161. V Praze 21. května 1605.

Zápis o zasedání českých nejvyšších úředníků o potřebě dalších úvěrů na vydržování vojska a splacení norimberského dluhu.

Zápis v archivu ministerstva vnitra v Praze ,Stará manipulace R 109/14.'

21. mai 1605.

Dominus supremus curiae magister, dominus camerarius supremus, dominus cancellarius supremus, dominus purkrabius. [na okraji touze rukou jest připsáno: Bewilligung gross, exception schlecht, die bereitschaít angeordnet, darlehen beim churfürsteo, sněm]. Dominus Barbitius: Die kais. Mt haben vernommen, was sich die herrn erklert wegen des darlehens die hunderttausend fl. aufzubringen. Ire Mt haben die hoffnung eines mehrern; weil der behm. president die 100.000 auf sich nemen will [o starších půjčkách presidenta České komory císaři viz č. 155], begert die kais. Mt, sie wollen die commissarios zu des Basta kriegsvolk schicken und für das übrige uf fünf monat einsprechen. Bei dem auf des kunigreichs Behaimb bezalung geworben volk fünf monat kunftiger besoldung einzusprechen


[srovnej odmítavé stanovisko nejv. komorníka Adama ze Šternberka ve schůzi královské rady 12. května; Sněmy české XI. 1. s. 223/4., které se prosadilo také na nadcházejícím červnovým sněmu]. Item wider an churfursten instruction, und schreiben zu fertigen [císař obrátil se o peněžní pomoc ke kurfiřtům a knížatům již v zimě 1604-1605. V archivu ministerstva vnitra v Praze nalézají se v sněmovních aktech ,L 34.1590-1599' dva nedatované extrakty z císařských memorand, které lze, podle vylíčeni vojenské situace a přírodních, poměrů, vložit do prosince 1604 nebo ledna 1605 - jsou tedy zařazeny chybně a patří do fasciklu následujícího. První jest určen "an die deutschen chur- und reichsfürsten", druhý "an die deutschen reichsstände". S úspěchem setkalo se memorandum v Sasku, kdežto braniborskému kurfiřtu byla poslána 22. června 1605 prosba nová, která byla pak 25. července výslovně odmítnuta; viz Acta Brandeburgica Band I. 1604-1605, Berlin 1927, s. 352.]

Pan hofmistr: Že neví k čemu se přimlouvati, než aby se mluvilo se všemi.

Allergnedigister keiser, kunig und herr, durch den herrn Barbitium hat furtragen lassen, hat er verstanden, [na okraji touže rukou: Marherischer succurs in wartgelt nemen] wolte Gott, das es alles sein künte, was sie begeren aber etc. Er gehe stark auf ire zusag und versprechen, das sie zugesagt in der kais. Mt gelt und gueter nicht einzugreifen, dagegen habe die kais. Mt sich, wie sich die herrn erinnern, bewilligt auf ire gueter gelt aufzunemen. Poněvadž J. Mt neráčí bejti spokojen těmi 100.000 fl., na tom jest podstata, co se činiti může nebo nemůže, J. Mt připověděl to na statcích zjistiti dekami Normberčanům 100.000, naděje, že by stavové k tomu přivedeni bejti mohli, teď opět 100.000, u kurfiršta třikrát stotisíc - cokoli kurfiršt půjčí, za to aby slibovali, chce - to by bylo pětkrát stotisíc, kde je vzíti, nemohou za těch pět měsíců připověděti bez sněmu [o vzniku norimberské půjčky viz Krofta ,Sněmy české XI. 1., s. 7, pozn. 24.' Původně byla splatnou 16. X. 1604, pak prolongována o rok; aby se však jejím splácením neztenčil výnos válečné kontribuce, měli být požádáni na únorovém sněmu stavové, aby ji převzali na zemi (S. Č. XI. 1., s. 118). Když na žádost neodpověděli, byla již z král. repliky vypuštěna. Zatím však již v lednu žádal kál na záruku u Bartoloměje Castella (č. 143) za nových stotisíc, které, zdá se, půjčil potom Štěpán Jiří ze Šternberka anticipací na českou berni (č. 155), nešlo-li ovšem o dvě různé půjčky po 100.000 zlatých. - O půjčce saského kurfiřta tvrdí bavorský vyslanec Bodenius právě 21. května 1605 do Mnichova, že činí nikoliv 300.000 zl., nýbrž 400.000 tolarů: Ir Mt cammerer her von Wallen stein ist widerumb von Dresden kommen und soviel ich berichtet worden, ist seine Werbung und Verrichtung da selbst gewesen, das auf des kaisers begern der churfürst zue Sachsen 400.000 taler herleihen wollen, dafür sol Beheimben sich verassecurirn und bürg werden. Ob nun Sachsen disfals mit Beheimben sich vergleichen oder aber mit obbemelter summen aufkommen wirt, das wirt sich halt offenbaren, dan sonsten man mich im vertrauen berichtet, das gleichwol des geldes soviel übrig bei Sachsen, wie etwa zuvor gewesen, jezo nit ist, verlest sich nur auf diese leipzige mess und aufs bergwerg zue Freiberg, von der bei welcher Stadt er schon eine mechtige summam antieipirt hat. (Orig. s přit. peč. v Allgem. Reichsarchiv v Mnichově ,Fürstensache ab a. 1605, fol. 231/3'.) Český sněm byl svolán již od 9. května; viz č. 56. v Sněmy české XI. 1.]. Co se učiniti mohlo, toho se přijíti nechce, a k čemu přistoupiti se nemůže, toho se žádá.

Pan komorník nejvyšší kázal čísti relací. Relací čtena: "Jakož Jeho Mt. etc." Pan komorník: Kdyby věděl, co jiného činiti, že by rád, ale za budoucí věci připovídati, to v pravdě bejti nemůže, nebo na sněmu mohli by říci: "Proč k sněmu se obsíláme, však ste již to etc., proč." Aby všechna sněmovní zavření relací ke dekám stvrzena byla, tuto pak kdyby k jiným měl přimlouvati, že by více J. Mt urazil, neb na sněme nemohlo by mnoho dobrého z toho pojíti. Protož prositi, aby J. Mt neráčil je v to potahovati, nýbrž na sněmu to přednésti, ale že by než k tomu raditi mohl, aby ten artikul na sněme byl předložen, neb prve mnoho svolili a to svolení již pryč, kdyby pak nyní toho žádali, aby lidu svému těmi penězi platiti moci ráčili, jak by ty věci těšce šly. Za půjčky, že na ten spůsob se uvoliti ráčili připověděti, však v věčím počtu a na zjištění na statcích. Na vejpravě se nepřestalo, věcí je potřeba vedle příkladu Slezáků, sami jeti, daně dávati, v statky se uvázati. Generální sněm byl potřebný, kdo proti tomu radil, když v nějaký neřesti


[věta je nedokončena, protokolista patrně nestačil proudu řeči a zaznamenal zase teprve závěr]....

Prositi, alby při uvolení je zůstaviti ráčil, a druhá žádost, aby byla na sněmu předložena [Srv. Sněmy české XI. 1. č. 90; sněm dál skutečně přednost hotovosti zemské před dalším povolením peněz na placení najatého vojska].

Pan Slavata: Rozpustí-li se ten lid, tehdy zkáza; bude-li zdržený, jest vždy nějaká naděje [jízdní pluk hr. Matesa z Turnu o půlpluky Vřesovcův a Adama Eka z Lobkovic; viz č. 148.]. Přimlouval se, aby comisaři byli vysláni z strany žoldu zadržalého. Nyní něco jiného se žádá. Objednalo se peněz 100.000, kdyby věděli, co sněm nepropůjčuje mimo přímluvy jich, že více.

Pan místokanclíř: Kdyby možné bylo, ke všemu by se mělo přistoupiti, ale že věc možná není, že by více Jeho Mti pokazili, běželo by o Jich Mti a o J. Mt cís. Při stavích ráčiti toho hledati ve jméno boží.

P. k[omorník] n[ejvyšší]: Že se od přímluvy jich děliti nemůže, že to v moci jich není, že by bylo ke škodě na budoucí časy; co zavříno na sněme, to při tom zůstati musí. Werden sie nicht versprechen auf das kunftige, so bleiben sie nicht. Item auf die [zde zápis končí].




Přihlásit/registrovat se do ISP