Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Vláda neměla strkat hlavu do písku a bohužel rozpočtový výhled vůbec nezohledňuje, jakým způsobem budeme tuto problematiku řešit. My bychom měli říci, že daleko lepší - než strkat hlavu do písku a odkládat to na příští vládu - by bylo... Pojďme použít třeba rakouský model, něco, co se v Evropě osvědčilo. Rakouský model spočívá v tom, že peníze, které jsou vybrány za emisní povolenky, se vrací zpátky k lidem, akorát jsou redistribuovány takovým způsobem, aby peníze nešly ke znečišťovatelům, kteří to platí, ale aby je dostali zkrátka lidi podle potřeby toho, jak se musí adaptovat na klimaticky šetrné hospodaření, to znamená aby na reformách, na ochraně klimatu vydělávaly domácnosti a firmy. V Rakousku je to upravené velmi chytře, že menší domácnosti - pardon, domácnosti, které jsou v okrajových částech Rakouska, třeba v hornatých oblastech - dostávají větší částku, kolem 2 000 korun by to vycházelo v českém přepočtu, a ty, které jsou naopak uprostřed měst, kde nároky na klimatickou transformaci jsou menší, dostávají částku, která je menší. Odpovídá to zkrátka zátěži, která je spojena s transformací tak, aby se tomu dokázaly přizpůsobit a aby třeba za peníze navíc, které dostanou, tak je použily na nějaké opatření k tomu, aby si snížily výdaje v oblasti vytápění, izolace prostoru, aby investovaly do solární elektrárny - protože díky tomu, že dostanou peníze, tak si to můžou dovolit - anebo zkrátka - a to je taky zcela legitimní - peníze využijí na to, aby si zlepšily svoji životní úroveň, která bude zasažena výdaji na nové povolenky a klimatické bonusy nebo (klimage?), to jsou peníze, které umožní kompenzovat dopad nových povolenek.

Pokud to vláda odloží až na příští vládu a nepředloží žádnou koncepci - a víme, že vláda odkládala klíčové dokumenty, jako je plán ochrany klimatu pro Českou republiku - tak to nechá na příští vládu a budeme to tady zase horko těžko flikovat, protože nebude nic připraveno, tak to považuji za nezodpovědné a domnívám se, že naopak kompenzace rodinám s drahými cenami energií v podobě klimatického bonusu nebo podobných opatření, která pomůžou zlepšit situaci, by byla daleko lepší postup, než pouze schvalovat další a další poplatky, které se na domácnosti budou valit, protože to budou nejenom peníze za nové povolenky, bude to i navýšení poplatků za distribuci v rámci cen energií, protože distributoři chtějí vyšší marže, a vypadá to, že ERÚ jim to schválí, jsou to ty nové poplatky, třeba v oblasti, že budou platit lidi, kteří nemají televizi, budou platit za televizi, nové poplatky pro podnikatele a tak dále, takže spíš než jenom navyšovat poplatky, bychom měli myslet i na to, aby domácnosti to finančně ustály, protože jedním z klíčových bodů, s čímž kandidovala strana - nebo koalice - pana premiéra, byl boj proti drahotě. Tehdy se tomu říkalo Babišova drahota, dneska opozice tomu říká zase Fialova drahota, ale zkrátka jednoznačné je, že disponibilní příjem domácností se opravdu nepodařilo zlepšit tak, jak by bylo adekvátní pro domácnosti, a proto to tady i v rámci státního rozpočtu kritizujeme, proto jsme třeba historicky, když jsme byli ve vládě, navrhovali úsporný tarif, který by poskytl peníze domácnostem tak, aby ten, kdo šetří energiemi, kdo snížil svoji spotřebu, kdo se chová zodpovědně, dosáhl na nějakou podobu kompenzace, a to by se podle našeho názoru mělo objevit i v rozpočtovém výhledu, protože nestačí ekologické technologie zavádět, v těch velkých provozech je potřeba, aby ekologické, čisté technologie byly dostupné zejména pro rodiny a pro menší firmy tak, aby se podařilo je zavádět skutečně plošně.

Jak už jsem říkal, pro státní rozpočet jsme nehlasovali. Jedna z těch věcí byly peníze na bydlení, které se potom podařilo nějakým způsobem vyřešit, že se daly do doprovodného usnesení vlády. My si myslíme, že už v příštím roce budou úspěšné projekty, které budou čerpat, protože už teď jsou úspěšné projekty, které jsou připraveny čerpat, takže by bylo vhodné s nimi ve státním rozpočtu počítat, pokud to vláda skutečně myslí s podporou bydlení vážně, jak jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády, které jsme ještě měli společně. Samozřejmě další důvod, který jsme měli jako výhradu ke státnímu rozpočtu, je to, že došlo k v uvozovkách tupým škrtům na našich rezortech. To znamená jediné rezorty, kde došlo k velkým škrtům, bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které teď získal STAN, a Ministerstvo zahraničí, kde tehdy jsme dostali informace, že na Ministerstvu zahraničí to bude znamenat, že budou muset snižovat počty diplomatů, což v době, kdy máme velký geopolitický konflikt, asi není úplně nejrozumnější krok, anebo že budeme muset rušit komplet celá velvyslanectví, takže to je důvod, proč jsme pro rozpočet nehlasovali.

Já jsem ještě potom posílal písemně - zase je to možné doložit - naše připomínky k rozpočtu, další věci, na které jsme upozorňovali, že tam nejsou řešené, jako jsou oblasti péče... nebo řešení závislostí lidí, adiktologické služby, protože to lidi vnímají jako zdravotní, jako bezpečnostní problém pro zdravé komunity. Měli bychom se starat o to, aby to na lidi nedopadalo, aby tam nebyla rizika z hlediska veřejného zdraví - a adiktologické služby bohužel jsou poddimenzovány a potom si stěžují i třeba zástupci z koaličních stran, že mají problém ve svém regionu, že mají problém ve svém městě, že se tam v uvozovkách množí narkomani a nikdo z hlediska státu nebo obcí se nestará o to, aby se minimalizovala rizika pro veřejné zdraví a tak, aby se o to zkrátka dokázali starostové... aby měli reálné možnosti, jak se o to postarat a neohrožovat veřejnost.

Vláda slíbila v návrhu... ve svém programovém prohlášení, že české rodiny by měly kde bydlet - tomu odpovídají peníze na bydlení, které ve státním rozpočtu nejsou - a aby měly děti dobré vzdělání - a tomu zase odpovídá neplnění slibu garance 130 procent průměrné mzdy z předminulého období. Já už jsem o tom stručně mluvil, my jsme se opravdu v rámci všech vyjednávání snažili, aby ta částka byla garantovaná, dokonce některé politické strany vůbec nechtěly, aby učitelé měli garanci 130 procent. My jsme to navrhovali už v minulém volebním období, kdy to zase pro změnu zablokovalo hnutí ANO, takže se to nedostalo do zákona a nedostaly se tam závazné tabulky, které by zajistily, že peníze skutečně potečou k učitelům, že se neztratí někde na cestě tak, aby se z toho sanovaly nedostatečně placené, jiné profese, takže to je problémem toho návrhu, že nezohledňuje důležité priority pro rodiny obecně, pro vzdělávání, které by mělo být prioritou, jak se vláda kasala ve svém programovém prohlášení.

Za druhé tam chybí peníze na dětské skupiny. Už den po volbách, 22. září, byl projekt dotování... nebo podpory těchto - to je nezisková aktivita, to nejsou žádní podnikatelé, ale jsou to dětské skupiny, které platí obce prostřednictvím menších subjektů, které se starají kolektivně o děti tak, aby jejich rodiče mohli jít do práce - tak už den po volbách byl projekt zničehonic stopnut, ačkoliv se starostům slibovalo, že projekt bude pokračovat.

Za třetí, už jsem mluvil o penězích na léčbu lidí se závislostmi, které tam nejsou, a velmi nás zajímá otázka psychologů. Tady bych poprosil tedy pana ministra, jestli by nás mohl ujistit jako Poslaneckou sněmovnu, která kontroluje vládu, že peníze na psychologickou podporu a péči, na nová místa na vysokých školách, protože je nedostatek psychologů - má to obrovské důsledky v tom, co pozorujeme nejenom na kauzách, které se objevují, ale i na tom, jak se cítí děti ve školách, jakou mají dostupnost, jak dlouho musí čekat na péči psychologa a tak dále - tak bych chtěl být skutečně ujištěn, že ty peníze nějaké - myslím, že jsme se bavili o nějakých 400 milionech korun - že ty peníze jsou zohledněny ve státním rozpočtu, aby se psychologickou péči podařilo řešit. (Někteří poslanci v sále se usmívají.) Není to legrační věc. Myslím si, že bychom se neměli smát během toho, protože tohleto je opravdu věc, o kterou se musíme postarat, protože tam jde o ty nejzranitelnější v naší společnosti. ***