7. Šepmistři a rada na Horách Kutných vykazují výnos sbírky na zaplacení dluhů královských.
NA HORÁCH KUTNÝCH. 1592, 14. února. — Konc. v měst. arch. Kutnoh., č. 4629.
My šepmistři a rada na Horách Kutnách známo činíme tímto listem obecně přede všemi, jakož jest svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražským v pondělí po svatém Martinu
pominulého léta osmdesátého šestého a zavřln v středu den Moudrosti buoží téhož léta, se stalo, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království jistou pomoc k zaplacení dluhuov JMCské z vína, z obilí, z ryb, z vlny, z mlíčného a některých krámských věcí, též z peněz na úrocích dal: i podle takového sněmovního snesení my nadepsaní šephmistři a rada na Horách Kutnách, majíce k vybírání té zbirky čtyry osoby hodné nařízené, kteréž od spolusouseduov našich tak a tím vším způsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, tu zbirku tohoto prvního terminu na pominulý devadesátý rok, totiž od sv. Václava léta osmdesátého devátého až do sv. Jiří oznámeného léta devadesátého vybíraly, od nich jsme registra i peníze, což tak od koho vybraly, zouplna přijali. Kteréžto se sešlo z vín domácích třiceti šest grošuov dva peníze, z vín hostinských pět set osmdesáte čtyry kopy dvaceti pět grošuov č., z slad-kýho pití třidceti grošuov, z obilí šestnácte kop padesáte osm grošuov, z vlny padesáte grošuov, z mlíčnýho třidceti pět grošuov, z ryb, zlata, hedbábných věcí nic, z peněz, kteréž sám Vácslav Vodička, spoluradní náš, s Dorotou, manželkou svou, šest set padesáte kop grošuov českých na ourocích jmá, jedna kopa padesáte sedm grošuov vše českých. A více od souseduov našich na předměstí našem Kaňku bydlících též zbirky se sešlo na týž termin toliko z žita prodaného dvě kopě šest grošuov českých, z vín domácích i přespolních, sladkýho piti a jiných věcí nic. A že sou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě chovali a ničehož, pokudž jim nejvejše možné bylo, žádnému nepřehlídli, ani ničehož za sebou nezanechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili. Od poddaných pak našich také, což se jim dáti dostalo, aby se to tím vším spůsobem, jak sněmovní snesení ukazuje, vykonalo, to jsme též dostatečně nařídili, čehož se pět kop dvatceti šest grošuov též českých sešlo. A z té vší summy na milostivé JMCské, pána, pana našeho nejmilostivějšího, od JJMstí pánuov rad komory království Českého jménem a na místě JMCské učiněné nám poručení, kteréhož datum na hradě Pražském v pondělí den sv.. Blažeje léta tohoto devadesátého druhého, JMCské pánuom ouřed-níkuom mince zde na Horách Kutnách na zaplaceni dvou set hřiven stříbra, ku potřebě JMCské odsud odeslaného, šest set kop grošuov českých, jakž to kvitancí nám proti též summě odvedené od týchž pánův ouředníkuov mince vydaná, jižto datum zde na Horách Kutnách osmého dne Februarii též toho přítomného léta devadesátého druhého, v sobě šíře obsahuje a zavírá, odvedše, ostatek, totiž třinácte kop dvaceti tři groše dva peníze vše český s dotčeným JJMstí poručením i kvitancí od pánuov ouředníkuov mince zde na Horách Kutnách JJMtem nejvyšším pánuom bernikuom na hrad Pražský od-síláme. A že jsme se také od osob svých v tom vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachovali a od obce naší žádného obilí ani ničehož toho, z čehož bychom touž zbirku podle předdotčeného sněmovního snesení prvníbo toho terminu již psaného léta devadesátého dáti jměli, neprodali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť naši menší k listu tomuto přiznavacímu jsme přitisknouti dali, jenž jest dán na Horách Kutnách v pátek den památný sv. Valentina léta devadesátého druhého. (L. S.)