Korektura
(16.20 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Další návrh, a to je pozměňovací návrh, pod kterým není, abych to řekl správně, připodepsán kolega Černý, ale i ostatní poslanci, které jsem zmiňoval, je návrh, pozměňovací návrh, který se týká zákona o veterinární péči a zákonů souvisejících. A my tímto zákonem chceme v České republice zavést možnost, podtrhuji možnost, takzvaných rituálních porážek. Tady si to přece jenom možná zaslouží nějaké podrobnější uvedení.
Povolení pro provádění takzvaných rituálních porážek bez předchozího omráčení se týká porážek halal pro potřeby muslimské náboženské obce a porážek košer pro potřeby židovské náboženské obce. Jsou to tradiční způsoby, které jsou spojené s náboženskými obřady, a zároveň i tak jsou v souladu s evropskou legislativou a jednotlivé státy Evropské unie mohou takové porážky umožnit nejenom pro potřeby místních náboženských obcí, to je fakticky možné už dnes u nás, ale také pro komerční možnosti tak, aby jednotlivé jatečné provozy, které by na toto byly vybaveny a měly potřebné certifikáty i od náboženských obcí, tak mohly toto využívat i pro komerční účely.
Tady je potřeba také připomenout, že nově bude umožněno porážení zvířat bez omráčení za účelem vývozu produktu zvířat do zahraničí a za účelem ekonomického zisku provozovatele jatek nebo zemědělce, který zvířata chová.
Já chci zdůraznit jednu věc i v kontextu toho, čeho jsme byli svědky před 14 dny, to znamená rozšíření nákazy katarální horečky ovcí, která bohužel může zasáhnout i ostatní přežvýkavce včetně skotu. Tak to má poměrně výrazné ekonomické dopady na jednotlivé chovatele. Tato nákaza, která je virového původu a která sice neznamená povinnost nebo nutnost utratit chované kusy skotu, ovcí nebo koz, dokonce ani neznamená to, že by ta nakažená stáda zvířat hromadně uhynula, jsou to často jenom jednotlivé kusy. Dočasně se sníží užitkovost, případně to má vliv na plemenitbu, ale dočasnou, ta zvířata se zpravidla uzdraví.
Nicméně problém je v tom, že v okamžiku, kdy byla u nás vyhlášena mimořádná veterinární opatření, aktuálně fakticky na celé západní polovině České republiky, tak není možné tato zvířata jako živá exportovat do zahraničí. Jenom pro vaši představu, v České republice máme aktuálně nějakých 235 000 kusů masného skotu. Pravidelně každý podzim při těch svodech se tato telata, případně býčci, exportují na zahraniční trhy jak v rámci Evropské unie, tak i do zahraničí. A to v tuto chvíli z toho území, kde byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření, tak prostě není podle českého i evropského práva možné. Stejně tak není možné exportovat inseminační dávky, což je taky velmi důležitý exportní artikl našich chovatelů. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě, možná na světě. A to je v tuto chvíli velký i hlavní ekonomický problém pro ty jednotlivé chovatele.
Tato změna, kterou zde navrhujeme, v podobě uzákonění možností těch rituálních porážek, může vlastně pozitivním způsobem se projevit i v této věci. A když to velmi zjednoduším, tak dnes se od nás živá zvířata pro potřebu těchto rituálních porážek, zvláště třeba v Turecku a v některých dalších státech, odvážejí živá do těch druhých zemí, případně třetích zemí mimo Evropskou unii. No a ten ekonomický profit z poražení toho zvířete, z prodeje toho masa samozřejmě zůstává někde jinde. Někdy to je dokonce tak, že mnohde tato zvířata se vyvážejí do Polska. Polsko totiž umožňuje tento způsob porážení bez předchozího omráčení a následně se to maso takto získané vozí do těch muslimských zemí, případně do židovských náboženských obcí po celém světě.
Co to znamená? Znamená to, že ten ekonomický profit v tomto případě zůstává u těch provozů jatek v Polsku, v Turecku, na Balkáně nebo kdekoliv jinde. Já myslím, že je namístě, abychom i z ekonomických důvodů, obchodních důvodů toto umožnili v České republice. Chci zdůraznit, že to není žádné nehumánní zacházení s těmi zvířaty. Samozřejmě takový způsob porážky je plně certifikován, je vždy pod kontrolou veterinárních lékařů. A z mnoha i odborných studií a stanovisek jasně vyplývá, že je vůči těm zvířatům stejně humánní jako jakékoliv jiné zacházení nebo porážky s omráčením. Dělají to odborníci, není to žádný neodborný způsob nebo něco podobného. Čili to je předmět tohoto návrhu.
A ještě řeknu jednu důležitou věc nebo argument, proč bych požádal o podporu ve třetím čtení pro tento pozměňovací návrh. Blíží se nám také debata i na té evropské úrovni ohledně animal welfare v rámci přepravy zvířat. Tomu neutečeme a budou výrazně zkráceny jak vzdálenosti, tak časové lhůty na přepravu zvířat mimo území jednotlivých států. A samozřejmě to logicky vytvoří i tlak na to, aby zvířata, hospodářská zvířata chovaná na maso, byla porážena co nejblíže té farmě, tomu zemědělskému podniku, a exportováno bylo až to maso samotné, což samozřejmě potom znamená, že problém animal welfare přepravy nám mizí. Takže tohleto může mít taky svůj pozitivní dopad.
Takže to je jenom k vysvětlení těch důvodů, proč přicházíme s tímto pozměňovacím návrhem. Byl konzultován i se Svazem zpracovatelů masa a naše jatečné podniky na toto jsou připraveny a je možné tedy ekonomický profit i rozpočtový ponechat, daňový ponechat v České republice.
Další pozměňovací návrh se týká novely zákona o rostlinolékařské péči, opět součást těch antibirokratických opatření. Když to zjednoduším, tak to povinné vedení záznamů o aplikaci přípravků na ochranu rostlin bude zúženo pouze pro ty zemědělské podniky, hospodáře, kteří obhospodařují kultury, orná půda, vinice, chmelnice, ovocné sady na více než 200 hektarech, nebudou do toho počítány trvalé travní porosty. To znamená, pokud budete mít 300 hektarů, z toho bude 150 hektarů trvalých travních porostů, dneska na vás ta povinnost dopadala. A tímto opatřením z vás bude tato povinnost té pravidelné měsíční evidence sejmuta, protože bude platit pouze pro těch 200 hektarů a více v součtu těch typů obhospodařené půdy, jak jsem tady uvedl.
Další pozměňovací návrh se týká novely zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Do značné míry tady opět se snažíme aplikovat ty poznatky z posledního kola. Jak jednotné žádosti, tak v rámci další aplikační praxe dochází k několika dílčím změnám vedoucím k digitalizaci administrace s žádostí o zemědělské dotace. Rozšiřuje se okruh opatření, na která se bude vztahovat podání žádostí výhradně přes Portál farmáře, což povede k celkovému snížení administrativní zátěže.
Pak zde máme novelu zákona o zemědělství, která se týká Podpůrného garančního rolnického lesnického fondu. Tady opět reagujeme na drobné problémy, na které jsme narazili, a chceme přispět k právní jistotě adresátů vztahů mezi Podpůrným garančním rolnickým fondem a příjemcem dotací. Navrhovaná právním úprava nemění právní povahu smluv o podpoře, ale v rámci eliminace pochybností ohledně charakteru těchto smluv výslovně stanoví, že to budou smlouvy soukromoprávního charakteru, a budou tudíž podřízeny občanskému zákoníku a režimu soukromoprávních smluv včetně řešení sporů před civilními soudy.
Poslední poměrně rozsáhlý balíček se týká znovu ještě zákona o veterinární péči, kde chceme zvýšit efektivitu a koordinaci kontrol v oblasti veterinární péče včetně úpravy pravomocí Státní veterinární správy při kontrolách, zlepšení komunikace s ostatními státními orgány a zavedení nových nástrojů pro sledování a řízení veterinárních opatření.
Takže tolik představení těch pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím i jménem uvedených poslanců v podrobné rozpravě, a předem děkuji potom ve třetím čtení za jejich podporu. Tu debatu nad nimi si necháme na zemědělský výbor a potom tady ve třetím čtení se chci skutečně držet jednacího řádu. Pouze jsem je představil. Děkuji. ***
