(21.00 hodin)
(pokračuje Helena Langšádlová)
Dovolte mi, abych vás seznámila i s některými návrhy, které se týkají Metodiky 17+. Tato metodika je uplatňována již pět let, a to tím způsobem, že na straně Úřadu vlády je to v modulech 1 a 2, kde v modulu 1 jsou hodnoceny vybrané výsledky a v modulu 2 je to především bibliometrie. Je potřeba říci, že je potřeba více diferencovat mezi těmi institucemi, které jsou hodnoceny. Protože ty tři skupiny, které jsou hodnoceny, ať už jsou to vysoké školy, ústavy Akademie věd, nebo rezortní výzkumné organizace, mají i jiné poslání v systému. Proto bude nezbytné více upravit tuto metodiku, tak aby tuto skutečnost reflektovala.
K těm věcným cílům této úpravy patří zvyšování excelence tak jako u zákona, tak jako dalšími kroky, motivace k zhodnocování výsledků výzkumu. To je již ten zmíněný transfer. V rámci metodiky i v rámci hodnocení výzkumných organizací musíme k těmto krokům více motivovat. Důraz je tam kladen a jedním z cílů je vyšší podpora lidí ve vědě. Je to otázka i participace v zahraničních projektových schématech. U toho bych se zastavila. V České republice není plně využíván potenciál toho, abychom se více zapojovali například do projektu v rámci Horizon, a myslím si, že je nezbytné k tomu vytvářet lepší podmínky a motivaci, protože to čerpání zdrojů například z ERC je na šestinové úrovni ve srovnání například s Rakouskem. To si myslím, že je nenaplněný potenciál, na který se musíme zaměřit.
Dále je to podpora internacionalizace a je to i podpora interdisciplinarity. I tyto cíle budou naplněny těmi upravenými nástroji Metodiky 17+. Z těch procesních cílů bych chtěla zmínit předvídatelnost procesů a transparentnost. Protože tím důvodem, proč třeba některé výzkumné organizace neuplatňovaly v modulu 1 výsledky, které jsou aplikované, bylo právě to, že ne vždycky to pro ně bylo zcela předvídatelné a ne vždycky vnímaly, že je vše zcela transparentní. I v tomto případě se chceme zaměřit na snížení administrativní zátěže úpravou četnosti hodnocení, snížení četnosti hodnocení těch jednotlivých výzkumných organizací. Budou tam samozřejmě i změny, které se týkají průběhu i formálních stránek takzvaných tripartit. Hovoříme o změně ve škálování, protože dnes vlastně je to v rozmezí ABCD. Možná by bylo potřeba tam udělat nějaké jemnější škálování výsledků. Určitě budeme navrhovat i transparentnější popis procesu realizace těch jednotlivých kroků pro další implementační období.
Jsou zde navrženy i další formální kroky, které například budou muset více zohledňovat misi jednotlivých výzkumných organizací, protože je naprosto zřejmé, že výzkumné organizace například zřizované rezorty nemohou v té publikační činnosti v modulu M2 dosahovat stejných výsledků jako například ústavy Akademie věd. Takže je nezbytné potom i souvislosti s misí jinak hodnotit výsledky v těch jednotlivých modulech.
Tolik krátce k té připravované metodice. Pokud by měl někdo z vás zájem se s tím blíže seznámit nebo se do té diskuse zapojit, tak to určitě přivítám.
Dovolím si ještě několik kroků zmínit k tomu posílení reformy transferu. Já jsem některé věci již zmiňovala. Je to otázka nového zákona, kde budou muset jednotlivé výzkumné organizace sledovat, které z výsledků mají potenciál býti zhodnoceny, a usilovat o jejich zhodnocení. Je to otázka i podpory profesních doktorátů, protože je to jedna z cest, jak propojovat ten svět akademický se světem byznysu. Proto jsem iniciovala i některé úpravy ve vysokoškolském zákoně. Současně je to i otázka nastavení více funkčních transferových center. Do této oblasti stát v minulosti z veřejných prostředků poskytl už téměř půl miliardy korun. Ale ne všechna transferová centra mají schopnost posílit transfer a podpořit vědce v jejich realizaci. Protože má-li to fungovat tak, jak to vidíme třeba v západních zemích, tak to musí být právě transferová centra a odborníci z oblasti ekonomiky, z oblasti práva, kteří musí pomoci a podpořit naše vědce, aby se transfer realizoval. Je to otázka i přenosu výsledků vědy pro tvorbu veřejných politik, ale i vytvoření investičního fondu pro transfer, protože jsem přesvědčená, že je nezbytné vytvořit podmínky pro investice, větší soukromé investice do transferu, zhodnocování výsledků vědy. Věřím, že se nám společným úsilím toto podaří.
Ještě bych chtěla říct několik slov o koncepci excelence. Tento úkol vlády plníme společně s panem ministrem školství, pracujeme na něm jak posílením některých nástrojů institucionální a účelové podpory právě pro některé ústavy Akademie věd a vysoké školy, tak abychom nastavili nástroje pro vytvoření podmínek pro ta nejlepší pracoviště, tak abychom udržovali krok s úrovní v rámci celé Evropy.
Dovolte mi několik slov ještě k financování. Není možné hovořit o rozpočtu na vědu, výzkum v těch 16 kapitolách, aniž bychom se nezastavili nad tou celkovou situací rozpočtu. Někdy jsme opozicí kritizováni, proč některé kroky, které vedou ke konsolidaci veřejných rozpočtů, děláme. No, je to naprosto zřejmé. Vláda ANO v předchozím období dosáhla - byť chápu, že v době covidové krize - deficitu veřejných financí na úrovni 6,4 % HDP a to je opravdu nesmírně vysoká míra zadlužení.
Cílem naší vlády je opravdu konsolidace veřejných rozpočtů, a právě proto schodek už v roce 2023 byl na úrovni 3,6 % a připravovaný rozpočet na příští rok 2,2 % HDP. Opravdu není možné odhlížet od tohoto, protože míra zadlužení, v níž se kumulují pak ty jednotlivé schodky, už je taková, že jenom obsluha státního dluhu už dosahuje téměř 100 miliard korun a to byl z dlouhodobého hlediska velmi nebezpečný trend. Právě proto děláme tyto kroky a z nich samozřejmě vyplývají některá opatření, včetně toho, že mnohé kapitoly musely meziročně snížit objem prostředků. Jsem velice ráda, že se podařilo udržet rozpočet na vědu a výzkum alespoň na úrovni letošního roku pro rok příští, byť samozřejmě nejsem s tímto návrhem zcela spokojena. V rámci tohoto rozpočtu jsem usilovala o to, aby se udrželo financování a jeho alespoň minimální nárůst, tak jak vyplývá i z uzavřeného memoranda pro dva základní pilíře, a to jsou vysoké školy a Akademie věd. ***
