Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.50 hodin)
(pokračuje Martin Kukla)
Poněkud zvláštní je, že navrhovatel říká, že sloučením některých agend dojde k ušetření zhruba 9 milionů korun, ale druhým dechem zároveň dodává, že tyto úspory budou rozpuštěny právě do vzniku toho nového informačního systému. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr? Nemá zájem. Pan zpravodaj? Také nemá zájem. Nemáme žádné návrhy, o kterých bychom potřebovali hlasovat, zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil v podrobné rozpravě pan poslanec Jan Kuchař. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Kuchař: Ještě jednou děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu mé osoby, pana Cogana, Bendy, Dufka a Michálka, který je uveden pod číslem sněmovního dokumentu 4897, a já věřím, že se budeme konstruktivně bavit o tom, jakým způsobem snížit rizika při transformacích, případně dělení státních podniků. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Zájem o závěrečná slova není. Nemáme žádné návrhy, o kterých bychom potřebovali hlasovat, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Prosím, přistoupíme k dalšímu bodu a tím bodem, tím bodem je
25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 702/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona v zastoupení za premiéra Petra Fialu přednese paní ministryně obrany Jana Černochová. Prosím, ujměte se slova.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, vždycky jsem si přála předkládat atomový zákon, tak se mi to konečně podařilo. Předkládaný materiál novelizuje zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který je klíčovým a komplexním právním předpisem v oblasti českého atomového práva. Tento zákon zajišťuje ochranu před škodlivými účinky ionizujícího záření a jaderné energie. Téma jaderné bezpečnosti se nyní stává celospolečensky důležitým, jakož i využívání jaderných zařízení přispívá k energetické bezpečnosti České republiky. Kromě energetického sektoru, kde Česká republika plánuje rozvoj a výstavbu nových jaderných kapacit, včetně velkých konvenčních reaktorů v Dukovanech a v Temelíně, a také takzvaných malých modulárních reaktorů, roste význam jaderných technologií...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní ministryně, že vás přerušuji. Mohu poprosit o ztišení? Ještě jednou opakuji, jestli bych mohla poprosit o ztišení? Děkuji. Prosím, máte slovo.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: ...roste význam jaderných technologií i v dalších oblastech, jako je zdravotnictví, výzkum a vývoj. Předkládaná novela má za cíl modernizovat atomové právo a mimo jiné usnadnit nasazení nových jaderných technologií při zachování bezpečnosti a zjednodušit a zefektivnit povolovací procesy pro nové jaderné zdroje včetně malých a středních reaktorů a zároveň posílit transparentnost tohoto procesu.
Jaderné elektrárny budou i nadále pilířem české energetiky a klíčové k dosažení základních strategických cílů. To je pro zajištění bezpečnosti a nezávislosti, pro dosažení stabilních cen a také konkurenceschopnosti České republiky a zároveň i pro nákladově efektivní dekarbonizaci celé ekonomiky. S ohledem na plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů v lokalitách Dukovany a Temelín je tato novela rovněž velmi důležitá a napomůže hladkému průběhu projektu nových jaderných zdrojů.
Navazujeme na významnou úpravu povolovacích procesů podle stavebního práva, kterou jsme přijali v loňském roce prostřednictvím novely liniového zákona. Zároveň pracujeme i na posílení dotčených povolovacích míst včetně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, což doufám získá snad i vaši podporu napříč politickým spektrem. Na novelizaci atomového zákona bude navazovat neméně důležitá novelizace řady jeho prováděcích předpisů, to je vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a řada nařízení vlády. Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 702/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru poslanec Róbert Teleky, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, představuji vám návrh na novelizaci zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, který je základním kamenem české legislativy v oblasti jaderné energie. Tento zákon zajišťuje ochranu před škodlivými účinky ionizujícího záření a bezpečnost při využívání jaderné energie. Vzhledem k rostoucí potřebě energetické bezpečnosti a s ohledem na nadcházející plány na dekarbonizaci, které kladou důraz na využívání jaderných zdrojů, je novelizace tohoto zákona klíčovou pro budoucnost České republiky. Jaderné technologie mají stále větší význam nejen v oblasti energetiky, ale také ve zdravotnictví, výzkumu a vývoji. Proto je třeba reflektovat současné výzvy a zajistit, aby právní rámec odpovídal aktuálním potřebám.
Na všechny tyto výzvy se překládaná novela snaží reagovat a řeší několik hlavních oblastí: zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů, což umožní urychlení výstavby klasických nových jaderných bloků ve elektrárnách Dukovany a Temelín, přizpůsobení právního rámce novým technologiím, zejména malým modulárním reaktorům, které mají v budoucnu hrát velký význam i v České republice. Implementace mezinárodních doporučení a závazků, které vyplynuly z mezinárodních expertních hodnotících misí zaměřených na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a zabezpečení.
Dále je to důraz na transparentnost a na správné vypořádání takzvané Aarhuské úmluvy, která se týká zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v oblasti životního prostředí i v oblasti atomové legislativy. Zlepšení dohledu nad technickou bezpečnosti systému, konstrukcí a komponent jaderných zařízení. Reflexe praktických zkušeností s aplikací zákona, které byly získány během více než pěti let od jeho účinnosti, a odstranění identifikovaných nedostatků. Upřesnění transpozičních postupů v souladu s právem Euroatom i s jinými mezinárodní dokumenty. Novela tak zavádí rychlejší a jednodušší povolovací procesy pro nové jaderné zdroje i malé modulární reaktory. Spojuje povolení k fyzikálnímu a energetickému spouštění jaderných zařízení do jednoho kroku, což významně urychlí jejich uvádění do provozu.
Dále upravuje podmínky pro využití odstupňovaného přístupu a umožňuje specifické výjimky z regulatorních požadavků, čímž flexibilně reaguje na technologické inovace.
Novým prvkem je také institut takzvané předběžné informace inspirovaný zahraničními zkušenostmi a stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. Tento institut poskytne investorům větší jistotu ohledně výkladu regulatorních požadavků, což usnadní proces zavádění nových technologií. Úprava mechanismu stanovení pravidelného poplatku na jaderný účet přinese stabilnější prostředí pro provozovatele jaderných zařízení a zajišťuje pravidelnou aktualizaci odhadů. ***
