Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 710/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj zemědělského výboru, kterým tedy je pan poslanec Pavel Bělobrádek a dnes ho zastoupí jeho kolega Karel Smetana. Prosím ho tedy, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Smetana: Krásné odpoledne. První čtení proběhlo na 108. schůzi 28., 6., a jak už paní předsedající řekla, byl přidělen sněmovní tisk do zemědělského výboru jako výboru garančního. Garanční výbor zasedl 11. 7., kde bylo projednávání sněmovního tisku 710 přerušeno v rozpravě a byla stanovena lhůta pro podávání pozměňovacích návrhů. Zemědělský výbor pokračoval 5. 9. a pověřil mě, nebo respektive kolegu Bělobrádka, kterého jsem rovněž zastupoval, přednesením usnesení Poslanecké sněmovny, které zní:
Usnesení zemědělského výboru z 37. schůze konané dne 3. září 2024
Vládní, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 710
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově ministra zemědělství Marka Výborného, zpravodajské zprávě poslance Pavla Bělobrádka, kterou v zastoupení přednesl poslanec Karel Smetana, a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 710, schválit;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;
IV. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji v zastoupení. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci. Řadím se dneska mezi fajnšmekry, jak jsem
se dozvěděla od pana ministra zemědělství. Chtěla bych tedy jenom velice stručně odůvodnit několik pozměňovacích návrhů, které předkládám, ať už sama nebo společně s kolegyněmi a kolegy, a pak následně bych se chtěla přihlásit tímto do podrobné rozpravy, abych se k nim mohla přihlásit.
Já chci ocenit některé z těch kroků, které veterinární zákon v tom samotném návrhu, v té novele zavádí, přesto si myslím, že je možné ještě doplnit některé věci ve prospěch ochrany zvířat. Jak víte, pro TOP 09 je to téma, které dlouhodobě řešíme. Namátkou vzpomenu, že v minulosti jsme, třeba v minulém volebním období, byli jedni z těch, kteří přispěli k tomu, abychom stanovili zákaz klecových chovů nosnic, abychom se vyrovnali s množírnami nebo se snažili eliminovat množírny zvířat, či drezura v cirkusech nebo třeba také kožešinové farmy.
Všechna toto témata už jsme řešili, byť třeba některá z nich ne úplně souvisejí s veterinárním zákonem, tak je tady zmiňuji proto, abych tím dokreslovala to, že je pro nás tato oblast dlouhodobě důležitou. A proto bych ráda předložila tyto návrhy.
Ten první, který se skrývá pod číslem 49 46, je pozměňovací návrh, který řeší uvazování psů. Předkládáme jej společně s panem kolegou Kučerou a paní poslankyní Kocmanovou. Současná právní úprava už zakazuje nevhodné uvazování psů, ale jeví se z praxe jako nedostatečná. V rámci provádění kontroly ze strany veterinární správy je totiž aktuálně složité posoudit, zda se jedná o nevhodný úvaz třeba na řetězu, když pro to nikde nejsou stanoveny závazné podmínky. Tento náš pozměňovací návrh si klade za cíl zakázat úvazy psů takovou formou, aby právě nedocházelo k situacím, kdy chovatelé tvrdí, že se jedná pouze o dočasné či přechodné opatření, jelikož je nežádoucí, aby byl pes na úvazu. Hlavním účelem nového znění daného ustanovení, tak jak jej navrhujeme, je předcházet a zabraňovat týrání psů, jež jsou chováni na úvaze, a jsou tedy dlouhodobě omezeni v pohybu.
Pozměňovací návrh však pamatuje na určité výjimky, čímž se dané zpřísnění režimu nedotkne například ozbrojených složek. Také pamatuje na situace úvazu psa během čištění chovného prostoru, krmení nebo jeho ošetřování či za účelem obdobného úkonu krátkodobého charakteru, kdy omezení pohybu psa nelze docílit jiným vhodným způsobem.
Nové znění ustanovení je inspirováno slovenskou právní úpravou, kde byly taktéž hlavním důvodem zákazu chovu psů na úvazu situace, kdy v praxi kontrolované subjekty tvrdily, že pes byl na úvazu krátkodobě či výjimečně. A z praxe právě u našich východních sousedů se ukazuje, že tady tato norma funguje. Jinak můžu samozřejmě uvést také, protože si myslím, že v té aktuální povodňové situaci jsme ho všichni zaznamenali, ten smutný příběh u Odry, kdy v Polance nad Odrou právě chovatel, nikoliv sice psů, ale jiných domácích zvířat a koní, nechtěl vlastně zvířata přes varování odvázat a nechal je uvázaná nebo v klecích a napospas osudu právě při povodni a zachraňovali je vlastně dobrovolníci, kteří ale pak tím pádem nasazovali svůj vlastní život, a podařilo se jim naštěstí zvířata zachránit. Myslím si, že toto je třeba ten nejaktuálnější příklad, který ukazuje, že ne každý chovatel se chová i v takovéhle situaci rozumně, tak jak si myslím, že by rozum velel každému z přítomných zde.
Druhý pozměňovací návrh, který také předkládám s paní kolegyní Kocmanovou a s panem kolegou Kohajdou, je pod číslem 42 33 a týká se čipování laboratorních psů. Pozměňovacím návrhem se vypouští výjimka, podle které se právě na laboratorní psy nevztahuje povinné označení elektronickým čipem. V současné době neexistuje relevantní odůvodnění pro udělení této výjimky. Dále je nutné přihlédnout k tomu, že pokud nejsou zvířata označena elektronickým čipem, tak jediné další způsoby označení jsou například tetování, ušní známka či vrubování uší. Všechny uvedené způsoby jsou doprovázeny značně bolestivější aplikací dané metody oproti označení elektronickým čipem. Také kontrola zvířat, jež jsou předmětem pokusu, je prostřednictvím elektronických čipů jednodušší a pro zvířata méně stresující, bez nutnosti většího kontaktu ze strany člověka, neboť mikročip lze odečíst bezkontaktně prostřednictvím takzvané čtečky mikročipů.
Je to opět věc, která už - jenom bych doplnila - v našem právním řádu byla. V dřívější době se právě i laboratorní psi běžně čipovali. Následnou novelou z toho čipování laboratorních psů bylo vyjmuto a my se snažíme navrátit k praxi, která zde už fungovala, takže není to pro naši zemi žádná velká novinka.
Poslední návrh, který zde chci teď odůvodnit, jsem předkládala, nebo předkládáme také společně s kolegy Kučerou a Kohajdou, je pod číslem 49 34, a tento pozměňovací návrh upravuje povinnosti chovatelů nově narozených psů. Má za cíl stanovit, aby před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovateli bylo identifikační číslo psa zaznamenáno výhradně v takzvaném PET pasu, nikoliv pouze v dokladu o očkování, tento doklad umožňuje zjistit totožnost zvířete a kontrolu jeho nákazového statutu, přičemž je vydáván veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Pas je veřejnou listinou. ***
