(9.30 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
S přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Dobře, já to respektuji, že kolegové si myslí, že při hlasování by nemělo být uděleno přednostní právo, a budeme tak postupovat i zítra. A já nevím... (Poslankyně Schillerová reaguje z lavice.) Jestli chcete mluvit, paní předsedkyně, přihlaste se s přednostním právem, určitě mluvit můžete.
Já jsem se jenom chtěl zeptat k té předchozí interpelaci, proč jsme měli vyslovit nesouhlas s odpovědí, protože jestli tady zaznělo jednoznačně ne, tak zdůvodnění toho nesouhlasu je, že byste vy chtěli, aby to bylo ano? Nebo máte nějaké indicie o tom, že to nebyla pravda? To mi jenom nebylo jasné a na to jsem se chtěl jenom zeptat. Ale tak chápu, ta věc je uzavřená, vyjádřila se Poslanecká sněmovna hlasováním, jenom k tomu přednostnímu právu jsem si přál, aby tohle tedy zaznělo na mikrofon.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní přistoupíme k projednávání další interpelace a tou je interpelace na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr je řádně omluven, čili trvá důvod přerušení této interpelace a já končím projednávání této interpelace.
Další interpelací je interpelace opět na pana ministra Blažka. Pan ministr Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci pokusu o zásah mého ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr je řádně omluven, tudíž trvá důvod přerušení této interpelace, a já tuto interpelaci... projednávání této interpelace pro dnešní den ukončuji.
Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci daňové brzdy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 425. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je přítomen, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Já se táži, zda se někdo hlásí? Paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte... (Poslankyně Schillerová se hlásí.) Ano, momentálně je už zahájena a je též otevřena rozprava, do které jste se právě přihlásila. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážený pane premiére, já jsem vás interpelovala - trochu jenom uvedu do kontextu, moje interpelace byla podávána 10. března a samozřejmě ke lhůtám a k tomu myslím, že byla dokonce i přerušena, teď si nejsem jistá, máme dnes 15. června a určitě bych se chtěla tázat na spoustu i jiných věcí, ale budu se držet té interpelace, protože ono ve světle vlastně nových okolností také je o čem debatovat.
Takže ve smyslu čl. 53 Ústavy ČR, ve znění pozdějších ústavních změn, a podle § 112 zákona a tak dále jsem interpelovala ve věci daňové brzdy, což byl jeden z páteřních předvolebních slibů ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy ODS slíbila, že zavede, pokud vstoupí do vlády a bude mít tuto pravomoc, většinu ve Sněmovně, což se stalo, takže zavedete do právního systému pravidlo daňové brzdy. V programovém prohlášení vlády jste pak upřesnili, že pravidlo - cituji - "pravidlo daňové brzdy stanoví strop daňového břemene, které stanoví vrchní limit složené daňové kvóty, po jehož dosažení bude zvyšování daní automaticky vyloučeno". Vzhledem k tomu, že aktualizované programové prohlášení z března 2023 již pravidlo daňové brzdy neobsahuje, to bych chtěla podtrhnout, že to jeden z dalších předvolebních slibů, který jste v tichosti z toho programového prohlášení, které jste aktualizovali, vypustili, žádám vás o potvrzení mého předpokladu, že to znamená, že vládní koalice - a tehdy jsem se ptala, dneska už to vím - plánuje razantní zvyšování daňového břemene v České republice.
Tehdy to byl dotaz, dnes vím, že ano, plánuje. A v tomto případě vás žádám o informaci, na jakou vysokou úroveň se aktuální složená daňová kvóta, která dosahuje 34,5 %, v následujících letech podle vašeho názoru zvedne? Existuje hranice, kterou bude vaše vláda považovat za nepřekročitelnou? Já si myslím, že se jedná o informaci, která je důležitá nejen pro občany, ale i pro zaměstnavatele, investory, zásadním způsobem spoluurčuje atraktivitu země, a domnívám se, že odpověď na tuto otázku odstraněním slibů daňové brzdy veřejnosti dlužíte. Děkuji vám za vaši odpověď a tak dále a tak dále. A teď jsme tady a teď abychom se dozvěděli, jak se ty věci mají. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, toto si myslím, že je určitě téma na rozdíl od toho předcházejícího, o kterém je potřeba mluvit, a rád vysvětlím některé souvislosti, které se týkají toho, že jsme vypustili z programového prohlášení ustanovení o daňové brzdě.
Neudělali jsme to v tichosti, udělali jsme to tak, jak to ještě žádná vláda před námi neudělala, to znamená, že jsme veřejně představili revizi programového prohlášení, respektive jsme konkretizovali naše úkoly, upravili harmonogram, a u těch věcí, u kterých jsme zjistili z různých důvodů, že je prostě nelze realizovat, jsme o tom po pravdě informovali veřejnost a z programového prohlášení jsme je vypustili. Důvod, proč programové prohlášení nadále neobsahuje přijetí daňové brzdy, ale není ten, že bychom chtěli zvyšovat daně, není ten, že bychom se báli toho, že neudržíme složenou daňovou kvótu v takové výši, v jaké by ji předpokládala nějak stanovená daňová brzdy, ale ten důvod je čistě legislativní. Ten důvod je legislativní a zní takto: na přijetí takovéhoto ustanovení nestačí standardní zákon, je potřeba přijetí ústavního zákona, a na přijetí ústavního zákona nemá naše koalice dostatečný počet hlasů. Během toho roku v Poslanecké sněmovně jsme se přesvědčili, že nemáme šanci získat spojence pro takovouto změnu zákona. Jak to vidíme prakticky u všeho, dohoda s opozicí na nějakém společném postupu, včetně poslaneckého klubu ANO, je obtížná, ne-li nemožná. Představa, že bychom dokázali přijmout ústavní zákon v takovéto věci, je představa nepochybně naivní. To byl jeden důvod, proč jsme realisticky vyhodnotili, že přijetí opatření, které vyžaduje ústavní většinu, a tedy spolupráci nad rámec vládní koalice ve věci daní a daňové úpravy, v tomto smyslu není možné. Znovu opakuji, jako ústavní zákon. ***
