99. V Plzni 15. ledna 1607.
Jednání před radou městskou o poselství Bartoloměje ml. Stehlíka k České komoře o berní dluhy. .
Zápis v ,Protocollum consiliare 1604-1610' rkp. č. 21 v archivu města Plzně fol. 172 pv.
Feria II. post octavam 3 regum.
... Bartoloměj mladší Stehlík z Čeňkova [Č. 99: Bartoloměj ml. Stehlík z Čeňkova byl synem stejnojmenného plzeňského měšťana a radního, který byl r. 1598 povýšen císařem Rudolfem do stavu šlechtického s přídomkem z Čeňkova. Bartoloměj mladší zastával v poz
dější době rovněž čestné úřady mesiánské o po násilné smrti svého otce v době Mansfeldovy vlády v Plzni, stal se po bělohorském převrate primátorem. Od císaře Ferdinanda II. dostal r. 1640 druhý predikát a sice z Treustadtu a povýšen byl do stavu rytířského. O Stehlících z Čeňkova psal v Čas. českého musea r. 1889 s. 425 n. Jos. Strnad], navrátiv se z města Litoměřic, učinil relaci, kterak jest věc jemu poručenou při komoře J. Mti cís. vyřídil. Předně že jest listy s příležitý-mi registry J. Mti panu Menšíkovi [Jakub Menšík pocházel z Prachatic a býval služebníkem Viléma z Rožmberka. R. 1577 přijat byl dostavu rytířského s přídomkem z Menštejna (S. Č. V. s. 80). R. 1584 se stal písařem soudu purkrabského a r. 1586 hejtmanem malostranským. Ve veřejné službě zůstal již i po smrti svého ochránce Viléma z Rožmberka a sice v úřadě purkrabském na hradě Pražském. Zároveň byl místosudím zemským. V souvislosti s tímto čestným úřadem jest jeho práce "O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní i příslušenství jich v království Českém," kterou vytiskl r. 1600 a které se dostalo platnosti zákona. Od r. 1603 byt purkrabím pražského královského hradu až do r. 1613, kdy se vzdal úřadů a žil na svém statku Osově a Skřípli u Berouna. Přežil daleko r. 1620. Byl rozhodným katolíkem] s tou toho žádostí, aby pán ráčil té věci laskavým fedrovníkem býti, dodal; kterýžto poručiti ráčil k p. sekretáři dojíti a od něho certifikací dostati. Dostávši potom toliko samu rekognicí od p. sekretáře, že jest zase k J. Mti panu Menšíkovi šel, ohlašujíc se, že ledajakémusi poslu rekognicí bejvá dávána. Potom pán radil jemu strpení míti, že mu jistá certifikací dána bude, však že někteří defektové v týchž registřích se nacházejí, předně to, co panu paumistru dáno jest.
Vedle toho přinesl psaní svědčící p. Šebestyanovi Pechovskému [Šebestyan Pechovský byl plzeňským primasem v době císařova pobytu v Plzni r. 1599/1600. Tehdy byl povýšen do stavu šlechtického s přídomkem z Turnštejna. Podle plzeňské pověsti nakreslil prý mu šlechtický erb sám císař Rudolf. (Martin Hruška: Kniha pamětní král. krajského města Plzně. Životopisy s. 17, Plzeň 1883)], v kterémžto psaní že takové věci od vyslaného dodané jsou, jistá certifikací zavřína byla a ta také ouřadu dána jest.