Korektura
(12.10 hodin)
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Já bych se také ráda přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům poslanců Aleše Juchelky, Andrey Babišové, Lenky Dražilové, Jany Hanzlíkové, Igora Hendrycha, Renaty Oulehlové, Jany Pastuchové, Miroslava Samaše, Aleny Schillerové a Andreje Babiše. Oba jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě a jsou to pozměňovací návrhy pod čísly 5073 a 5074 .
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. A v tuto chvíli je na řadě pan kolega Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré již odpoledne. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, já na začátku ještě krátce k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém mluvil pan kolega profesor Dlouhý. Tady se ukázalo, že může fungovat spolupráce napříč Poslaneckou sněmovnou, napříč zdravotnickou populací tady nebo odbornou veřejností tady ve Sněmovně. Já jsem rád, že sice v poměrně rekordním čase jsme se dokázali dohodnout a věřím, že pro fungování zdravotní, zdravotní záchranné služby to bude profitní. Tolik na začátek.
Jinak bych se rád přihlásil k šesti pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 5061, 5062, 5063 a dále potom 5065, 5066 a 5067. Podávám je společně s kolegy za koalici ze sociálního výboru. U většiny z nich odkazuji na písemné odůvodnění, které je podrobné a můžete si je v příslušných sněmovních dokumentech načíst, stejně jako jména vlastně všech spolupředkládajících.
Dovolím si okomentovat krátce pouze jeden z nich, který považuju za asi nejdůležitější z té sady. A protože jsem v obecné rozpravě dal přednost opozičním poslancům, tak jenom krátce k němu. Je to sněmovní dokument 5061, který řeší problematiku takzvaného výchovného. Jak dobře víte, v minulém volebním období tady byl zaveden institut takzvaného výchovného, dlouho se tady o něm diskutovalo už v předchozích dvou volebních obdobích. Byla to vlastně KDU-ČSL, která první s tímto návrhem přišla už na sklonku toho, vlastně ještě ne předchozího, ale ještě toho dalšího volebního období, a dlouze se tady o něm diskutovalo v minulém volebním období, kdy nakonec paní ministryně tehdejší Maláčová přišla s konkrétním finálním návrhem, který jsme napříč Sněmovnou schválili. V té vládní novele, kterou nyní projednáváme, se přichází nově se zavedením institutu ocenění za péči v § 19a zákona o důchodovém pojištění, který by měl u prvního a druhého vychovaného dítěte nahradit zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě, to takzvané výchovné, což by ale u některých pojištěnců, většinou žen, ve srovnání s jednotnou částkou výchovného 500 korun přineslo rozdílný výpočet a vesměs nižší. Abychom tomuto zabránili, tak přicházíme s tímto pozměňovacím návrhem, který provede vlastně srovnávací výpočet, zda u té konkrétní ženy, případně muže, je výhodnější to takzvané výchovné, i u toho prvního a druhého dítěte, a to případně zůstane zachováno, anebo jestli je pro ně výhodnější ten nový institut ocenění za péči, jak už jsem řekl, zmíněný v § 19a novely zákona o důchodovém pojištění. Děláme to proto, že i po diskuzi s odbornou veřejností, ale i s voliči, myslím si, že všech tady v této Poslanecké sněmovně, nikdo nemá zájem na tom, aby ty ženy, u kterých se vlastně dlouho hledala forma ocenění za výchovu, tak aby tím novým institutem byly bity. Takže bude srovnávací výpočet a bude zvolena ta varianta při finálním výpočtu starobního důchodu, která bude pro tu konkrétní osobu, jak jsem již říkal, většinou ženu, výhodnější.
Budu rád za podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Stejně jako těch dalších, které mají už většinou jenom nějakou malou věcnou změnu nebo jsou spíše legislativně technického charakteru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Na řadě je do podrobné rozpravy přihlášená kolegyně Olga Richterová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuju pěkně, děkuji kolegovi, že mě vystřídal, abych mohla načíst pozměňovací návrh. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, sněmovnímu dokumentu číslo 5056. Je to věc, kterou jsme už tady avizovali za pirátský klub. A připravili jsme návrh, který reaguje na situaci, která nastala v posledních letech, ale je to trend, dlouhodobý trend, který na číslech znamená, že výdaje státního rozpočtu na důchody procentuálně jsou zhruba stabilní, jsou zhruba na 30 % státního rozpočtu ročně. Od roku 2010, do kterého jsme to srovnání dělali tehdy, byly výdaje na důchody z toho celého koláče státního rozpočtu 29,3 %, v roce 2022 to bylo 29,6 %, v minulém roce zhruba 30,2 %, takže jsme okolo těch 30 % stabilně.
A co se naopak stalo s rodičovským příspěvkem? Ten byl v roce 2010 na 2,4 % celého objemu státního rozpočtu, ale pak začal klesat v tom reálném poměru a v roce 2022 už tvořil 1,7 % státního rozpočtu, v minulém roce zhruba 1,4 %. My tedy chceme upozornit na to, že je naprosto v pořádku, že jsou důchody valorizovány plně o inflaci a ještě o tu další třetinu růstu průměrných mezd. Chceme upozornit na to, že za tímto principem navyšování stojíme a jsme rádi, že je takto ukotvený. Nicméně právě ta další životní situace, kdy si člověk nemůže vydělávat, protože pečuje o malé děti, je stále neřešená. A je to něco, kde navrhujeme uplatnit totožný valorizační mechanismus. Je to mechanismus, který známe v českém právním řádu nejenom z oblasti důchodového pojištění, ale také v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, je tam také automatická valorizace pojistného na zdravotní pojištění za státní pojištěnce.
A vzhledem k tomu, že se v této debatě v těch uplynulých dnech opakovaně objevovaly zcela oprávněné úvahy o tom, že když bude nadále klesat porodnost a když bude nadále klesat počet narozených dětí v České republice, tak nás stejně obrovské potíže toho demografického charakteru neminou.
A já bych tedy chtěla závěrem zdůraznit, chceme-li, opravdu podpořit udržitelný rozpočet, ale hlavně udržitelné fungování české společnosti, mysleme na to, že tak jako podporujeme lidi, kteří celý život pracoval, a valorizujeme důchody o inflaci, i o ten třetinový růst průměrných mezd, a je to naprosto správně, tak bychom neměli zapomínat na ten počátek pracovní a životní dráhy, kdy lidé zvažují, zda mít děti a kolik a že i ta státní podpora v tomto období by prostě měla být totožným způsobem, totožným tempem navyšována. To je náš konkrétní návrh. A právě kvůli poklesu porodnosti v posledních letech, který nás netěší, ale prostě se děje a je rapidní, tak by čistě stačilo ve státním rozpočtu zachovat stejnou částku okolo 32 miliard korun ročně, která se donedávna vydávala na ten rodičovský příspěvek, stačilo by, kdyby tato částka neklesala a tím by se toto navyšování pokrylo. Já děkuji za to, že zvážíte, jak vyjádřit prakticky podporu i mladým rodinám v kontextu toho, že důchody se navyšují, je to správně, a stejně tak se navyšují například právě ty platby za státní pojištěnce, za zdravotní pojištění. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Miroslav Samaš a vidím, že ještě z místa se hlásí paní kolegyně Šafránková. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Miroslav Samaš: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já se chci taky přihlásit k pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku 696 který, je veden pod číslem 5068 je. To pozměňovací návrh poslanců Aleše Juchelky, Andrey Babišové, Lenky Dražilové, Jany Hanzlíkové, Igora Hendrycha, Renaty Oulehlové, Jany Pastuchové, Miroslava Samaše, Aleny Schillerové a Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 155 z roku 2019 sbírky, důchodovém pojištění. Odůvodnění jsem už uvedl v obecní rozpravě, takže děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já taktéž děkuji a vnímám přihlášku paní poslankyně Šafránkové z místa. Prosím.***