I.

SPRÁVA BERNÍ A VYMÁHÁNÍ BERNÍCH NEDOPLATKŮ

1. V Praze s.d. [po r. 1598].

Královská instrukce nejvyšším berníkům království Českého, kterak se mají chovati při správě berní, svolených zemským sněmem: 1. Jsou povinni dbáti artikulů sněmovních. 2. Ustavičně, vždy aspoň dva současně, v Praze úřadovati. 3. Krajské berníky "ke včasnému úřadování přidržovati, fy. Zemské berní urbáře poplatníků poříditi a díly jejich, podle krajů, krajským berníkům rozeslati. 5. Berním písařům úřední dobu ustanoviti. 6. Berní písaři jsou povinni vésti týdenní registra příjmů, 7. Peněz mimo úřad nepřijímati a každý příjem do register zapsati. 8. Vedou také týdenní registra vydání. 9. Ani sobě ani jiným nesmějí z těch peněz cokoli půjčovati. 10. Bez svolení nejv. berníků nesmějí či niti vydání vyšších jedné kopy míš. 11. Berní anticipace a její registra. 12. Krajští berníci jsou povinni odváděti nejv. berníkům berní peníze společně s mincovními cedulemi. 13. Berní písaři musí nejv. btrníkům týdně vyúčtovati. 14. Hotové peníze po týdenním vyúčtování zůstávají v ochraně nejv. berníků. 15. Zvláštní registra ztrát při výměně velkých peněz na drobnou minci. 16. Hlavní účetní registra společná pro celou zemi a pro každý kraj zvlášť a jejich vedení. 17. Vyúčtování nejv. berníků do dvou neděl po vyjití všech berních termínů.

Nedotovaná kopie v archivu ministerstva vnitra v Praze Stará manipulace J 18, pořízená po r. 1598, nejspíše r. 1601, nebo brzy potom. Předlohou pro její čistopis, v archivu nedochovány, byl koncept, který jest uložen pod touže signaturou, jest opravován jinou rukou a nese datum v pondělí po neděli Křížové léta 99° a království etc. [17. května 1599]. Jinou rukou in margine, ve výši dalovací formulky jest však napsáno v pondělí po Božím těle léta 98; toto datování jest touže rukou in margine na straně první vyjádřeno slovy 25. maii anno 98. Koncept jmenuje tyto adresáty instrukce: Heřmanovi nejst. z Říčan, na Kosové Hoře, Bečici a Novém Rychnově radě naší, statečnému Šebestiánovi Lažanskému z Bukové a poctivému Václavovi Pražákovi, jinak Fafoutovi, věrným našim milým, jakožto nejvyzším berníkům království českého k berním a zbírkám na sněmu obecním, léta 1598 svoleným. Tito nejv. berníci byli zvoleni sněmem r. 1598 (srv. SČ. IX. 548). Bylo tedy konceptu sepsaného r. 1598 užito za předlohu instrukce též pro berníky zvolené r. 1599, aniž v konceptě byla jména nových berníků poznamenána (srv. SC. IX. 650). Ták dalo se patrně i v letech příštích, jak svědčí kopie, dochovaná na způsob formuláře. Sedmý odstavec instrukce - soudě podle rukopisu - byl změněn již v původním znění konceptu r. 1598. Prvotní jeho návrh uvádím na příslušném místě v poznámce. Pozdní rukou XVIII. stol. - Klauserovou - připsáno jest na rubu konceptu: 1599. Instrukzion für die steuereinnehmer Lit. J. n. 50. Očíslování odstavců instrukce bylo provedeno vydavatelem.

Rudolf etc... Instrukcí a vyměření urozenému N. N., statečnému N. N. a poctivému N. N., věrným našim milým jakožto nejvyzším berníkům království Českého k berním a zbírkám na sněmu obecním léta N. N. svoleným, kderak se v přijímání a vydávání peněz a všelijakejch týmž sněmem svolenejch daní chovati mají.

[1.] Předkem a nejprve tíž nejvyzší berníci podle těch všech v sněme exprese dostavených artikuluov, pokud a jak daleko ty na ně se vztahují, se tak a nejinak zachovati mají


[Č.1.: znění příslušných artykulů, počínajíc r. 1598, kdy tato instrukce byla zkoncipována, a končíc r. 1606, jest otištěno v "Sněmech českých" IX. 543-549, 643-650, X. 31-40, 168-174, 267-273, 403-410, 552-559, XI. 149-163, 285-290, 339-346, XII. 185-200. usnesení sněmu r. 1607 dosud publikováno nebylo; úřední jeho zápis jest zachován v kvaternu 3. malého stavovského archivu v archivu země České, fol. H 25-J 19, kromě toho zachovalo se v současném tisku, vydaném na Starém městě pražském u dědiců Danyele Adama z Veleslavína, a to na str, II.-XLl.].

[2.] A poněvadž sobě tu správu přijímání a vydávání peněz, co se jich podle těch novejch dalších svolení z čehožkoli sjíti má, od všech stavův království Českého již prve poručenu a při tom i vyměřeno mají, jak by se v jednom i druhém chovati měli, takže toliko na tom záleží kderak by ty všecky svolené daně tím spíše ji a pořádněji na vyměřené termíny od stavův spravovány a v ta místa, kdež náleží, časně bez obmeškávání odvozovány bejti mohly, protož tíž nejvyzší berníci k tomu se tak snažiti mají, aby na větším díle všickni tři pospolu, anebo při nejmenším dva z nich ustavičně zde v Praze zůstávali [první ustanovení o úředních dnech nejv. berníků bylo obsaženo v artykulech sněmu 1534 (SČ. I. 379); pravidelné úřadování každodenní souvisí však teprve se vznikem kanceláře v šedesátých letech XVI. stol. (srv. s. 84 až 88). Pro stálé zaměstnance nejv. berníků - be ní písaře byla vydána první rozsáhlejší instrukce teprve asi r. 1572 (srv. Stará manip. S 15/2 fol. 236); obsahovala mezi jiným již také přesné úřední hodiny (srv. s. 86)] a na každej den s pilností k tomu dohlídli, co se a odkud a jakejch peněz, kdy kde a od koho odvozovati bude a kderak se týž peníze od písařův za příjem uvozují a jak pořádně do sklepův a truhel k tomu připravenejch na každej čas schovány a skládány bejvají.

[3.] Kdež pak týmž sněmem vyměřeno a nařízeno jest, kteří berníci v jednom každém kraji takové svolené daně pro ubytí mnohejch stížnejch outrat od stavův přijímati a týmž nejvyzším berníkům po vyjití jednoho každého z termínů na hrad Pražský odvozovati mají, a v témž sněmovním svolení i dostaveno se nachází, kderak by se tíž berníci krajští k těm osobám, kteříž by takové daně buďto sami od sebe nebo za lidi poddaný své časně po vyjití jednoho každého termínu neodvozovali, zachovati a to škodlivé odkládání a neplacení na uložené termíny záhy přetrhovati měli [úkoly krajských berníků jsou vymeteny v sněmovních artykulech v souvislosti s úkoly berníků nejvyšších; srv. pozn. č. 1 a příslušná místa v předcházejícím pojednání "Nástin správy české berně v době předbělohorské"].

[4.] Protož tíž nejvyzší berníci pro lepší fedrunk a spěšnější vybírání týchž svolenejch daní jména všech osob z stavu panského, rytířského i městského, též i horních měst, item ma- nuov, svobodníkův, dědiníkuov, nápravníkův, svobodných rychtářův, dvořákuov, opatuov, pro boštův, jeptišek, knězi, farářův, klášterův, mistrův, kollegiatův a všech jinejch lidí a osob světských i duchovních, jimž tu podle snesení sněmovního co týchž svolených daní odvozovati náleží, bez meškání v pořádný urbáře podle rozdílnosti všech krajův uvésti dáti a berníkům krajským takové urbáře neprodleně do všech krajův odeslati [srv. s. 121, pozn. 372, a Otto Placht "České daně 1517-1652", s. 97-98] a při tom toho zejména doložiti mají, k čemu se kdo z osob stavův teď asi ode tří let v podobné příčině, buďto strany lidí pod daných, též komínův, far, neb jinejch artikulův v sněmích obsaženejch, přiznával tak, aby tíž berníci krajští, vědouce již prve o tom, co jest toho kde prve od koho odvozováno bylo, jak by registra svá na též svolené daně založiti a s jakou lepší podstatou na to, což by kdy a kde s kejm na nedorozumění bejti chtělo, se poptati a tady pravidlo jistčí k vybírání týchž svolenejch daní jmíti mohli.

[5.] A aby berníci krajští, když s penězi na hrad Pražský přijedou, daremně a dlouho se tu nemeškali a zbytečných outrat nevedli, protož nejvyzší berníci na každej čas k tomu tak dohlídati mají, aby ti písaři, kteříž pod správou jejich jsou a za to službu berou, všickni na každej čas ranním jitrem k službám svejm časně v jistou určitou hodinu přicházeli, dříve času odtud zase neodcházeli


[Přesné úřední hodiny stanovila berním písařům již instrukce nejv. úředníků pro nejv. berničný úřad z 27. srpna 1572 (srv. St. M. S 15/2, fol. 236 rí.) a sice takto:,.Každého dne ráno v 6 hodin v létě a v zimě v 7 hodin k berni se scházeti a až do čtyř s poledne služebně trvati a vysedávati a bez odpuštění Vašeho (nejv. berníků) a vědomí našeho pres pole neodjížděti a ve všem na Vás i na nás zření své míti.." Z výše zmíněných deseti či devíti hodin bylo půl druhé hodiny určeno na oběd, k němuž úřednci odcházeli domů, ale vždy tak, "aby aspoň dva v kanceláři zuostávali, aby sobě lidé pro jejich nebytí neměli slušně co stěžovati"], toho, což jim poručeno bude, pilni byli a lidi podle nejvyzší možnosti tím spíše odtud vypravovati hleděli tak, aby i berníci krajští, časně odtud vypraveni jsouce a domů se navrátíce, o víc peněz se postarati a stavy také, kdo jim kdy co.toho do domův přinesou, kvitancími jak fedrovati věděli, tak aby ze všech stran z daremných outrat sjíti mohlo.

[6.] A co kterej písař berniční kdy od kterého berníka krajského peněz přijme, to má hned in continenti vlastní svou rukou do obzvláštních register téhodních k tomu naschvále připravených, srozumitedlně a s dokonalou správou bez radírování a makulování zapisovati a za příjem sobě uvozovati; potom pak takové peníze vrchnímu neb přednímu písaři berničnému v moc jeho odvozovati i při pytlících to tak opatřiti, aby se na každej čas vyhledati mohlo, jestli by se kdy na kterejch penězích co nedostávalo, Skrz koho staženy a přijímány jsou, čí nepilností to sešlo a kdo nahrazením toho povinnen bude.

[7.] Nemají také písaři dole v městech pražskejch v domích svejch ani kde jinde od nižádného z stavuov peněz žádnejch přijímati. A jestliže by se to trefilo, jakož bejvá, že by od kohokoliv z osob, z stavův na budoucí oučet cokoliv peněz proti jisté recognici přijali aneb naproti tomu cokoliv zase z peněz berničných vydávali, to nemá na cedulích a škartách, až do dokonalého vyřízení těch věcí neb oučtů, místo peněz hotových za nejvyzšími berníky, mnohem pak méněji za písaři jejich k doplnění poetův jich zůstávati, než má to všeckno hned toho času, když se co toho přijme neb vydá, světle a s dokonalou správou do register týhodních dostavováno a to přitom tak opatrováno býti, aby potomně při dokonalém oučtu a doplacení ostatek též bez omylu do týchž register týhodních přiloženo a dostaveno bejti mohlo [týdenní skontro v nejv. berničném úřadě bylo patrně zavedeno nově teprve touto instrukcí a zdá se, že nebylo ani potom dodržováno. Pokud se zachovala tato pomocná registra příjmů a vydání (St. M. S 15/14), jsou nejčastěji čtrnáctidenní, ale nechybějí, zejména v starší době, ani měsíční. - V původním znění této instrukce, totiž v konceptu z r. 1598, byl sedmý odstavec koncipován takto: Nemají také písaři dole v městech pražských a v domích svejch, ani kde jinde, od nižádného z stavův peněz žádných béz vědomí a dovolení nejvyzších berníkův k sobě přijímati, anobrž, jestli by kdy jaká toho zvláštní potřeba ukazovala a přfležitost taková připadla, že by pro spěšný fedrunk někderá summa dále přijata bejti mohla, kderáž by ihned zase vydána bejti musila, to vše se má státi s volí a z nařízení nejvyzších berníkův však nejinak, nežli na ten spůsob: co se kdy a kde toho stane, aby se to ihned do register téhodních za příjem i u vydání položilo, tak zcela a zouplna, jakoby to na hradě Pražským při regis-třích berničných řízeno a vykonáno bylo, a jest-li by ty všechny peníze ihned zase dále vydány nebyly, tehdy zbejvající summa bez meškání nahoru, kdež náleží, dodána a nejvyzším berníkům k dalšímu opatření odvedena bejti má etc. - Tento odutavec byl škrtnut a nahrazen konečným zněním hned příštího roku. Definitivní znění jest napsáno jinou rukou in margine celé strany].


[8.] Na všeckny a všelijaká vydání mají písaři berniční též pořádný registra téhodní držeti a do těch s pilností poznamenávati, co kderého dne a času na poručení nejvyzších berníkův komu zač vydávati a odvozovati budou, než o své újmě a bez vědomí týchž nejvyzších berníkův žádnému peněz žádných na mnoze ani na mále vydávati nemají. A jestli by se pak kdy čeho toho bez nařízení nejvyzších berníkův dopustili, to jim v počtích téhodních zase vymazáno a za rest k navrácení položeno bude. Nejméně také bez jistého poručení a nařízení nejvyzší berníci sami žádných peněz žádnému vydávati nemají a co tak kdy, kde a komu na dostatečné poručení na větších summách odvedou, na to pořádné kvitancí i s těmi poručeními ku počtům skládati mají.

[9.] Nemají také tíž nejvyzší berníci mnohem pak méněji písaři jejich žádných peněz berničných k svým vlastním potřebám sobě vypůjčovati, neb koho jiného v podobné příčině jakými penězi takovými zakládati, ani komu lhůty další mimo jisté termíny dávati [srv. o tom více na s. 93-94].

[10.] Vydání pádných v registřích téhodních ani v jiných partikulářích, kteříž by se vejšeji přes kopu míšeňskou vztahovali, nejvyzším berníkům ani písařům jejich bez dostatečných šejnův pasírováno nebude a jestli by i v jiných menších postách pod kopu míšeňskou nížeji se vztahujících jaká zbytečnost se poznala aneb kderý jiný neřád našel, takové posty též k náležitému napravení přivedeny býti mají.

[11.] Jestli by pak kdy pro jakoužkoliv příčinu co peněz berničných anticipirováno aneb vypůjčeno býti muselo, to se nejinak, nežli proti dostatečnému poručení státi má. A co se takkoliv týchž peněz kdy a odkud do jistého času vezme neb vypůjčí, na to obzvláštní registřík držán, při kase zanechán a s pilností do něho vepsáno buď, k čemu se kdy týchž peněz a jaká summa jmenovitě vypůjčuje a kdy neb kterak zase oplaceny býti mají [srv. s. 133. zejména pozn. 429]. Taková pak poručení, kderá v takovejch příčinách vycházeti a jmíti se budou, mají se i s šejny týchž osob, kteříž co toho k sobě přijmou, až do navrácení takovejch anticipirovanejch peněz neb dalšího o ně oučtu zřizování, ve sklepě, kdež se peníze skládati budou, při penězích zanechávati a chovati.

[12.] Každej berník krajský [krajské berní správy nebyly ustanovovány při každém svolaní berné a nemívaly vždy také pravomoc nad, všemi poplatníky. Krajští berníci z r. 1527 byli zprvu orgánem pouze stavu rytířského, teprve dodatečně také stavu panského. Tak tomu bylo též r. 1528. Berně třicátého peníze z let 1534/5 neměla vůbec krajských správ. Ty existovaly teprve zase r. 1537, kdy je jmenoval král, dále od prosincového sněmu 1541. na němž byly zvoleny pro r. 1542 a znovu pak na r. 1543. Od r. 1544 do r. 1555 krajské berní správy ustanovovány nebyly. Teprve generální sněm r. 1556 je zase obnovil pro chystaný tehdy odhad majetku, ale od té doby již nebyly obnoveny až do r. 1594. Teprve za turecké války r. 1595 vznikly zase znovu (srv. SČ. IX. 95). O jejich složení a rozsahu jejich pravomoci a působnosti viz více na s. 15/6, 19, 22/3, 44/5 a 136-141], když z kraje svého co z svolených daní peněz do Prahy přiveze, na to má prve, nežli ty peníze vyčte, nejvyzším berníkům pořádnú ceduli mincovní [ustanovení o mincovních cedulích vyškytala se již i v období berně z majetku. Srv. s. 38], rukou svou vlastní podepsanou, podati a sobě zase proti tomu připiš též cedule mincovní od týchž nejvyzších berníkův podepsati dáti, pak týž připiš ku počtu svému a další potřebě sobě schovati a dříve podpisu cedule mincovní tíž nejvyzší berníci od žádného berníka krajského peněz žádných stahovati a přijímati dáti nemají.

[13.] Co se pak všeho příjmu každého týhodne z čehožkoliv sejde a zase z toho vydá o to nejvyzší berníci s písaři svými též každého téhodne pořádně se učítati a takové téhodní oučty v příjmu i u vydání vlastními rukami expresse a celými literami podpisovati mají. A jestli by co za písařem předním mimo vydání každého téhodne po zavření téhož téhodného oučtu ještě peněz hotových pozuostávalo, to nejvyzší berníci ihned v další své opatření vzíti a v obzvláštní bezpečné místo skládati, sobě od téhož místa klíče jednoho zanechati a písaři přednímu klíč druhý odvésti mají, tak aby se jedni bez druhých týchž složených peněz dotýkati nemohli.

[14.] Nicméně mají nejvyzší berníci všecky mincovní cedule pilně pospolu chovati a toho po zavření týhodních oučtův všelijak šetřiti a přebíhati, jak se peníze, kteréž mimo outraty a vydání schovány a v jich další opatrování vzaty býti mají, s týmiž mincovními cedulemi srovnávají. A cokoliv nejvyzší berníci kterého času a téhodne od předního písaře berničného peněz hotových v další své opatrování vezmou aneb zase odtud vydají, na to mají s týmž písařem předním pořádné cedule řezané neb obzvláštní registříky držeti tak, aby mezi nimi omylův a spletkův nebylo a také snáze vyhledati se mohlo, co každého času peněz hotových v jich opatrování v záloze zůstává.

[15.] Přišlo-li by také kdy k tomu, že by se zlatý neb tolar celý a jiná velká mince za drobné peníze kdykoliv a od kohožkoliv pro zaplacení Mu válečnému na jisté poručení vyvexlovati aneb vyměniti a nadávku na to přidati musilo, na to obzvláštní registřík od písaře předního držán a nejvyzším berníkům každého času, když se co toho stane, k podepsání podán a v témž registříku doloženo býti má, jak mnoho a jakejch peněz drobnejch vyvexlováno a co jiné veliké mince buď tolarův neb zlatejch za ně zjednáno jest, tak aby se každý čas věděti mohlo, na jaký minci ta summa, kderáž v záloze nevydána zůstávati bude, se najíti má


[o účtování přídavků při výměně velké mince za malou mluví již memorandum Dvorské komory císaři z r. 1570 v odstavci dvacátém. Srv. SČ. III. s. 513:... so kummen auch bei der steuerraitung etliche posten bei denen ausgaben für, daraus wirdet genommen, dass sie die kleine münz in grobe auswechseln und etliche Juden, auch andern personen mehr das Wechselgeld bezahlt haben. Dieweil aber aus denen raitungen gar nicht genommen kann werden, was für underschiedliche munzsorten sie von jedem landsaß eingenommen... sollen sie die cammer berichten, warumben sie, die einnember, nich so wol auch bei denen empfangsposten dergleichen underschied gehalten]. Než tíž nejvyzší berníci, mnohem pak méněji písaři jejich k ruce své penězi berničnými žádných vexlův neb jiných handlův vésti a provozovati nemají.

[16.] A poněvadž v registřích týhodních podle rozdílnosti těch svolených daní všecky příjmy pod náležité rubriky bez nemalé práce a roztržitosti k pořádnému podpisu dobře rozděleny býti nemohou, protož nejvyzší berníci při písařích k správě jich náležejících to tak naříditi mají, aby sobě obzvláštní registra hlavní všech krajův pospolu založili a při každém kraji tak mnoho papíru v nich zanechali, aby ty všeckny svolené daně v týchž registřích podle rozdílnosti krajův a týchž svolení po ty všeckny termíny, pokud a jak dlouho co toho svoleno jest, do týchž register hlavních vepsány bejti mohly, kderýžto register hlavní nejvyzší berníci při činění počtu podle register téhodních od sebe odvísti a složiti povinni budou.

Nicméně mají nejvyzší berníci při písařích svých to tak naříditi, aby ihned ještě jiná registra hlavní obzvláštně na jeden každej kraj sobě založili a do týchž register hlavních jména všech osob z stavův a statkův jich náležitejm pořádkem postavili a při jedné každé rubrice tak mnoho papíru zanechali, co by k těm rozdílnejm svoleným daním a termínům postačovati mohlo [o vedení berních účetních register v jednotlivých krajích Čech víme již od počátku vlády krále Václava II. (srv. K. Krofta: Počátky české berně, s. 47 n., Jos. Emler: Něco o bernictví země České v dobách starších - Pam. archeolog. VIII.), podoba jejich z doby předhusitské dokonce jest nám známa z Emlerovy publikace "Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom J. 1379" v Abh. d. kgl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften VI., 8. Band. O krajských účetních registrech z konce doby jagellonské viz s. 27, zejména poznámku 40. O účetních registrech, vedených pro celou zemi v jednom svazku, v té době ještě není zmínky. Lze předpokládati, že vznikla patrně až v habsburském období za existence jednotného nejv. berničného úřadu, tedy nejspíše po r. 1540. Nepřímým důkazem jejich existence jsou "vejtahy", které berničný úřad o příjmech a nedoplatcích berní čas od času předkládal král. komoře a které podávaly již obraz celé země v jednom zpracování. Zachovaly se však též až z prvních let šedesátých XVI. stol. (St. M. S 15/14-2). Instrukce nejv. berníkům z 27. VIII. 1572 (S. M. S 15/2, fol. 236n.) existenci hlavních celozemských účetních register již předpokládá].

A aby na každej čas vyrozuměti se mohlo, kdo takovejch svolenejch daní co spraví, aneb za sebou zadrží, protož nejvyzší berníci písaře k správě jich náležející k tomu přidržeti mají, alby oni všeckny příjmy a vydání, které se kdykoliv sejdou, bez odkladu hned po vyjiti jednoho každého týhodne, rejstra pak berníkův krajských po vyjití jednoho každého termínu v registra hlavní neb titulní pod ty rubriky, kde co náleží, zcela a zouplna s dokonalou správou vytahovali, aby netoliko nejvyzší berníci začasto v táž registra hlavní sobě volně a časně nahlídnouti a z nich vyrozuměti mohli, kdo jest z stavův co spravil neb za sebou zadržel, ale aby také na týž počty, jsouce na větčím díle vždycky pohotově, bez obmeškání zasednuto bejti mohlo, kdyby se koliv o tom nařídilo etc.

[17.] Poctové pak nejvyzších berníkův nejdéle ve dvou nedělích po vyjití všech termínův těch všech svolenejch daní k jednomu každému roku svolenejch, neohlídajíce se na žádné zadržalé restanty, zavíráni a se všemi aprobacími tu, kdež náleží, proti jistým inventářům odvozováni bejti mají


[ustanovení o přijetí počtů od nejv. berníků bylo vkládáno přímo do sněmovního usnesení. Byla k tomu cíli volena ze sněmu komise, zprvu o 8 nebo 12 členech, později pouze šestičlenná (po dvou z každého stavu) a nejv. berníkům bývalo ukládáno, aby do určité doby této komisi počet složili. V poslední době nebyvaa stanovena lhůta od posledního berního teimnu, nýbrž zasedáni komise bývalo svoláno již sněmem na určitý den. Tak r. 1595 na pondělí po sv. Martině [13. XI.] a znovu potom, když se komise nesešla, do sv. Ducha 1596 [2. VI.], r. 1598 na pátek po Božím těle [22. V.] (srv. S. Č. IX. 97, 262, 556). Jindy bylo stanoveno pouze "když obesláni budou" (S. Č. IX. 416). Avšak i v tom případě, že byl již v sněmovních artykulech ustanoven pevný termín, byli přece členové komise svoláváni k zasedání ještě ziiáštnmi listy z kanceláře České, a to jménem královým (AMV. St. M. S 15/1-2/1, fol. 109). Od posledn9ho berního termínu do zasedání komise k převzetí berních počtů uplynuly obyčejní dva i více měsíců. Tak r. 1595 druhý berní termín připadl na 21. záři, zasedání komise na 13. XI. Byl-li druhý termín o Hromnicích příštího roku, bývala komise svolávána pravidelně na květen. Po třetím sněmu r. 1605 byl posledním termínem "Tureckých sbírek" 31. říjen 1605 a sezení komise stanoveno bylo na 7. leden 1606 (SČ. XI. 348). Berně, která do tohoto vyúčtování zaplacena nebyla, byla zaznamenána do zvláštních register a vymáhána dále buď nejv. berničným úřadem, nebo někdy sněm postoupil takové resty přímo do pravomoci královského prokurátora nebo král. České komory. O tom bývalo pak do sněmovních artykulů vloženo zvláštní usnesení]. A na tom jistú a konečnú vuoli naši císařskou naplní.

Dán na hradě našem Pražském...




Přihlásit/registrovat se do ISP