Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Věra Kovářová)

133.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 663/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a zpravodajka garančního výboru, výboru pro sociální politiku, poslankyně Pavla Golasowská. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 663/2, který byl doručen dne 11. června 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 663/3.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Není zájem, otevírám tedy rozpravu. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Juchelka.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené dámy, vážení pánové. Děkuji moc za slovo. Dostáváme se k finálnímu čtení už třetí novely zákoníku práce v tomto volebním období, který má za cíl...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, kolegové kolegyně, prosím o klid, aby pan místopředseda mohl přednést svůj příspěvek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: ... který má za cíl samozřejmě podmínky ohledně zaručených mezd, kdy tento vládní návrh zákona zaručené mzdy škrtá a samozřejmě ponechává čtyři stupně v zaručených platech, to znamená ve veřejném sektoru. Já bych jenom rád upozornil na pozměňovací návrh můj, který jsem tam vložil právě na to, aby byly ve čtyřech stupních zaručené mzdy zachovány. Proč? V prvním čtvrtletí roku 2024 totiž vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 7 % a reálně o 4,8 %. Ta reálná mzda vzrostla naštěstí po neuvěřitelných 27 měsících, kdy reálná mzda klesala devět čtvrtletí za sebou. A až teď nám roste bohužel jenom natolik, že podle predikce Ministerstva financí se dostane hrubá měsíční mzda, která byla v roce 2021 na menší poměr zhruba o 30 Kč až v roce 2027. 43 941, to je měsíční nominální mzda, tedy růst o necelé 3 000 korun. No a platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, poněvadž ten medián je 36 500.

Já jsem moc rád, že se nám obnovil růst reálných mezd. České domácnosti to potřebují. Bylo to na čase. Reálné mzdy, jak jsem říkal, klesaly každý jeden kvartál vlády Petra Fialy, a to od čtvrtého čtvrtletí roku 2021 do konce minulého roku, tedy po devět čtvrtletí. Je potřeba samozřejmě to brát v kontextu posledních let. V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně stále nevzrostla například ve vzdělávání, veřejné správě, obraně či povinném sociálním zabezpečení. Tak tam samozřejmě, pokud máme nižší mzdy, tak je ten výběr poměrně nižší. Růst o 4,8 % zdaleka samozřejmě nestačí vynahradit ty propady, které byly v předchozích letech aktuální. Reálná mzda stále není ani na úrovni roku 2018. Ten propad mezd byl například ve třetím kvartále roku 2022 opravdu neskutečných 11,6 %. Podle Ministerstva financí nebude tedy ani na konci roku 2027 reálná mzda na úrovni roku 2021.

V prvním čtvrtletí si na mzdách přilepšili spíše lidé s vyššími mzdami, to si řekněme na rovinu. Někteří však toto navýšení nemusí ani zaznamenat v důsledku vyšší daňové progrese, kterou nachystala tato vláda, například i díky konsolidačnímu balíčku. Dlouhodobý propad reálných mezd je výsledkem tedy vládou neřešené inflace, to je potřeba si říct na rovinu a znefunkčnění systému zaručených mezd. A tím se dostávám ve svém závěru na ten začátek, kdy vás žádám o podporu toho svého pozměňovacího návrhu na to, aby zaručené mzdy byly ve čtyřech stupních zachovány.

Jinak mzdy českých zaměstnanců v soukromém sektoru klesly pod úroveň korporátních platů zaměstnanců v Polsku. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, protože dosud vždy mzdy českých zaměstnanců byly nejvyšší v rámci zemí Vé čtyřky. Připomenu, že rozdíl mezi průměrnou mzdou v Česku a Polsku v roce 2021 byl 7 900 korun, a to ve prospěch České republiky.

Myslím si, že i to je argument pro to, abychom ty čtyři stupně zaručených mezd ponechali alespoň nějakou dobu, a samozřejmě vás žádám, abyste hlasovali pro ten můj pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní je přihlášená do rozpravy paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké dopoledne, já si dovolím opravdu jenom krátké stanovisko k zákoníku práce.

Tak jak ten zákoník práce byl předložený vládou Petra Fialy, tak náš poslanecký klub SPD ho nemůže v žádném případě podpořit. Nemůžeme ho podpořit, pokud k němu nebudou přijaty zásadní pozměňovací návrhy, které předkládám.

Za prvé jde o valorizační mechanismus. Po tomhle my velmi, velmi dlouho voláme a považujeme to za naprosto klíčovou a stěžejní záležitost. Vládní návrh v podobě této valorizace je ovšem ne zcela transparentní, protože proces zvyšování minimální mzdy ponechává ve velké míře stále na libovůli rozhodování jednotlivých vlád, což nepřispívá určitě k předvídatelnosti vývoje minimální mzdy, která musí být v této oblasti naším hlavním a přirozeným cílem, a to jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Proto navrhuji pevně svázat budoucí úroveň minimální mzdy s vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství a postupně ji každoročně zvyšovat až na 50 % výše průměrné mzdy. Přičemž současně navrhuji v zákoně ošetřit i to, aby minimální mzda meziročně v nominálním vyjádření nikdy neklesla. To je náš první pozměňovací návrh. Za poctivou legální práci musí přece zaměstnancům náležet důstojná mzda a nemohou si tak donekonečna žádat o sociální dávky.

Za druhé zcela zásadně nesouhlasíme s vládním návrhem zrušit zaručené mzdy v soukromém sektoru. Toto opatření by jednoznačně a velice rychle vedlo k dalšímu poklesu reálných mezd českých zaměstnanců, k tlaku na dovoz levné pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i k dalšímu rozšíření objemu daňových a pojistných úniků na černém trhu práce, které už nyní dosahují stovek miliard korun ročně a mimo jiné to také zásadním způsobem oslabuje příjmy důchodového účtu. Takže vláda tímto opatřením jde proti vlastním deklarovaným záměrům na posílení finanční stability důchodového systému.Toto opatření by v mnoha profesích současně vedlo k jejich dalšímu odlivu ze soukromého do veřejného sektoru, což není též žádoucí. Zachování institutu zaručených mezd pro všechny zaměstnance, tedy i v soukromém sektoru, je podstatou druhého pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákoníku práce.

Je pro nás nepřijatelné takto degradovat studium, vzdělání a praxi širokých skupin zaměstnanců. Žádám vás proto o podporu mých pozměňovacích návrhů a zároveň dopředu a férově říkám, že pokud nebudou Sněmovnou přijaty, tak budeme hlasovat proti této novele. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, který je přihlášen, a poté pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážený pánové, vážení členové vlády, já se pokusím dneska být stručný. Já jsem si své k tomu řekl v prvním i druhém čtení. Jenom bych chtěl ještě jednou se pokusit apelovat na to, aby se vládní koalice zamyslela nad pozměňovacím návrhem, který jsem zde podal a který se bude dnes hlasovat. A ten se týká toho, že se v podstatě i akademickým pracovníkům veřejných vysokých škol, a to zdůrazňuju, veřejných vysokých škol, v podstatě umožní, aby mohli být odměňováni v režimu minimálního zaručeného platu, přestože na vysokých školách, veřejných vysokých školách jsou obměňováni v režimu mezd a nikoliv platů. Jedná se dle mého názoru rovněž o zaměstnance v podstatě veřejného sektoru, v tom širším pojetí je lze pod tuto množinu zahrnout. A já jsem se dokonce i setkal (s tím), pokud se počítali i zaměstnanci veřejného sektoru, tak se do toho počítají i zaměstnanci veřejných vysokých škol a nikoliv pouze úředníci, zaměstnanci bezpečnostních sborů, učitelé a tak dál.

Ta argumentace tady už proběhla z mé strany. Já jenom zopakuju, jde o to, že velice často platové, tedy mzdové tarify, pardon, mzdové tarify na veřejných vysokých školách začínají právě v současné době nebo dlouhodobě na sedmém stupni minimální zaručené mzdy. A bohužel vysoké školy v tom mají autonomii. Není to tak všude, ale zejména u humanitních a společenskovědních oborů tomu tak je. A v současné době, pokud to trošku sledujeme, víme, že jsou akademičtí pracovníci na těch humanitních a společenskovědních oborech nespokojeni s výší svého odměňování. Už tady bylo několik veřejných protestů, další se chystá, pokud se ta situace nezmění. A já si myslím, že to je úplně to minimum, co pro to můžeme danou chvíli udělat, že jim zaručíme, že budou v tom režimu těch minimálně zaručených platů v tom čtvrtém stupni, to znamená 1,6násobku.

Podstatná část nebo většina z nás vysokou školu studovala. Je tady spousta lidí, kteří mají vědecké tituly, tady jsou docenti, kteří jsou dokonce profesory, tak si myslím, že by stálo za to se zamyslet nad tím a podpořit tento můj pozměňovací návrh.

Ještě krátká poznámka k tomu, o čem jsem tady také už jednou mluvil. Jsem moc rád, že zaměstnanci Probační a mediační služby, kteří pracují pravidelně s odsouzenými a s obviněnými, že jim zákoník práce de facto přiznává dodatkovou dovolenou nově, protože si to zaslouží, protože pracují s lidmi, kteří jsou z hlediska svých osobnostních charakteristik velice často problematičtí a ta práce s nimi je složitá. Na druhou stranu, pokud se nezvýší jejich počet, momentálně jich pracuje právě s těmi odsouzenými, obviněnými zhruba čtyři sta z celkových asi pěti set, tak v podstatě si tu dodatkovou dovolenou napracují, protože ten počet případů jim nezmizí, naopak je daleko vyšší, než by měl být.

Já jsem se zúčastnil teď v tomto týdnu semináře, který organizoval pan poslanec Kohajda, což mě tedy mile překvapilo, že se o tuto problematiku také zajímá kromě pana ministra spravedlnosti někdo jiný z vládní koalice. A tam byla pozvaná mimo jiné i ředitelka Probační a mediační služby a ta konstatovala, že ideální počet případů je 40 až 50, aby ti lidé mohli tu svoji práci dělat skutečně pořádně a v klidu, a těch případů je cca 100. Jestliže jim dáme dodatkovou dovolenou, což je naprosto správně, tak v podstatě si to de facto napracují. A je to takový paradox.

Já věřím tomu, já komunikuju s panem ministrem Blažkem tady v této věci, mám k tomu nějakou analytiku poměrně podrobnou ohledně všech problémů, které se týkají Probační a mediační služby. A věřím tomu, že na základě té analytiky, která jako právě vůbec není dobrá, se nějaké změny v této oblasti budou dít. Takže tolik za mě. A říkám, apeluji ještě jednou na vládní koalici, aby se zamyslela nad mým pozměňovacím návrhem, který - si nemyslím, že by byl nějak zásadně kontroverzní. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je s přednostním - a omlouvám se panu poslanci Berkimu, paní zpravodajka se přihlásila a má přednostní právo, prosím o strpení. Děkuji.

Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, ráda bych přednesla legislativně technické úpravy k novele zákoníku práce, sněmovní tisk 663, ale také bych vám chtěla představit ještě krátký souhrn k tomuto sněmovnímu tisku.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 663 dne 28. 3. 2024. První čtení proběhlo 10. 4. 2024 na 101. schůzi, lhůta k projednání ve výboru byla zkrácena na 38 dní. Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 6. června 2024 usnesení doručené poslancům jako tisk 663/1. Ve druhém čtení byl návrh zákona projednán 11. 6. 2024 na 105. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 663/2, který byly rozeslán 11. 6. 2024 a výbor pro sociální politiku vydal usnesení garančního výboru, které bylo 19. 6. 2024 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 663/3. Ten obsahuje proceduru, stanoviska výboru k jednotlivým návrhům, zmocnění výboru pro zpravodaje a také k přednesení legislativně technických návrhů.

A nyní tedy přednesení legislativně technických návrhů, kterým mě pověřil výbor pro sociální politiku, abych je tady přednesla. Za prvé, v pozměňovacím návrhu garančního výboru označeném A4.7 se slova ", 20 a 24" nahrazují slovy "a 20". Za druhé, v bodu 5 pozměňovacího návrhu pana poslance Toma Philippa označeného F se číslo "2" nahrazuje číslem "5".

Tolik ke krátké zprávě a k legislativně technickým úpravám. A po ukončení rozpravy vás poté seznámím s hlasovací procedurou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Berki. Připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já bych, paní předsedající, vaším prostřednictvím, odpověděl kolegovi, že jsme se skutečně zamysleli. A ona ta věc je trošku složitější. Samozřejmě na první pohled akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách plní jedno z kritérií v podstatě jakoby státního zaměstnance, neb hlavní položkou v rozpočtu veřejné vysoké školy jsou samozřejmě peníze ze státního rozpočtu. Tedy je pak otázkou, jestli by neměli mít také jakoby plat, což v podstatě ta zaručená mzda se tomu blíží. Na druhou stranu na veřejné vysoké škole nejsou stanoveny počty akademických pracovníků, což je do značné míry druhý znak státních zaměstnanců, že si ten úřad nemůže nabírat zaměstnanců, kolik chce.

Druhou věcí je, že pan ministr právě na základě diskusí o rozdílnosti především tarifní složky nejenom na různých vysokých školách, ale i jednotlivých pracovištích vysokých škol zahájil kroky právě ke kohezi mzdové úrovně. A tohle je otázka, jestli tento krok by tomu pomohl? Dle mého názoru zřejmě ano, ale není nutně nezbytný, neboť pokud se podaří nastavit dobře právě vnitřní mzdové předpisy, tak v zásadě by ten krok mohl být nadbytečný.

A v neposlední řadě je trošku problematické to, že bychom u tohoto pozměňovacího návrhu museli dobře zvážit, jestli to je jediná profese, která tuto výhodu má mít, jestli náhodou takových profesí nebo pozic není více. Tudíž jsem vám chtěl jenom ukázat, že jsme nad tím přemýšleli, byť musím konstatovat, že jsem nevyhrál.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Kaňkovský je přihlášen.

Pardon, omlouvám se, ještě zde naskočila faktická poznámka - pan poslanec Hendrych. Máte slovo, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji panu poslanci Berkimu, vaším prostřednictvím. Já jsem se s ním o tom bavil, my jsme to probírali možná víc než jednou jako v nějakých souvislostech dříve. Já mu za to děkuju. On to v té poslední větě v podstatě nějakým způsobem celkem otevřeně naznačil, že o této věci jednal a možná to i prosazoval. Já chápu, že ta problematika není úplně jednoduchá. Mě takhle jakoby úplně první napadá, že v podstatě v podobném módu mezd jsou, řekněme, i zaměstnanci třeba České televize nebo Českého rozhlasu. I když bych to tedy rozhodně nesrovnával s akademickými pracovníky. Ale v podstatě je to taky taková instituce, která je placena z veřejných peněz, ale de facto si rozhoduje o svých platech sama, nebo svých mzdách. Ale nesrovnával bych to. Možná že bychom nějaké další našli.

Jenom chci říct, že můj hlavní argument je, že by to jakoby ničemu nemělo uškodit, že dodneška to takhle fungovalo, bylo to v druhém nejvyšším stupni, v tom sedmém. A myslím si, že to jako nikomu a ničemu nevadilo. Naopak to byla taková opravdu jakoby jakási minimální, úplně minimální jistota, že ty mzdy na vysokých školách, zejména u asistentů, odborných asistentů jsou na nějaké aspoň trošku důstojné úrovni. A ničemu to doteď nebránilo. A přesto to naopak jako způsobovalo ty problémy, že i tak to bylo málo.

Pokud toto zrušíme, tak se obávám, že to může mít v některých případech jako opravdu důsledky takové, že mladší pracovníci zejména z pozic odborných asistentů dodělají doktorát a měli by se připravovat na habilitaci. A prostě podmínky na mnohých vysokých školách jsou v dnešní době demotivující tady v tomto ohledu a může vzniknout skutečně jakoby nějaký dlouhodobý problém, že některé obory v podstatě se ztratí a nebudou získávat do budoucna akreditaci. Ale je to na vás. Teď vy jste v koalici. Jako je to vaše odpovědnost. V každém případě děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský, zatím jako poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Já bych vám jenom ještě před samotným hlasováním rád připomněl dva pozměňovací návrhy, u kterých bych vás chtěl požádat o vaši podporu.

První pozměňovací návrh je v hlasovací proceduře označen písmenem H. Je to ta problematika takzvaných rent, náhrad za ztrátu na výdělku, kterou jsme tady diskutovali už v minulém a předminulém volebním období, ale bohužel stále se nepodařilo najít takové znění ustanovení, které by té skupině, zejména horníků, protože mezi těmi lidmi, kteří jsou postiženi po těžkém pracovním úrazů, jsou zejména horníci, ale jsou to i jiné skupiny zaměstnanců jako třeba někteří pracovníci ve stavebnictví a podobně, a je tam také ne úplně malá skupina občanů, kteří mají uznanou chorobu z povolání. Tato skupina lidí je poměrně silně demotivována k tomu, aby si ve své zbytkové pracovní schopnosti hledala zaměstnání, protože pokud tak účinní a následně tu práci ztratí, tak jsou potom biti na výši vyplácené náhrady.

Proto jsme přistoupili po x jednáních s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale i se zástupci pojišťoven k takovému návrhu, který by měl do budoucna už jasně stanovit, jakým způsobem se bude ta náhrada vypočítávat, a dále, aby se odstranil ten demotivující faktor toho takzvaného stopvýdělku, který těm lidem, kteří by ve většině případů rádi ještě svoji zbytkovou pracovní schopnost využili, tak aby to pro ně nebylo demotivující a aby raději nezůstávali na Úřadu práce. Takže si vás dovolím požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu H.

Druhý pozměňovací návrh je návrh celé řady poslanců zdravotního a sociálního výboru, načetl ho tady pan kolega Tom Philipp, je označený v hlasovací proceduře pod písmenem F a je to ten takzvaný zdravotnický balíček, který reaguje na memorandum, na vlastně uzavřenou dohodu mezi odbory, mladými lékaři, Českou lékařskou komorou z prosince loňského roku. A tam byl závazek směřující k Ministerstvu práce a sociálních věcí udělat určité úpravy v zákoníku práce tak, aby byly naplněny požadavky, které byly vzneseny. A chtěl bych vás požádat i o podporu tohoto zdravotnického balíčku.

Jenom připomenu, že se jedná o zavedení možnosti, nikoliv povinnosti, 24hodinových směn, po čemž bylo voláno z terénu, a to s tím, že je tam ustanoven nový typ příplatků za třináctou a každou další odslouženou hodinu. Dále se tam jednalo o to, že mladí lékaři dlouhodobě volají po tom, aby měli jasně stanovená pravidla volna před složením kmenové a atestační zkoušky, stejně tak jako nelékařští zdravotničtí pracovníci. A i toto ty pozměňovací návrhy obsahují.

Takže prosím o podporu pozměňovacích návrhů pod písmenem F a pod písmenem H. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásila z místa do rozpravy paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Teď jsem tady chvilku nebyla, protože jsem právě k zákoníku práce dávala nějaký vstup do médií, kdy jsem samozřejmě podotkla, že tady máme už třetí variantu zákoníku práce, a nikdy to nepřišlo bez chyb. Ale to se stává.

Jenom k tomuto projednávanému sněmovnímu tisku, možná už to tady někdo říkal z mých kolegů, ale všichni víme, že tento sněmovní tisk přišel vlastně jako transpozice směrnice Evropského parlamentu, a ta přišla a něco měla upravit. S tím souhlasím a myslím, že s tím nemá nikdo problém. Ale na vládu přišel tento tisk s rozporem Ministerstva financí a Svazu průmyslu a dopravy České republiky, které tam dalo požadavek právě zrušení zaručené mzdy, což vůbec v té transpoziční novele nemělo být. A myslím si, že to je ta rozbuška, o které se tady bavíme, kterou nechceme. No a co udělala Legislativní rada vlády? Samozřejmě to tam přidala a vláda to schválila.

Co je na tom zajímavé? Že se to ruší jen v privátní sféře, a já bych se moc ráda zeptala na to třeba právě pana ministra financí, proč to tak strašně moc chce v té soukromé sféře společně se Svazem průmyslu a dopravy. Proč v té sféře chce zrušit zaručenou mzdu? Protože ta transpoziční novela to tam vůbec neobsahovala. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. To vysvětlení je poměrně jednoduché. Když probíhá připomínkové řízení, tak každý resort včetně Ministerstva financí uplatňuje připomínky. A pokud je rozpor, tak rozhodne vláda jako celek. To je procedurálně nebo procesně. Já to považuju za správné rozhodnutí. Kdyby to bylo na mně, tak to zruším i ve veřejné sféře. A to byl kompromis, že v té veřejné sféře to zatím necháme než najdeme lepší, efektivnější systém odměňování lidí, kteří pracují ve veřejné sféře, protože stávající systém je podle mě byrokraticky příliš náročný, nepřehledný. Když si vezmete, kolik máte tarifů, kolik máte tříd, kolik máte stupňů a k tomu zaručené mzdy, tak je to všechno mimořádně komplikované. Podle mého názoru ve veřejné sféře je příliš upřednostněn princip seniority. Pak si stěžujeme, že nám roste průměrný věk lidí, kteří pracují pro stát a podobně.

Ale protože to není jednoduchá operace, tuhletu změnu provést, tak já považuju za dobrý kompromis, aby to bylo alespoň pro privátní sféru. Co to byla zaručená mzda? Řekněme, co to je? To je osm minimálních mezd! Osm minimálních mezd. Ne, dneska je osm, ano, budou čtyři, je mimořádně komplikované. Zkuste někdy si vzít nějakou firmu, všechny pracovní pozice a zatřídit je do stávajícího systému zaručených mezd. To jsou stovky a tisíce pracovních pozic jménem, jak se ty pracovní pozice jmenují, a u některých profesí vlastně nebylo jasné, jestli mají být ve skupině 5, 6, 7 a podobně. Navíc podle mě klíčová je roční mzda a ne měsíční a podobně. Takže to dělalo opět byrokratické překážky. Přes 98 % lidí bere automaticky vyšší než zaručenou mzdu. To je vidět, že to prostě není potřeba. Nevím, proč by stát měl určovat kromě minimální mzdy, na tom je shoda, proč by měl určovat i nějakou zaručenou mzdu pro každou další profesi. Je to v Evropě zcela neobvyklý nástroj.

Může paní poslankyni kývat hlavu, tak ať vyjmenuje z 27 členských států, kolik členských států kromě České republiky a Slovenska má institut zaručené mzdy. Ten seznam je potom mimořádně krátký.

A tak já se vždycky ptám, kde bereme tu pýchu určovat, kolik bude mít každá profese zaručenou mzdu v soukromém sektoru? Je to přece věc zaměstnavatele a zaměstnance, aby si dojednali odpovídající mzdu. Myslím si, že to je v pořádku, že máme příliš svázaný zákoník práce, že bychom ho měli liberalizovat, a to mnohem více, než zatím o tom přemýšlíme. Protože jedna věc je pohled jednoho ministra nebo jedné politické strany a druhá věc, zda získáte pro svůj pohled většinu v obou komorách parlamentu. Ano, všechny organizace, které zastupují podnikatelský sektor nebo sektor zaměstnavatelů, jak to vezmeme, používají se oba dva výrazy tento krok podporuje. Je to krok správným směrem.

Opravdu, zkuste někdy si aplikovat stávající zákon, vzít si firmu, a je jedno, jestli má 30 nebo 300 zaměstnanců, která má dvacet, třicet, čtyřicet různých pracovních pozic, a přesně zatřídit. Protože když se podíváte na přílohu, když se podíváte, je to velmi obecně popsáno a stoprocentně existuje, a znám to z vlastní praxe, prostě pochybnosti, zda to je 4, 5, 6. Navíc ty mzdy jsou prostě vyšší, takže to je zbytečný byrokratický nástroj.

A mělo by nás vlastně všechny těšit, že to soukromý sektor jako celek přivítá. Tam není žádných pochybností, takže není žádný důvod, abychom soukromému sektoru v tomhle ohledu nevyhověli. Je to dlouhodobý požadavek, není to nic překvapivého. A my jsme se v rámci politických jednání shodli, tak, jak jsem říkal, že zaručené mzdy v této chvíli ponecháme v těch čtyřech skupinách pro veřejný sektor. Když se i podíváte, jak to dneska byla, tak jediná pravidla byla, že skupina jedna rovná se minimální mzda a skupina osm musí být dvojnásobek skupiny jedna. A když se podíváte, kdo patří do skupiny osm, tak to jsou experti s mezinárodním dopadem, s mezinárodním ohlasem a podobně, vysoce kvalifikovaní specialisté a ti určitě neberou dvojnásobek minimální mzdy, ale mnohem více.

A obecná poznámka, protože myslím, že to v té debatě zapadá, určitě mnozí z vás, ať už je to z vládních, nebo z opozičních lavic, se potkávají se zaměstnavateli, podnikateli, a každý z nich potvrdí, že to nejcennější, co mají, jsou dobří zaměstnanci. Takže nemusí být žádná obava, proč by se zaměstnavatel dobrých zaměstnanců zbavoval, proč by je dobře neodměňoval. Myslím si, že to úplně jasné, a ten návrh je určitě správný.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu technickou poznámku. Pan místopředseda Aleš Juchelka, prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Pan ministr má mnohem pravdu, vaším prostřednictvím. No, ty zaručené mzdy nejsou jenom doménou České republiky, nebo Slovenska. Ony jsou různě zakotveny v různých jiných třeba zákonech napříč celou Evropou. Například minimální mzdy v Německu tady vidím, což jsem si našel, tak jsou tady minimální mzdy právě v těch jednotlivých sektorech, například u elektrikářů, pokrývačů, úklidu, malířů, sociální péče, kominíků a tak dále taktéž zakotveny a jsou dokonce buď na roční bázi a jsou i predikovány vlastně do těch budoucích let. Je to orientační.

Souhlasím s tím, že těch osm stupňů je skutečně moc, vidíme to samozřejmě i u vyjednávání u těch zaručených mezd, kdy se zaručují mzdy pouze v prvním a osmém stupni. A ty uprostřed, těch šest stupňů se nechává takto. Proto i já mám za to, že je dobře, pokud se to sníží na polovinu, na ty čtyři stupně zaručených mezd. Nicméně k tomuto, co jsem tady říkal na začátku, pane ministře, a vy jste tady ještě nebyl, se domnívám, že i vzhledem k tomu, jakým způsobem se vyvíjely nejen reálné mzdy, ale taktéž nominální mzdy, taktéž například predikce Ministerstva financí u hrubé měsíční mzdy, kdy my vlastně dosáhneme až v roce 2027 úrovně roku 2021 tak, bychom ještě v těch čtyřech stupních ty zaručené mzdy dle mého názoru měli ponechat. Už jenom kvůli tomu, do jaké míry by ti zaměstnavatelé tahali dle mého názoru za ten delší konec provazu než ti samotní zaměstnanci.

Řeknu upřímně úplně na rovinu, že my na to máme v hnutí ANO v rámci poslaneckého klubu rozdílné názory, budeme mít volné hlasování u tohoto mého pozměňovacího návrhu, nicméně jsem tady znovu, abych požádal (Předsedající: Čas!) Poslaneckou sněmovnu o podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová, poté pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já jsem tady, pane ministře Stanjura, vaším prostřednictvím, nehanila to snížení počtu stupňů z osmi na čtyři, s tím nemáme problém. Mně vadí zrušení zaručené mzdy, protože pojďme si říct na rovinu, že tam, kde nemají odbory nebo ty odbory nejsou v České republice tak silné jako v Německu, v Dánsku, v Lucembursku, tam opravdu jsou hodně, hodně silné odbory a prostě tady byla nějaká, já nevím, pojistka těch zaměstnanců. A já si myslím, já tomu nerozumím, proč tak strašně tlačíte na pilu. Komu tím jako pomáháte? Velkým korporacím? Nebo jako opravdu měli tam ty zaměstnanci jistotu a vy jim tu jistotu teď berete.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana kolegy Aleše Juchelky. Respektuji, že má někdo jiný názor, to je naprosto v pořádku. Jenom říkám, že v dnešní době - je to i pro paní poslankyni Pastuchovou, prostřednictvím paní místopředsedkyně - více než 98 % lidí i bez toho bere víc, než je zaručená mzda. A určitě to není problém velkých korporací. To je takové laciné jako velké korporace... Tak řekněme, nechceme velké korporace v České republice? Nechceme ty deseti tisíce zaměstnanců, kteří pracují pro velké korporace? A tam opravdu problém, že by někdo bral méně než zaručená mzda, reálně neexistuje. A právě proto, že reálně neexistuje, tak současně to přináší obrovskou byrokracii, neustále se to kontroluje, pořád se to vykazuje a přitom to nemá žádný smysl. Takže reálně problém to není. A můžu doporučit. Ptejte se zaměstnavatelů, protože bezesporu i vy, jak jsem říkal, všichni poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost určitě mluví se zaměstnavateli, zda to přivítají, nebo ne. Já jsem nepotkal v té debatě za posledních několik let zaměstnavatele, který by trval na tom - a teď mluvím i o soukromé sféře - abychom zachovali systém zaručených mezd.

A co se týče růstu mezd, tak to naštěstí nemá v rukou vláda, kterákoliv vláda. Takže samozřejmě pro státní rozpočet je dobrá zpráva, když rostou mzdy, protože rostou odvody a roste daň za závislé činnosti. A je to na konkrétní firmě, co si může dovolit.

A pak ten povzdech - nevím, jestli to byl povzdech, že máme málo odborářů. Tak evidentně ti, kteří jsou odměňováni v tom soukromém sektoru, necítí potřebu se zdržovat v odborech, protože zřejmě jsou spokojeni s pracovními podmínkami a s platovým ohodnocením, s daňovým (nesrozumitelné), které v té konkrétní firmě dávají. Nejsou žádné legislativní prostředky k tomu, aby vznikaly odborové organizace a ti lidé používali systém kolektivního vyjednávání. Žádné legislativní překážky nejsou. Ale kde není poptávka, tak pak tam není ani nabídka. Takhle bych to jednoduše zhodnotil.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Jurečka, poté pan místopředseda Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Ta debata, myslím si, teď je velmi dobrá, protože - já jsem to chtěl říct ve svém závěrečném slovu, ale vlastně pěkně nám poukazuje... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Pěkně nám poukazuje na to, jakým způsobem vlastně se v minulosti tady vyvíjela debata o minimální mzdě. V minulosti, kdy jsme byli v koaličních (nesrozumitelné), tak si pamatuju na těch debatách, jak vlastně růst minimální mzdy brzdilo to, jak je to provázáno na systém nastavených minimálních zaručených mezd. O tom jsme mluvili mnohokrát a často byla i vůle, že by mohla růst minimální mzda v minulosti rychleji, ale v té provazbě na ty minimální zaručené mzdy se potom nedařilo najít tu dohodu, a to přiznávali i sami zaměstnavatelé.

A já jenom chci tady dát do srovnání to, jaký byl reálný vývoj v čase. Když se podíváme právě na tu minimální mzdu, o které tato novela je zcela zásadně a která vlastně posunuje tu výši minimální mzdy a i mechanismus stanovení do budoucna do úplně jiné roviny, za prvé transparentního systému fungování stanovení minimální mzdy, za druhé také na hodnoty, které tady v minulosti nikdy nebyly, tak jenom pro připomenutí: Rok 2010, minimální mzda vůči průměrné mzdě 33,5 %, rok 2012 - 31,9 %, rok třeba 2016 - 35,7 % minimální mzda vůči průměrné, a když se podíváme až třeba do roku 2020, dostáváme se na 40,4 %, a dneska máme minimální mzdu, která nám roste z úrovně 41 %, transparentním, předvídatelným, čitelným mechanismem do budoucna do roku 2029 o 1,2 procentního bodu na hodnotu 47 % vůči průměrné mzdě. Je to kompromis, na kterém jsme se velmi složitě dohadovali se zaměstnavateli, odbory a nakonec na úrovni vlády, jak to tady bylo popsáno, jsme přijali ten kompromis tak, že jsme se rozhodli tu hranici původně dohodnutých 45 % tam, kde ještě zůstávaly potom i ty minimální zaručené mzdy, posunout tu hranici minimální mzdy té cílové hodnoty, na kterou cílíme, na 47 %, se zrušením minimálních zaručených mezd pro mzdovou oblast. Je to kompromis, se kterým ani nesouhlasili zaměstnavatelé, ale akceptují ho. A když se na to podíváme z pohledu toho vývoje procent, proto jsem tady říkal ty hodnoty předtím, tak kdybychom přijali dnešní stav a řekli - zakonzervujeme minimální mzdu na hodnotě 41 % a zůstaneme na úrovni minimálních zaručených mezd k této hodnotě a k tomu na porovnání si dáme cílový stav 47 %, tak ten růst těch 6 procentních bodů nám vypíná všechny úrovně minimální zaručené mzdy až po třináctou platovou třídu. To znamená, šest úrovní minimální zaručené mzdy tímto nárůstem v tomto rozdílu vlastně vypneme tím, že je překonáme tou samotnou minimální mzdou. A byla to kompromisní dohoda, aby v rámci toho složitého sociálního dialogu, kterou, neříkám, že ji úplně obě dvě strany přijaly, ale minimálně ti zaměstnavatelé, kteří ze svých peněženek, ze svých výdělků, ze své práce musí ty lidi zaplatit, tak řekli: Dobře, těch 47 % jako cílový stav akceptujeme a jsme schopni s tím fungovat.

Tak znovu říkám, uvědomme si, kde jsme tady byli dvacet let - dvacet let, kdy tady vládli sociální demokrati, premiéři z této strany, ministři financí z této strany, ministři práce a sociálních věcí z této strany a nikdy se nedostali na tyto hodnoty, kde jsme dnes a kde se budeme v těch příštích letech postupně posunovat nahoru. Je to čitelné, stanovujeme to nikoliv rok a půl až dva zpětně, bereme to z neobjektivnější dat z pohledu predikce. To v té debatě také s kolegy, se zástupci odborů, zaměstnavatelů tento týden zaznělo, že oceňují tento přístup. To znamená, kdybych to vzal ve vztahu třeba k tomu Polsku zmiňovanému a řekl - budeme to stanovovat z dat, která se stala, tak já myslím, že budeme na těch hodnotách nad 50 %. Bezpečně budeme nad 50 %. Když to budu stanovovat rok a půl až dva zpětně, tak tam budu. Ale jestliže to stanovuju z té predikce, tak je potřeba i brát v úvahu to, jakým způsobem, jakým vzorečkem tu hodnotu stanovujeme. To v té debatě nezaznělo, považuju za důležité a pro korektnost to tady zmínit.

Pak chci také doplnit, jak se vždycky mluví o sociálním dialogu, když přijdeme na jednání tripartit, různých rezortních, malých, velkých, krajských, tak je skloňován sociální dialog. A právě tato novela dává daleko větší prostor, aby se ten sociální dialog na úrovni jednotlivých provozů podniků nebo na úrovni jednotlivých firem, na úrovni jednotlivých sektorů mohl vést právě o tom, že při znalosti té věci, specifik daného podniku, daného sektoru si mohli stanovovat v rámci kolektivních dohod, kolektivního vyjednávání, kolektivního vyjednávání vyššího stupně hranice, které budou vyšší než ta minimální mzda. A já si myslím, že když nerozhodujeme o našich penězích, které máme v rámci svých rezortních kapitol, které nejsou rozpočtovými prostředky tohoto státu, tak si myslím, že jestliže to jsou peníze někoho, kdo je soukromý vlastník, je na trhu a snaží se bojovat o to, aby ustál tu situaci, aby měl zakázky, aby mohl vyrábět, aby mohl zaměstnávat lidi, tak si myslím, že je fér říci - ano, my vám tu základní hodnotu sice zvyšujeme, ale cokoliv, nad to si umějte dohodnout vy v rámci sociálního dialogu. Mimochodem ta novela ten prostor pro sociální dialog rozšiřuje. Zahrnuje tam větší množství lidí, kteří mohou pod ty kolektivní smlouvy následně také potom spadat.

Takže já chápu, že v tomhle my se tady asi nepotkáme principiálně, to jsme si řekli už opakovaně v předchozích čteních i na sociálním výboru, ale chci, aby tady jasně zaznělo, kde jsme byli dvacet let, možná dvacet pět let, na jakých úrovních, hodnotách a kde jsme nechávali ty lidi a kde tahle změna vůči těmto lidem bude jednoznačně rychlou pozitivní změnou a bude samozřejmě logicky vytvářet tlak na celý pracovní trh a na celou otázku odměňování mnohem víc, než kdybychom ponechali současný stav současné minimálně zaručené mzdy na hodnotách, které tady byly poslední dvacet, dvacet pět let. Tak jenom, prosím pěkně, tohle vnímejme, protože celá řada tady kolegů, kteří jsou opoziční poslanci, také pracovala na manažerských pozicích, byli třeba nebo jsou majitelé firem, tak vnímají i tuhle otázku, že si myslím, že je potřeba se na to dívat i to optikou z pohledu toho, kdo to platí, a to je ten zaměstnavatel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu už jenom velmi stručně, abychom se dostali k hlasování. Tu minimální mzdu u nás bere 130 000 lidí. Samozřejmě, že ta minimální mzda jako taková - a je to transpozice evropské směrnice - bude asi 3 % pod hodnotou toho, co po nás chce Evropská komise, protože tam je 50 %. Ale to já nerozporuju, pokud je to dohoda, tak budiž.

Nicméně tlak na pracovní trh a mzdy, ten je přece vyvíjen také tím, jakou máme a nemáme zaměstnanost a nezaměstnanost. A pokud my v tuto chvíli máme velmi vysokou zaměstnanost, tak já se jakoby divím samozřejmě - a to padlo i na tom výboru pro sociální politiku - že si třeba i odbory nedokážou vyjednat vyšší mzdy. A bylo tam řečeno - a vy jste na tom vypjatém výboru byl - že sociální dialog prostě mnohdy nefunguje právě tím, jakým způsobem se tam naráží. Pokud se to tím zákonem změní, tak my budeme jenom v rámci kolektivního vyjednávání rádi. (Hluk v sále.)

Tady možná ještě z úst pana ministra financí zaznělo, jako kdyby najednou to bylo všechno zalité sluncem a růst reálných mezd byl opravdu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane místopředsedo, že vás přerušuji. Prosím o klid, kolegyně, kolegové. Děkuji. Pokračujte, prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: ...byl jakoby nastartován právě v tuto chvíli a že to pořád poroste. Jenom znovu připomenu, že za celé vlády pana premiéra Fialy reálné mzdy klesaly, stoupají až teď poslední měsíc, dva, stoupají růstem 4,8 %, například nejvyšší propad byl v roce 2022 o 11,6 %, a ani tento růst samozřejmě - a ukazoval jsem to na tom čísle z Ministerstva financí - nebude dosahovat roku 2021 v roce 2027.

Co se týká Polska, vždyť to je naopak velikánská ostuda, že nás po tolika letech Poláci právě předběhli. Jak jsem říkal, rozdíl mezi průměrnou mzdou v Česku a Polsku v roce 2021 byl 7 900 korun ve prospěch České republiky a v tuto chvíli toho samozřejmě už nedosahujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Jurečka, poté s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já už velmi stručně chci jenom zareagovat. Když je tady argumentováno evropskou směrnicí, já poprosím pana kolegu Juchelku, kdyby mohl odcitovat přesně tu část směrnice, která říká, že členský stát musí stanovit úroveň minimální mzdy na 50 %. Ať to řekne úplně přesně, v které části směrnice taková věta je, že musí. Není to tam. Tak to prosím nepoužívejme v debatě tady na úrovni Parlamentu. Že je doporučení, to je jedna věc. A to doporučení neříká, jaká má být metodika stanovení. A víme, že v těchto hodnotách jsou státy, které to stanovují na základě dat staťáku, které už se staly. Proto říkám, že ten rozdíl v tom, že my to stanovíme z predikce, je pro lidi daleko příznivější. A když to dopočítám, ten rok a půl zpětně, tak vám garantuji, že budeme nad 50 %. Tak to je metodologická věc a faktická.

A druhá věc. Jenom chci říci, že se podívali teď na data z trhu práce. A když potřebujeme - a to všichni říkáme - aby tady byl systém trhu práce flexibilnější, dynamičtější, tak v těch datech vidíme jednu zajímavou, pozoruhodnou věc. Když lidé mění - a to se bavím o datech posledních měsíců - práci a přecházejí z práce do práce, aniž by šli na úřad práce, tak jejich mzda vzroste o 12 %. Když lidé jdou změnou práce přes úřad práce, jejich mzda v průměru vzroste o 8 %. Tím říkám, že je jednoznačné to, že pokud se bavíme i o tom, jak pomoci lidem zvýšit jejich výdělky, zvýšit konkurenceschopnost této země, tak je velmi důležité - a já ty cesty a konkrétní kroky mám připravené, budu o nich mluvit v příštích týdnech a měsících - abychom umožnili větší flexibilitu trhu práce - a nebavím se o výpovědi bez udání důvodu, to se o tom fakt nebavím - ale jsou jiné nástroje, které podpoří, podpoří to ekonomiku, konkurenceschopnost, inovace, ale především to pomůže lidem zvýšit jejich příjmy, jejich domácností, jejich konkrétní osob. Na to ta data máme jako tvrdá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, když jsem byla ministryní financí, tak jsem několikrát chtěla otevřít problematiku zaručených mezd, ale byla jiná doba. Rostly nám mzdy, vyvíjela se, šlapala ekonomika. To znamená, tady je otázka, jestli teď je ta správná doba. A já bych se zeptala - vy stejně už teď ty dva roky, co stanovujete minimální mzdu, a tam jsou potom dány poměry krát dvě, nebudu to opakovat, říkal to pan ministr financí, a ob 10 % ty jednotlivé stupně - tak já se zeptám: máte nějaká čísla - musíte je mít s těmi aparáty v zádech - kolika lidí se to bude týkat?

My jsme měli jednání se zástupci odborových organizací - já vím, že samozřejmě v rámci tripartity jsou na to různé názory, vůbec se tomu nedivím, i v našem klubu jsou různé názory a každý se k tomu postaví v hlasování tak, jak to bude cítit, a tak, jak má informace, třeba i z regionu a od různých zástupců, buď firem, nebo třeba i odborových organizací - ale máte vy ta čísla? Protože zatím jenom slyším: to se týká, přes 90 % lidí to nebere. Ano, dobře, to možná může být i reálné, já nevím, ale vy se přece musíte opírat o konkrétní čísla, pane ministře Jurečko, vy musíte vědět, kolika lidí se to dotkne, protože já jsem vyslechla celou řadu příběhů - a teď se snažím být skutečně nestranná a nestranně to posuzovat - skutečně příběhů, třeba od zástupců odborných organizací, třeba z oblasti zdravotnictví, že jsou lidé i v soukromém sektoru, kteří by na zaručenou mzdu, kdyby nebyla, tak by na ni nedosáhli. Takže disponujete takovými čísly? Máte ta čísla? Jste schopen je tady nějakým způsobem uvést, protože si myslím, že by mohla mít vliv na celkovou debatu a potom na konečné hlasování?

No, co se týče minimální mzdy, samozřejmě v prvním stupni, jak říkal můj ctěný kolega, místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka, je to asi 130 tisíc lidí. Přejme jim to a přejme, aby rostla, aby tam bylo jakési procento. My pořád nějak ještě nedosahujeme toho procenta na úrovni zemí OECD, ať se zvyšuje, ale je otázka, jakou dáváte záruku, že to tak skutečně bude, že do pěti let budeme na 47 nebo - vy jste dokonce mluvil o 50 %? Tam nebude problém třeba pro malé firmy, pro střední firmy? Já jsem mluvila s celou řadou firem ve svém politickém působení, malých firem, kde si mně stěžovaly, že s tím mají problém. Čili jaká je záruka? Není to zase jenom plácnutí, že se tady teď bijeme v prsa, že to tak bude, a ono to tak nakonec vůbec nebude? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: S faktickou poznámkou vystoupí nyní pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Pokud jde o data, tak my tím, že nemáme systém, který by nám dával přesný reporting z pohledu měsíčního hlášení, který tady není, ale který budujeme, který by měl v příštím roce se rozeběhnout, tak my dneska víme, kolik lidí bere minimální mzdu - to tady zaznělo, to jsme zhruba na 122 tisících lidech v této zemi, zhruba polovina je mzdová, polovina je platová oblast, ale pro jednotlivé kategorie, abychom vám řekli úplně přesně, kolik je v té stupnici jedna až osm, respektive dva až osm, lidí v té minimální zaručené mzdě, tak to dlouhodobě tento stát přesnou statistiku nemá. My máme nějaké odhady, co jsme zpracovávali, ale přesný reporting, tak to není, protože vlastně není na to nastaven systém, aby zaměstnavatel úplně přesně měl srovnatelně popsány konkrétní, přesné pozice a aby to byl schopen takto reportovat. Toto budeme mít, počítáme, v průběhu roku 2025 v rámci jednotného měsíčního hlášení.

V závěru jsem trošku, úplně nepochopil to, co jste, paní kolegyně, říkala, s těmi malými firmami, protože pak si to asi trochu protiřečí s tím, co zase říkají jiní vaši kolegové z hlediska ambicí a tempa růstu a toho zvýšení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu tedy končím. (Ministr Jurečka konzultuje s poslankyní Schillerovou.)

Táži se na závěrečná slova. Má pan ministr? Omlouvám se, pane ministře, že vás ruším. (Poslankyně Schillerová z lavice: My jsme si to jenom vysvětlovali.) Vysvětlili jste si to? Dobře. Pan ministr nemá zájem o závěrečné slovo. Paní zpravodajka? (Hlas mimo mikrofon: Potom.) Potom, ano. Paní zpravodajko, závěrečné slovo nejprve? Není zájem.

A nyní bychom přikročili k hlasování o návrzích. Nyní prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé návrhy a před hlasováním sdělila stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych načetla hlasovací proceduru, a to tak, jak ji doporučuje výbor pro sociální politiku, který mě k tomuto pověřil jako zpravodajku. Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán.

(1.) Jako první bychom hlasovali legislativně technické úpravy, které jsem načetla v obecné rozpravě.

2. Hlasovali bychom pozměňovací návrh pod písm. A1.

3. Za třetí pozměňovací návrh pod písm. A2.

4. Pozměňovací návrh pod písm. A3.1 až A3.3 společně jedním hlasováním.

5. Pozměňovací návrh pod písm. A4.1 až A4.7 společně jedním hlasováním.

6. Pozměňovací návrh pod písm. B.

7. Pozměňovací návrh pod písm. C1.

8. Pozměňovací návrhy pod písm. C2 a G společně jedním hlasováním, protože návrhy jsou obsahově totožné.

9. Pozměňovací návrh pod písm. E, bude-li přijat, je D nehlasovatelný. Nebude-li E přijat, budeme hlasovat následně D.

10. D, pokud nebude přijat E.

11. Pozměňovací návrh pod písm. E.

12. Pozměňovací návrh pod písm. H.

13. Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Ještě řeknu, že výbor pro sociální politiku zaujal stanoviska ke třem pozměňovacím návrhům a také mě pověřil k načtení legislativně technických úprav, což jak říkám, už jsem učinila. Takže tolik k hlasovací proceduře.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní bychom tedy hlasovali o návrhu procedury tak, jak zde zazněl. Já přivolám kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 260, přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 147, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A nyní budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Takže jako první hlasujeme návrhy legislativně technických úprav, které byly načteny v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 261, přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 147, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Jako druhý budeme hlasovat návrh pod písm. A1, je to návrh výboru pro sociální politiku, a jedná se o možnosti sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 262, přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 129, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Jako další je to pozměňovací návrh pod písm. A2. A jedná se o úpravu účinnosti. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 263, přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 145, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Hlasujeme pozměňovací návrhy...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem žádost o odhlášení, tak vás tedy všechny odhlásím ještě, než bude paní zpravodajka pokračovat. A poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy. Omlouvá se Pekarová Adamová Markéta od 19.15 do 11.30 z pracovních důvodů, Bačíková Jana od 11 hodin z rodinných důvodů, Hofmann Jan od 10 hodin z pracovních důvodů, Kohajda Michael celý jednací den - pracovní důvody, Metnar Lubomír od 9.30 z pracovních důvodů, Vlček Lukáš celý jednací den - pracovní důvody. A z členů vlády se omlouvá Jana Černochová po celý jednací den z pracovních důvodů.

Počet přihlášených se nám ustálil, můžeme pokračovat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Další pozměňovací návrh pod písm. A3.1 až A3.3 společně jedním hlasováním. Je to opět pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku, a týká se reakcí na požadavky a potřeby praxe v oblasti subdodavatelské odpovědnosti. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 264, přihlášeno je 146 poslanců a poslankyň, pro 129, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Další pozměňovací návrh pod písm. A4.1 až A4.7 společně jedním hlasováním. Opět pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku a tady se navrhuje umožnit, aby zaměstnanec se zaměstnavatelem měli možnost mezi sebou uzavřít písemnou dohodu o tom, že si zaměstnanec bude rozvrhovat pracovní dobu do směn sám. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písm. B. Je to pozměňovací návrh poslance Igora Hendrycha, a týká se stažení zaručeného platu na mzdy akademických pracovníků veřejných vysokých škol. Výbor nepřijal stanovisko, to znamená bez stanoviska.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 20. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh poslankyně Lucie Šafránkové pod písm. C, který se týká stanovení koeficientu pro výpočet minimální mzdy přímo v zákoníku práce v návaznosti na výši průměrné mzdy. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 267, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 24, proti 68. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat společně jedním hlasováním dva pozměňovací návrhy, a to pozměňovací návrh pod písm. C2 poslankyně Lucie Šafránkové a zároveň pozměňovací návrh pod písm. G poslance Aleše Juchelky, které jsou totožné, a tady se navrhuje obnovení institutu zaručené mzdy pro zaměstnance odměňované platem a mzdou. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 268, přihlášeno 146 poslanců a poslankyň, pro 49, proti 85. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh poslance Jiřího Navrátila pod písmenem E, který navrhuje zvýšit limit pro osobní příplatek až na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 269, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 145, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Protože jsme prohlasovali pozměňovací návrh pod písmenem E, tak pozměňovací návrh pod písmenem D je tudíž nehlasovatelný.

Nyní budeme tedy hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem E. Je to pozměňovací návrh poslance Toma Philippa a týká se rozvržení směny v rozsahu 24 hodin, zejména ve zdravotnictví. Také se zavádí nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví, zlepšení podmínek pro přípravu k vykonání některých odborných zkoušek vybraných zdravotnických pracovníků. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 270, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 146, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Mám zde přihlášku k hlasování. Pan poslanec Munzar, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Omlouvám se, pouze po stenozáznam. V tom předchozím hlasování 269 jsem hlasoval pro, ale na sjetině mám "zdržel se". Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní zpravodajko, můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Nyní budeme hlasovat poslední pozměňovací návrh pod písmenem H, návrh poslance Víta Kaňkovského, který reaguje na požadavky některých poškozených horníků a dalších profesí, kteří v minulosti utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 271, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 147, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

O všech návrzích bylo hlasováno. Je to tak? (Zpravodajka: Ano.)

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 663, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 272, přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 125, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a končím projednávání tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

 

Nyní bychom přešli k bodu číslo

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.