Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Na začátku těch Lexů Ukrajina tady jasně zaznělo, že česká legislativa a Ministerstvo vnitra, odbor azylové imigrační politiky, cizinecká policie, my jsme byli připraveni přibližně na 30 000 příchozích běženců. Na víc jsme neměli vlastně vytvořené ani kapacity, protože se nepředpokládalo, že něco takového v Evropě se stane.

Poslední takový velký konflikt byl rozpad Jugoslávie, kdy jsme zažili v devadesátých letech podobné migrační vlny, kdy prostě po rozpadu Jugoslávie se z těch jednotlivých svazových republik přesouvali (lidé) na Západ a bylo to něco obdobného, jako je ta Lex Ukrajina.

Od samého počátku, vlastně z toho počátku toho nekontrolovatelného přílivu těch uprchlíků byla velká sounáležitost, velká solidarita českých rodin, municipalit, obcí. Vyjadřovali jsme tady jednoznačně podporu, byla svolána tady mimořádná zasedání Poslanecké sněmovny, kde jsme se jasně všichni vymezili proti agresi Ruské federace proti Ukrajině, takže nás nemůžete vůbec podezírat vůbec z ničeho, že bychom byli proruští, že bychom prostě nechtěli, aby ta situace se nějakým způsobem narovnala, že bychom nechtěli pomáhat.

Od samého počátku ovšem jsme měli určité výhrady, jak prostě šel čas, protože dneska už máme za sebou 1000 dní tohoto konfliktu.

Tak my jsme upozorňovali na to, že je třeba teda začít zpřísňovat ty věci, aby se nestalo to, co se bohužel v poslední době děje, aby český občan, český daňový poplatník, který vesměs ty věci platí ze svých daní, nezačal mít pocit, že prostě ti Ukrajinci jsou jaksi osoby nějaké lepší kategorie na úkor nějakých dávek, které se vyplácejí, nebo jak si žijí čeští občané.

A vy jste sami říkali zpočátku - nemůžeme přece toto dopustit, aby prostě nedošlo k tomu, že ta společnost se rozštěpí, že začnou lidé prostě na ty příchozí Ukrajince, na ty běžence z těch oblastí, kde jim tam všechno shořelo, spadlo, přišli s nějakou igelitkou, abychom na ně začali pohlížet nějakým dvojím pohledem.

Já se ovšem domnívám, že v souvislosti i s vaší vládou, jak vlastně tady ta vláda všechno zdražuje, zdražuje lidem život, prostě nežije se tady dobře pod světovým lídrem panem Fialou, tak prostě začínají lidé mít dojem, že prostě těm Ukrajincům opravdu je jaksi nadržováno.

Je to trošku smutný, protože samozřejmě nemělo by to tak být, ale když se podíváme třeba na ty dávky pro zdravotně handicapované, jak říkala paní kolegyně Pastuchová, prostřednictvím vás, pane předsedající, což je jeden z těch pozměňovací návrhů, který tam vložil pan ministr Jurečka, tak to je jednoznačně diskriminační vůči našim občanům, vůči lidem. My jsme tady bojovali za zvýšení dávek v těch stupních závislosti, toho zdravotního znevýhodnění a prostě neprocházelo to, a najednou se tady dozvíme, že prostě v rámci té vstřícnosti k těm Ukrajincům jednoduchým způsobem se budou tady přidávat takovéto měsíční částky, 4 400 korun, 6 000 korun a tak dále.

To, že tady z některých oblastí došlo i k zneužívání a že tady proběhla ta turistika humanitární prostě na ty dávky, to je pravdou, protože to nám řeknou i policisté z odboru azylové a migrační politiky nebo pracovníci nebo policisté z cizinecké policie, kteří se s tím setkávali, kdy opravdu sem přijížděly autobusy lidí, kteří se tady zaregistrovali, udělala se jim bankovní identita, nafasovali ty humanitární dávky a opět odjížděli na Ukrajinu.

Při těch platech, někdo tady argumentoval z koaličních poslanců, že 5 000 korun není přece taková dávka, aby někomu to za to stálo. Musíme se ovšem podívat, jaké to jsou kontexty na té Ukrajině, kdy ten vysokoškolák tam bere prostě kolem pěti, šesti tisíc korun. A najednou tady se otevřela příležitost, prostě přijel autobus, v něm 30 Romů, třeba tadyhle ani ne z toho východu, ale ze západní Ukrajiny, nafasovali ty dávky, odpočinuli si v záchytném zařízení po umístění cizinců jeden den, druhý den tam přijeli z úřadu práce, otevřeli kasičku, vyplatili jim dávky a ti lidé odjeli.

Takže opravdu, takové případy se tady děly a když se to potom dozvídá veřejnost, tak samozřejmě se ptá, jestli tady něco není špatně.

Pan ministr Jurečka, on vždycky prostě - dneska taky na nás tady zaútočil úplně nesmyslně - prostě, že nerad převádí věci na nějaké peníze. To nedělá nikdo. Já si myslím, že tady v tom počátku, já se za chviličku dostanu k několika článkům, kde jsou také ta data, která nám úplně neseděla, protože jedna z věcí, na které jsme se vždycky ptali na bezpečnostním výboru, byla, kolik teda těch lidí tady je, kolik těch lidí tady pracuje, jestli teda jsou větším přínosem nebo zátěží. Prostě jsou to jenom otázky, protože pracujeme všichni s penězi českých daňových poplatníků. A já si myslím, že ty otázky jsou relevantní a že máme právo se na to zeptat.

Já jsem rád, že náš pan předseda tady vystoupil s přednostním hlasem a rozporoval vlastně některé ty věci, protože nám to také nesedí. Musíme si říct, že před vypuknutím toho válečného konfliktu dlouhodobě jsme tady měli nějakou už ukrajinskou skupinu osob, bylo to cca až 200 000 lidí v různých formách pobytu, někteří tady byli na krátká víza, na ta pracovní, někteří tady byli na dlouhodobé pobyty, někteří tady byli na trvalé pobyty. Ono je to poměrně složité v té struktuře cizineckého zákona, a ti lidé tady pracovali. Potom, když vypuknul ten válečný konflikt, začali přicházet ti uprchlíci, v tom počátku nekontrolovatelně, to znamená, otevřely se hranice i pro muže, i pro ty další, samozřejmě matky s dětmi a další různí šíbři, kteří se sem jakoby vraceli. Někteří lidé, kteří tady se pohybovali i v nějakém poloilegálním postavení, tak se tady jakoby přihlásili na těch KACPU a dostali se třeba do toho režimu víza dočasné ochrany. To nebylo stoprocentní a ani to nešlo asi svým způsobem úplně vyselektovat.

A my tady máme ten rozpor, že tady máme, měli jsme v tom největším píku (peak?) 538 000, prosím vás, nechytejte mě za slovo, ale bylo to více jak 500 000 víz dočasné ochrany a dneska tady máme 385 000 víz dočasné ochrany, protože mezitím někteří ti lidé se rozhodli, že půjdou někam jinam do Evropy, protože jim to umožnila ta evropská směrnice. Někteří prostě tady nechtěli být, měli třeba stesk po té své zemi, nebyli z těch částí zasažených úplně, takže třeba ta západní Ukrajina, byť samozřejmě ta raketa může doletět kamkoliv na území té Ukrajiny, jak taky někdo nám tady vyčítal, že se divíme, že prostě tady přiznáváme víza dočasné ochrany z obrovských oblastí Ukrajiny, které jsou tady na západě. Samozřejmě může se stát, že ta raketa spadne kamkoliv, ale ta pravděpodobnost je, dejme tomu, v uvozovkách, menší, ale vůbec neříkám, že někdo nemůže mít oprávněnou obavu o sebe, o život svých dětí a požádá si o to vízum dočasně ochrany i z té západní části Ukrajiny.

Bylo nám tady také řečeno, od pana ministra jsme se na to dotazovali, protože samozřejmě máme za sebou těch Lex Ukrajina šest, teď jsme v tom sedmém a mnohokrát jsme to s panem ministrem vnitra diskutovali jak na bezpečnostním výboru, tak na interpelacích, kde se pravidelně této věci dotýkáme, jak to teda je.

Když třeba Norsko, byť třeba Norsko není členským státem Evropské unie, tak byly zaznamenány články, že v Norsku požádalo o vízum dočasné ochrany 88 000 Ukrajinců a vlastně je to Norsko, které je poloviční než my. Já jsem tady už jednou zmiňoval, já nevím, 5,5 milionu obyvatel řádově, tak říká, že už je na hraně svých kapacit zdravotních, sociálních, prostě integračních, aby tam byla nějaká kvalita ubytování pro ty lidi, prostě jazykový kurzy a tak dále. A už říkají, že budou individuálně přistupovat k posuzování dalších žádostí Ukrajinců zejména z té západní části Ukrajiny. Jo? Takže ten člověk tam nezíská automaticky vízum dočasné ochrany jako v těch prvních měsících, ale prostě musí to nějakým způsobem zdůvodnit, protože samozřejmě i ta Ukrajina by měla, jako že tam dochází k vnitřnímu přesídlení, je to zase, jednou mě tady někdo chytil za slovo, je to největší evropská země kromě evropské části Ruské federace, 14,5 hodiny na délku přejezdu, takže tam jsou prostě obrovské oblasti, kde jaksi - přestože přešli na ten válečný mechanismus a nemusí to tam být stoprocentně bezpečné - tak se tam zatím jakoby nic nestalo. Neberte mě úplně stoprocentně, protože samozřejmě ten konflikt se dotknul asi celé oblasti té Ukrajiny.

Je to národ, který měl přes 40 milionů obyvatel, dneska už tam měli nějaké úbytky, protože také se jim tam nerodí tolik dětí, ale prostě je tam, dejme tomu, 30 milionů obyvatel. A teď jsou zase různé články, které říkají, že odešlo více jak 10 milionů Ukrajinců po vypuknutí toho konfliktu, využilo té možnosti prostě odejít z Ukrajiny.

Teď jsem tady četl v tom článku, za chvilku to budu číst, že to nebylo až 10 milionů, že to bylo asi 5,8 milionu, ale kdyby to bylo třeba jenom 6 milionů osob, tak je to velké množství, je to velká zátěž.

Ti lidé, kteří se dají takto na cestu, tak vždycky to je spojené s migrací. Bylo to i v těch devadesátých letech, když byl rozpad Jugoslávie. Vždycky odcházejí tam, kde mají nějakou svoji diasporu, je tam prostě už nějaký příbuzný, který v tom počátku mu řekne, jak to tam chodí v té zemi, poskytne mu třeba nějaké ubytování, zajistí mu práci a prostě se o toho člověka nějakým způsobem postará. ***