Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Návrh zákona řeší dvě věci, co se týče rozpočtového určení daní pro kraje, co se týče objemu, třetí věc a základní jsou ta kritéria. Dlouhodobě státní rozpočet, respektive Státní fond dopravní infrastruktury, poskytuje 4 miliardy pro kraje na silnice druhé a třetí třídy. My navrhujeme v tomto návrhu po dohodě s asociací krajů to převést do rozpočtového určení daní. Kromě toho, že už je to jisté, že se nemusí každý rok opakovat ta vyjednávání, to sníží byrokracii. Ty desítky smluv, které uzavírá Státní fond dopravní infrastruktury s jednotlivými kraji, se vším podáním žádostí, vyhodnocením žádostí, sledováním žádostí, ekonomické vyhodnocení a tak dále, to prostě všechno odpadne. A bude to na krajských zastupitelstvech, zda ty peníze použijí skutečně na opravy či budování silnic druhé třídy nebo ne, protože nebudou mít mašličku, nebude povinnost krajské samosprávy tyto 4 miliardy v sumě opravdu poskytnout na silnice druhé třídy. A je to, říkám, svobodné rozhodnutí krajského zastupitelstva, v tomto případě nových krajských zastupitelstev, že, letos jsou volby a účinnost zákona je navržena od roku 2025. Takže tyto 4 miliardy snižují byrokracii, ale jsou rozpočtově neutrální, co se týče státního rozpočtu, že nepůjdou ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ale půjdou přímo do rozpočtového určení daní pro kraje. Co rozpočtově neutrální není, je zvýšení alokace, podíl změny daní pro kraje jako celek, a to v celkové sumě 6 miliard korun, a to postupně, s náběhem ve třech letech - 2 miliardy rok 2025, další 2 miliardy, celkem tedy 4 miliardy, rok 2026 a poslední 3 (2?) miliardy, rok 2027, celkem 6 miliard. A k tomu, abychom snížili dopady na hlavní město Prahu, je každý rok to 1,2 miliardy pro hlavní město Prahu. Takže celkový dopad v neprospěch státního rozpočtu, ve prospěch krajských rozpočtů je 7,2 miliardy v roce 2027, 5,2 miliardy v roce 2026 a 3,2 miliardy v roce 2025.
Co se týče rozpočtového určení obcí, zaznamenal jsem veřejnou debatu, tak chci říct, že tam jsme nezměnili vůbec nic, co se týče parametrů nebo vah, jenom jsme provedli technickou změnu a vyhověli jsme dlouholetému volání mnoha starostů, mnoha primátorů, ale i svazu měst, obcí a podobně, abychom měli lepší datovou základnu, co se týče počtu obyvatel. Kdo z vás seděl na radnici a občas se podíval, jaké peníze, kolik počet obyvatel ukazují vaše registry obyvatel a vaše matriky a jaká čísla obyvatel vám přiřkne Český statický úřad, tak jste zjistili, že tam je prostě diference. Tato změna je v souladu s Českým statickým úřadem, který nemá žádný problém říct, že statistika registru obyvatel a matrik obecních úřadů je prostě přesnější a mnohem rychleji a přesněji reflektuje pohyby obyvatel. Takže to je jediná změna, která se netýká ani objemu, ani změn kritérií, ani vah jednotlivých kritérií, je to technická změna a je prostě lepší a kvalitnější datová základna.
Já bych vás chtěl požádat, abyste tento návrh zákona propustili do prvního čtení. Já jsem připraven na debatu o tomto návrhu zákona před druhým čtením, v rámci druhého čtení, a pak i v rámci třetího čtení. Děkuji za slovo, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jan Kuchař. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Kuchař: Děkuji vám za slovo ještě jednou, pane předsedající. Pan ministr tady shrnul veškerý základ, na kterém stojí tato změna zákona o rozpočtovém určení daní krajů. Tak jak bylo zmíněno, tak je to shoda většiny nebo velké většiny krajů, to znamená 11 krajů, následně tedy přidané o Prahu, tedy 12 ze 14 územních celků. Ty agendy, které do toho budou zasahovat, samozřejmě byly tady zmíněné, ať to byly silnice, záchranné služby a další věci, nebudu je opakovat. Každopádně také bych požádal o propuštění do druhého čtení, i když vím, že přijde mnoho nápadů, ať už co se týká kritérií, jak vyplácet pro jednotlivé kraje. Ale myslím si, že ta shoda je velmi většinová.
Druhý bod, ten tady zmiňoval pan ministr také, tak je o změně sčítání v podstatě nebo dat z registrů oproti statistickému úřadu, kde se opravdu mění některé počty. A tak, jak bylo zmíněno, Svaz měst a obcí i sdružení místních samospráv k tomu má nějakou dopadovou analýzu, takže o tom určitě tady bude řeč také. Ale to si myslím, že patří do jednání už při otevření této změny zákona.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji za vaši zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji pět přihlášek. Mám zde ještě faktickou poznámku paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, ale vám mohu udělit slovo až poté, co se rozeběhne rozprava. Takže nejprve vystoupí pan poslanec Robert Stržínek, potom v dalším pořadí pan poslanec David Šimek, Lenka Knechtová, Jiří Carbol, Lenka Dražilová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové. Je před námi první čtení vládního návrhu zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům. V první řadě se jedná o kraje, ale dopad tato změna bude mít i na mnohá města a obce. A zcela otevřeně je třeba říci, že negativní. O co tedy jde? Celková dosavadní alokace rozpočtového určení daní krajů bude navýšena postupně o 11,2 miliardy korun, což je jistě pro mnohé kraje vítaná zpráva. V návaznosti na toto navýšení bude ale od nabytí účinnosti novely zrušena dotace poskytovaná ze Státního fondu dopravní infrastruktury krajům a Praze v celkové výši 4 miliard. Dále se pro účely propočtu podílů jednotlivých obcí na stanovené části inkasa sdílených daní a zákona o rozpočtovém určení daní změní zdroj dat o počtu obyvatel obcí z bilance obyvatel České republiky zpracovávané Českým statistickým úřadem na údaje vedené v registru obyvatel. A právě tady vidím zásadní problém.
Sdružení místních samospráv vydalo jasné stanovisko, které říká, že dlouhodobě podporuje spravedlivou změnu parametrů pro přerozdělení daňových příjmů mezi kraje, které zajistí každoroční aktualizaci dílčích podílů jednotlivých krajů na základě objektivních kritérií. Jednoznačně ale nemůže souhlasit s tím, že návrh mění zdroj dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílů obcí a nově i krajů, kdy má dojít k přechodu z bilance obyvatel České republiky zpracovávané Českým statistickým úřadem na údaje vedené v registru obyvatel. Ve svém důsledku tento krok poškodí až 5 800 obcí. Dojde k přesunu cca 3,5 miliardy korun z příjmu malých a středních obcí a měst ve prospěch těch největších s více jak 100 000 obyvateli. Tato část návrhu nebyla součástí politické dohody krajů ohledně přepočtu RUDu a nebyla ani předem prodiskutována se zástupci obcí a krajů, kterých se změny dotknou.
Dovolte mi uvést konkrétní případ našeho města Valašské Meziříčí, kde jsem již bezmála deset let starostou. Evidence počtu obyvatel podle Českého statistického úřadu ke dni 31. 12. 2023 říká, že v našem městě žilo 22 833 obyvatel, registr obyvatel uvádí 21 518 obyvatel, tedy rozdíl o 1 315 obyvatel, což je více jak 6 %. Ve finančním vyjádření to potom pro naše město znamená snížení příjmů z rozpočtového určení daní o 6,5 milionu korun, což není zanedbatelná částka. Navíc je navrhovaná úprava v rozporu s programovým prohlášením vlády, které uvádí: "Udržíme stávající financování obcí a zmíníme RUD krajů na základě shody s asociací krajů České republiky a navýšení celkové alokace." ***
