(9.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Druhý důvod - a ten je také legislativní a také nesouvisí s tím, že bychom snad nebyli schopni nebo nechtěli udržet daňovou kvótu do určitého limitu - druhý důvod je, že v průběhu loňského listopadu zveřejnila Evropská komise po dlouhé době rámce zprávy hospodářských záležitostí v Evropské unii, jehož základní východiska potvrdila v březnu i Rada Evropské unie ve složení ministrů financí a hospodářství. Předmětem této reformy je podstatná změna pravidel Paktu o stabilitě a růstu. S případným zavedením národní úpravy, i v případě, že bychom se dohodli s opozicí na tom ústavním zákoně - což, jak říkám, moc pravděpodobné není, ale když k tomu budete ochotni, tak se o tom začneme bavit - tak s případným zavedením národní úpravy je vhodné vyčkat až na finální znění této reformy, abychom to potom nemuseli opravovat znovu.
Takže ještě jednou: nemá to důvody ty, že bychom se obávali, že to nedodržíme, že bychom očekávali nějaké významné změny složené daňové kvóty, že bychom rezignovali na to, že chceme mít nízké daně a nechceme je zvyšovat. Důvod je legislativní, potřebovali bychom ústavní většinu. Nevidíme pravděpodobnost, že bychom se na tom domluvili, ale i pokud bychom se na tom domluvili, a pokud třeba teď vystoupíte s tím, že jste připraveni se na tom s námi podílet, platí ta druhá věc, že je výhodné, rozumné a vlastně nutné počkat s národní úpravou na finální znění reformy, abychom potom nemuseli dělat další úpravy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní předsedkyně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za odpověď. Moje přirozená zdvořilost mi velí poděkovat, i když, promiňte mi, pane premiére, považuji vaši odpověď trochu za výmluvy. Já si nevzpomínám, že bych někdy byla vyzvána kýmkoli, i když ne vámi, tak třeba ministrem financí, k nějaké debatě na toto téma, takže těžko předjímat, z čeho usuzujete, z nějakého - čtete řeč těla? Tedy nevím, jak jste to myslel. Nikdy žádná debata...samozřejmě, že nemohl být dán žádný bianko šek, nemohu vám říci, že bychom se domluvili, ale nikdy ani žádný pokus nebo podnět k této diskusi nebyl dán vůči opozici.
Ale jak to zasadit do kontextu těch dalších věcí? Máme tady daňový balíček, slyšíme silná vyjádření ministra financí, že se na něm nebude nic měnit. Z daňového balíčku vyplývá napříč společností zvyšování daní a souvisejících odvodů zhruba o 83 miliard - to čerpám z materiálu Ministerstva financí. Takže jak toto jde do kontextu? A pak ten kontext s Paktem stability a růstu. Já jsem zaznamenala, že začínají nějaké debaty, ty debaty nebudou zřejmě na úrovni Evropské unie jednoduché. Ty by se potom promítly - jsem pochopila - do národní legislativy. Tady máte zřejmě na mysli, pokud se nemýlím, zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - čili jak to souvisí?
Za prvé, vy jste slibovali, že nezvýšíte daně, pak jste se zavázali k nějaké té daňové brzdě, tu jste vypustili. Ano, máte pravdu, že naše vláda neměnila programové prohlášení vlády, k jiným vládám já se vyjadřovat nebudu, naše vláda nezměnila programové prohlášení vlády, a dokonce přes covid, přes dva roky brutální krize, propadu HDP, propadu příjmů, jsme splnili asi 87 % bodů z našeho programového prohlášení vlády. Ale to teď nechme stranou. Mne spíš zajímá: zasaďte mi to do kontextu tady toho zvyšování daní, se kterým přijdete velice brzy, nejpozději začátkem července do Poslanecké sněmovny, má to být, pokud se nemýlím, 28. června na vládě, takové mám informace z veřejného prostoru, a jak to souvisí s Paktem stability, a případně tedy s národní legislativou. Jak se to promítne? Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan premiér Fiala, poté pan ministr Stanjura. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, určitě z řeči těla nic neusuzuji, na to jsou tu jiní experti z řad opozice, kteří komentují, jestli někdo kývá hlavou, jak se tváří a tak dále, což já sám považuji za minimálně nevkusné, ne-li přímo neslušné, ale to je nějaké osobní rozhodnutí. Z čeho tak usuzuji? Ze skutečnosti, ze skutků - "po ovoci poznáte je". My jsme se pokoušeli domluvit, třeba na důchodové reformě a na dalších věcech, domluva prostě možná není, takže nepředpokládám, že by byla tady. Pokud by byla tady domluva možná, budeme příjemně překvapeni a jsme samozřejmě připraveni o tom po schválení té evropské normy debatovat.
Já vám to zasadím do kontextu a myslím si, že je dobré, abychom si tady některá čísla a některé skutečnosti připomněli a připomněli si i vývoj složené daňové kvóty, a to, proč se nebojíme, že bychom nedokázali dodržet a udržet daňovou brzdu, kdybychom si ji nastavili. Nejsou to žádné výmluvy, prostě platí, že na to potřebujeme ústavní většinu. Realisticky vidím, že ústavní většinu nemáme, je nás 108, kteří by pro to hlasovali, a realistické je také počkat na novou evropskou normu - úpravu pravidel Paktu o stabilitě a růstu, což jsou skutečnosti, které nemohly být známy v předvolební nebo těsně povolební situaci.
Tak ale teď, proč se nebojíme toho, že bychom neudrželi dańovou brzdu. Připomeňme si, jak se vyvíjely složené daňové kvóty v posledních letech. V návrhu státního rozpočtu na rok 2020 měla být složená daňová kvóta 35,9 %, což přepočítáno podle jiné metodiky, metodiky OECD je dokonce 36,6 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1993, kdy byla na úrovni 37 %. Této hodnoty nakonec nebylo dosaženo, to spravedlivě říkám, z důvodu nárůstu deficitu státního rozpočtu, který dosáhl výše 367,4 miliard korun. Složená daňová kvóta 34,5 % včetně windfall tax, to je schválená verze státního rozpočtu na rok 2023, je daleko od hodnot, které navrhovala minulá vláda.
Jak je to s daňovým zatížením občanů a firem v konsolidačním balíčku a jak je to se zatížením občanů a firem teď? V letošním roce připadá den daňové svobody na 13. června 2023. To znamená, že občané vydělají na pokrytí výdajů, které má stát, 163 dní. V roce 2022 to bylo 167 dní, čili tento údaj za naší vlády klesá. Nejvíce od roku 2020, kdy je tento údaj zveřejňován, nejvyšší byl v letech 2020 a 2021. Tedy od roku 2000 byl nejvyšší tento údaj v letech 2020 a 2021 a tehdy to činilo 175 dní. Tedy došlo k nejvyššímu nárůstu za vlády Andreje Babiše, té doby, kdy občané vydělávají na činnost státu. Nejvyšší v historii, po kterou se to sleduje.
Takže ještě jednou, my se nebojíme toho, že bychom případnou daňovou kvótu nedodrželi. Ukázal jsem tady jasně na číslech, že pořád složená daňová kvóta, i včetně windfall tax, je nižší, než byla za vaší vlády, a jsme přesvědčeni, že bychom, kdyby neexistovaly legislativní překážky, o kterých jsem tady mluvil, klidně daňovou brzdu v legislativě mít mohli, protože my bychom ji mohli a byli schopni udržet. Na konkrétních číslech jsem vám to tady ukázal. ***
