Neautorizováno!
(11.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Ale nerozumím tomu, proč koalice Spolu tři roky, my jsme to tlačili, my jsme pořád přicházeli s tím, že by se to mělo posunout, upozorňovali jsme na to, jak to funguje v Estonsku, jsou tomu písemné materiály, kde jsme ukazovali, že v Estonsku to mají dobře nastavené pomocí percentilu, že to odvíjejí od soukromého sektoru, že to o něco sníží, protože samozřejmě tedy práce ve státní sféře je práce, která nemá takové riziko, tudíž je spojená i s o něco menším odměňováním. Ale v zásadě těmi trendy a konkurenceschopností by měla odpovídat tomu, aby stát přilákal kompetentní úředníky, protože dělá ty nejsložitější projekty ve státě. Takže by měl mít i dobře zaplacené lidi.
Pokud budeme pokračovat v trendu toho špatně placeného početného aparátu, tak nám to zkomplikuje řešení krize, což jsme viděli v rámci covidu i energetické krize, kdy ta reakce je pomalá a ekonomický dopad v rámci Evropské unie je, že jsme jedni z nejpomalejších, pokud se bavíme o tempu obnovy. Částečně je to dáno strukturou našeho průmyslu třeba, který má větší zastoupení energií, ale částečně je to dáno právě i tím špatně placeným, pomalým, pomalu inovujícím aparátem.
Kritizuje to celá řada institucí, zase dostáváme zprávy. Není adekvátně vybaven Energetický regulační úřad, aby zvládal ty velké energetické molochy. Ty si zaměstnávají ty nejlepší právníky, poradce, konzultanty a tak dále, zatímco Energetický regulační úřad nemá dobře placené lidi a nezvládá svoji úlohu. A když se díváme na to, jakým způsobem, jakým způsobem postupoval, ať už v době krachu těch prvních firem, kdy měli kontrolovat firmy jako Bohemia Energy, pak to dopadlo na lidi, ať už v oblasti kontroly proplácení peněz pro ty velké energetické molochy, které se potom, kde ty drahé ceny energií se potom promítly úplně všem do cen v obchodech, tak zkrátka máme zprávy o tom, že ERÚ nedělal svoji práci dobře a je to výsledek právě té politiky špatně placeného početného aparátu.
Mimochodem to prošetřuje teď i tedy Nejvyšší kontrolní úřad, který na to dělá analýzu, ale problémem tam u toho je, že ty analýzy dostáváme vždycky s několikaročním zpožděním, takže v době, kdy bychom to potřebovali, tak ty analýzy nemáme a zase se už řeší úplně nějaký jiný problém, nemáme tam ten vhled.
Samozřejmě to má velký dopad na digitalizaci. Nám se podařilo, to je potřeba poctivé přiznat, nám se podařilo zásadně zlepšit i ve spolupráci napříč vládou možnost osobního ohodnocení, které se navýšilo až na 100 procent, takže v rámci toho je možné řešit některé situace. No, ale když to potom vidíte v praxi, jak to funguje na těch úřadech, a já jsem se setkal, to jsou konkrétní příklady z praxe v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu jsem se setkal s případem, kdy ten fond vypsal inzerát, že nabírá architekta pro celé IT toho úřadu a že nástupní plat je 35 až 45 000 korun měsíčně. Pro IT architekta!
Ty sumy, které dneska pobírají tihle lidi v komerčním sektoru, tak se pohybují ale řádově, na řádově jiných částkách. A potom samozřejmě se to promítá do toho, že ty úřady se bojí vypsat nějaké částky, protože když přidají jednomu, tak ostatní začnou remcat, že my jsme taky důležité pro tu instituci a my chceme taky přidat. Takže to je, ale nejsou tam s tím spojené odpovídající požadavky požadavky na výkon. Jediné, kde se utrácí obrovské částky, tak jsou dodavatelské smlouvy, tam proti tomu nikdo nic nezvedá. Ale nepostaví se vedle sebe ty alternativní scénáře, buď platit dodavatele, který má třeba vendor lock-in, (?) obrovské částky za dodavatelské kontrakty, anebo některou část z těch dodávek dělat interně a snažit se to nakombinovat tak, aby to pro stát bylo ve výsledku nejvýhodnější. To je důsledek toho početného a špatně placeného aparátu.
Samozřejmě další důsledek je neschopnost odolávat zájmům lobbistických skupin, což se potom projevuje v designu zakázek, rozdělování dotací, hodnocení zakázek, které je prostě minimalistické, je dělané často na cenu, není tam zohledněna kvalita. Nafukují se ty dotační dotační sumy, takže úředníci raději vypíšou méně dotačních titulů, ale s vyššími částkami, než aby si přidělávali práci s nějakým podrobnějším hodnocením.
A samozřejmě se to promítá i do neschopnosti bojovat proti kartelům a neférovému tržnímu jednání a promítá se to i do toho, co kritizuje generál Řehka v rámci armády, že nízké platy snižují odolnost země proti vnějším hrozbám. Takže to je příklad toho, jak se promítá mzdová politika do fungování státu.
A nestalo se to, co jsme měli napsáno v programovém prohlášení, nebyl splněn ten slib, neproběhla komplexní revize platových tabulek ani po třech letech od, ačkoliv jsme se my to snažili opakovaně, opakovaně urgovat, tak dodneška není ten výsledek. A to měl být přitom předběžný krok pro to reálné vládnutí. Ne krok, který se dělá v posledním roce vládnutí.
Z hlediska těch reforem, které měly přijít a nepřišly, tak určitě je důležité zmínit to, co by mohlo přispět k hospodářskému růstu z velké části, to je podpora menších firem a start-upů. My jsme usilovali o to, aby se stát postaral o takzvané zaměstnanecké akcie, aby vytvořil prostředí, které je konkurenceschopné vůči státům, které mají větší počet start-upů. Protože ty start-upy, když má země úspěšný trh se start-upy a Češi už dokázali, že spousta úspěšných firem může udělat úspěšný start-up a prodat firmu potom za obrovské peníze, vytvořit tady hup (?) technologický, máme tady různé antivirové firmy a tak dále, máme tady rozvážkové služby, nebudu říkat konkrétní jména, ale jsou velmi úspěšné firmy a ten trh, ty podmínky pro zakládání start-upu tady dneska neodpovídají tomu, co je běžné v zahraničí, například ty ESOPové programy a tak dále.
Naopak. Teď nám píšou firmy, které prosí o to, abychom vrátili zpátky tu polovičatou reformu, kterou narychlo připravilo v konsolidačním balíčku Ministerstvo financí. A my jsme varovali předtím, že to bude průšvih. Bohužel se to potvrdilo. Oni teďko žádají o to, aby se mohli vrátit k tomu původnímu modelu, aby to bylo dobrovolné.
A připravili jsme kompletní návrh toho, jak mají být podporovány start-upy, aby měly rovné podmínky pro ty ESOPové programy. Dodneška, dodneška Ministerstvo financí nepředložilo ten návrh, přestože dostali konkrétní návrhy legislativního řešení od našich odborníků.
No a samozřejmě by bylo dobré věnovat se i problematice zdrojů ve státním rozpočtu, kde si myslím, že vláda taky podcenila možnost v rámci státního rozpočtu přispět několika miliardami korun, když se podíváme třeba na daň z přidané hodnoty a spotřební daň z konopí, tak se bavíme, kdyby proběhla legalizace konopí, tak jako to probíhá v jiných státech, tak mohl státní rozpočet získat navíc nějaké dvě až tři miliardy korun. Pokud by byla schválena daň ze slazených nápojů, tak by se nám podařilo získat nějaké čtyři miliardy korun. To je spotřební daň, kterou mimo jiné doporučili odborníci z Národní ekonomické rady vlády. A dále by se dala ta příjmová stránka vylepšit například tím, kdyby stát lépe fungoval, pokud jde o ty největší korporace a jejich agresivní daňové optimalizace. Protože i zevnitř ze zdrojů Finanční správy dostáváme informace o tom, že Specializovaný finanční úřad není adekvátně vybaven, ať už personálně, kvalitou svých odborníků, tak, aby dokázal držet krok s těmi optimalizátory, s těmi velkými korporacemi, které používají různé transferové ceny a další praktiky k tomu, aby si snižovaly daně, a stát s nimi nezvládá držet krok a tyto částky vybírat.
Pokud jde o rozpočtový výhled, tak je potřeba připomenout, že vláda utekla před jednou ze zásadních otázek, které budou důležité pro budoucnost České republiky a budoucnost občanů, a to je problematika poplatků, které budou důsledkem těch takzvaných nových povolenek. ***
