Korektura
(20.00 hodin)
(pokračuje Robert Stržínek)
A já se ptám, co jej ovlivní do budoucna. Sama důvodová zpráva uvádí, že důchodový věk současně nesmí poklesnout, pokud by přírůstek naděje na dožití byl záporný, důchodový věk se nemění. Návrh má prý vést k tomu, aby počet důchodců nadále nerostl. V důsledku realizace navrhovaného mechanismu zvyšování důchodového věku dojde údajně ke stabilizaci počtu starobních důchodců někde mezi 2,3 a 2,5 milionů. Oproti zachování současného stavu to kolem roku 2050 představuje zhruba o 600 000 starobních důchodců méně, říká důvodová zpráva. Bude tomu ale opravdu tak? Budou tito lidé opravdu schopni v takto vysokém věku pracovat? A to vše v době nástupu robotů a umělé inteligence. Na to jsem opravdu zvědavý. Delší doba dožití, i kdyby se věštby naplnily, přece neznamená delší možnost pracovat.
Vláda předkládá záměr zvednout věk odchodu do důchodu nad 65 let. Přitom ale víme, že průměrná délka dožití ve zdraví je 61,6 let. A co to znamená v praxi? Poslední roky v práci jsou pro řadu zaměstnanců před důchodem doprovázené nemocemi a čerpáním nemocenské. Půjdou z práce tedy rovnou do léčebny dlouhodobě nemocných? Obávám se, že nepůjdou, protože už dnes je tam totiž zoufalý nedostatek míst.
Jelikož řešíme problém především ekonomický a finanční, měla by přijít první na řadu ekonomická opatření. Stát by měl maximálně posílit příjmovou oblast a omezit oblast výdajovou. Mohl bych teď dlouho mluvit o jednotlivých možnostech, ale vyjmenuji namátkou alespoň ty zásadní. Mnohdy již o nich zde byla řeč. Tak tedy například stát by měl přitlačit a omezit šedou ekonomiku, která jej každoročně připraví o desítky miliard korun. Tady bych mohl opět zmínit naprosto nelogické, protisystémové a pro stát škodlivé zrušení zavedeného a fungujícího systému EET.
Stejně tak vláda přichází o desítky miliard kvůli nezvládnuté ekonomické politice v oblasti energií, což by ale bylo téma na samostatné vystoupení.
Finanční prostředky na pokrytí důchodového deficitu by vláda mohla naopak získat plněním svých vlastních předvolebních slibů, tedy například těch o snižování byrokratického aparátu, počtu úřadů a úředníků a dalších zbytných nákladů. I zde hovoříme o miliardách korun ročně, a tak by šlo pokračovat dále.
Namísto nelehkého hledání úspor ve správě státu ale tato vláda volí cestu sice jednodušší, ale život občanů zhoršující až devastující, a to zvyšování daňové zátěže, poplatků, snižování důchodů, zdražování energií a plateb s nimi spojenými.
Aby toho nebylo málo, přichází tato vláda nyní s plánem postupného zvyšování důchodového věku s odvoláním na ukazatel takzvané střední doby dožití, podle kterého umíráme později než naši předchůdci, jenomže tento statistický ukazatel málo vypovídá o tom, jak kvalitní život co do reálných aktivit, využití volného času, cestování, postarání se sám o sebe a tak dále stárnoucí občané nad 65 let věku vlastně vedou.
Dámy a pánové, z mnoha důvodů, z nichž některé jsem zmínil, vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění nepodpořím a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další poslanec, který bude pokračovat, bude pan poslanec Berkovec, který je přihlášen, a připraví se pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Stanislav Berkovec: Já vám děkuji. Přeji vám, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, příjemný podvečer, tedy v mezích možností.
Nejprve dovolte moji osobní zkušenost, která je velmi reálná, která se týká právě lidí v důchodovém věku nebo ještě starších seniorů. Já mám takovou, dejme tomu, adoptivní maminku, která si mě před lety adoptovala, nebo já ji, jednu paní ve Slaném, jmenuje se Maruška, tak já se snažím občas jí pomáhat a starat se o ni a věřte mi, že opravdu to je člověk, který žil šetrně, pracoval celý život. Neměla jednoduchý život a velmi šetrně hospodaří s důchodem, stará se o sebe, bydlí v domě s pečovatelskou službou. My máme ve Slaném velmi šikovný podnik, který se stará o městské energie, o městské teplo, ale i tenhle podnik je závislý na tom, kolik stojí energie na burze, takže samozřejmě, když došlo k tomu prudkému zvýšení cen energií, tak přišly některým našim občanům mnohatisícové doplatky. A když paní Maruška dostala taky takový doplatek 15 000, tak to pro ni znamenalo splátkový kalendář třeba na celý rok. Když jde k doktorovi a musí si vyzvednout léky za nějakých 1200, tak to je pro ni neřešitelný problém, protože tím pádem nemá na jídlo. Takže to je jenom moje krátká osobní zkušenost.
Já bych se chtěl teď věnovat jednak odchodu do důchodu, ale v nějakém věku, který je přiměřený zdravému dožití a také době důchodového pojištění.
Poměrně dlouhou dobu se o tom mluvilo, bylo to, pokud se nemýlím, také součástí programového prohlášení vlády o tom, že by se snížila doba důchodového pojištění z 35 let na 25. To ale už není aktuální. Nadále ovšem bude potřeba pro nárok na řádný starobní důchod získat alespoň 35 let pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Pro předčasný důchod bude nutné podle novely získat o pět let více, to znamená 40 - 45 let, při zvažované variantě mírnějšího krácení důchodů při získání více let důchodového pojištění.
Současná právní úprava obsahuje speciální řešení pro pojištěnce, kteří sice nezískali celkem těch 35 let doby pojištění, ale získali k datu dosažení důchodového věku nebo pozdějšímu datu alespoň 30 let pojištění, jde-li o takzvané příspěvkové, tedy příspěvkové doby. Aktivní účast na pojištění alespoň 30 let. Ale také se mají měnit podmínky pro takzvaný odložený starobní důchod. To se týká důchodců, kteří nesplnili k datu dosažení důchodového věku tu potřebnou dobu důchodového pojištění. A tady může vzniknout nárok na starobní důchod, jestliže získali aspoň 20 let pojištění. To je ta kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob, anebo alespoň 15 let pojištění, jde-li tedy výlučně o příspěvkové doby. V takovém případě však nárok na starobní důchod nevzniká k datu dosažení toho důchodového věku, ale k pozdějšímu datu, nejdříve k datu dosažení důchodového věku navýšeného o pět let. Nově by se na zmírnění nečekalo pět let, jak je tomu nyní, ale mají stačit pouhé dva roky.
Kdyby to mělo s důchodovou reformou něco společného, teď se tu bavíme o druhém a třetím pilíři, ale my tu řešíme jen první pilíř, a to navíc tak, že se to z velké části dotkne už současných důchodců, tedy změna valorizací, a vláda naopak první pilíř zásadně oslabuje, a tím se řada důchodců dostane pod hranici chudoby. A už se taky dostává, to nakonec asi všichni vnímáme. Hlavní problém to neřeší, možná ho to posouvá v čase.
Vláda touhle změnou vlastně tak trochu hodila přes palubu nejen tu střední generaci, ale také tu mladší generaci. A vláda doufá, že se tenhle problém nějak vyřeší nebo že ho vyřeší někdo jiný.
Důchody a další věc, o které tady mluvili kolegové, že důchody vlastně nejsou žádná sociální dávka, i když současná vláda k nim takto přistupuje. Důchody jsou nárokové za to, že ti lidé pracovali, pomáhali budovat ekonomiku. Já nakonec jsem toho také svědkem, já jsem pracoval od 15 let, kdy jsem se vyučil knihtiskařem. A hrdě se k tomu dělnickému původu hlásím, stejně jako můj kolega Marek Novák. Tito lidé rozvíjeli tuhle zemi, stavěli tady jaderné elektrárny, které dneska vydělávají veliké peníze, a tím důchodem jim to stát v podstatě vrací, ten jejich aktivní život. A dělat z důchodu dávku je podle mě velmi nedůstojné, nemorální a rozděluje to společnost. ***
