Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

To znamená, my, když to řeknu obecně na tu migraci, tak máme - ta ukrajinská migrace je zcela odlišná od té migrace další, o které se bavíme v úplně jiném kontextu, tak tady v tomto případě jsme příjmovou zemí, jsme prostě cílovou zemí pro Ukrajince.

Musíme si to říct zcela otevřeně, že prostě tady už nějaká komunita byla, říkali jsme kolem 200 000, dneska tedy 530 000 víz dočasné ochrany. Někteří lidé odešli. Kolega Mašek to tady zmínil, prostřednictvím vás, pane předsedající, že tady je asi 560 000 Ukrajinců. My úplně nevíme přesně, kolik jich tady je, protože prostě teď ta situace je nepřehledná a současné kapacity cizinecké policie, odbory migrační politiky nejsou dostatečné k tomu, abychom byli schopni efektivně kontrolovat vlastně pohyb cizinců na našem území, protože ty odbory azylové migrační politiky nekontrolují jenom Ukrajince, ale mají na starosti všechny cizince a v České republice máme dneska víc jak 1 milion cizinců. To znamená, ti lidé jsou v různých postaveních, krátkodobých, dlouhodobých, trvalých pobytů a podobně a mají svoje vlastní problémy, kdy prostě ty odbory azylové migrační politiky tyto věci musí také řešit. Takže (to) je velká otázka, pane ministře, a to je jedna z věcí, na které se úplně neshodneme.

Já jsem vždycky říkal, kde je taková ta horní příjmová stropová hranice České republiky? Kolik jsme schopni ještě přijmout? My se na to ptáme jenom z toho důvodu, že nechceme tady stavět nějaké stanové tábory s nějakými provizorními ubytovacími kapacitami. Nechceme, aby ti lidé spali na nějakých polních lůžkách, v nějakých školních jídelnách, vyklizených tělocvičnách a podobně, takže aby - když ti lidé tedy přijdou - abychom se o ně nějakým důstojným způsobem země v Evropě, v Schengenu, která má nějakou vyspělou ekonomiku, abychom se o ně nějakým způsobem postarali. Takže vy jste mi na to odpověděl - nebo ta vaše politika v tomto směru je taková, že ve své podstatě každý, kdo - dokud ten konflikt bude trvat - jaksi přijde do České republiky, splní ty náležitosti, takže získá tady vízum dočasné ochrany.

Takže kdybych to přehnal a teď vidíme, jak vlastně se tam nějakým způsobem teď ten konflikt dostává do situace, kdy se ničí kritická infrastruktura, je tam samozřejmě země, kde je v zimě minus 20 stupňů, Putin prostě teď nějakým způsobem útočí na ty elektrárny, Ukrajinci se to snažili jeden rok, dva roky opravovat, prostě kanibalizovali(?) svoje další elektrárny. Ale teď už se dostali do situace, že opravdu je jakoby zle, tak vlastně se může stát, a tady ty články o tom hovoří - jsme se o tom bavili na bezpečnostním výboru, říkali nám to i zástupci služeb - že se může stát, že se zvedne poměrně velká migrační vlna Ukrajinců. Nikdo není schopný úplně predikovat, jaká ta vlna může být. Někdo říká, ten, kdo už jakoby z té Ukrajiny odejít chtěl, tak už vlastně během těch tří let odešel a nečekáme to. Ale ta situace se tam nějakým způsobem vyvíjí. Já to tady říkám, že opravdu nevím, jak bychom v současné situaci dokázali zvládnout příchozí vlnu prostě třeba několika desítek tisíc lidí.

My jsme se na posledním bezpečnostním výboru - a paní Pastuchová to tady zmiňovala, prostřednictvím vás, pane předsedající, že každý týden přichází dva tisíce Ukrajinců pořád jakoby nově příchozích. To znamená, představme si, že tady ten člověk, který opravdu nemá vůbec nic, teprve se tady začíná u nás rozkoukávat, začínají mu běžet ty jeho první humanitární dávky, pakliže tedy splní všechny ty náležitosti, a je zařazen do toho statusu víza dočasné ochrany, a teprve jaksi se začíná tady nějakým způsobem usazovat. Tak je to osm tisíc lidí za měsíc, to je prostě - já žiju v regionu, kde mám poslaneckou kancelář, máme městečko tři tisíce obyvatel, tak to je dva a půl toho městečka nebo toho města, takového menšího, odkud pocházím. A to jsou lidé, kteří nemají jakoby vůbec nic a teď nějakým způsobem je musíme integrovat, pokusit se o ně postarat, vůbec je nějakým způsobem identifikovat, vybavit je nějakým statusem toho víza dočasné ochrany a prostě někde je ubytovat. Pakliže přijdou s dětmi, tak prostě ty děti by měly nastoupit někde do nějaké školy, případně absolvovat nějaké prostě kurzy jazykové a další věci. Tak je obrovská zátěž. A my jsme dneska v situaci, kdy opravdu ty rozpočty jsou velice napjaté a čeští občané, kteří v dnešní době prostě právě proto, díky vaší politice, tak začínají říkat, a já - věřte tomu, že to tak je.

Já jsem měl minulý týden setkání se seniory z ANO jako organizace, kterou hnutí ANO má, máme i seniorní ANO, a tam bylo víc jak sto lidí a ti lidé prostě na to upozorňují. Říkají, oni to vidí z toho svého úhlu pohledu, vidí prostě v Plzni, že prostě ti lidé tam bydlí v bytech, jsou to mladí lidé, mají to drahé oblečení, oni takhle pohlíží na to, ti lidé mají drahé auto a podobně. Teď prostě je tam třeba rušení nějakého nočního klidu, co zmiňoval pan předseda tady. To jsou takové ty věci, které prostě jsou s tím spojené.

Samozřejmě když vám přijde takováto obrovská skupina lidí, tak logicky bude tam někdo, kdo přijde, bude vděčný, bude se chtít integrovat, prostě nebude dělat problémy. Ale samozřejmě přišla i celá řada lidí, kteří prostě i z důvodu toho, že třeba nemají co dělat přes ten víkend, tak se někde shromažďují, že jo. Prostě chtějí se vidět, chtějí si popovídat, pak se tam někde namažou a dělají problémy. To byly tady ty kluby v Praze. Ale ono to potom v té společnosti rezonuje a nějakým způsobem prostě to jakoby hází špatné světlo na celou tu ukrajinskou komunitu. Ono taky když se s těmi lidmi bavíte, tak ta předchozí vlna těch - nebo ti Ukrajinci, kteří už tady byli dlouho a přicházeli sem podle klasického cizineckého zákona, to jsou lidé - my si musíme uvědomit, že ti Ukrajinci pro nás, přestože teď máme lexy Ukrajina a jaksi jim vycházíme vstříc, protože je tam ten válečný konflikt a my jsme se postavili na tu stranu, a správně, na tu stranu napadené země - tak my na ně pohlížíme trošku jinak. Ale do vypuknutí toho válečného konfliktu tak klasický Ukrajinec byl pro nás třetizemec, občan ne Evropské unie a ve své podstatě jsme na něj pohlíželi - pouze buď podle cizineckého zákona se mohl dostat na území Schengenu a na území Evropy, anebo se mohl sem dostat podle azylového zákona, podle jiných pravidel to nešlo. A obě dvě tyto normy, které jsme měli a máme pořád v účinnosti, tak jsou poměrně jakoby přísné vůči těm příchozím. Prostě posuzovaly se ty věci, ti lidé - i když třeba firmy je chtěly, jak (se) tedy říká, že náš pracovní trh chce ty Ukrajince za určitých podmínek, no tak si museli prostě požádat v Kyjevě, ve Lvově nebo prostě v Doněcku si museli požádat na zastupitelském úřadu nebo generálním konzulátu o vízum. Posuzovalo se, kde budou ti lidé pracovat, jestli se firma za ně zaručí. Museli mít složeny nějaké finanční prostředky, museli mít zajištěné ubytování a tak dále. Než vůbec to vízum získali, tak to bylo poměrně složité pro ně. Potom sem k nám přijeli, ti lidé si toho vesměs vážili, protože k té kupní síle na Ukrajině a k té kupní síle u nás, to je jak v devadesátých letech, když jsme jezdili do Německa, do Rakouska po revoluci, tak samozřejmě oni tady vydělávali slušné peníze a jaksi si toho vážili. A teď ta jakoby usazenější část Ukrajinců často velice nevraživě pohlíží na ty nově příchozí, kteří se prostě nechovají dost často odpovídajícím způsobem jako ta předchozí skupina těch Ukrajinců.

My jsme teď v tom lexu Ukrajina VII, já se k tomu potom dostanu, tam stanovili ten institut zvláštního, dlouhodobého pobytu. To je úplně nová věc, která vlastně potom bude asi implementačně zahrnutá i do cizineckého zákona a musí to být nějakým způsobem provázané. Zatím je to tedy v tom lexu Ukrajina VII, kdy určité skupině Ukrajinců, kteří jsou na našem území více jak dva roky, nejsou - jejich děti chodí do školy, vyvážou se ze všech jakoby sociálních dávek, to znamená, mají zajištěné ubytování, stravu, starají se o sebe sami, nedopouští se žádného přestupkového, nebo nedejbože trestněprávního jednání, tak získají u nás tu možnost, že jim nabídneme - vlastně že můžou přejít do toho zvláštního, dlouhodobého pobytu. Z toho dlouhodobého pobytu, který bude trvat několik let, se potom přechází do trvalého pobytu, který opět trvá několik let, a potom teprve ty osoby můžou za určitých podmínek požádat o české občanství. Já opět říkám, že to jsou třetizemci. To znamená, my tady nabízíme této skupině lidí fantastickou možnost jaksi se integrovat do Evropy, do Schengenu, získat prostě výhledově český pas, který jim umožňuje prostě úplně jiné podmínky, než za kterých mohli cestovat, když k nám přijeli.

Je otázka, kolika tisíc nebo desítek tisíc lidí se to bude týkat. My jsme se na to ptali na bezpečnostním výboru. Říká se, i ONP(?) odhaduje, že to bude několik desítek tisíc lidí. Takže z těch - to nevíme úplně přesně, ale prostě tam je jedna z těch podmínek, jsou minimálně dva roky toho pobytu na území České republiky. Takže některé ty osoby, co jsou tady rok a půl nebo rok, projevují už zájem prostě tady zůstat. ***