kop na dostavění a opravu pokojů královských na Karlštejně, jakož i na přelití zvonu, jejž dal zhotoviti Karel IV.

160. V Praze 12. května 1605. Zápis o schůzi rady a celé obce Starého města Pražského.

161. V Praze 21. května 1605. Zápis o zasedání českých nejvyšších úředníků o potřebě dalších úvěrů na vydržování vojska a splacení norimberského dluhu.

162. V Praze 22. května 1605. Tajná rada Dvorské komoře, aby nyní, kdy česká vláda povolila mimořádnou pomoc, požádán byl také moravský zemský hejtman.

163. V Praze 20. června 1605. Panovník sděluje České komoře, že věnoval ze zvláštních příčin Štěpánu Jiřímu ze Šternberka milostivý dar 5000 tolarů z nedoplatků českých berní do konce minulého roku.

164. V Praze 21. června 1605. Císař Rudolf ředitelům české berně Jakubu Breunerovi, Jiřímu Štěpánu ze Šternberka a Jakubu Mollartovi, aby dbali v zájmu uskutečněných anticipací a vojenských potřeb včasného vybrání zvolených berní.

165. V Praze 15. července 1605. Dvorská komora České komoře o zaplacení cínu, který na konto české domovní berně opatřil ve Slavkově býv. sekretář Dvorské komory Hainrich Porsius.

166. V Praze 30. července 1605. Císař České komoře, aby z nedoplatků válečné sbírky v Čechách bylo vyplaceno 1500 tolarů jako dar z milosti jeho býv. panatýru Adamu Kořenskému z Terešova za jeho dlouholeté služby.

167. V Plzni 1. srpna 1605. Zápis o jednání v městské radě.

168. V Kutné Hoře 5. srpna 1605. Instrukce daná Janu Kosařovi Píseckému vyslanému od Kutnohorských do tábora vojenského u Strážnice.

169. V Dvoru nad Labem 10. srpna 1605. Purkmistr a rada ve Dvoře Králové radí se s purkmistrem a radou města Trutnova z podnětu korespondence mezi Jaroměří, Bydžovem a Hradcem Králové o odeslání žoldu městským vojákům v zemské hotovosti.

170. V Plzni 22. srpna 1605. Plzeňský posel k městské vojenské hotovosti Jan Krocín z Drahobejle podává v městské radě zprávu, co viděl a kterak pořídil v českém táboře u uherské Skalice, o jejím pádu a o opatření, které učinil stran zasílání dalšího vojenského žoldu.

171. V Praze 4. září 1605. Rudolf II. žádá Jana Zejdlice ze Schönfeldu na Polné, aby nečinil překážek ubytování pěti set rejtarů Volfa Vřesovce, kteří z Uher na jeho panství polenské přitrhli, očekávajíce zaplacení žoldu, jehož se jim v krátkých dnech dostane. Královský komisař zaplatí také jemu a jeho poddaným za potravu a obrok, který jim zatím poskytnou.

172. V Praze 4. září 1605. Rudolf II. Jihlavským, aby ve svém městě ubytovali na krátký čas rejtary Hendrycha Matesa z Thurnu, kteří k městu přitrhli, kde chtějí očekávati vyplacení svého žoldu. Královský komisař jim zaplatí za potravu a obrok, které jim poskytnou.

173. V Jihlavě [5. září 1605.] Zpráva o ubytování a vydržování pluku jízdy pana Hendrycha Matesa z Thurnu, který přijel do Stonařova a okolí Polné a domáhal se abdankování v Jihlavě a v městských vesnicích, kde trávil ve dnech 8. až 28. září 1605. Většina jízdy byla pak znovu najata pod p. Vřesovcem a v Olomouci ustavena.

174. V Praze 7. září 1605. Král nařizuje hejtmanům kraje Chrudimského, aby se do města Lanškrouna sjeli a tam zařídili, aby poddaní p. Adama Hrzaně z Harasova vojenské hotovosti 20. člověka z téhož panství vypravené a žold za třetí měsíc beze všech odmluv odeslali. Současně mají je napomenouti, aby všechny povinnosti a roboty vůči panu Hrzáňovi plnili.

175. V Mělníce 8. září 1605. Mělničtí vojáky své v Uhřích napomínají k vytrvalosti a poctivosti, a radí, co učiniti proti pokusu o zpronevěření koní.

176. V Praze 1. října 1605. Zápis o schůzi užší královské rady.

177. V Kutné Hoře 10. října 1605. Kutnohorští Čáslavským oznamují, že vůdce společné jejich vojenské hodnosti Vilém st. z Konecchlumí chce složiti vyúčtování, žádaje, aby některé osoby z prostředku našeho a Vašich Opatrností k němu ku přeslyšení a přijetí takového počtu vyslány byly ...

178. V Kutné Hoře 11. října 1605. Vilém starší z Konecchlumí Kutnohorské kvituje ze žoldu.

179. V Praze 3. listopadu 1605. Česká kancelář nejvyšším berníkům království Českého, zvoleným na r. 1605 aby vyplatili presidentu České komory Štěpánu Jiřímu ze Šternberka 22.500 zl. r., které zapůjčil na zaplacení nástupního žoldu (anritgeld) rejtarům Adama Eka z Lobkovic a Volfa Ilburka z Vřesovic.

180. V Praze 4. listopadu 1605. President a radové České komory potvrzují, že dvorní kupec Bartoloměj Castel půjčil králi na vedení turecké války 26.250 zl., které jsou podle rozkazu Dvorské komory s jinými 200.000 zl. poukázány na letošní českou berni. Z nich má se na konto jejích nedoplatků ke dni sv. Jiří 1606 postoupiti 20.000 zl. Lamoralovi Taxisovi a 6.250 zl. Lazaru Henckelovi z Donnersmarcku.

181. V Praze dne 10. listopadu 1605. Česká komora Dvorské komoře sděluje, že Zachariáš Geizkofler vyplatil po odečtení akordu Volfu Vřesovci pro jeho a Thurnovu jízdu 14.163 zl. 40 kr. Týž však vyplatil vojákům pouze 11.163 zl., takže zkrátil komoru o 3.000 zl. Bude je proto na něm vymáhat nebo je odečte z případné jeho pohledávky.

182. Pres. 18. listopadu 1605. Řehoř, zedník a obyvatel vsi Černochova, arcibiskupu Zbyňku Berkovi z Dubé: poněvadž jemu bylo od Černochovských zaplaceno pouze za tři měsíce, ač v Uhrách v hotovosti po čtyři měsíce sloužil a zdraví pozbyl, prosí, aby od arcibiskupa nařízeno bylo, aby mu též za čtvrtý měsíc byl plat dán.

183. V Praze 21. prosince 1605. Sekretář dv. válečné rady Georg Kleinsträtl žádá presidenta Dvorské komory Jakoba sv. p. Molarta o vystavení rozkazu k výplatě 600 tolarů, které mu již r. 1601 se svolením presidenta České komory vyplatil bez písemného poukazu Bartoloměj Castel za jeho práce v ředitelství české berně, ale které jsou nyní proto od něho žádány nazpět.

184. [1605.] Berní platy města Kutné Hory za rok 1605 z důchodů městských.

185. V Kutné Hoře 1605. Náklad Kutnohorských na lid vojenský.

186. [1605.] Soupis berně na vojáky z kutnohorských vesnic a rozpočet na dva měsíce vojenské hotovosti.

187. [1605.] Zápisy o placení daní z města Jaroměře v r. 1605.

188. [1605.] Výpisy z přiznání a kvitancí posudného z různých měst v roce 1605.

189. [1605.] Výpisy z přiznání královského města Loun na daně za rok 1605.

190. [1605.] Přiznání z panství roudnického za r. 1605.

191. [1605.] Příjmy ze sbírek a berní v kraji Vltavském na rok 1605.

192. [1605.] Soupis výnosu posudného za čtvrtý termín roku 1605 v krajích Českého království.

193. V Praze 22. ledna [1606]. Výpis z protokolu o schůzi královské rady.

194. V Praze 9. března 1606. Dvorská komora upomíná Českou komoru, že stále ještě neprovedla královský rozkaz ze 16. srpna 1604, aby výlohy, vzniklé arcibiskupu Zbyňkovi s ubytováním a vydržováním kardynála d'Este, nahrazené částečně dvorní platebnou, uhradila z výnosu českých berních nedoplatků.

195. V Praze 13. března 1606. President České komory Štěpán Jiří ze Šternberka, nejv. mincmistr Kryštof Želinský ze Sebuzína, zemský hejtman kladský Melchior z Rechenberku a hejtman hradu Pražského Jakub Menšík z Menštejna zpravují krále o tom, že Norimberští vypověděli starý dluh 100.000 zl r., za nějž se roku 1603 zaručili přední čeští stavové, ke dni 16. října t. r. a žádají,...

196. V Praze 17. března 1606. Zápis o schůzi královské rady, kterak opatřiti peníze, potřebné k postavení zemské hotovosti a k zaplacení doslouživšího námezdného vojska, které hrozí vpádem do země.

197. V Praze před 22. březnem 1606. Česká komora získala tyto anticipace na výnos berně, schválené sněmem r. 1606 pro bouřící se jízdu Trautmansdorfovu: Kolovrat 5000 kop gr míš., Smiřický 10.000 kop, Vchynský 15.000 kop, Staré město Pražské 10.000 kop, Nové město Pražské 10.000 kop, Menší město Pražské 5000 kop, židé 3428 kop gr m., celkem tedy 58.428 kop gr míš.

198. V Praze po 30. březnu 1606. Dva rozpočty výnosu domovní, vojenské a konsumní daně, svolené obecním sněmem roku 1606 a její rozvržení na položky vydání.

199. V Mělníku 3. dubna 1606. Mělničtí Pražamům Staroměstským se omlouvají, že potřebujíce sami úvěru nemohou odvésti 540 kop míš. anticipace.

200. V Praze 8. dubna 1606. Nejvyšší berníci království Českého kvitují presidenta a rady České komory z půjčky 10.000 míš. kop pro výpravu českých delegátů ke sněmu uherských stavů v Prešpurku s tím, že ji ve svatojiřském berním termínu zaplatí.