Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(9.10 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Dufka na změnu pořadu. Ten navrhuje, aby sněmovní tisk 725 byl zařazen jako první bod v bloku prvních čtení.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Ještě připomínám, že je to dnes po třetích čteních. Kdo je proti?
Hlasování číslo 255, přihlášeni 133 poslanci a poslankyně, pro 129, proti žádný. Návrh byl přijat.
Pan předseda Dufek dále navrhuje, abychom sněmovní tisk 726 zařadili dnes jako druhý bod v bloku prvních čtení, tedy po čteních třetích.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 256, přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 133, proti žádný. Návrh byl přijat.
Dále pan předseda Dufek navrhuje, abychom sněmovní tisk 704, což je druhé čtení tohoto bodu, abychom ho vyřadili.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 257, přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.
Dále se navrhuje, aby bod číslo 15, sněmovní tisk 701, což je rozpočtové určení daní, byl zařazen... A tady dochází ke změně, protože bylo přečíslováno, takže je to po bodu 112, ano? Čili rozpočtové určení daní... Omlouvám se, ale došlo několikrát k přečíslování, takže ještě jednou zopakuji.
Bod 12, sněmovní tisk 701, rozpočtové určení daní, zařazujeme dnes za bod 116. Je to tak? Děkuji.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 258, přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 135, proti žádný. Návrh byl přijat.
A posledním návrhem pana předsedy Dufka je, že sněmovní tisk 142, což je volební bod, je to druhé kolo volby ÚSTR, se zařazuje dnes napevno ve 13.50 hodin.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 259, přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 118, proti 1. Návrh byl přijat.
Nyní se tedy budeme věnovat bodu
133.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 663/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a zpravodajka garančního výboru, výboru pro sociální politiku, poslankyně Pavla Golasowská. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 663/2, který byl doručen dne 11. června 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 663/3.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Není zájem, otevírám tedy rozpravu. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Juchelka.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené dámy, vážení pánové. Děkuji moc za slovo. Dostáváme se k finálnímu čtení už třetí novely zákoníku práce v tomto volebním období, který má za cíl...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, kolegové kolegyně, prosím o klid, aby pan místopředseda mohl přednést svůj příspěvek. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: ... který má za cíl samozřejmě podmínky ohledně zaručených mezd, kdy tento vládní návrh zákona zaručené mzdy škrtá a samozřejmě ponechává čtyři stupně v zaručených platech, to znamená ve veřejném sektoru. Já bych jenom rád upozornil na pozměňovací návrh můj, který jsem tam vložil právě na to, aby byly ve čtyřech stupních zaručené mzdy zachovány. Proč? V prvním čtvrtletí roku 2024 totiž vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 7 % a reálně o 4,8 %. Ta reálná mzda vzrostla naštěstí po neuvěřitelných 27 měsících, kdy reálná mzda klesala devět čtvrtletí za sebou. A až teď nám roste bohužel jenom natolik, že podle predikce Ministerstva financí se dostane hrubá měsíční mzda, která byla v roce 2021 na menší poměr zhruba o 30 Kč až v roce 2027. 43 941, to je měsíční nominální mzda, tedy růst o necelé 3 000 korun. No a platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, poněvadž ten medián je 36 500.
Já jsem moc rád, že se nám obnovil růst reálných mezd. České domácnosti to potřebují. Bylo to na čase. Reálné mzdy, jak jsem říkal, klesaly každý jeden kvartál vlády Petra Fialy, a to od čtvrtého čtvrtletí roku 2021 do konce minulého roku, tedy po devět čtvrtletí. Je potřeba samozřejmě to brát v kontextu posledních let. V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně stále nevzrostla například ve vzdělávání, veřejné správě, obraně či povinném sociálním zabezpečení. Tak tam samozřejmě, pokud máme nižší mzdy, tak je ten výběr poměrně nižší. Růst o 4,8 % zdaleka samozřejmě nestačí vynahradit ty propady, které byly v předchozích letech aktuální. Reálná mzda stále není ani na úrovni roku 2018. Ten propad mezd byl například ve třetím kvartále roku 2022 opravdu neskutečných 11,6 %. Podle Ministerstva financí nebude tedy ani na konci roku 2027 reálná mzda na úrovni roku 2021.
V prvním čtvrtletí si na mzdách přilepšili spíše lidé s vyššími mzdami, to si řekněme na rovinu. Někteří však toto navýšení nemusí ani zaznamenat v důsledku vyšší daňové progrese, kterou nachystala tato vláda, například i díky konsolidačnímu balíčku. Dlouhodobý propad reálných mezd je výsledkem tedy vládou neřešené inflace, to je potřeba si říct na rovinu a znefunkčnění systému zaručených mezd. A tím se dostávám ve svém závěru na ten začátek, kdy vás žádám o podporu toho svého pozměňovacího návrhu na to, aby zaručené mzdy byly ve čtyřech stupních zachovány. ***
