České sněmy
Svazek VII., 1592-1594, rok 1592
| 1 | Rada města Chebu vyzývá rytířstvo hraje Chebského (poněvadž Je poslední schůzi mnozí se nedostavili) k sjezdu na den 27. ledna 1592, aby společná úřada se stala, jak by svolené císaři peníze 22.000 zl. sebrány býti měly. (1592, 7. ledna.) | |
| 2 | Rudolf II. pronajímá purkmistru a konšelům města Hor Kašperských sámek Kašperk za roční plat 165 kop gr. m. na další tři léta. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 11. ledna.) | |
| 3 | Rozvrh přijmuv a vydání komory české na rok 1592. (Rozpočet učiněn vedle výsledku z roku 1590.) (1592, 17. ledna.) | |
| 4 | Císař Rudolf II. potvrzuje při jesuitské kolleji v Chomutově Jiřím Popelem z Lobkovic založenou a nadací opatřenou akademii. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 25. ledna.) | |
| 5 | Purkmistr a rada města Chebu oznamují císaři, že Jan Tomáš Zedtwitz na Bezvěrově, purkrabí Chebský, půjčené císaři penise 4000 si., na kteréž město Cheb se zaručilo, vypověděl a zaplacení žádá; i prosí císaře za nařízení komoře české, aby s jmenovaným věřitelem v příčině zaplacení vyjednáváno bylo a tudíž město Cheb před škodou zachráněno býti mohlo. (1592, 27. ledna.) | |
| 6 | Purkmistr a rada města Chebu žádají císaře, aby s Janem Bernhardem z Walbrunnu v příčině dlužných mu peněz, za něž se zaručili, narovnání učiněno bylo, a takž dalších nesnází aby sproštěni byli.[ List Chebských ze dne 21. ledna 1592 vyslanci jich do Prahy udává sumu císařem Janovi Bemhardovi z Walbrunnu dlužných peněz na 17.520 zl.] (V CHEBU. 1592, 29. ledna.) | |
| 7 | Šepmistři a rada na Horách Kutných vykazují výnos sbírky na zaplacení dluhů královských. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1592, 14. února.) | |
| 8 | Purkmistr a rada města Chebu žádají Rudolfa II. sa opatření, aby úřadům falckým a markrabským přetrženo bylo další porušování hranic, jehož se přes stálé úmluvy zabíráním území Chebského dopouštějí, a aby clo na úkor města zavedené zrušeno bylo, začež nabízejí náhradu 3000 zlatých. (V CHEBU. 1592. 22. února.) | |
| 9 | Papež Klement VIII. připomíná Vilímovi z Rožmberka, aby sa arcibiskupa Pražského svolen byl muž, kterýž by zbožností, učeností i jinými předními vlastnostmi vynikal; sve ho na návštěvu do Loretty. (V ŘÍMĚ. 1592, 29. února.) | |
| 10 | Úředníci při mincovně v Hoře Kutné odpovídají na rozkaz komory české v příčině zaslání mincovních "průb", Že vedle usnesení sněmovního s r. 1576 při mincovně zůstati mají, aby podle nich jakékoliv případné omyly proskoumány a napraveny býti mohly; zůstalé po dřívějším průbíři zemském ; mincovní "průby" mohou pro císaře k lepšímu zmincovány býti, poněvadž vedle práva odúmrtního mu náleží. ((V KUTNÉ HOŘE. 1592, 14. března.) | |
| 11 | Císař Rudolf nařizuje osobám při solním úřadu v Gmundenu, aby město Gmund na tolik, na kolih bylo ujednáno, soli do Čech posílalo; mimo to mají podati správu, jak peněz záložních bylo užito. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. března.) | |
| 12 | Purkmistr a rada Budějovic Českých žádají komoru českou, aby při vybírání posudného z ječného piva při starém zřízení zanecháni byli. (1592, 18. března.) | |
| 13 | Nejvyšší hofmistr království českého napomíná s nařízení královského administrátora a faráře Pražské, aby se pokojně mesi sebou chovali. (1592, 18. března.) | |
| 14 | Císař Rudolf nařizuje berníkům království Českého, aby Mikulášovi Palfymu s Erdödu, nejvyššímu hejtmanu válečnému na Prešpurku, na zaplacení služeb lidu válečnému s berné domovní r. 1591 sebrané 4480 tolarů vydali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 21. března.) | |
| 15 | Mandát císaře Rudolfa II., kterýmž osvobozuje primasa a staršího žida Pražského Markusa Meysle Mardocheya od zápovědi a kletby, kterous obec židovská Pražská (pro přetržení mezi sebou škodlivých věcí a nespůsobův) byla učinila, aby židé žádných obchodův s listy hlavními a s listy právem listův hlavních nemívali, i dovoluje mu a milost činí, aby dluhy listem hlavním, nebo právem listu hlavního anebo zápisem register nejvyššího purkrabství Pražského pojištěny míti a tak pojištěných dluhů volně užiti mohl. Císař nařizuje všem poddaným ze všech stávko kr. Českého, sviaste pak židům starším Pražským, aby jmenovanému primasovi v takovém obdarování žádných překážek nečinili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. dubna.) | |
| 16 | Purkmistr a rada města Chebu připomínají svým vyslaným do Prahy, aby obnovení privileje na clo dříve vymohli nežli ujednaná berní suma odvedena bude. (V CHEBU. 1952, 17. dubna) | |
| 17 | Purkmistr a rada města Chebu posílají vyslanci svému Dru Bart. Fuchsovi pohár jako dar pro presidenta nad apelací, i připomínají, žeby i pro jiné vysoce postavené osoby, kteréž přízní městu jich jsou nakloněny, pocty zaslali, pro jiná však nutná vydání na příhodnější dobu odložiti museli. (V CHEBU. 1592, dne 24. dubna.) | |
| 18 | Rudolf II. Hertvikovi Zejdlicovi z Senfeldu a Vilímovi Vostrovcovi z Královic, aby Radslavovi Vchynskému ze Vchynic za postoupený] a k panství Křivoklátskému přidělený stateček Hracholusky lesy a grunty od panství Krupeckého dědičně mu oddané do desk zemských vepsali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 25. dubna.) | |
| 19 | Jáchym hrábě s Ortenburgu, Falcký vyslanec v Prase, oznamuje kurfirštovi Falckému o své rozmluvě s nejvyšším kancléřem království Českého pánem s Hradce v příčině přijímání českých lén a o obnovení "erbanuňků" mezi korunou Českou a Falckém. (V PRAZE. 1592, 29. dubna.) | |
| 20 | Instrukce císaře Rudolfa II. pro komoru českou. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 1. května.) | |
| 21 | Komora dvorská žádá na místě a jménem císařovým komisaře v příčině plavby po Labi až do moře zřízené za dobrozdání, to by ve věci té (kteráž úmrtím kurfiršta Saského jaksi uvázla) se Saskem a Braniborskem jednáno býti mělo o svolání společného sjezdu, kteří účastníci mimo Hamburk by pozváni býti měli a zdali by i koruna Česká plnomocníky své a s jakou instrukcí do takové komisí vyslati měla. (V PRAZE. 1592, 12. května.) | |
| 22 | Komora dvorská společně s nejvyšším kanclířem království Českého vadí císaři Rudolfovi II, aby novému presidentovi komory české Jáchymovi s Kolovrat dáno bylo písemní prohlášení, Se mu, jako purkrabímu Karlštejnskému, přijetí instrukce v příčině podřízení jeho pod dozor dvorské komory nemá býti při stavích Českých na žádnou ujmu. (Bez místa. 1592, 14. května.) | |
| 23 | Seznam dluhův královských, které stavové království Českého k zaplacení přijali; poznamenání co a kterým obyvatelům království Českého císařem zaplaceno bylo, mnoholi věřitelům berníky ze sbírky zemské vyplaceno a co ještě k doplacení věřitelům pozůstává. (1592, 31. května.) | |
| 24 | Rudolf II. poroučí berníkům království Českého, aby mu s berně domovní r. 1590 svolené 6000 tolarův zapůjčili a sobě penise ty z čtyř grošův na vychování dvoru královského svoleného posudního oplatili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 16. června.) | |
| 25 | Rudolf II Hertvíkovi Zejdlicovi z Šenfeldu a Vilímovi Vostrovcovi z Královic, aby Jindřichovi Chotouchovskému z Nebovid rybník Zbislavský, někdy ku, klášteru Sedleckému náležející, do desk zemských jako jeho dědičný vepsali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 27. června.) | |
| 26 | Komora dvorská (v Prase) podává císaři dobré zdání o zprávách arciknížete Arnošta v příčině rychlé pomoci na obranu Charvatských a Slovanských hranic proti deroucím se Turkům. Komora dvorská vyjadřuje se na rozkaz císařský, zda-li a pokud rychlá pomoc peněžitá by žádána býti měla při arciknížeti Ferdinandovi Tyrolském, při vévodovi Bavorském, při arcibiskupovi Solnohradském, při stavích Českých, Moravských, Slezských a Lužických, dále při Německých, Vlašských knížatech a při papeži. (1592, 30. června.) | |
| 27 | Wolf Heroldt, účetní a Jan Spies, písař při úřadě mincovním, podávají komoře české dobrozdání, jakým způsobem by dobrá mince v semi zachována a špatná odstraněna býti mohla; zároveň oznamují, že sa týden v Hoře Kutné na 1000 kusů celých, půla čtvrttolarů se mincuje, kteréž na potřeby horské,mimo drobnou minci, se vydávají. (V KUTNÉ HOŘE. 1592, 1. července.) | |
| 28 | Denník doktora Bartoloměje Fuchse, syndika města Chebu, o jednání v Praze léta 1592 v příčině některých stížností, a sice 1. aby jim vydáno bylo potvrzení na 22.000 zl., které jako úhrnou summu za berni od r. 1579—1591 byli zaplatili, 2. aby zamezeno bylo porušování hranic Chebských přivlastňováním území, jehož se úřadové ve Falcku a v sousedním markrabství dopouštěli a 3. aby v městě Chebu zřízené hraničné clo se zrušilo.[ Denník není úplný, počínat teprve 10. květnem, kdežto vyslanec Chebský již dříve do Prahy vyslán byl. V původním konceptu vedle vypsání, co kterého dne vyslanec podnikal, obsaženy jsou také zprávy jeho zasílané radě Chebské, žádosti, jež jménem města císaři a presidentu komory podal, kromě toho přípisy, jež vyslanec za obyvatele Chebské v jich sporných záležitostech a jakožto plnomocník města Karlových Varů ve sporu s Loktem v příčině soudu spisoval. Takové zprávy, poněvadž věcí Chebských se nedotýkají, při tisku vynechány a jen krátkými slovy obsah jich naznačen.] (1592, 10. května) | |
| 29 | Císař Rudolf II. dává inst micci Janovi e Varvažova, rychtáři císař šitému v Kouřimi, kteraJc při témž úřadě říditi a spravovati se má. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. července.) | |
| 30 | Komora česká napomíná Oldřicha st. Svatkovského z Dobrohošté, aby instrukcí výběrčího odevzdal Václavovi Dvoreckému z Olbramovic, který na místě jeho od císaře ustanoven jest výběrčím posudného v kraji Bechynském. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 15. července.) | |
| 31 | Někteří Temei pod obojí Žalují Vilímovi z Rožmberka a Adamovi z Hradce na administrátora jich konsistoře Fabiana Rezka, jejž za administrátora míti nechtěli; žádají, aby přítrž učiněna byla nepořádkům, kteréž týž ve správě náboženské byl zavinu. (1592, 15. července.) | |
| 32 | Mandát císaře Rudolfa II., kterýms nařizuje se, aby z míst morem nakažených, zvláště pak z království Polského, kdes rána morová ai k Slezským hranicím se rozšířila, žádný do měst Pražských přijímán nebyl. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 6. srpna.) | |
| 33 | Mandát Rudolfa II. do hraje Kouřimského, aby obyvatelé vedle usneseni sněmovního k hotovosti zemské se připravili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 8. září.) | |
| 34 | Císař Rudolf II. nejvyšším úředníkům zemským, aby podali dobrozdání, jakým způsobem by na odvrácení nebezpečí, jež nastalo novými vpády tureckými do Charvatska a kteréž by i země koruny České ohrožovati mohlo, mimo obyčejnou na obranu hranic zemí Českých sněmem svolenou berni ještě větší část peněz na vyzbrojení četného vojska sehnána býti mohla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. září.) | |
| 35 | Spis pamětní o poradách, kteréž roku 1592 při císařském dvoře v Praze se konaly za přítomnosti arciknížete Arnošta Rakouského mesi císařskými tajnými a dvorské komory radami k tomu zřízenými v příčině nutných opatření válečných po opětném vpádu Tureckém do Charvatska. V jednáních takových porad ukázáno císaři 1. jakými prostředky by od Turků, ještě nedobyté pevnosti pohraničně obhájeny a 2. jak by ztracené pevnosti opět vydobyty býti mohly; 3. jakým způsobem by pro válečnou takovou potřebu sehnány býti mohly peníze, vojsko, munice a provianty na sněmích českém, moravském a slezském, více při knížatech a stavích Německé říše, při papeži, Vlašských knížatech a při lennících, jakož i při panovnících Španělském, Švédském, Ruském a Dánském; po ukončení pak sněmův aby skrze osoby některé při zámožnější šlechtě a měšťanstvu vyhledával dobrovolných darů na pomoc proti Turku. (Sine dato. [1592.].) | |
| 36 | Čásť dobrého zdání komory dvorské v Praze o návrzích, které při poradách, v Praze roku 1592 konaných v příčině opatření peněz na válku s Turky činěny byly. (Sine dato [1592.]) | |
| 37 | Císař Rudolf II. nařizuje komoře české, aby na místech, lide pohraniční do se vybírá, učiněna hýla opatření proti vývozu honí se země, poněvadž k nastávající válce proti Turku jich bude potřebí. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 15. října.) | |
| 38 | Komora dvorská [ve Vídni] podává arciknížeti Matiášovi své dobré zdání o tom, na jaký způsob by po příkladu Čech a Moravy dosažena býti mohla pro císaře pomoc peněžitá, bud jako dobrovolný dar nebo půjčka, na obranu proti Turkům i od stavův Rakouských. (VE VÍDNI 1592, 6. listopadu.) | |
| 39 | Rudolf II. Janovi Jetřichovi st. z Žerotína a Krištofovi Želinskému z Sebuzína, aby k ruce císařské na soudu komorním přisouzené zboží zápisné a Bernartovi hraběti z Hardeku prodané do desk zemských jako dědičné vepsati dali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 19. listopadu.) | |
| 40 | Komora česká nařizuje Kutnohorským, aby mandát císařský, kterýmž zapovídá se vývoz prachu a sanytru z království Českého vyhlásiti dali v místě obyčejném. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 19. listopadu.) | |
| 41 | Nařízení císařské nejvyššímu kanclíři království Českého Adamovi z Hradce, aby s nejvyššími úředníky zemskými v příčině defensí království Českého a přvtělených zemí proti Turku se uradil a o tom podal dobré zdání. (V PRAZE. 1592, 28. listopadu.) | |
| 42 | Eliáš Šmidtgrabner z Lusteneku, důchodní cis. v království Českém, kvituje Rokycanské se 300 kop gr. m., kteréž byli císaři zapůjčili na pomoc proti Turku. (V PRAZE. 1592, 23. prosince.) |