(20.50 hodin)
(pokračuje Helena Langšádlová)
Určitě v tomto návrhu řešíme otázku zpřehlednění finančních mechanismů, financování výzkumu, vývoje a inovací i transferu znalostí. Je to nástroj zjednodušení a zpřehlednění oblasti financování, kde rozčleňujeme vedle institucionální účelové podpory i systém, oblast systémové podpory, například při financování velkých výzkumných infrastruktur.
Co považuji za zásadní, je zavedení vyšší míry flexibility poskytování účelové podpory, a to právě s ohledem na potřeby příjemců.
Nově je tady zaváděna i návratná finanční výpomoc. A myslím si, že obecně v zákoně se hodně věnuji tomu, aby byla otevřena cesta i vstupu soukromého kapitálu při financování vědy a výzkumu včetně umožnění přijímání a využívání bezúplatného majetkového plnění soukromých osob. Myslím si, že tyto kroky přispějí i k získávání právě dalších zdrojů do tohoto segmentu.
Nově také je upraveno ukotvení inovací v zákoně a nově jsou i nastaveny nástroje podpory inovací založených na výzkumu. A je to právě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude do budoucna ústředním orgánem státní správy v oblasti inovací. Tato otázka nebyla doposud vůbec upravena. Současně považuji za velmi důležité, že bude umožněno vypisování programů více poskytovateli najednou. Bude tam umožněna dohoda, což umožní vlastně lépe programy účelové podpory nastavovat tak, aby více vyhovovaly potřebám jak těch poskytovatelů, tak příjemců.
Pokud jsem hovořila o jedné z priorit, otázce transferu, zhodnocování výsledků vědy, tak jsem pevně přesvědčena, že tato oblast má v České republice veliký potenciál a ve srovnání se zeměmi západní Evropy, Izraelem, Spojenými státy si myslím, že je potřeba, abychom akcelerovali využívání výsledků našich vědců, mohou tímto přispět k velkému i ekonomickému přínosu České republiky. Proto i tato otázka je zavedena do připravovaného zákona. Bude součástí koncepcí výzkumných organizací i koncepcí poskytovatele, ale i v rámci metodiky hodnocení je potřeba, aby zhodnocování výsledků vědy bylo významným kritériem, které bude posuzováno. Současně budou jasně upravena pravidla pro nakládání s výsledky výzkumných organizací. Je však potřeba de facto změnit paradigma. Dneska je ta situace mnohdy taková, že přestože naši vědci mají skvělé výsledky, tak k tomu transferu nedochází v té obavě, aby nedošlo například k špatnému vyhodnocení ohodnocení licence a tak vlastně aby někdo nebyl obviněn z toho, že třeba není dobrým hospodářem. Musíme toto paradigma změnit tak, aby, bylo jasné, že dobrým hospodářem není ten, který výsledek vědy nechá v tom šuplíku, a nemají tyto výsledky pak přínos jak pro naši ekonomiku, ale i pro tvorbu veřejných politik.
To, co zavádíme nově v zákoně, jsou i testovací experimentální infrastruktury, tak jak vyplývá z evropské legislativy.
Co je velmi důležité, je podpora účinné spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To samozřejmě souvisí například i s tím transferem. V České republice není dobrá kultura, co se týče spolupráce výzkumných organizací a firem, a i v této oblasti je velký potenciál a věřím, že se nám vhodnými nástroji motivace podaří motivovat tyto dvě strany k ještě lepší spolupráci.
Součástí rekodifikace jsou i změnové zákony, které například řeší zavedení zaměstnaneckých akcií, ale jsou to i otázky, které se týkají zveřejňování informací o prováděném výzkumu. Jak jsem zmiňovala, zásadní je efektivita a k té patří i vyhodnocování nástrojů podpory. Je potřeba opravdu již při schvalování programu jasně definovat cíle, kterých chceme dosáhnout realizací jednotlivých programů, a jak již v průběhu, nebo na konci programu důsledně tyto cíle vyhodnocovat, abychom věděli, jestli je jich naplňováno.
Další z oblastí, kterou v tuto chvíli navrhuji řešit, je snížení administrativní zátěže. V této souvislosti bych chtěla moc poděkovat Svazu průmyslu a dopravy, který u Ernst & Young nechal zpracovat komplexní analýzu administrativní zátěže, a my jsme se snažili v maximální míře tato doporučení, která se však netýkají pouze toho segmentu průmyslu, ale i vysokých škol a Akademie věd, zohlednit v navrhované rekodifikaci zákona, tak aby opravdu došlo k výraznému snížení administrativní zátěže jednotlivých žadatelů, a to jak zjednodušením návrhů projektů s hodnocením na mezinárodní úrovni, je to v otázce prokazování mnoha věcí čestným prohlášením, ale na druhou stranu v rámci této důvěry, pokud dojde k zneužití a uvedení například nepravdivých informací, tak jsou v zákoně navrženy sankce. Je to zjednodušení prokazování způsobilosti uchazečů, tak abychom čerpali samozřejmě všechna data, která má z jiných zdrojů stát k dispozici. Je to samozřejmě i možnost ověřování způsobilosti dálkovým přístupem k registru veřejné správy.
Mezi ta další opatření, která směřují k snížení administrativní zátěže, patří i zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory všech poskytovatelů. A z toho samozřejmě vyplývá i standardizovaný formát žádosti o podporu projektu, standardizované formáty zpráv o stavu projektu, standardizované formáty pro vyhodnocení projektu. Já si myslím, že toto jednotlivým žadatelům výrazně zjednoduší podávání žádostí a zpřehlední celý systém. Je samozřejmě navrženo i propojení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory s integrovanými veřejné správy.
Co je zaváděno nově do zákona, tak je otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu. Víte, že akademické prostředí bylo dlouhodobě
zmiňováno i ve zprávách Bezpečnostní informační služby, takže i tato otázka je upravována v zákoně. Je tam zavedení principu předběžné opatrnosti, ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, ale i institucionální odolnosti. Protože je potřeba, aby i věda a výzkum reagovaly na měnící se i bezpečnostní situaci v České republice a ve světě, tak tam dáváme akcent na zavedení možnosti změny schválených programů účelové podpory v případě nutnosti rychle reagovat například na řešení aktuálních rizik. Dalším krokem je zavedení možnosti připravit program pro řešení nějakých krizových situací. Nově je zde zaváděna i otázka etiky. Někteří víte, že rada vlády se v tuto chvíli zabývala jenom oblastí nakládání s kmenovými buňkami, ale po diskusích jsme se shodli, že místo této bioetické komise bude pracovat etická komise, která by se měla zabývat v obecné rovině otázkou etiky v oblasti vědy a výzkumu, vědecké práce. Toto jsou opravdu nové návrhy, které doposud nebyly řešeny, a ukázalo se i z diskusí s akademickou komunitou, že je potřeba je v tomto návrhu upravit.
Nově tento návrh zákona také řeší otázku publicity výzkumu, vývoje, inovací, a to proto, abychom dokázali více veřejnosti prezentovat výsledky našich vědců, ale abychom například u nových generací, u mladých lidí, získali a vyvolali zájem o vědeckou kariéru.
Určitě jsem zmiňovala, že tam jsou navrženy i některé kroky, které se týkají změnových zákonů souvisejících, jako zákona o veřejných výzkumných institucích a dalších. ***
