Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Jinak mzdy českých zaměstnanců v soukromém sektoru klesly pod úroveň korporátních platů zaměstnanců v Polsku. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, protože dosud vždy mzdy českých zaměstnanců byly nejvyšší v rámci zemí Vé čtyřky. Připomenu, že rozdíl mezi průměrnou mzdou v Česku a Polsku v roce 2021 byl 7 900 korun, a to ve prospěch České republiky.

Myslím si, že i to je argument pro to, abychom ty čtyři stupně zaručených mezd ponechali alespoň nějakou dobu, a samozřejmě vás žádám, abyste hlasovali pro ten můj pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní je přihlášená do rozpravy paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké dopoledne, já si dovolím opravdu jenom krátké stanovisko k zákoníku práce.

Tak jak ten zákoník práce byl předložený vládou Petra Fialy, tak náš poslanecký klub SPD ho nemůže v žádném případě podpořit. Nemůžeme ho podpořit, pokud k němu nebudou přijaty zásadní pozměňovací návrhy, které předkládám.

Za prvé jde o valorizační mechanismus. Po tomhle my velmi, velmi dlouho voláme a považujeme to za naprosto klíčovou a stěžejní záležitost. Vládní návrh v podobě této valorizace je ovšem ne zcela transparentní, protože proces zvyšování minimální mzdy ponechává ve velké míře stále na libovůli rozhodování jednotlivých vlád, což nepřispívá určitě k předvídatelnosti vývoje minimální mzdy, která musí být v této oblasti naším hlavním a přirozeným cílem, a to jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Proto navrhuji pevně svázat budoucí úroveň minimální mzdy s vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství a postupně ji každoročně zvyšovat až na 50 % výše průměrné mzdy. Přičemž současně navrhuji v zákoně ošetřit i to, aby minimální mzda meziročně v nominálním vyjádření nikdy neklesla. To je náš první pozměňovací návrh. Za poctivou legální práci musí přece zaměstnancům náležet důstojná mzda a nemohou si tak donekonečna žádat o sociální dávky.

Za druhé zcela zásadně nesouhlasíme s vládním návrhem zrušit zaručené mzdy v soukromém sektoru. Toto opatření by jednoznačně a velice rychle vedlo k dalšímu poklesu reálných mezd českých zaměstnanců, k tlaku na dovoz levné pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i k dalšímu rozšíření objemu daňových a pojistných úniků na černém trhu práce, které už nyní dosahují stovek miliard korun ročně a mimo jiné to také zásadním způsobem oslabuje příjmy důchodového účtu. Takže vláda tímto opatřením jde proti vlastním deklarovaným záměrům na posílení finanční stability důchodového systému.Toto opatření by v mnoha profesích současně vedlo k jejich dalšímu odlivu ze soukromého do veřejného sektoru, což není též žádoucí. Zachování institutu zaručených mezd pro všechny zaměstnance, tedy i v soukromém sektoru, je podstatou druhého pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákoníku práce.

Je pro nás nepřijatelné takto degradovat studium, vzdělání a praxi širokých skupin zaměstnanců. Žádám vás proto o podporu mých pozměňovacích návrhů a zároveň dopředu a férově říkám, že pokud nebudou Sněmovnou přijaty, tak budeme hlasovat proti této novele. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, který je přihlášen, a poté pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážený pánové, vážení členové vlády, já se pokusím dneska být stručný. Já jsem si své k tomu řekl v prvním i druhém čtení. Jenom bych chtěl ještě jednou se pokusit apelovat na to, aby se vládní koalice zamyslela nad pozměňovacím návrhem, který jsem zde podal a který se bude dnes hlasovat. A ten se týká toho, že se v podstatě i akademickým pracovníkům veřejných vysokých škol, a to zdůrazňuju, veřejných vysokých škol, v podstatě umožní, aby mohli být odměňováni v režimu minimálního zaručeného platu, přestože na vysokých školách, veřejných vysokých školách jsou obměňováni v režimu mezd a nikoliv platů. Jedná se dle mého názoru rovněž o zaměstnance v podstatě veřejného sektoru, v tom širším pojetí je lze pod tuto množinu zahrnout. A já jsem se dokonce i setkal (s tím), pokud se počítali i zaměstnanci veřejného sektoru, tak se do toho počítají i zaměstnanci veřejných vysokých škol a nikoliv pouze úředníci, zaměstnanci bezpečnostních sborů, učitelé a tak dál.

Ta argumentace tady už proběhla z mé strany. Já jenom zopakuju, jde o to, že velice často platové, tedy mzdové tarify, pardon, mzdové tarify na veřejných vysokých školách začínají právě v současné době nebo dlouhodobě na sedmém stupni minimální zaručené mzdy. A bohužel vysoké školy v tom mají autonomii. Není to tak všude, ale zejména u humanitních a společenskovědních oborů tomu tak je. A v současné době, pokud to trošku sledujeme, víme, že jsou akademičtí pracovníci na těch humanitních a společenskovědních oborech nespokojeni s výší svého odměňování. Už tady bylo několik veřejných protestů, další se chystá, pokud se ta situace nezmění. A já si myslím, že to je úplně to minimum, co pro to můžeme danou chvíli udělat, že jim zaručíme, že budou v tom režimu těch minimálně zaručených platů v tom čtvrtém stupni, to znamená 1,6násobku.

Podstatná část nebo většina z nás vysokou školu studovala. Je tady spousta lidí, kteří mají vědecké tituly, tady jsou docenti, kteří jsou dokonce profesory, tak si myslím, že by stálo za to se zamyslet nad tím a podpořit tento můj pozměňovací návrh.

Ještě krátká poznámka k tomu, o čem jsem tady také už jednou mluvil. Jsem moc rád, že zaměstnanci Probační a mediační služby, kteří pracují pravidelně s odsouzenými a s obviněnými, že jim zákoník práce de facto přiznává dodatkovou dovolenou nově, protože si to zaslouží, protože pracují s lidmi, kteří jsou z hlediska svých osobnostních charakteristik velice často problematičtí a ta práce s nimi je složitá. Na druhou stranu, pokud se nezvýší jejich počet, momentálně jich pracuje právě s těmi odsouzenými, obviněnými zhruba čtyři sta z celkových asi pěti set, tak v podstatě si tu dodatkovou dovolenou napracují, protože ten počet případů jim nezmizí, naopak je daleko vyšší, než by měl být.

Já jsem se zúčastnil teď v tomto týdnu semináře, který organizoval pan poslanec Kohajda, což mě tedy mile překvapilo, že se o tuto problematiku také zajímá kromě pana ministra spravedlnosti někdo jiný z vládní koalice. A tam byla pozvaná mimo jiné i ředitelka Probační a mediační služby a ta konstatovala, že ideální počet případů je 40 až 50, aby ti lidé mohli tu svoji práci dělat skutečně pořádně a v klidu, a těch případů je cca 100. Jestliže jim dáme dodatkovou dovolenou, což je naprosto správně, tak v podstatě si to de facto napracují. A je to takový paradox.

Já věřím tomu, já komunikuju s panem ministrem Blažkem tady v této věci, mám k tomu nějakou analytiku poměrně podrobnou ohledně všech problémů, které se týkají Probační a mediační služby. A věřím tomu, že na základě té analytiky, která jako právě vůbec není dobrá, se nějaké změny v této oblasti budou dít. Takže tolik za mě. A říkám, apeluji ještě jednou na vládní koalici, aby se zamyslela nad mým pozměňovacím návrhem, který - si nemyslím, že by byl nějak zásadně kontroverzní. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je s přednostním - a omlouvám se panu poslanci Berkimu, paní zpravodajka se přihlásila a má přednostní právo, prosím o strpení. Děkuji.

Paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, ráda bych přednesla legislativně technické úpravy k novele zákoníku práce, sněmovní tisk 663, ale také bych vám chtěla představit ještě krátký souhrn k tomuto sněmovnímu tisku.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 663 dne 28. 3. 2024. První čtení proběhlo 10. 4. 2024 na 101. schůzi, lhůta k projednání ve výboru byla zkrácena na 38 dní. Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 6. června 2024 usnesení doručené poslancům jako tisk 663/1. Ve druhém čtení byl návrh zákona projednán 11. 6. 2024 na 105. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 663/2, který byly rozeslán 11. 6. 2024 a výbor pro sociální politiku vydal usnesení garančního výboru, které bylo 19. 6. 2024 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 663/3. Ten obsahuje proceduru, stanoviska výboru k jednotlivým návrhům, zmocnění výboru pro zpravodaje a také k přednesení legislativně technických návrhů. ***