NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1592, 14. července. — Pamětní kniha města Konříma.

Rudolf Druhý z buoží milosti volený Římský císař etc. a Uherský, Český etc. král etc. Instrukci poctivému Janu Lanovi z Varvažova, rychtáři našemu, nynějšímu i budoucím, v městě našem Kouřimě, kterak se při témž ouřadě rychtářském, od nás jemu svěřeném, říditi, chovati a všelijak spravovati má, jakž níže po artikulích šíře rozepsáno stojí.

Předkem uznávajíc my zvláštní potřebu toho naši býti, též i pro přetrhování všelijakých neřádův, a aby pravá, náležitá věrnost, poddanost i poslušenství k nám, dědicuom našim a budoucím králuom Českým, vždyckny upřímně zachovávána byla, tomu chceme, aby jak nynější, tak i budoucí rychtářové naši v témž městě s vůlí a vědomím naším skrze presidenta a rady komory české, poněvadž města naše v království Českém vždycky v takových a v jiných důchodních věcech k komoře naší jsou příslušela a přináležela, a ještě přísluší a přináležejí, každého příležitého času lidé bohabojní, víry hodní, dobře zachovalí, kdeřížby na poctivostech svých žádné ouhony neměli, nařizováni a ustanovováni bejvali, a ti mají nám, dědicuom našim a budoucím králům Českým přísahou zavázáni býti.

Dotčení rychtářové naši, kdeříž, tak jakž dotčeno, v témž městě nařízeni budou, má jeden každý vedle ouřadu konšelského na rathouze sedati a přední místo před nimi všemi jmíti, při všech rozepřech a všelijakých věcech, což kdykoli a jakkoli purgmistr a konšelé naši téhož města slyšeti, rozsuzovati neb jednati a před se bráti budou, toho všeho sám osobně se vší pilností přítomen bejti, všeho doslejchati a v tom ve všem dobré a užitečné naše a dědicuov našich všemi obyčeji všelijak obmejšleti, jednati, puosobiti a se k nám, jakožto císaři a králi, pánu svému, právě, věrně a poslušně chovati, na místě našem a bez přítomnosti naší, ve všech věcech, komorou naší českou, říditi, spravovati a tu své zření a outočiště, i na to svou obzvláštní péči, pilnost a bedlivost jmíti má. Jestliže by bud v radě, nebo mezi obcí, aneb osobami v témž městě našem, co toho přezvěděl, že by se proti nám a na ujmu, ublížení, neb zlehčení duostojenství vrchnosti a na škodu komory naší co před sebe bralo a puosobiti, neb jaké puntování se díti chtělo, o tom aby hned bez meškání nám, neb na místě našem komoře naší české oznámil a nikoli netajil, i také sám osobou svou, pokudž moci bude, aby takové věci předcházel a přetrhoval. A my nad ním ochrannou a milostivou ruku naši císařskou ve všem slušném držeti ráčíme.

Dále dotčený rychtář náš, jakž dotčeno, vždycky při soudech konšelských bývajíc a všeho přítomen jsouce, ten pořádek zachovávati má, aby se k hodině určité konšelé scházívali, lidem odkla-dové a průtahy v jich spravedlnostech aby se nedali, přijímání osob nebejvalo, než chudému jako bohatému skutečně k spravedlnostem jednoho každého dopomáhali. Pakli by se časně nescházeli, aneb kterou osobou z konšel v tom co scházelo, o to se k nim domlouvati, jestli by pak napraviti nechtěli, ty osoby nám neb komoře naší jmenovati a oznamovati má. Kderýžto rychtář povinen jest ve všem tejnost rady zachovati, léčby se co proti vrchnosti a důstojenství, neb osobě naší císařské oc, též dědicuov našich jednalo, toho nikoli, jakž svrchu stojí, před námi tajiti nemá.

Také ouřad konšelský toho v moci jmíti nemají, aby obec měli svolávati pro kderéžkoli příčiny, ani žádných společných schůzek kromě rathouzu nemívati: než rychtář náš, když toho buďto pro poselství naše, neb pro jiné zvláštní obecní domácí potřeby, kderéžby oni jemu každého času za duoležité a pilné oznámili, a on poznaje toho býti potřebu, teprv a jinač nic obec svolati, a při tom při všem, co jednati se bude, osobně sám býti má.

A poněvadž dotčený rychtář náš, tak jakž svrchu oznámeno, při všech věcech sedati, a osobně přítomen bejvati a všeho doslejchati bude, na to obzvláštní pilné zřeni své a pozor ať má: jestliže by při jakékoli rozepři při témž městě vzniklé, na nás jaká ruga, neb pokuta, nám spravedlivě náležitá, připadla, ta aby nikoli zatajena a pominuta nebývala, nýbrž jakž by o které takové nám náležité pokutě zvěděl a vyrozuměl, o tom aby ihned nám, aneb na místě našem radám našim zřízené komory naší české, každého času, jakým spuosobem a kderak jest se co toho přitrefilo a od koho na nás co připadlo, oznamoval, a zatím to spolu s ouřadem konšelským opatřiti dal, aby ničímž odtad hejbáno nebylo až do dalšího od nás, neb dotčených rad komory naší české, jak by v tom zachovati se měli, poručení i oznámení. A pro snadnější a bedlivější vyhledání takových pokut, tak aby vždy žádná pominuta, vypuštěna a přehlídnuta nebyla, má sobě jmenovaný rychtář náš, jednoho z předních řečníkuov městských, kderejž tu obyčejně při tom právě nejvíce při od lidí vede a toho práva přítomen bývá, však s vědomostí a dovolením komory naší české, vobrati a objednati, kterejž také, nám přísahou zavázán jsouce, na to svuoj bedlivý pozor, aby žádné takové pokuty na nás připadlé přehlídnuty nebyly, míti, a takový všecky rozepře o takový pokuty naše, od něho rychtáře našeho vésti má. Kderémužto řečníku za takové vysouzeni a obdrženi pokut a práci, podlé uznání rad komory naší české učiněno bude. Jestliže by se pak v skutku a v pravdě to našlo a vyhledalo, že by dotčený rychtář náš, sám osobou svou, budl svévolně, aneb z zanedbání, i také přes návěští od řečníka neb kohožkoli jiného jemu dané, některé pokuty naše jisté a spravedlivé přehlídati a upouštěti chtěl, neb toho se dopustil, tehdy, kdyby se co toho kdykoli na něho v skutku našlo a vyhledalo, z toho ouřadu ssaditi jej poruče, k osobě a statku jeho o to hleděti a jej skutečně trestati poručiti ráčíme.

A jakož předešlých časův až dosavád jsou se všelijací nám škodliví neřádové při odoumrtech, které v městech našich království Českého na nás, jakožto krále Českého, spravedlivě přišly a při padly, dáli, nebyvše při těch věcech žádný takový pořádek, kderéhož sice jiní vuobec při právích městských užívají, zvláště pak při inventování zachováván: protož tomu chceme, aby jmenovaný rychtář náš, kdeby se kdykoli jaká taková odoumrtí přitrefila a na nás spravedlivě připadla a se nacházela, aby ihned, vezma k sobě dvě osoby přísežné konšelské, takový všecken statek, zvlášť co by se kdy od peněz hotových, klenotuov a jiných svrškuov a nábytkův našlo, při přítomnosti jich skrze písaře přísežného se vší pilností a bedlivostí to všecko, ničehehož nevypouštějíc, pořádně sinventovati dali a takový inventář s doložením, kdo jsou při takovém inventování byli, pečetí městskou stvrzenej, ihned bez meškání na komoru naši českou odeslal, a to i s ouřadem tak opatřil, aby ničímž tím do rozeznání a vyřízení té rozepře a do oznámení našeho, neb komory naší české, odtud hejbáno nebylo.

Též jestliže by kdy odporové o kšafty, že by se těm místa dávati nechtělo, při témž právěj vznikli a při takových odpořlch se spatřilo a nacházelo, že by spravedlivě takoví kšaftové minouti ja zdviženi býti a takoví statkové nám spravedlivěji, než komu jinému, náležeti měli, ješto při takovejch rozepřech tak právně začatejch, srozumívajíce strany, že by málo, neb zhola nic, právem nedosáhly, a na nás že by takoví statkové přijíti měli, k přátelským smlúvám sou strany přistupovaly a se o ta Ikove statky, jakž se jim zdálo a líbilo, smlouvajíce se rozdělovaly, čehož jsou nám na škodu rychta fřové naši nikoli dopouštěti neměli: a protož kdyby se kdykoliv co takového neb k tomu podobného ťpři témž právě zběhlo, tehdy jmenovaný rychtář náš nemá nikoli takovejm smlúvám na škodu naši činěnejm, žádného místa dávati, aneb dělení takového statku dopouštěti, nýbrž ihned se k tomu ohlásiti a k tomu vésti, aby takové rozepře právně vyslyšány, doslyšány a spravedlivým nálezem poděleny byly. Jestliže by se pak kdy to našlo a v skutku vyhledalo, že by dotčený rychtář náš, bud pro dary, neb jakou jinou koli vymyšlenou věc o takové statky, kderéž by nám spravedlivě náležely, jaké smlouvy a podělení takových statkův, moha to předjíti a opatřiti, dopustiti měl, tehdy o tu polovici, kderážby nám tu náležela, k němu a statku jeho hledíno a skutečně o to trestán, i také z ouřadu, jakž výš dotčeno, ssazen býti má. Takové pak na nás přišlé a připadlé odoumrtí, i také všelijaké pokuty, častopsaný rychtář náš do ouřadu našeho rentmistrského a nikam jinam zouplna ať odvozuje, a z toho ze všeho bude nám, dědicům našim a budoucím králuom Českým, každého puoi léta, totiž začnouc každý ten počet od prvního dne měsíce ledna a zavrouc až do posledního dne prosince, počty pořádnými povinen, kteréž také polouletně se všemi poručeními, kvitancími a aprobacími, jakž svrchu stojí, do komory naší skládati a odsílati má. A též podlé takového počtu vždycky k zavírce puoi léta dotčený rychtář náš od purgmistra a konšel téhož města vysvědčení psané, v kderémžby všecky ty odoumrtí i pokuty, co se jich koliv v tom puoi letě přitrefilo, zejména a světle doloženy býti mají, s tou při tom zavírkou, že o žádných jiných odoumrtech a pokutách, kderéž by se v tom puoi letě zběhnouti měly, nežli jakž tu poznamenané jsou, nevědí, pod pečetí městskou bráti a vedle týchž počtuov skládati má a povinen bude.

Dále pak rychtář náš o tom zvláštní péči jmíti má, aby ve všem vuobec rovnost práva a spravedlnost zachována byla, zlé se přetrhovalo a předcházelo, neposlušní a bezbožní a neřádní lidé, aby se bez promíjení podlé provinění trestali. A k tomu on rychtář svého podrychtáře jmíti, kterýž touž přísahou, jako rychtář náš, nám zavázán býti a týmž rychtářem naším spravovati se má.

Obzvláštně pak častopsaný rychtář náš s podrychtářem svým má to šetřiti a toho pilen býti má, aby v témž městě nic se toho buď od měšťan osedlých, nebo neosedlých, svobodnejch neb přespolních, nedalo, nekonalo, nemluvilo, ani nezpívalo, což by předkem proti pánu Buohu všemohoucímu ohavné a neřádné bylo, potom na posměch a k zlehčení důstojenství a vrchnosti naší císařské a dědicův našich býti mohlo, nýbrž aby čest a chvála boží, pobožnost a jiné ctnosti svaté všelijak v tom městě se rozmáhaly. Zvláště pak v nedělské a jiné sváteční dni, aby lidé pilně do kosteluov chodili, slova buožího, služeb a poct buožích pilni byli a v ty hodiny a časy, když se slovo buoží káže, služby a pocty boží vykonávají, aby se žádného páleného, ani jiného vína a piva neprodávalo, ani na řad nedávalo. Pakli by kdo postižen byl, že se tak nechová a to přestupuje, toho každého podlé jeho provinění trestati a nám, neb často psaným radám našim komory české, o tom oznamovati má.

Též rychtář náš na všelijaké míry a váhy ať pilný a bedlivý pozor, aby spravedlivé byly, jmá, a při kom by koli míra neb váha nespravedlivá se našla, toho každého ať rychtář náš komoře naší bez meškání v známost uvede, odpovědí a poručením presidenta a rad našich komory české v té věci se spraví.

Zvláště pak tomu chceme, aby pováleči a lidé zahálčivi a podezřelí obojího pohlaví vyzdvihováni byli a pruochodu neměli, než aby každý své práce hleděl, a tudy aby v tomž městě dobré křesťanské obcování a pořádek vyzdvižen a zlé přetrhováno bylo. Na tom jistou vuoli naši císařskú etc. naplní. Dán na hradě našem Pražském v outerej po svaté panně Markétě léta etc. devadesátého drahého a království našeho Římského sedmnáctého, Uherského dvacátého a českého též sedmnáctého.