Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.20 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
A to, co pan ministr Jurečka v tuto chvíli nabízí v té předložené variantě, jsou nějaké parametrické kosmetické změny pouze u výdajové stránky penzijního systému. To znamená, že seká právě ty finanční prostředky tam, kde ti starobní důchodci budou biti na svém budoucím starobním důchodě. Tím pádem dle našeho názoru budou budoucí penzisté zákonitě zákonitě padat do dávkového sociálního systému.
Totiž ta údajná reforma, kterou ministr Jurečka předložil, je založena výhradně na snižování důchodů - budoucích důchodů, a to ty současné byly již, a pamatujeme si na to všichni, mimořádně pofiderním způsobem sníženy. A za druhé, je to právě již opakované prodlužování věku odchodu do penze. A ta ostatní opatření, která ten návrh obsahuje, dokonce překvapivě samotnou dlouhodobou udržitelnost ještě snižují.
Dovolím si jeden příklad za všechny. Vláda Petra Fialy nezkoumá hlouběji informaci, kterou sama uvádí ve své důvodové zprávě, že výrazně naroste poměr občanů v penzi, kteří budou pod hranicí chudoby. Dnes se neřeší, že propad důchodců pod hranici chudoby bude řešen prostřednictvím sociálního systému. Budeme tedy posílat penzisty do fronty na dávky, a tedy ve svém důsledku to budeme platit samozřejmě ze státního rozpočtu stejně, akorát tedy tedy z druhé kapsy. A to samozřejmě bohužel není předmětem zájmu současné vlády, že to takto pravděpodobně, nebo s největší pravděpodobností dopadne.
Co z toho plyne? Pokud by tento návrh pršel, tak směřujeme ke dvěma alternativám, a to buď, že bude čím dál více lidí odcházet na invalidní důchody, na úřady práce nebo do předčasných důchodů, a tedy nenastane to, co právě ministr Jurečka očekává. Druhou možností je, že budeme mít plný pracovní trh pracujících seniorů, pravidelně nemocných, a tím stále se navyšující výdaje zdravotního systému, což samozřejmě bude opět dražší a dražší. Tedy v obou těchto případech bude docházet k tomu, co vlastně ze své podstaty přece nemůžeme chtít, nebo nechceme.
No, pokud se ptáte, proč k tomu pravděpodobně bude docházet, je to samozřejmě proto, že délka života ve zdraví se v České republice za posledních 50 let de facto nezvýšila. Šedesátipětiletého penzistu si nelze představovat jako nějakého profesora na vysoké škole, který je v tomto období na pomyslném vrcholu své kariéry.
Většina populace má ze své podstaty zcela odlišný druh pracovní činnosti a bývalou pětikoalicí, dnes tedy známou asi spíše jako čtyřkoalice, nebyly předloženy žádné seriózní argumenty, analýzy, proč vlastně by se tento trend měl změnit v příštích desetiletích. A to jsme tyto analýzy samozřejmě opakovaně požadovali. Jediné, co se dnes prodlužuje, je doba dožití, a lidé starší 65 let často nejsou ve zdravotním stavu, který by jim umožnil podávat plný pracovní výkon v dalších letech. A to samozřejmě nechci úplně vstupovat do diskuse o tom, jak je naše ekonomika orientována, jaký podíl zpracovatelského průmyslu máme, to je zcela na jinou diskusi.
A tedy i tady je vládní přístup opětovně zcela chybný. Bohužel chybí motivační prvky, aby se ta část občanů, která i ve vyšším věku může a chce pracovat, mohla věnovat této činnosti. My dnes chceme motivovat ty, kteří z jakéhokoliv důvodu mají mít nízkou penzi, aby v pracovní činnosti pokračovali i po dosažení toho určitého věku. Nebyl by právě tento krok rozumnou alternativou nějakých paternalistických a nerealistických úprav? Asi zřejmě pro vládu Petra Fialy nikoliv.
Tato vláda se opírá o nepříliš spolehlivé statistické predikce o prodlužování délky života, na jejichž základě tedy plánuje navýšit důchodový věk pro miliony našich občanů. Navíc je to v logice těchto predikcí - nebo v logice těchto predikcí je mimořádně pikantní, že od prvního čtení tohoto návrhu se demografické predikce výrazně změnily. To je samo o sobě mimořádně zajímavé, protože když se během jednoho volebního léta může změnit demografická predikce takovým způsobem, že navrhujete snížit odchod do důchodu, do penze o polovinu, tedy z dvou měsíců na měsíc jeden, tak si já, a jistě spoustu občanů - a už jsme to tady taky dopoledne vlastně řešili, jak ta predikce je vlastně důvěryhodná z pohledu následujících 10, 20 nebo 30 let. Stejně tak má být teď nově zastropován věk odchodu do penze, což ještě před létem nebylo potřeba. Tak tady je určitě namístě se ptát, co se změnilo. Nesnižují tyto ad hoc úpravy důvěryhodnost celých vašich predikcí? Navíc samozřejmě toto snížení a zastropování by mělo mít významný dopad na propočty finanční udržitelnosti důchodového systému. Jenže opět jako v tom předchozím případě, nemáme žádné analýzy. Já to tedy chápu tak, že dnes již po létě tedy to poloviční tempo nevadí. Staly se vaše minulé tvrdé a nezpochybnitelné argumenty a výpočty neplatnými? Není to spíše tak, že i změny udržitelnosti veřejných financí jsou založeny na veličinách, jako je porodnost a očekávaná migrace, kde změna výpočtu o desetinné místo má zcela zásadní efekt? A vy prostě ta čísla jenom nevíte?
A proto samozřejmě nejenom mě zaráží, jak vláda Petra Fialy v této otázce postupuje. Na jednu stranu tvrdí, že bez navrhovaných opatření důchodový systém zkolabuje. Straší širokou veřejnost, že člověk má pocit, že Česko je demografickým peklem v celé Evropě. Přitom v řadě ukazatelů jsme na tom v tom evropském srovnání relativně dobře a jsou tady již země, které jsou na tom demograficky mnohem a mnohem hůře než my, a přesto samozřejmě jejich systémy fungují.
Na druhou stranu tyto návrhy neustále měníte, upravujete. Jak tedy mají ty miliony našich občanů, kterých se to dotkne, věřit, že skutečně víte, co děláte? Neusvědčujete spíš vlastně tím vaším přístupem sami sebe z nekvalitní práce? Jak máme věřit, že na důchody nebude, když tady od vás během prvního a druhého čtení slyšíme tolik protichůdných argumentů a vidíme tolik změn postojů.
Penzijní reforma by měla být zásadní pro každého z nás, ovlivňuje naši budoucnost a samozřejmě i budoucnost celé naší společnosti po další desítky let. Pracující občané musí vědět, že se mohou spolehnout na to, že odvody, které státu platí, jim zajistí odpovídající životní úroveň v době, kdy již nebudou schopni pracovat. Často slyším, že to spoléhání na stát je nezodpovědné. To tady musím odmítnout. V žádném případě, jde totiž o zajištění nějaké základní sociální jistoty. Tady nejde o žádný milodar v podobě penze, tady jde o finanční prostředky, které si samozřejmě ti penzisté svou prací během dlouhých let zasloužili. Naše generace ostatně buduje na tom, nebo staví na tom, co oni vyprodukovali. Občané potřebují věřit, že systém, kterému přispívají, jim v budoucnu poskytne to, co jim bylo slíbeno. Samozřejmě toto všechno je součástí nějakého sociálního smíru. ***
