Korektura
(12.30 hodin)
Poslanec Karel Smetana: Krásné poledne, dámy a pánové, já vás seznámím s usnesením výboru pro životní prostředí z 33. schůze konané dne 4. září 2024 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012. Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Usnesení zní. "Po úvodním slově ministra životního prostředí Petra Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Karla Smetany a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů." Tady se dovolím, pokud nebudou námitky, odkázat na sněmovní tisk 715/2. "Za druhé pověřuje předsedkyní výboru, aby toto usnesení předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí. A za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Teď jsem si všimla, než tento bod byl otevřen, tak do systému byl nahrán pozměňovací návrh, který byl trošičku modifikován, ale už jednou byl, už tento pozměňovací návrh byl diskutován ve výboru životního prostředí. Týká se to vyspělých biopaliv. Vyspělá biopaliva, které jsou v tomto případě zmíněna, jsou tuky z kafilerek. A směrnice nám říká, že můžeme započítat fyzicky 1,7 %, ale můžeme si to, teda takhle, fyzicky můžeme mít 1,7 %, ale můžeme si započítat dvojnásobek této hodnoty, to znamená 3,4 %.
První pozměňovací návrh zde načetl pan poslanec Bureš, který tato procenta, byť směrnice říká 1,7 fyzicky, načetl na 3,4. To znamená, že bychom si mohli započítat dle tohoto pozměňovacího návrhu 6,8, což je v rozporu opět se směrnicí. Teď přišel modifikovaný pozměňovací návrh, který je opět nad 1,7 %, to znamená, že počítá s nějakými 2,4 procenty. To znamená, že bychom si podle něj mohli započítat 4,8 %.
V článku 27 odst. 1, to je písmeno v) zde stanoví postup výpočtu množství biopaliv.
A jasně je řečeno, že můžeme mít podle přílohy IX b započítat pouze výši 1,7 % fyzicky plus ten dvojnásobek. I zákon o ovzduší na to pamatujev § 20. Jestliže by prošel tento pozměňovací návrh, který je v rozporu se směrnicí RED 3, tak nám to vůbec nic nepřinese, protože si nebudeme moct nic započítat, to, co je nad 1,7 %, to znamená ten dvojnásobek. A co to přinese?
No, přinese to to, že tady někdo bude mít zajímavý byznys. Započítat si to nebudeme moct, protože si budeme moct započítat pouze 1,7 %, ten dvojnásobek, teda 3,4 a ten zbytek je nám k ničemu. Takže já se ptám, proč tyto pozměňovací návrhy jsou neustále načítány, když ve své podstatě nám jako naší republice k tomu snížení 11 % nám nic nepřinesou. Kdo z toho něco má? By mě zajímalo. Kromě toho, že zřejmě asi nějaký subjekt, který bude to tam plnit, ale kdo z toho, co má?
Logiku, by to dávalo, kdyby tam místo 11 % snížení těch emisí, který nám říká, že musíme splnit, to bylo třeba 12, 13,14. To by dávalo logiku, ale teď to logiku absolutně nedává, protože k snížení nám to nepomůže, protože si to nemůžeme započítat. Jediné, co tam vidím, že se nám zvedne cena a zdraží se nám cena pohonných hmot, ale někdo z toho asi zřejmě něco bude mít.
Takže v každém případě, až tento pozměňovací návrh, který zřejmě tady bude načten, projde do výboru životního prostředí, tak budu zásadně proti tomu vystupovat, protože je v rozporu se směrnicí. První byl v rozporu se směrnicí, druhý modifikovaný je opět v rozporu se směrnicí.
Já bych chtěla hovořit o svém pozměňovací návrhu. Já jsem jich tam dala víc, které mi samozřejmě výborem životního prostředí neprošly, asi zřejmě, protože jsem to načítala já, ale to je jedno. Ale v každém případě na jednom pozměňovacím návrhu trvám, a to klidně tady budu krvácet na barikádách, a týká se průmyslu. A myslím si, že ten, kdo má něco společného s průmyslem, tak by měl trošku zbystřit. V novele zákona o ovzduší je implementováno, že velká spalovací zařízení, která mají kontinuální měření, tak budou muset posílat online všechny výstupy ven směrem z té fabriky nebo firmy nebo jak bych to nazvala.
V současné době ten, kdo prošel provozem, tak ví, že všechny ty velíny, které jsou, nebo kde jsou ta měření k dispozici, tak jsou vlastně uzavřené systémy. A to je z hlediska toho, aby tam zabránil kyberútokům a tak dále. Takže opravdu na těch velínech nesmíte mít ani internety, jo? Ti lidé, co tam sedí, tak opravdu mají uzavřený systém a v tom systému oni pracují. Jinak by to bylo hrubé porušení i pracovní kázně a tak dále.
A teď se počítá s tím, že vlastně tato data budou online posílána, což samozřejmě průmysl v tom spatřuje zaprvé to bude muset být nějak ošetřeno nějakými systémy, jestli to bude do nějaké mezibanky nebo respektive někam do nějakého meziúložiště a z toho úložiště to půjde potom dál, to jsou další finanční náklady, které s tím budou spojeny. Takže tam identifikovali to, že to bude nákladné. Pak samozřejmě to musí být nějakým způsobem zabezpečené, ale hlavně my tady máme Českou inspekci životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí má oprávnění, je to kontrolní orgán Ministerstva životního prostředí a je oprávněna k tomu, aby dělala kontroly. Takže když půjde do jakéhokoliv subjektu, který má kontinuální měření, a řekne si chci vidět data od do, tak ten subjekt je povinen ze zákona jí ta data dát. Samozřejmě fyzicky na místě, ale je povinen je dát.
Takže nevím, proč jdeme nad rámec něčeho. Já jsem si udělala menší screening kolem našich sousedů, to znamená Německo, Polsko, Rakousko, nikdo to nemá, nikdo to nemá. My bychom byli pionýři opět, Hujeři, pionýři, kteří byschom zatížili průmysl.
Nikdo z našich sousedů nevykazuje data online kontinuálních měření někam do systému.
Nevím, jaký smysl to má. Pan ministr, když jsem se ho ptala, jaký to má přínos pro životní prostředí, jestli mi toto sníží nějakým způsobem emise, nebo jaké to má kladné dopady na to životní prostředí, tak mi vysvětlil, že ve své podstatě je to ušetření práce České inspekci životního prostředí, aby nemusela nikam jezdit. Nezlobte se na mě, to je pro mě chabý důvod. Na to, abych zatížila průmysl dalšími finančními náklady, a říct, že to je jenom proto, aby Česká inspekce, která to má ze zákona dané, že ty kontroly má dělat, aby nikam nemusela chodit, aby seděla a otevřela si počítač a tam viděla, jestli dochází nebo nedochází k nějakému překračování, tak to je sakra komfort.
Když to okolní státy nikdo z nich nemá. Myslím si, že v současné době ten průmysl už má naloženo dost. ***
