175. V Mělníce 8. září 1605.
Mělničtí vojáky své v Uhřích napomínají k vytrvalosti a poctivosti, a radí, co učiniti proti pokusu o zpronevěření koní.
Kopie v archivu města Mělníka v Kopiáři z let 1604-1607, fol. 67. Zápis v kopiáři jest zařazen ke dni 8. září 1605.
Vojákům vyslaným do Uher. Psaní od vzácnýho magistrátu. Slovutní páni a přátelé naši milí, zdraví i jiného všeho dobrého, vítěztví nad nepřáteli pro čest a slávu jména pána našeho Jesu Krista a ve zdraví mezi nás domův navrácení, všem společně věrně rádi přejeme. Učinili ste nám psaní, kderej nám dodáno jest ve čtvrtek den sv. Jiljího, v němž nám o nebezpečenství, kteréž ste při městě Skalici vytrpěti museli, však že všickni zdrávi zůstáváte, oznamujete; z toho vpravdě sme potěšeni. Pán Bůh rač vás v témž zdraví za další časy opatrovati. Že pak jsouc v shromáždění všeho vojska okolo dvadceti tisíc nemalou, ale velikou těžkost skrze drahotu pociťujete a žádáme při tom, abychom vám ještě na jeden měsíc po 5 kopách míš. pro snadnější opatření a vychování odeslali, v pravdě toho vám nepřejem a přáli bychom vám toho raději, abyste domů se zase navrátili a my tak těžkých darů a sbírek, s nimiž se nám, smeyšlíme, víc doma nežli vám tam stejště, zbaveni býti mohli. Ale nepravosti a hříchové naši toho všeho příčina největší sou, sami sobě všickni vinu dáti a s potěšením šťastného skončení těch všech těžkostí očekávati máme. Peníze na jeden měsíc po poslu tomto vám odsíláme, kterýmiž žádáme a věříme, jakožto vystaveným od nás nad jinými, že podle našeho vám poručení a nařízení tak šafovati a vládnouti budete, abyste nijaké těžkosti a nedostatku tam netrpěli a nám z toho nijaká škoda nepošla. Co se tkne Černohorskýho prohrávání peněz dále, o tom v pravdě neradi slyšíme a divíme se tomu, že vy, jakožto starší, to ste jemu přehlídli, ježto nemohli-li ste ním zvovládnouti, měli ste a máte nad sebou nejvyššího, na něj to vznésti a za přetržení toho zlého žádati ste mohli. V,tom že se pronáší i pacholkóm, že oba koně prodati míní, vás napomínáme, že toho nedopustíte. Pokudž by pak co toho předsebrati chtěli a vás uposlechnouti nechtěli, tehdy to vzneste na nejvyššího hejtmana nad Čechy, pana Lukáše Trnovanskýho z Vořešan
[nejvyšším velitelem zemské hotovosti české byl ovšem nejv. komorník Adam ze Šternberka (S. Č. XI., 1. str. 214). Lukáš Trnovanský není však uveden ani mezi hejtmany některé z krajských hotovostí. Krajskou hotovost litoměřickou vedli Adam st. Hrzáň z Harasova o Vádou Kaplíř ze Sulevic, také v kraji čáslavském, v němž byl vůdcem krajské hotovosti r. 1611, roku 1605 Lukáš Trnovanský nepůsobil. Zástupcem Adama ze Šternberka byl podle sněmovního usnesení ze 14. června 1605 Hendrych Mates z Thurnu (S. Č. XI. 1, str. 284). Snad byl Lukáš Trnovanský některým z členů Šternberkoya štábu. Z Lívových "Regest fondu Militare" li. s. 316, lze zjistit, že v březnu 1606 byl hejtmanem nad 400 pěšáky nejspíše pluku Viléma Vratislava. O jeho původu a dalších osudech viz v Dačického Pamětech I. s. 352 a II. s. 214] a v tom jeho za radu a fedruňk žádejte a jemu tohoto psaní [dodejte], jímž pána náležitě za fedruňk váš i přetržení takového zlého, ač by se kdo z vašich nižších čeho toho dopustiti chtěl, žádáme. Jest naděje, že v tom opuštěni nebudete. Pakli by při šťastným vás domů navracování čeho takového na cestě se dopustiti chtěli, máte města, vsi a všudy náležitá práva, dejte a poručte každého takového jako jiného lotra vězením dostatečným opatřiti. O čemž zvěda, my dále budeme se věděti, jak k takovému zachovati. A tak pán Bůh rač nám se dáti v dobrém zdraví šťastně shledati. Datum v m[ěstě] M[ělníku],