85. V Praze 5. srpna 1606.
Královský mandát dlužníkům daní a válečných sbírek.
Otištěn z originálu chovaného v ,Kniha patentů z 1. 1598-1632' v archivu města Loun, rkp. 1D2. fol. 102 n.
Mandát J. Mti cís. o zadržalé zbírky.
Rudolf Druhý, z boží milosti volený římský císař, urozeným, statečným, slovutným, opatrným pánům. Věrní, milí, správu toho jmíti ráčíme, že by mnozí z vás berní, zbírek i jinejch 00ntribucí zemských sněmem obecním na vychování lidu válečného proti našemu a všeho křesťanstva ouhlavnímu nepříteli Turku svolených časně tu, kdež náleží, odvozovati zanedbávali, artykulem v sněmu, kterýž na hradě našem Pražském léta tohoto 1606 v sobotu po sv. Matěji držán a téhož léta v středu po květné neděli vše jminulý, zavřín byl, doloženým, nicméně i také nařízením naším z strany řemeslníkův a jiných obchodníkův v témž království našem Českém učiněným se vymlouvajíc, že by se kupci, kramáři, řemeslníci a jiní obchodníci ke dvoru našemu a pod správu maršálka našeho dvorského příslušející s kupci domácími podle téhož sněmovního snesení ano také i v tom, co a jaký řád od nás v příčině týchž řemeslníkův nařízen jest, nesrovnávali
[Č. 85. Nařízení strany řemeslníků, o němž král. patent se zmiňuje, vydáno bylo tiskem na Starém městě Pražském v tiskárně Šumanské, patrně v prvních dnech ledna r. 1605 o titulu.Nejjasnějšího a nejnepřemoženějšího knížete a pána, pana Rudolfa II., z boží milosti voleného římského císaře, uherského a českého etc. krále etc., pána našeho nejmilostivějšího s stavy království Českého nařízený řád, jak se řemeslníci, handléři a obchodníci i jeden každý jiný v prodajích a kupování všelijakých věcí, nicméně i v placení čeledi nádenní v témž království Českém chovati má a to počnouce ode dne sv. Pavla na víru křesťanskou obrácení, léta nastávajícího 1605. Celý tento řád otištěn byl doslovně na pokračování v Lumíru V. r. 1855, str. 326/31, 356/8, 379/81, 402/05, 423/8, 450/3, 472/4. Německý překlad otiskl Riegger ve svém "Archiv für Geschichte und Statistik von Böhmen" I. (1792) s. 483/563. Pojednal o něm Zikmund Winter "Kulturní obraz českých měsť II. O správě policejní. - Dvorský maršálek, výše několikrát zmněný, byl Adam ml. z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou, pán císaři Rudolfovi velmi milý a častý jeho společník. Ve Valdštejnském archivu v Mn. Hradišti je zachován jeho zápisník, pocházející právě z těchto let].
I kdež nechtíce my, aby tou příčinou nám na škodu takové berně a jiné sněmem obecním na lid válečný svolené contribucí za obyvately téhož království našeho Českého zůstávati jměly, neráčili jsme milostivě pominouti v té věci, čím se tak mnozí z obyvatelův království Českého, jakž dotčeno, vymlouvají, vedle již jmenovaného artykulu sněmovního ano i také z strany téhož nařízení při dvorských řemeslnících, handlířích a obchodnících dostatečně, aby se s týmiž domácími řemeslníky, kupci a handlíři ve všem tom, nač se dotčené sněmovní snešení a nařízení naše vztahuje, srovnávali, a z téhož sněmovního snesení tolikéž také při tom vyměření našeho skrze ernholty [!] vůbec publikovaného nikterakž pod skutečným trestáním nevykračovali, naříditi i také již jmenovanému maršálku našemu, aby nad tím skutečnou ruku držel a z toho žádnému vykračovati nedopouštěl, poručiti.
Vás pak při tom všech vůbec i jednoho každého obzvláště napomínajíc, při tom milostivě poroučeti ráčíme, poněvadž toho tak veliká a vysoce důležitá potřeba ukazuje a my na tento čas k nevyhnutedlným a pilným vydáním našim znamenité summy peněz na lid a jiné válečné potřeby jmíti musíme a již potřebujeme, k tomu pak a k dosažení takové summy peněz tak na rychlo jiného a spěšnějšího prostředku, jako k týmž berním a contribucím nám na týmž sněmu svoleným a již za termín sv. Trojice dávno zasedělým, najíti moci neráčíme, abyste se jeden každý z vás nevymlouvajíc se ničímž dále a vejše v tom se dle snesení sněmovního poddaně chovali, berně a contribucí zemské na termíny v něm doložené a nám svolené - an o tom dobrou vědomost jmáte, že podle téhož sněmu nám tím spravedlivě povinni ste a jak by to na vás dobejváno býti mělo, o tom sněm patrně a světle vyměřuje - kdež náleží odvozovali, jinače nikoliv nečiníce. Nebo pokudž by se toho nestalo a tím dále - ač té naděje býti neráčíme - se odkládati chtělo, museli bychom se v tom podle téhož sněmovního vyměření k jednomu každému, kdo tak čím povinnovat jest, zachovati poručiti, k čemuž však abyste přijíti dáti měli, o vás nikoliv nesmejšlíme. Na tom jistou a konečnou vůli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském v sobotu den památný Matky boží Sněžné léta 1606.
Sdenco Ad. Popel de Lobkovicz,
S. R. Bohemiae cancellarius.
Ad mandatum S. caes. Mtis proprium
Jindřich z Písnice
Jan Mencl.