Korektura

Další, já si troufám říci, nesmysl je, že důchody jsou na dluh. Při stejné logice je na dluh jakýkoliv jiný výdaj státu, tedy armáda, zdravotnictví, ale třeba i každý poradce ministrů této vlády je taky na dluh. Takže pokud takto strašíme naše občany, že nebude na důchody, tak to není fakt dané přírodním zákonem, ale pouze sdělujeme rozhodnutí členů vlády. Na důchody nejsou peníze, v překladu to znamená, že na důchody nedáme peníze. Vláda tím říká, že tento stát není nejen pro staré, ale už ani pro ty mladé nebo pro tu střední generaci. A už dnes to, co lidé odvedou do systému, je daleko víc, než z něj vyčerpají. A je to problém bohužel této vlády, že s tím neumí efektivně naložit. Přitom kdybychom se podívali do zemí, které důchodovou reformu provedly, tak by ta cesta se určitě našla.

A teď věk (odchodu) do důchodu. Mluví se o věku dožití. My mluvíme, že nebo my říkáme, že by to mělo být navázáno na věk dožití ve zdraví nebo v relativním zdraví. V tom našem industriálním prostředí to je sice často skloňovaná veličina, ale ta realita je trochu jiná. Zkoumá se to dotazníkovým šetřením. Spousta lidí jde do předčasných důchodů, protože jednoduše nemůže fyzicky pokračovat v té manuální práci. Vezměte si horníky, oceláře a další takové rizikové provozy. Zásadně chybí systém rekvalifikací, systém změny u těch prací, které jsou náročné, a u těch, které jsou méně náročné. A veškeré tyhle programy by měl dělat Úřad práce, kdy by měl podchytit jednotlivé ty pracovníky a nabídnout jim změnu zaměstnání.

Úřady práce se hlavně tedy (kvůli) Drábkově reformě a díky TOPce staly výplatnicí sociálních dávek, místo aby se řešily nové výzvy, rekvalifikace, výzvy, které se týkají pracovního trhu a zaměstnanosti. Ta motivace posouvání věku odchodu do důchodu v tom, co chce nastavit tato vláda, je finanční, pouze finanční. Mně se zdá, že nechtějí vylepšit systém, ale jenom tu finanční bilanci.

Ještě je potřeba připomenout, že se vychází z dat, která jsme měli k dispozici ještě z roku 1989, kdy do důchodu odcházeli lidé mladší 60 let. Ovšem to je jenom přechodná situace, která se změní. Děkuji za vaši vzácnou pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme a s faktickou poznámkou vystoupí pan vicepremiér Jurečka. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl znovu zopakovat, pokud jsou tady tvrzení, která vkládají do úst vládním koaličním politikům něco o tom, že říkáme, že na někoho nebo něco nejsou peníze, tak je prosím citujte. To by bylo úplně super, abychom to opravdu tady říkali, ty věci tak jak jsou a nezkreslovali si je vzájemně.

Ale teď poznámka k tomu, co zaznělo v závěru. Já tady pana kolegu opravdu jako zvu srdečně, i ostatní kolegyně, kolegy. Můžeme udělat setkání na úřadech práce s novým vedením, panem generálním ředitelem Danem Kryštofem. My (s) tím týmem krajských ředitelů i s týmem lidí, kteří dělají agendu zaměstnanosti, my vám rádi ukážeme za poslední rok, jak jsme dramaticky změnili přístup Úřadu práce právě k té agendě aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikací. Máme dneska skoro třicet tisíc lidí, kteří jsou rekvalifikováni opravdu na velmi kvalitní, vysoké úrovni.

Běží nám teď pan kolega poslanec. Já bych poprosil (nesrozumitelné) na vás s dovolením, protože reaguju v technické. Tak máme tam dneska opravdu velmi kvalitní projekty na rekvalifikace, soustředíme se nejenom na lidi, kteří práci ztratili, ale na lidi, kteří jsou právě v oborech, kde ta práce v těch příštích letech projde buďto výraznou změnou z hlediska kompetencí na tu danou pozici, případně na obory, které nám postupně budou zanikat. Ta digitalizace, umělá inteligence, robotizace, samozřejmě výrazně ten trh práce ovlivňují a my na to reagujeme. To znamená, opravdu ta kvalita práce s tím klientem se fakt mění. Tak já to tady říkám proto, že se zastávám toho úřadu i těch lidí, kteří to dělají, protože se fakt jako hodně věcí za ty dva roky posunulo. Neříkám to kvůli sobě, říkám to kvůli těm lidem a kvůli té kvalitě práce. Takže jestli chcete vidět více, tak fakt velmi rád - a teď to myslím bez jakékoliv ironie, bez čehokoliv - to zprostředkuji, to setkání s těmito lidmi. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. A dostáváme se k obecné rozpravě. Vystoupí pan poslanec Hrnčíř. Než dorazí k pultíku, načtu jednu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Balaštíková do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tak prosím.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k předložené takzvané důchodové reformě. Když jsem letos na jaře vládní návrh důchodové reformy pojmenoval jako Jurečkovo zvednutí věkové hranice odchodu do důchodu, takže se důchodu málokdo dožije, bylo to míněno spíše jako výtka, nikoliv jako návod k použití. Bohužel vaše dno má ještě suterén, jak se ukázalo nyní. Zatímco původní návrh, ať byl jakkoliv špatný, obsahoval alespoň pravidlo nějakého, i když imaginárního zastropování, kdy věk odchodu do penze se měl řídit podle naděje dožití, nyní tato poslední záchranná brzda vypadla. Již minule jsem přitom připomínal, že nikoliv naděje na dožití, ale naděje na dožití ve zdraví by měla být tím rozhodujícím ukazatelem pro správné stanovení věkové hranice odchodu do důchodu, a že zatímco věková hranice naděje na dožití pomalu roste, tak průměrná naděje na dožití ve zdraví se podle lékařů zkracuje. U žen je to pouze cirka 64 let, u mužů dokonce jen 62 let a tento věk neustále klesá.

Proč to nyní opakuji? Aby se ukázalo, jak amorální a asociální váš návrh vlastně je. Celá konstrukce, kterou jste dosud tak velmi hájili, se úplně rozpadla. Vypadlo pravidlo, že člověk by měl v důchodu trávit cirka jednu čtvrtinu života, což měla zajistit provázanost odchodu do penze s růstem nebo naopak zpomalováním růstu věkové hranice naděje na dožití. Hájíte se zde tím, že je povinností Ministerstva práce a sociálních věcí každých pět let předkládat zprávu o vývoji demografického systému, avšak již nedodáte, že jste zároveň vypustili povinnost vlády na ni reagovat a důchodový věk podle ní upravit.

Chci znovu upozornit, že už jen samotný návrh na růst věkové hranice odchodu do důchodu nad 65 let věku je špatný sám o sobě, neboť nereflektuje průměrnou naději na dožití ve zdraví, která je skutečným ukazatelem práceschopnosti v seniorském věku. Nicméně vy nejenže na zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu nad 65 let věku trváte, když jste zároveň vyškrtli všechny mechanismy, které by toto zvyšování mohly zastavit, nebo alespoň zpomalit. Váš nejnovější návrh důchodové reformy tedy zní, že věk odchodu do penze po dovršení hranice 65 let poroste o měsíc každý rok bez ohledu na dobu dožití, tedy bez omezení.

To musí znít pro všechny mladé, kteří zrovna vstoupili do práce, úplně báječně. Jednoduše řečeno, váš návrh jim garantuje, že budou pracovat až do smrti. Vyplácení důchodů jste vyřešili tím, že pracující půjdou z práce přímo do rakve. Vím, že to zní hrozně, ale ještě horší je tento váš asociální návrh. Nelze se tím vyhnout novému fenoménu, kdy společně s růstem věku odchodu do penze poroste i počet osob, které, ač podle tabulek stále ještě v produktivním věku, nebudou práci zdravotně zvládat a budou zatěžovat sociální systém, ať už ve formě příjemců dávek v nezaměstnanosti, nebo jako příjemci dávky nemocenské. Stát se péčí o tyto osoby tedy nevyhne. To vám mohu garantovat. Jenže místo toho, aby si tito lidé v klidu užívali zaslouženého důchodu, budou nemocní nebo vystresovaní, vyhořelí a nešťastní při marném hledání práce, kterou jim jejich věk ještě umožní vykonávat.

Je mi z toho osobně velmi špatně a rád bych, kolegové z vládní koalice, věděl, jak se poté, co pro tento hnus zvednete ruku, budete moci na sebe ještě podívat do zrcadla. Já s tím samozřejmě zcela zásadně a bytostně nesouhlasím. Vaši snahu zároveň důchody opět snižovat okomentuji již jen velmi stručně. Upozorňuji na snahu odebrat takzvané výchovné, tedy bonus ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Ten by měl nahradit takzvaný rodinný vyměřovací základ, který ale může přinést menší zvýšení důchodu než stávajících 500 korun. S tím samozřejmě nesouhlasím. Nesouhlasím ani se zákazem valorizace zásluhové složky předčasných důchodů nebo zkrácením předčasných důchodů všech, kteří odpracovali 45 let. Všechna tato vámi navrhovaná opatření mají za cíl odrat z kůže důchodce, jen abyste ušetřené peníze mohli vyházet za předražené nákupy vojenské techniky nebo za cizí války.

Ochrana zájmu vlastní země a jejich občanů je vám úplně lhostejná. S tím prostě nebudu a ani nemohu nikdy souhlasit. Přeji pěkný večer. ***