Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 65. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Oznamuji vám, že za několik okamžiků navštíví náš jednací sál prezident republiky pan Petr Pavel. Požádám vás tedy o ztišení. (Zní fanfáry z opery Libuše. Všichni přítomní povstávají, do sálu vchází prezident Petr Pavel. Poté, co zaujal místo po pravici předsedkyně Poslanecké sněmovny, zazněla státní hymna.)

Vážení přítomní, dovolte, abych mezi námi uvítala prezidenta republiky, pana Petra Pavla, a předala mu slovo. Prosím, pane prezidente. (Prezident si stoupl na stupínek u řečnického pultu, poté jej odsunul stranou.) Není nutné využít, ten stupínek je tady pro nás menšího vzrůstu.

 

Prezident České republiky Petr Pavel Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane předsedo vlády, paní a pánové ministři, milník prvních sto dní v úřadu se velice rychle blíží a já jsem opravdu rád, že je mohu završit právě návštěvou Poslanecké sněmovny.

Sněmovna je ústředním bodem našeho politického systému. Ze sněmovní většiny vyrůstá vláda, na sněmovní půdě se formuje opozice. Zde se odehrávají zásadní politické debaty a střety mezi politickými stranami. Jsem občanský prezident a byl jsem zvolen v přímé volbě, přesto - nebo možná právě proto - bych chtěl jasně říci, že politické strany považuji za neodmyslitelný základ demokratické soutěže. Bez politických stran neexistuje zastupitelská demokracie. Nelze však redukovat politickou odpovědnost jen na strany samotné. Někomu by se totiž mohlo zdát, že jsou jednotliví poslanci příliš skryti ve stínu svých stran, tak tomu ale není. Stejně jako já i každý z vás je reprezentantem svých voličů, jim budete skládat účty v příštích volbách a před nimi obhajovat své mandáty, i když na listině své strany.

Nemůžeme ale přehlédnout ani fakt, že obrovské množství voličů, přestože v minulých parlamentních volbách odevzdali svůj hlas, své reprezentanty v Poslanecké sněmovně nemají. Vnímám jejich frustraci, protože jejich hlasy propadly, a zároveň dnes mají pocit, že je zde ve Sněmovně nikdo nezastupuje. Myslete proto prosím ve své práci i na ně.

A pak je tu řada těch, jejichž důvěra v zastupitelské instituce je tak nízká, a pocit, že svým hlasem nic nezmůžou, tak silný, že k volbám ani nepřišli. I těmto všem občanům můžete dát pocit, že nakonec zastoupeni jsou, pokud budou cítit, že vás zajímá, jak žijí, co je trápí, s čím se potýkají a jak na ně dopadají zákony, které zde posuzujete a o kterých rozhodujete. Na způsobu vaší práci v celé její šíři podstatnou měrou záleží, jak budou lidé vnímat samotnou demokracii, jak budou důvěřovat našim demokratickým institucím a jak pevný bude demokratický systém, ve kterém žijeme.

Zcela jistě to není jen na vás, je to práce a úkol nás všech, kteří jsme vstoupili do aktivní politiky a kteří neseme odpovědnost za budoucnost této země. Uvědomuji si, že právě Sněmovna je hlavním politickým kolbištěm. Politické boje jsou zde pochopitelně vyhrocenější a úpornější než například v Senátu a je to naprosto přirozené. Jakkoli tyto boje chápu, občas mě podobně jako řadu vnímavých voličů překvapuje jejich urputnost, a někdy bohužel i paralýza celé Sněmovny, ke které vedou. Chybí mi větší vzájemné naslouchání a tolerance mezi vládní většinou a opozicí.

Už před zvolením jsem zdůrazňoval, že chci komunikovat jak s vládou, tak i s opozicí. S premiérem a ministry, kteří momentálně nesou odpovědnost za správu země, komunikuji samozřejmě poměrně často. Jako prezident republiky ale vnímám se vším respektem i roli parlamentní opozice. Je nepostradatelnou součástí demokratických institucí v naší zemi. Roli opozice chápu tak, že by měla vždy nabízet věrohodnou alternativu vůči vládě a představovat občanům svá reálná řešení politických problémů, kterým čelíme. Současně však považuji za důležité, aby mezi vládou a opozicí existovala snaha nalézat některé dlouhodobé společné priority a styčné body, na kterých je možné a často nutné se shodnout. Dobrá řešení mohou přicházet jak ze strany vlády, tak ze strany opozice. Nepovažuji za dobré, aby se klíčové a dlouhodobé politiky typu zahraničněpolitické orientace, pravidel zodpovědného hospodaření, energetické koncepce, udržitelného životního prostředí nebo důchodového zabezpečení dnešních i budoucích seniorů stávaly předmětem změn při každém střídání vlády.

Jako prezident republiky bych rád k hledání takového elementárního konsenzu přispěl. Považuji to za zcela přirozené a za svůj prioritní úkol, právě proto, že nejsem spojený s žádnou ze stran, ani vládní, ani opoziční, a mým cílem je vykonávat úřad prezidenta nadstranicky a ve prospěch celé společnosti. Chci být prezidentem všech občanů, i těch, kteří mě nevolili a kteří jsou třeba právě naopak voliči některých z vašich stran.

Považuji za společný úkol nás všech, kteří jsme v této zemi do politiky vstoupili, hledat konsenzus tam, kde to dává smysl a kde to dlouhodobé zájmy naší země vyžadují. Budu tlumit konflikty uvnitř naší společnosti a namísto nich vést věcný a otevřený dialog. Konsenzus politických stran na klíčových prioritách naší země totiž nebude možný, pokud bude v těchto otázkách silně rozdělená společnost a pokud někteří politici nebo aspiranti na vstup do politiky budou společnost dále záměrně rozdělovat.

Budu velmi rád, když se v těchto snahách o vytváření politického i celospolečenského konsenzu pokusíme vykročit stejným směrem. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za vaše slova, pane prezidente. Svobodu zabezpečuje rovnováha moci. Vztah mezi Poslaneckou sněmovnou a prezidentem je proto založen především na principu vzájemné spolupráce a systému kontrolních mechanismů. Obě instituce mají svá ústavní práva a pravomoci a vzájemně se podílí na správě země. Jsem proto moc ráda, že jste dnes navštívil Poslaneckou sněmovnu, a považuji to také za velmi důležitý signál fungování státu ve prospěch všech občanů.

Ještě jednou děkuji za vaše slova a nyní se už s vámi loučím. Předávám řízení paní místopředsedkyni a pokračujeme v našem jednání.

(Všichni přítomní povstali a prezident republiky za doprovodu předsedkyně Poslanecké sněmovny opouští jednací sál.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní budeme pokračovat v našem jednání.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Paní místopředsedkyně Richterová hlasuje s náhradní kartou 27, paní poslankyně Oborná s náhradní kartou 23, pan poslanec Havránek hlasuje s náhradní kartou číslo 15.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Babišová Andrea celý jednací den - pracovní důvody, Bašta Jaroslav celý jednací den - zdravotní důvody, Brabec Richard celý jednací den - zdravotní důvody, Bureš Jan celý jednací den - pracovní důvody, Dražilová Lenka celý jednací den - pracovní důvody, Dubský Tomáš celý jednací den - pracovní důvody, Fialová Eva do 15.30 - zdravotní důvody, Havel Matěj Ondřej celý jednací den - pracovní důvody, Heller Šimon celý jednací den - osobní důvody, Jáč Ivan celý jednací den - zdravotní důvody, Janulík Miloslav celý jednací den - pracovní důvody, Juchelka Aleš celý jednací den - rodinné důvody, Kettner Zdeněk celý jednací den - rodinné důvody, Kohoutek Tomáš celý jednací den - zahraniční cesta, Kovářová Věra od 17 do 19 hodin - pracovní důvody, Krutáková Jana celý jednací den - osobní důvody, Kubík Jan celý jednací den - zdravotní důvody, Munzar Vojtěch celý jednací den - zahraniční cesta, Nováková Nina do 14.45 - pracovní důvody, Potůčková Lucie od 14.45 - pracovní důvody, Svoboda Bohuslav od 15 hodin - pracovní důvody, Smetana Karel celý jednací den - rodinné důvody, Tureček Karel celý jednací den - zdravotní důvody, Válková Helena celý jednací den - zdravotní důvody, Vondrák Ivo celý jednací den - zahraniční cesta, Zlínský Vladimír od 14 do 15.30 - pracovní důvody, Ženíšek Marek od 18.30 - pracovní důvody.

Z členů vlády se omlouvají: Bartoš Ivan celý jednací den - zahraniční cesta, Baxa Martin od 17.30 - pracovní důvody, Bek Mikuláš celý jednací den - pracovní důvody, Dvořák Martin od 15 hodin - pracovní důvody, Hladík Petr od 15 hodin - pracovní důvody, Kupka Martin do 17 hodin - pracovní důvody, Langšádlová Helena od 17.45 - pracovní důvody, Lipavský Jan celý jednací den - zahraniční cesta, Síkela Jozef celý jednací den - zahraniční cesta, Válek Vlastimil celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme zařadit do pořadu 65. schůze nové body, a to Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, sněmovní dokument 2717, Stanovení výše odměn členů kontrolní rady Technologické agentury ČR za rok 2022 a sněmovní tisk 442, novela zákona o zdravotnické službě, první čtení. Tyto tři nové body navrhujeme pevně zařadit ve čtvrtek 15. června po projednání bodu 136, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace, nejpozději v 11 hodin.

Dále navrhujeme zařadit pevně bod 127 schváleného pořadu, sněmovní tisk 411, což je souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2022, a to jako čtvrtý bod ve čtvrtek 15. června. To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Nyní zde mám několik přihlášek s přednostním právem na změnu schváleného pořadu 65. schůze. Jako první vystoupí pan předseda Marek Výborný, poté se připraví paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

Prosím o klid! Kolegové, kolegyně, poprosila bych vás o ztišení. Pokud máte nějaké důležité rozhovory, prosím, přesuňte je do předsálí.

Paní předsedkyně stahuje svoji přihlášku. Nyní prosím pana předsedu Výborného, aby se ujal slova.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, na základě jednání s předsedy všech poslaneckých klubů této Poslanecké sněmovny i na základě projednání grémia, si dovoluji dát návrh na úpravu pořadu schůze. Jsou to ty části, kde nedošlo ke shodě v rámci grémia a které prosím, aby byly hlasovány tedy samostatně. Návrh se týká pořadu projednávaných bodů dnes, případně v následujících dnech, kdy bude 65. schůze Poslanecké sněmovny pokračovat. Návrh zní takto, a to v tomto pořadí: jako první bod dnes, po vystoupení pana prezidenta, navrhuji projednat zákon z bloku druhého čtení, konkrétně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, sněmovní tisk 423. Žádám, paní místopředsedkyně, aby nejprve bylo hlasováno o zařazení tohoto bodu na program schůze, a posléze, pokud se takto Sněmovna usnese, aby byl tento bod zařazen jako první dnes, tedy druhý po vystoupení prezidenta republiky, na dnešní jednání.

Dále jako druhý bod po tomto prvním bodu, bude-li načten, navrhuji projednání bodu 12 v programu této schůze, sněmovní tisk 378, vládní návrh novely ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky.

Dále navrhuji, aby se jako třetí bod, čtvrtý bod dnešního jednání projednal bod z bloku smlouvy v prvním čtení. Opět prosím, aby nejprve bylo hlasováno o zařazení tohoto bodu na program schůze, pokud Sněmovna se usnese, že je tento bod zařazen, tak prosím, aby byl zařazen do tohoto pořadí, tedy jako bod čtvrtý. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro spolupráci v oblasti zbrojení o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, sněmovní tisk 441.

Dále prosím jako další bod, opět s hlasováním nejprve o zařazení na program schůze a následně o zařazení do toho pořadu tak, jak je mnou načítán, a to sněmovní tisk 443, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění dalších pozdějších předpisů a dalších zákonů, sněmovní tisk ještě jednou 443. Tedy opět prosím, aby bylo nejprve rozhodnuto o zařazení na program a posléze do toho pořadu, tedy po tom jednom bodu z bloku Smlouvy - první čtení.

Následně prosím, abychom zařadili rozhodnutím Sněmovny body z bloku Zprávy. Tady bych si dovolil navrhnout, aby tyto body, které teď budu načítat, byly hlasovány jedním hlasováním, pokud tedy nebude návrh zde opačný, ať si potom urychlíme hlasování, a ty body by byly v následujícím pořadí: bod 119, sněmovní tisk 126, Výroční zpráva o hospodaření České televize za rok 2020; dále bod 121, Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2021, sněmovní tisk 269; dále bod 122, Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2021, sněmovní tisk 277; dále bod 123, Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2021, sněmovní tisk 279; dále bod 124, Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR za období od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, sněmovní tisk 293; dále bod 125, Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2022, sněmovní tisk 308; dále bod 126, Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR za druhé pololetí roku 2022, sněmovní tisk 375; dále bod 130, Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2022, sněmovní tisk 414; a bod 131, Výroční zpráva o činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2022, sněmovní tisk 421.

Prosím, aby ty body byly řazeny tak, jak byly mnou načteny, tedy od novely zákoníku práce až po tento bod 131. Toto pořadí prosím platí jak pro schůzi v dnešní den, tak pro dny následující, reálně tedy pro čtvrtek 15. června, kdy zde už bylo z grémia načteno pořadí po písemných interpelacích, jsou tam čtyři body, čili tam, kde bychom neprojednali ty body dnes, pokračovali bychom tedy dle všeho ve čtvrtek po těch čtyřech pevně z grémia načtených bodech, budou-li takto Sněmovnou samozřejmě schváleny. Děkuji za pozornost i za podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Jenom poprosím pana předsedu Výborného, abychom si... Pardon, momentíček. (Poslanec Okamura hovoří s předsedající.) Já bych jenom poprosila potom pana předsedu Výborného, abychom si ujasnili všechny ty body, jak to bylo.

Paní předsedkyně má...

Dobrá, tak tedy budeme i nadále postupovat... Momentíček.

Prosím, můžete, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, bude to velmi krátké, paní místopředsedkyně. Jdu jménem dvou klubů v Poslanecké sněmovně - klubu hnutí ANO a klubu SPD - dát veto na zařazení sněmovního tisku 423, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Hlavní důvod je ten, že po dnešní debatě na klubu sděluji, že výbor pro zdravotnictví žádal Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovat řešení - a Ministerstvo zdravotnictví - fatálního dopadu na zdravotnictví při zavedení této předkládané novely. Týká se to dohod o provedení práce a dohod o provedení (pracovní?) činnosti. Nebylo to vysvětleno, nebylo předloženo žádné řešení, takže si myslíme, že to vyžaduje ještě určitý čas.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem tedy vaše veto jménem dvou poslaneckých klubů, a to sněmovního tisku 423, což je zákoník práce.

A nyní zde mám dalšího přihlášeného na změnu programu schůze, a tím je pan předseda Okamura. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl jménem SPD navrhnout dva mimořádné body na dnešní program schůze Poslanecké sněmovny. Za prvé bych chtěl navrhnout bod s názvem Fialova vláda chce udělat z České republiky zemi imigrantů a odsouhlasila závazek povinné solidarity se zeměmi s vysokými počty ilegálních imigrantů. Já vím, že na to má být mimořádná schůze, ale já myslím, že to nesnese odkladu, protože musím říci, že Evropská unie, jak víme, tak nám za podpory a plného souhlasu Fialovy vlády nově nařizuje přijímání přerozdělených imigrantů... (V sále je hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se velice, že vás přerušuji, pane předsedo. Kolegové, kolegyně, prosím, přesuňte své rozhovory, poněkud hlasité, do předsálí. Děkuji vám. Ještě chvilku vyčkáme, než se pravá strana uklidní. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, sice tady má být opoziční mimořádná schůze, ale prostě nesnese to odkladu z našeho pohledu, protože to, že Fialova vláda s Evropskou unií tady odsouhlasila - o nás, bez nás - to, že nám tady nově bude Evropská unie nařizovat přijímání přerozdělených imigrantů z afrických a muslimských zemí, nebo za každého nepřijatého migranta platit půl milionu korun, to je prostě pro nás úplně nepřijatelná záležitost.

Ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN hlasoval i jménem Fialovy vlády... (V sále je stále hluk.) Můžu poprosit jenom o sjednání klidu, paní místopředsedkyně?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, samozřejmě. Kolegové, kolegyně, nechci jmenovat a poprosím vás, abyste se utišili. Pane poslanče, prosím. Prosím i ostatní o ztišení, aby pan předseda mohl pokračovat. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Já mám poměrně zvučný hlas, ale přece jenom už bylo moc toho nezájmu poslanců vládní koalice o toto téma, o kterém hovořím.

Takže ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN jménem Fialovy vlády hlasoval na jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie minulý týden 8. června pro systém rozdělování imigrantů v rámci EU. Návrh podpořila Fialova vláda na rozdíl od polského a maďarského ministra a Fialova vláda tak podrazila všechny naše spojence z takzvané Visegrádské čtyřky. Další čtyři státy - Slovensko, Bulharsko, Litva a Malta - se při hlasování zdržely. Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan tak učinil bez jakéhokoliv předchozího projednávání této věci ve Sněmovně anebo s opozicí a svým hlasováním zásadně poškodil národní zájmy České republiky. Lze to nazvat bez nadsázky i národní zradou a Fialovu vládu lze nazvat kolaborační vládou.

V principu se jedná o povinné přerozdělování ilegálních imigrantů mezi členskými státy Evropské unie, převážně muslimů, kteří žádají o azyl v určité konkrétní členské zemi, a pokud je jiný členský stát odmítne přijmout, zaplatí v rámci takzvané povinné solidarity výpalné půl milionu korun, 22 000 eur, za každého imigranta.

Zastáváme názor, my v SPD, že solidarita přece nemůže být povinná, ale pouze a výhradně dobrovolná. V opačném případě se jedná o vynucený diktát a ztrátu suverenity. Povinné přijímání ilegálních imigrantů naši zemi nevratně poškodí bezpečnostně, civilizačně, ekonomicky i jinak. Hnutí SPD proto podporuje svolání opoziční mimořádné schůze Sněmovny, která bude zítra k této problematice. Zároveň to tady ale navrhujeme i jako mimořádný bod dnes, protože to téma je opravdu mimořádně závažné.

Zároveň požadujeme obnovení ochrany našich státních hranic a dlouhodobě navrhujeme přijetí zákona o referendu včetně referenda o vystoupení z EU, který nám však jak vládní pětikoalice, tak hnutí ANO, dlouhodobě odmítají tady prohlasovat.

A teď ještě je potřeba dodat, co nám tady vykládá za nesmysly ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN - prý proto, že Česká republika, respektive Fialova vláda, už přijala 300 000 migrantů z Ukrajiny, tak prý už nebudeme muset nic platit ani někoho přijímat. Tak za prvé, Poláci přijali více uprchlíků z Ukrajiny, a přesto hlasovali proti, takže argumenty Víta Rakušana jsou úplně k smíchu. To tady z nás dělá hlupáky, z celé České republiky? Takže je úplně mimo, vedle jak ta jedle.

Druhou věcí je to, že tím vlastně přiznal přesně to, co tady říkám já, že Fialova vláda z nás chce udělat zemi imigrantů. To znamená, protože už jich vzali 300 000, tak vlastně teď chvilku nebudeme muset nikoho brát nebo platit. Vždyť je to v podstatě to, co my tady říkáme. To znamená, je to opravdu zrada a je to prostě úplně neuvěřitelné, o čem tady Fialova vláda u nás bez nás hlasuje.

Tady bych rád ještě zdůraznil také to, že se zdrželo Slovensko, Bulharsko, Litva, Malta. Tady chci mluvit o Maltě. Malta, která sama má problémy s tou migrační vlnou, logicky, sama to nepodpořila, takže to je potřeba se na to zase podívat i z tohoto pohledu. Tady přesně vidíme to vlastizrádné hlasování Fialovy škodlivé vlády, která prostě ničí doslova Českou republiku a vlastně i celou naši zemi jak ekonomicky, tak sociálně, tak i bezpečnostně. Tohleto je prostě problém a my znovu říkáme, že to chceme dneska zařadit jako první mimořádný bod ze strany SPD.

Samozřejmě plně podporujeme vyhlášení hlasování o nedůvěře vládě. V tomto smyslu chceme oslovit také hnutí ANO, abychom nedůvěru vyhlásili společně, protože si myslím, že opozice má v tomto spolupracovat a táhnout za jeden provaz, protože ty návrhy jsou samozřejmě úplně nepřijatelné. Takže toto je bod číslo 1 za nás.

Další věc je bod číslo 2, který chci navrhnout jako mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny - to je také velice aktuální - a je to bod s názvem Vyzýváme Fialovu vládu, aby se postavila proti schválení Istanbulské úmluvy, která zavádí genderovou totalitu a je zásadním útokem na společnost a rodinu.

Teď bych tento svůj návrh zdůvodnil. Vláda Petra Fialy z ODS by měla tuto středu i pod nátlakem Evropského parlamentu rozhodnout o tom, zda pošle k ratifikaci do Parlamentu takzvanou Istanbulskou úmluvu. Hnutí SPD ratifikaci této nebezpečné a škodlivé mezinárodní smlouvy zásadně odmítá a vidíte, že ten, kdo se k tomu staví pozitivně, je právě ODS. Takže ODS tady prosazuje genderovou totalitu a tyhlety neomarxistické nesmysly. Je to ODS.

My za SPD říkáme, že ratifikace této nebezpečné a škodlivé mezinárodní smlouvy zásadně odmítáme. Tento dokument je i nadbytečný, protože český právní řád umožňuje dostatečnou ochranu žen i stíhání a trestání veškerých násilných činů, o kterých se v úmluvě hovoří. Samozřejmě nic nebrání tomu v případě, že bychom chtěli zpřísňovat tresty, abychom tady na národní úrovni přijali novelu legislativy a případně legislativu zpřísnili.

Úmluva navíc nařizuje signatářským státům provádět intervenci do vzdělávacího systému v duchu zhoubné ideologie genderismu a pozitivní diskriminace. (Silný hluk v sále.) Můžu poprosit ještě o klid? Prosím vás ještě jednou. (Obrací se na předsedající.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím ještě jednou o klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Úmluva navíc nařizuje signatářským státům provádět intervenci do vzdělávacího systému v duchu zhoubné ideologie genderismu a pozitivní diskriminace, stejně tak jako organizovat a financovat školení a osvětové kampaně na její podporu, které by za veřejné peníze prováděly politické neziskové organizace, a zřizovat k tomu další státní orgány a instituce. Je proto i útokem na křesťanské společenské hodnoty a tradiční rodinu. Jednalo by se o dalekosáhlou a závaznou nadstátní právní regulaci přinášející pro Českou republiku nebezpečí finančních i jiných sankcí ze strany mezinárodních soudů, která navíc přiznává rozsáhlé kompetence nadnárodním kontrolním orgánům, takzvané skupině GREVIO, jejíž představitelé by nepodléhali české jurisdikci. Istanbulská úmluva by rovněž znamenala průlom do českého právního systému, například v podobě tlaku na oslabení nástrojů důkazní praxe a omezení advokátní mlčenlivosti. Proto ji odmítá i Česká advokátní komora. Tady bych jenom řekl takovou perličku, že první, kdo od té takzvané Istanbulské úmluvy odstoupil, je právě Turecko.

Hnutí SPD vyzývá vládu České republiky, aby ratifikační proces Istanbulské úmluvy zastavila a odvolala podpis České republiky na tomto dokumentu. Za nás říkám, že samozřejmě jestli to sem Fialova vláda pošle, uděláme všechno pro to, aby Istanbulská úmluva neprošla.

Oproti tomu právě tady jsou poslanci vládní koalice, například ODS, kteří to prosazují, takže to je samozřejmě špatně. My s tím nesouhlasíme a nestydíme se za to, že jsme jedinou konzervativní stranou v českém Parlamentu, protože my si myslíme, že tyhlety neomarxistické nápady jsou špatně, a navíc nepotřebujeme, aby nám to diktoval někdo z ciziny na základě nějaké nadnárodní smlouvy. Doufám, že si umíme dostatečně ošetřit práva našich občanů v rámci České republiky bez toho, aby nám to někdo diktoval z ciziny.

Takže ještě jednou to přečtu. Bod číslo 2 dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl jako mimořádný bod navrhnout bod s názvem Vyzýváme Fialu vládu, aby se postavila proti schválení Istanbulské úmluvy, která zavádí genderovou totalitu a je zásadním útokem na společnost a rodinu.

Ještě bych dodal, že samozřejmě všichni jsme proti týrání žen, to je jasné, ale znovu říkám, není přece potřeba, aby nám tady zákony diktovali ze zahraničí. Máme to dostatečně ošetřeno v českém právním řádu. Pakliže by byl někdo nespokojen, budu ten první, kdo bude hlasovat pro to, aby se ochránila práva nejenom žen, ale i mužů, dětí a dalších. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Já bych vás jenom požádala vzhledem k délce názvu toho bodu, zda bychom si mohli ujasnit úplný název. Děkuji.

Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: (Při příchodu k řečništi na ministryni Černochovou mimo mikrofon: Jste tady sama? Nebojte, já budu hodnej. )

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že tady můžu vystoupit. Zatím mám to právo, i když jsem slyšel v kuloárech, že se něco chystá. A jsem rád, že pan prezident řekl, že mu chybí víc tolerance mezi vládou a opozicí. No, tak uvidíme tento týden, jak to bude s tou tolerancí, nebo jestli to bude ten stoosmičkový válec. A potom pan prezident říkal, že máme myslet na ty, kdo míní, že nemají zastání v Parlamentu. Tak, vážený pane prezidente, my na ně myslíme. Hnutí ANO je tady pro těch milionu voličů, kteří ve volbách někoho volili a nemají to zastoupení.

Já bych se chtěl vrátit k minulému týdnu, kdy jsem tady tři a půl hodiny mluvil. Myslím si, že jsem mluvil celkem k věci, protože mám rád čísla a jména a termíny a jsem strašně rád - a pan prezident to říkal, že si máme naslouchat - že pan premiér mi asi naslouchal, protože pan premiér po tom, co jsem ukázal ten jasný graf, kde dluh v roce 2013 vůči HDP byl vyšší než dluh v roce 2021 o 2,5 procentního bodu, v reakci na můj projev už neopakoval tu lež, že Česká republika má nějaký problém s financemi. Má problém od nástupu této vlády, protože ta neumí sestavit ani rozpočet, ani vlastně nepochopila, že tady jsou nějaké příjmy. Ale pan premiér asi naslouchal nejenom to, že tedy už nemluvil o bankrotu, ale tady jsem viděl titulek, protože jsem tady jasně řekl návod, jak řešit rozpočet. A tady je titulek provládního Deníku N: "Premiér Beka a Síkelu doslova seřval. Fialu rozčílilo nepřipravené čerpání bruselských miliard." Tak já jsem rád, že mě vyslyšel pan premiér, ano, mají tam 200 miliard za období 2014 až 2020. To ještě dojednával pan Nečas, 640 miliard, my jsme dojednali 980 a z toho čerpají směšných 50. Takže to pan premiér taky vyslyšel. Úžasná zpráva!

A potom pan premiér přestal mluvit o inflaci, to je další stokrát opakovaná lež, protože tvrdí to, že my jsme dali lidem peníze a společně jsme snižovali daně u superhrubé mzdy. Paradoxně ale hnutí ANO vždycky snižovalo daně, 504 miliard od roku 2014, a zároveň za to období naší vlády stouply úspory o 900 miliard, je samozřejmě nesmysl, a my jsme tu inflaci stlačili na 5,4 % v prosinci 2021, kdy byla negativní za listopad a prosinec, negativní inflace. No, pan premiér to vyhnal na 19, tak všichni odborníci, ti teoretici, protože v televizích dneska vidíte jenom teoretiky, kteří nemají žádné konkrétní zkušenosti z reálného života, snad už pochopili to, že inflace za prvé vznikla vnějšími věcmi, a za druhé že vláda zkrátka i způsobila tím, že nezastropovala ceny elektřiny u výrobců.

Já jsem tady 18. února 2022 vyzval pana ministra Síkelu, aby následoval Slovensko, kde tehdy ještě ministr průmyslu Sulík se domlouval s výrobci elektřiny. Slováci mají tu výhodu, že mají asi 62 % jádra na rozdíl od nás, co máme jenom 34, a že zastropují cenu elektřiny 1 500 korun na megawatt. Vláda a všichni politici pětikoalice si dělali srandu a že to je nesmysl, a potom Sulík odešel, a představte si, že to byla pravda. Tak já vám přečtu tady poslední informaci, dneska je kolikátého? Třináctého. Bratislava 12. června, zpravodaj ČTK říká: "Slovenská vláda dnes schválila smlouvu s největším výrobcem elektrické energie v zemi, společností Slovenské elektrárne, a jeho soukromými akcionáři o dodávce elektřiny pro domácnosti v zemi za nižší než stávající tržní cenu. Slovenské elektrárny mají část své produkce prodat zhruba za 61,2 eura" - to je 1 450 korun, vážení. Vážení spoluobčané, zkuste si spočítat, kolik byste ušetřili peněz, kdybyste platili jenom 1 450. Já jsem vždycky tvrdil 1 500, 1 500 zastropovat u výrobců, u ČEZu, vykoupit 100 %. To byl ten lék, to byl ten návod zarazit inflaci - tak, jak to udělali Španělé, jak to udělal Macron s EDF, to bylo ono. No, takže Slováci, vážení spoluobčané, Slováci, kam my vyvážíme ještě elektřinu - minulý rok ČEZ a ostatní vyvezli o 300 % elektřiny víc i do Rakouska, i do Německa, i na Polsko, i na Slovensko - my máme nejdražší elektřinu a oni, Slováci, občané, mají 1 450 korun za megawatt!

Ano, kontrakt ještě posoudí Evropská komise, protože samozřejmě Evropská komise všechno rozhoduje. Včera nám říkala paní Jourová, že nám zakáže i Twitter! Co já budu dělat, když tam mám 520 000 followerů, ne? (Se smíchem.) Jak já budu komunikovat? Co to zase je za blbosti?

Vrátím se k elektřině. Takže cena slovenské elektřiny s dodávkou na následující rok dnes podle internetových stránek středoevropské energetické burzy byla 141,3 eur, 3 360 korun za megawatt. Vláda a pan premiér se strašně chlubili, jak zastropovali cenu elektřiny, a kde ji zastropovali? Na 5 000 korunách. Kolik se dneska platí? Minulý rok to bylo úplné peklo, někteří platili 11 000, a dneska, jak jsem se ptal, nové smlouvy jsou kolem 4 500. Takže Slováci budou platit třikrát méně. Pane premiére, prosím vás, já vím, že vaše vláda hlavně diskutuje a nedělá nic, ale zkuste nějakou action! Já jsem vám to doporučoval v únoru 2022. Slováci dva roky mají 1 500 korun a naši mají to, co mají. On si to každý tam spočítá.

Takže bankrot jsme vyvrátili - krásná tabulka, stokrát opakovaná lež. Inflace, to je řešení - energie, ano, inflace dělá, teď všichni vlastně diskutují, ta inflace, jak to bude. Toto byla fatální chyba, kterou udělala vláda, že nezastropovala na 1 500 korunách a nevykoupila ČEZ, protože když má někdo 70 % a těch 30 % minoritářů dostane dobrou nabídku, potom je to otázka jednání. Takže ono to dopadlo nakonec tak, že když to vláda neudělala, největší škůdce, bývalý guvernér ČNB pan Rusnok, navýšil základní sazbu na 7 % a důsledky jsou jasné. Mladé rodiny můžou zapomenout na vlastní bydlení, a firmy, které nemají euroúvěry a tak, ale to všechno znáte. Takže bankrot není, už jsem rád, že to neopakoval pan premiér. Elektřina je jasná.

Zkuste se něco naučit od vašich sousedů. Já vím, že vy tu Vé čtyřku nesnášíte kvůli Babišovi. Mě vždycky fascinuje, když slyším na tom zasedání, jak Viktorovi Orbánovi vyčítali, že: Ty seš kámoš Babiše! Orbán říkal: No jo, já budu kámoš s ním vždycky, i když nebude v politice, i když já nebudu v politice. No, tak ta Vé čtyřka nemůže fungovat. Ta Vé čtyřka, vážení, 29. června 2018 po celonočním jednání ve čtyři hodiny ráno zarazila kvóty. Ano, mám to v té knížce, ale o migraci teď nebudu mluvit. A mimochodem, Vé čtyřka jak hlasovala? Tak ale tady už o tom někdo mluvil.

Takže to máme za sebou: inflace, elektřina. A teď ta tisíckrát opakovaná lež, a to je Green Deal. A proto já i navrhuju: bod schůze je Green Deal. Pan premiér komentoval ten můj projev, vlastně je jasné, jak to komentoval. Když my jsme jasně řekli, jak to mají řešit, začal o Green Dealu. Projev pana premiéra Fialy byl matoucí v mnoha směrech, protože Green Deal je strašně složitý. A nejvíce snad ohledně toho, co řekl o Evropské unii a vyjednávání o Green Dealu v letech 2019 až 2021. Pan premiér překrucuje realitu a já vám teď zkusím vysvětlit, proč a jak to skutečně bylo. Myslím si, že pan premiér Fiala vše prezentoval velmi nepřesným a zavádějícím způsobem - nikoliv proto, že by nevěděl, jak je to správné, nebo věci nerozuměl. To není s ohledem na jeho původní povolání a vzdělání dost dobře uvěřitelné. Bohužel si myslím, že pan premiér Fiala dělá z českých občanů, z občanů České republiky hlupáky zcela úmyslně a záměrně, protože má obrovský problém s hledáním kompromisu ohledně postoje ke Green Dealu nejen uvnitř stávající koalice, ale i uvnitř ODS. Tak se snažil využít osvědčeného triku, na kterém tato vláda vlastně stojí a s čím vstává a usíná, a to, že nesnášíme Babiše a on může za všechno zlé, co se nám děje. Bohužel se ukazuje, že ačkoliv to stačilo k sestavení vlády - ano, vyhráli s antibabišismem - a k nalezení většiny v Parlamentu v roce 2021, k úspěšnému a efektivnímu řízení naší země dlouhodobě to opravdu nestačí.

Nešťastné bylo i to, že pan premiér Fiala směšuje téma Green Dealu s povolenkami ETS. Jsou to sice věci úzce související a část legislativy Fit for 55 se týká i změny systému ETS, ale debata o ETS je mnohem širší, má vlastní vývoj a vedla by se, i kdyby Green Deal vůbec neexistoval.

Pokud jde o Green Deal, je třeba přísně oddělit jednání o obecném cíli, kdy v Evropské unii dosáhneme uhlíkové neutrality - to se řeší na Evropské radě, ale neschvaluje se tam žádná konkrétní legislativa, takže je lež, že bych já něco podepsal. Nic se tam neschvalovalo, Evropská rada nic nepodepisuje. Víte, jak to tam funguje? Předsedající Charles Michel něco čte, nějaký text, a potom příslušný premiér, pokud s tím nesouhlasí, se přihlásí. A musí tam být a musí být rychlý, tak to funguje. Takže ty nesmysly, že já jsem něco podepsal, je samozřejmě lež. Žádná konkrétní legislativa tam nebyla a o jednotlivých legislativních návrzích, kterými se tohoto cíle dosahuje. Jinými slovy, prezidenti a premiéři na Evropské radě dají úkol Evropské komisi - ano, to bychom si přáli, občas to bývá naopak, bohužel - aby předložila legislativu, která zaváže členské státy k tomu, na čem se Evropská rada shodla. Ministři členských států pak návrh komise projednají a to, co schválí, musí zapracovat do národní legislativy. Je to sice základní princip, který všichni znáte, ale po vyslechnutí projevu pana premiéra mi připadá důležité to zopakovat.

Termín, kdy má Evropská unie dosáhnout uhlíkové neutrality, se opakovaně řešil na Evropské radě, konkrétně hlavně v prosinci 2019, v prosinci 2020 a prosinci 2021. Tady si neodpustím komentář. Já jsem se stal premiérem 6. prosince 2017. Já jsem uprosil prezidenta Zemana, aby jmenoval vládu 13. prosince 2017, abych hned ráno, 14. prosince 2017, to byl pátek, letěl do Bruselu. Tam jsem se těšil - Macron po levé straně, Magdalena tehdy bojovala za ta šaría centra ve Švédsku, za ty migranty, dneska se tam bojí někdo vstoupit - a tam se bojuje za české zájmy. Pan premiér mi to ještě nechal, byla to těžká Evropská rada 16. prosince 2021. Ano, ještě ten týden jsem bojoval za české zájmy, v pondělí v Budapešti a dva dny v Bruselu. Pan premiér poprvé na Evropské radě, asi tam nepospíchal, vystoupil až v únoru.

Takže v prosinci 2021. Všechna ta jednání byla dlouhá a náročná, rozhodně jsme nešli spát před půlnocí, a to hlavně kvůli tomu, že Česká republika a několik dalších států jsme protestovali a chtěli jsme, aby cíle byly více realistické. Nakonec jsme alespoň prosadili, že cíl bude za celou EU, a ne za jednotlivé státy. Ano, oni přišli a řekli: Všechny státy snížit emise o 55 %. A my jsme říkali: Vy jste zbláznili. My jsme měli kolik? 40. Dánsko, kde točí vrtule Mette, premiérka, má 70. Každý máme jiné podmínky přírodní. Takže ano, to byl základ a za to jsme bojovali, za řadu konkrétních zmínek toho, co je pro nás důležité do závěru Rady. Jádro, prosím vás, slovo jádro tam nechtěli. Bývalá premiérka Rakouska, vedle mě seděla, brečela, protože jsem celou noc blokoval, trval jsem na slovu jádro. Ano, umíte si to představit? Ne, neumíte. Pro normálního člověka je to normální, ale pro Španěla slovo jádro bylo peklo, on to tam nechtěl. Ano, vypadá to jako nenormální, ale tak to je. Fondy pro státy, pro které je dosažení uhlíkové neutrality dražší, a další. To se všechno dá ověřit z tiskových výstupů a ze závěrů Evropské rady.

Stát, který by nesouhlasil a jednání zcela zablokoval, jak ODS pořád nesmyslně opakuje, by si nesáhl na peníze z Just Transition Fundu, byla to politická deklarace - a ten Just Transition je 40 miliard, vážení, jeden z největších podílů - a pravděpodobně ani na Recovery and Resilience Facility. Pro Českou republiku 170 miliard jenom na grantech. Takže vykládat, že my jediní v Evropě... Samozřejmě, my principiálně říkáme: Snižujme emise - já vám ještě přečtu dneska svůj projev na Valném shromáždění OSN v roce 2019 - ale ne za cenu, že my zachráníme celou planetu a všichni ostatní si budou dělat, co chtějí. Máme jenom 9 % celosvětových emisí, my Evropa. Takže to, že by to někdo blokoval? No way. No way! A principiálně my chceme snižovat, ale ne za cenu zničení Evropy, jak se to vyvinulo celé, ten šílený Green Deal.

Mimochodem si to vyzkoušeli Poláci, kteří jako poslední - já jsem tehdy bojoval, bojoval, a ještě Morawiecki to zkoušel, protože to zkoušel hlavně z politických důvodů, bylo před prezidentskými volbami v Polsku, a zkrátka to vzdal, protože by nedostal peníze na rozpočet, ano, vážení. A pokud někdo mluví o dotacích, no tak je zrušte, budeme v jiné pozici. Ale všechny. Takže samozřejmě Komise, co dělá? Komise dělá to, že vám přidělí peníze, která ona si sama přeje, a potom dělá všechno pro to, aby nám je vzala, respektive vydírá nějaké státy. Babišův střet zájmů, to bude hlavní téma tohoto týdne určitě v pátek. Takže i ti Poláci neměli šanci a souhlasili, aby mohli čerpat ty peníze, a to se jim mimochodem daří. Pan premiér to teď asi zjistil, když o tom mluvíme, tak snad začnou i naši něco dělat, aby čerpali. Mimochodem, my jsme v čerpání jedni z nejhorších v Evropě dneska, pokud to nevíte, a to samozřejmě Bakalovi novináři, kteří všechno znají nejlépe na Evropské radě, vám nenapíšou, že čerpáme blbě. A evropské peníze je příjem rozpočtu, ještě jednou, a Poláci staví, staví infrastrukturu a tak dále.

Takže my jsme žádný Green Deal neschvalovali, nepodepisovali. My jsme vybojovali, že Česká republika nemá žádný konkrétní závazek v procentech, a vybojovali jsme obrovské peníze z Modernizačního fondu, kde pan ministr životního prostředí říká, že by chtěl čerpat těch 50 miliard, ale neví jak. A Stanjura říká, že to tam má, a on říká, že to nemá. No, tak bez komentáře.

Takže i kdyby ovšem cíle na Evropské radě neprošly... Frans Timmermans, to je ten šílenec, který přišel i s kvótami, to je člověk, který ničí Evropu. Ničí Evropu! Takže ten Timmermans, kterého mimochodem Vé čtyřka vyautovala z toho, aby se stal předsedou Evropské komise - to by bylo úplné peklo - by i tak ty svoje návrhy předložil. Stejně by je předložil, protože pan Timmermans je komisař, který na to, co řekne Evropská rada, a to jsou ti prezidenti a premiéři, on na to kašle. Ale na druhé straně jsou tam i lepší komisaři jako Thierry Breton, který jasně říká: Když skončí spalovací motory, tak bude 600 000 nezaměstnaných v automobilovém průmyslu v Evropě.

Tyto návrhy se na Radě Evropské unie pro klima, případně pro energetiky hlasují v kvalifikované většině, takže bychom stejně ničeho nedosáhli, jen bychom dostali z rozpočtu podstatně méně peněz. To by v současné situaci, kdy jsme ohledně ekonomických ukazatelů, snad kromě míry nezaměstnanosti, ve srovnání s ostatními členskými státy horší v podstatě ve všem, bylo zničující. A já pořád pevně věřím a doufám, že tato vláda tento potenciál rozpočtu Evropské unie a peníze, které jsme vyjednali - ano, 980 miliard, čtyři noci, pět dní jsme nespali, čtyři noci, pět dní - a tady je ta obrovská výhoda jednomyslnosti Evropské rady, protože když máte odvahu, všichni jsou na vás naštvaní a všichni nespí čtyři noci a pět dní a jste jeden z posledních, který to blokuje, tak potom přivezete 42 miliard navíc. Takže všichni, kteří mě nesnášejí - já jsem se vám už stokrát zaplatil. Celý můj tým, co jsme tam byli, jsme vybojovali druhé největší peníze, 1,6 miliard euro navíc. Máte tam 980 miliard, a kolik čerpáte? 50, směšných 50!

A pan Bartoš, který teď nevím, co tam - řeší tu linku v Japonsku místo toho, aby řešil přebytek požadavku obcí na IROP výzvu na základní školy, není dostatek míst na základních školách, místo toho, aby Bartoš běžel za premiérem a běžel za Stanjurou - tak to fungovalo za nás. Dostálová volala React-EU, nemocnice - dala 11, převis byl nakonec obrovský: 22. A my jsme ty peníze našli, 22 miliard React-EU do nemocnic. Takže o tom to je. Tak snad pan premiér, někdo mu řekne, že by bylo dobré tomu Bartošovi, protože je totálně neschopný v čerpání evropských peněz, pokud samozřejmě tato vláda chce pomáhat obcím a dát peníze pro ty starosty.

Já jsem tady minule četl: 145 připomínek, to je fakt peklo. My jsme to řešili on-line, okamžitě. Tak já doufám, že to bude pan Bartoš řešit hned, jak se vrátí z Japonska. Ono to Japonsko vypadá být atraktivní. Tam bylo i celé vedení magistrátu, ne? Tam měli ten výlet. Teď všichni chodí do Japonska. Co tam řeší, to nevím - tu linku, samozřejmě. To vždycky někdo si tam dá jako hlavní téma.

Takže zpět k tomu Green Dealu. Legislativními návrhy, které uvádějí Green Deal, tedy dosažení cíle uhlíkové neutrality v život, byl takzvaný balík Fit for 55, který byl z velké části přijat za českého předsednictví, pane premiére. Tak už přestaňte lhát o tom, že Babiš něco domluvil. Ne, Babiš vám domluvil to, že nemáte závazek 50 %, že tam máte 600 miliard, a všechno ostatní jde za vámi, za vašeho předsednictví, pod vedením ministrů vlády premiéra Fialy. Takže nerozumím, proč pan premiér Fiala říká, že dosažení uhlíkové neutrality bylo do právního rámce EU přeneseno už v červnu 2021. Není to pravda, pane premiére. Lžete, pane premiére, není to pravda.

A úředníci na Úřadě vlády, pokud jste všechny nevyhodili - ty, co rozuměli evropské agendě - zeptejte se Zajíčka. Tady byl pan prezident, ten si vzal nejlepšího člověka, kterého Česká republika má - Zajíčka, ten by mohl dělat ministra zahraničních věcí a kvalitního, zítra - dělá mu poradce. Ano, ten u toho byl. Díky tomu v rámci předsednictví jste i něco dosáhli a prodávali - například Schengen. Chorvatsko osm let čekalo. A pan Rakušan to teď vykazuje, jako že to... Takže zeptejte se toho Zajíčka, on vám to řekne. Jsem přesvědčen, že je to seriózní člověk, že nám to potvrdí. Ano, takže není to pravda, za nás nic takového nebylo. Legislativní návrhy byly Evropskou komisí předloženy v červenci 2021 a upozorňuji, že poprvé jsme je viděli opravdu nedlouho předtím, protože na nich nebyla shoda dlouho ani v Komisi. Je pravda, že naše vláda k nim připravila rámcové pozice schvalované v říjnu a v listopadu 2021, a jak je to obvyklé, po projednání ve výborech Poslanecké sněmovny i Senátu - Senát dal některým návrhům žlutou kartu, ale nebylo to moc platné. Není absolutně pravda, že tyto pozice byly převážně podporující, není to pravda. Pokud by to snad někdo chtěl rozporovat, můžete si z nich části přečíst, ale návrhů je čtrnáct. Každý má několik stran a všichni poslanci je měli k dispozici již v době schvalování.

Rámcová pozice je detailní vodítko pro vyjednavače v Radě, jak postupovat, aby to bylo v souladu se zájmy České republiky, není to jen ano nebo ne. Vyjadřuje se k detailům návrhu, někdy obsahuje alternativy pro vyjednávání, zohledňuje postoje jiných členských států a dalších hráčů. Pan premiér Fiala, stejně jako vy všichni, dobře víte, že skoro každá rámcová pozice začíná tím, že obecně pochválí, ale aspoň v legislativním návrhu, aby nenutila vyjednavače ve sjednání výlučně negativním způsobem. Ano, to je to bruselské know-how. A já se těším na ten mandát, co měl pan Rakušan, když vyjednal to šílenství o migrantech. Takže vyjednává ve skupině 27 států s různými výchozími pozicemi a často jejich postoje nikam nevedou. Posléze však v částech, které pan premiér Fiala již necituje, jasně stanovuje limity pro vyjednávání. Ano, pan premiér to samozřejmě manipuluje. S čím nesouhlasíme, proti čemu je třeba se postavit a jakým směrem potřebujeme návrh ve vyjednávání změnit, takové byly pozice ke všem návrhům z balíku Fit for 55. Mimochodem, pokud s nimi pan premiér byl natolik nespokojený, jak uvádí, nechápu, proč neuložil svému týmu je změnit na zcela odmítavé, a pracoval s těmi původními při reálném projednávání návrhu, které se dělo v roce 2022 - ano, 2022.

Takže ještě jednou, za nás nebylo v rámci Green Dealu nic konkrétně, nic. Naopak, my jsme vybojovali tu skvělou pozici: není závazek a balík peněz, které nečerpáte. V době českého předsednictví v Radě byla česká vláda vůči návrhům uvádějícím Green Deal v život velmi vstřícná, urputně pracovala na kompromisech a na tom, aby jich co nejvíce bylo schváleno. Ano, bohužel, nejzelenější předsednictví v historii. Když vás pochválil ten šílenec Timmermans - to bych se zastřelil, kdyby mě Timmermans někdy pochválil, protože to je skutečně člověk, říkám magor zkrátka, který chce zničit Evropu. Komise se zjevným překvapením si po skončení českého předsednictví postup velmi pochvalovala. Tady to mám napsané: Timmermans vás pochválil, Ursula vás chválila, jak jste to... Ano, Ursula políbila prsten, když se stala předsedkyní Evropské komise, zelenému, šílenému Evropskému parlamentu, jinak by nebyla předsedkyní, nebyla, ano? Ursula si dovolila v březnu tohoto roku říct, že vlastně jádro není čistý emisní zdroj. A nikdo z Vé čtyřky jí to nevysvětlil ani nereagoval, ano?

Komise byla překvapena, naše předsednictví bylo vstřícné, pro nás nevyřídili vůbec nic, takže já nechápu, proč pan premiér, když mě kritizuje za jeho schválení, což je úplný nesmysl, nechápu, proč nevyužil předsednictví v Radě a nechoval se k těm návrhům zdrženlivěji a alespoň je nezpozdil, což je běžná praxe, nebo pokud si členský stát přijetí určitých norem zvlášť moc nepřeje. Ano, když nebyly vakcíny a Angela nám nechtěla dát vakcíny a bojovali jsme s Kurzem, tak nás portugalský premiér zazdil, to byla ta solidarita. Ano, to je velká pozice, mít předsednictví. Jste šéfem Evropy. Akorát to musíte pochopit a musíte mít na to, abyste to zvládl.

Úplně nesmyslný byl postup české vlády ohledně normy Euro 7, kde nejprve česká vláda v rámci předsednictví, vláda Petra Fialy, pomohla dojednat kompromis, a po jeho skončení se vůči němu začala vymezovat a ještě úplně nevhodně propojovat jinými tématy. Nechápu to, nechápu. Všimli si toho dokonce i novináři, kteří této vládě normálně bezmezně fandí, paní Šafaříková a Houska, to jsou od Bakaly. Ti znají všechno, to jsou největší odborníci na všechno, do Babiše stále kopou a ještě Babiše nevynechali ani u chudáka Berlusconiho, kterého jsem v životě ani nepotkal, a tyhle nesmysly. Tak představte si, že tihle dva od Bakaly kritizovali Fialovu vládu. To je neuvěřitelné! Co už to muselo být! A tihle dva, co citovali, napsali v Economii, newsletter 16. 3. 2023: "Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nejdřív vystoupil proti emisní normě Euro 7 a zároveň za to, aby automobilky mohly po roce 2035 dál prodávat vozy se spalovacím motorem, pokud budou na syntetická paliva." Rozumíte tomu? Víte, že syntetická paliva neexistují, že existují na světě jenom tři laboratoře někde v Chile nebo nevím kde na syntetická paliva. Kdybychom měli syntetické palivo, tak to stojí nějak dvě nebo tři stovky. Normální fake! Normální podvod a samozřejmě selhání této vlády. Osobně pan premiér 19. prosince 2021 dva dny po tom, co se stal premiérem, co jsem mu předal v mašličkách naši zemi - prosperující, s nízkým dluhem, s vysokou životní úrovní - sliboval, že to nedovolí. Tak nevím. Hubáčková nemluvila anglicky, to mě mrzí, ale snad měla ten mandát, ano? Takže po schůzce pan Kupka svolal do Štrasburku něco a mluví o Euru 7 a o syntetických palivech mlčí. Důvod? Zkrátka pan ministr Kupka to sehrál špatně. Fakt, že obě záležitosti spojil, způsobil, že na schůzku s ním přišlo jen osm zemí místo dvanácti pozvaných. Odmítli se dostavit Francouzi, Finové nebo Španělé. Tak to tady napsali antibabišovští novináři, cituji: "Diplomatům dalo hodně práce v následujících měsících dát celou věc do pořádku, aby se vláda zase mohla pochválit." Vláda všechno vysedí, a když se to povede, tak se vždycky pochválí, ne? Klesne nafta, tak zdaníme a tak dále.

Takže co se týče ETS, to jsou ty emisní povolenky, to je to šílenství normálně, které má zásadní vliv na cenu elektřiny pro výrobce z uhlí. To je to, proti čemu jsem bojoval. Napsal jsem všem premiérům, napsal jsem předsedovi Evropské rady, napsal jsem předsedkyni Evropské komise v září 2021. Získal jsem asi šest členských zemí na svoji stranu, aby se to zrušilo, ta MiFID. Jak může být cena povolenky předmětem spekulace na burze, a kdybyste viděli tu studii s prognózou, která určitě stála milion euro nebo kolik, tak se netrefili vůbec, vůbec se netrefili, ano? A určitě si pamatujete tu debatu před volbami, jak pan premiér mě kritizoval. Takže ETS samozřejmě by měli zrušit, protože to má negativní vliv, ale samozřejmě jsou tam zájmy těch, kteří mají dobrý energetický mix, ano, protože pokud nemají emise, nemusí platit, mají příjmy. Ano, je pravda, že peníze za ETS také vcházejí do rozpočtu, ale samozřejmě v rámci Modernizačního fondu by je vláda měla použít a distribuovat. Takže cena ETS neúměrně stoupala v průběhu celého roku 2021 a já jsem opakovaně vystupoval na Evropské radě a jednal jsem s Ursulou von der Leyen, aby se to řešilo, aby se zamezilo spekulacím s povolenkami na finančních trzích a využili rezervu, kterou Komise disponuje. Ne, oni ještě brali z trhu ty povolenky, aby naše firmy... A uvědomte si jednu věc. Nejprůmyslovější zemí v Evropě je Polsko, my jsme druhá nejvíc průmyslová z hlediska struktury průmyslu jako takového a také samozřejmě založeného na hnědém uhlí. Mimochodem jsem zapomněl, že nevím, jestli pan premiér sledoval vystoupení pana Morawieckého, jak si - jak bych to řekl slušně - zkrátka všechny dohody, které byly, Turów - a zdravím všechny na Liberecku - jsou pryč. Normálně ho ten Morawiecki podvedl a řekl, že Turów pojede dál. Chápu, že mají volby, tak jak to tedy domlouval? Ano, mě neměli rádi, protože jsem bojoval za české zájmy a za zájmy občanů v Libereckém kraji, kteří přicházejí o vodu a zkrátka ten důl má negativní dopad na životní prostředí.

Takže jsem odbočil z těch emisních povolenek. Já jsem to řešil intenzivně na Evropské radě v říjnu 2021 i 16. prosince 2021. Den před tím, jak jsme vyrolovali červený koberec a čekali s kytkami na ministryně - 12.30 na Strakovce - a ještě den předtím jsem to řešil, do poslední chvíle. I Rada pro zdravotní rizika byla v osm ráno. Nebudu už tady opakovat to, že tato vláda žádný covid neměla, ale to je jedno. To už je skutečně na smích. Takže ještě toho 16. prosince 2021, kde pan premiér tam nechtěl být, protože zkrátka tam to není jednoduché, a vůbec se do toho nehrnul. Možná si nechtěl kazit příští vztahy s protějšky. Tam jsem poprvé viděl mimochodem i německého kancléře Scholze, který se přidal k Rakousku a říká, že vlastně Češi nemají nárok na jádro. Neuvěřitelné, jsem mu to také vysvětlil.

Takže je skutečně neuvěřitelné, že pan premiér a někteří europoslanci, hlavně pan Vondra o tom mluvil, a teď dal takový rozhovor do Echa, jak je Timmermans podvedl. Jenom je podvedl a diví se. Takže bylo by dobré, pane premiére, kdybyste už přestal s těmi nepravdami o Green Dealu, skutečně. Žádný jsem neodsouhlasil. Byla to politická deklarace, bylo to výhodné pro Českou republiku. Máte tam balík peněz, a pokud pan premiér se tedy chválí, že se jeho týmu podařilo dosáhnout vyjednáváním podmínek výhodných pro Českou republiku ohledně emisních povolenek, tak oni tam prosadili vlastně to, co vymyslela, navrhla a začala vyjednávat naše vláda. A kdo je šéf teplárenství? Nějaký Topol. Víme, kdo to je, takové náhodičky. Takže ano, ti měli z toho výhodu.

Ke konsolidaci veřejných financí doplním snad jen to, že je velmi nešťastné, že vláda tento problém spojuje pouze s tím, jestli budou, nebo nebudou valorizovány penze, a vůbec neřeší podstatnější problémy. Kdyby se například vláda zaměřila víc na hospodářský růst než na plošné šetření, které absolutně nedává smysl, vede jen ke stagnaci a následnému růstu a tak dále.

Takže já se ještě vrátím k historii Green Dealu, protože Green Deal - a potom, co samozřejmě se stala ta zrada s migrací - jsem si myslel, že Green Deal bude hlavní téma do evropských voleb. To určitě bude, ale bude tam i samozřejmě migrace. Takže jak to bylo s Green Dealem? Tady stále všichni opakují, jak je to příležitost pro lepší zítřky a záchranu planety. Nebo je to šílenství? A dneska byl nějaký článek, že v Nizozemsku má zaniknout deset tisíc farem, že skot - protože někteří šílenci říkají - že krávy mají emise, tak postupně nebude už ani mléko, nebude ani maso, budeme jíst brouky, tohle se tady děje. A otázka, kde se to vzalo, tohle zelené opojení, a jak to vlastně bylo?

Začnu s neformálním summitem v Sibiu, budoucností EU za rumunského předsednictví v Radě v květnu 2019. Na to si dobře pamatuju, protože tam Rumunsko, to bylo takové neformální - summit jak tady na Hradě, když tady si to vzal Macron - a tam bylo vidět to pokrytectví, jak jsme tam seděli, vyšli jsme ven potom a tam byli lidi a nás vítali. A říkám: zeptejte se Angely, proč nejste v Schengenu - Rumunsko - proč čekáte osm, devět let. Tak to tam neodznělo. A tam to začalo, to znamená půl roku předtím, než se Ursula von der Leyen stala předsedkyní Komise a stanovila si jako první ze svých šesti politických priorit pro následujících pět let to, že se Evropa má stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

Angela Merkelová nás tehdy s lehkou ironií vyzývala, abychom se na celou věc dívali více realisticky. Ptala se, kde vezmeme energii, kterou potřebujeme v průmyslových regionech, kde často není dost slunce ani větru, a už rozhodně ne po celý den a noc pro nepřetržité provozy. Žertovala Angela, že uhlík je jedním ze tří prvků, z nichž se převážně skládá organický svět, a oxid uhličitý produkují i krávy, když prdí. Taky kvůli tomu nepřestaneme jíst guláš, říkala. No, ale mýlila se, jak to vypadá. To bylo roce 2019, že ano, říkala. Bylo to ovšem naposledy, kdy jsem slyšel Angelu Merkel takto žertovat. O tři roky později, když se už příliš nechtěla bavit, ani její spoluobčané, že jsou často odkázáni na obědy ve vegetariánských školních či závodních jídelnách. A dneska jde o to, aby možná i ty krávy, a pevně doufám, že nizozemští farmáři budou úspěšní a že to převálcují, protože to by bylo skutečně neuvěřitelné.

Časy se jednoduše mění. Mnoho občanů v západní Evropě, ale i v Pobaltí opravdu chce alespoň o něco čistší planetu, a já taky, samozřejmě. Když v září 2017, ano, už jsem byl vyhozený z vlády, sliboval Jurečka miliardy na boj proti kůrovci, a potom nic nedal, samozřejmě i to je věc, která nás trápila, kterou jsme řešili, a mnoho občanů v západní Evropě, ale i v Pobaltí opravdu chce alespoň o něco čistší planetu, ať to stojí, co to stojí. Všichni si uvědomujeme svůj díl odpovědnosti za klimatickou změnu. Víme, že se globální teplota stále zvyšuje, a není možné se tvářit, že se nic neděje. Vidíme, jak v České republice ubývá z krajiny voda, usychají naše lesy a mizí další a další živočišné a rostlinné druhy. Ale je otázka, jestli jsme připraveni nad praporem boje s klimatickou změnou razantně změnit svůj způsob života a ekonomiku. Bezuhlíková Evropa v roce 2050 a závazek snížit emise v roce 2030 o 55 % oproti roku 1990 se brzy potom stalo mantrou Evropské komise podporovanou velkou většinou členských států. Někteří sice věděli, že dosažení tohoto cíle bude velmi složité, ale na druhou stranu, jak jinak postupovat v boji, klimatickou změnu nést společně.

V říjnu 2019 jsme kvůli nedohodě o závazku dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 poprvé zůstali na evropské Radě vzhůru přes noc a nakonec to bylo Polsko, které zůstalo úplně izolováno - a po pár měsících souhlasilo, o tom jsem už mluvil. Proč? No, proč souhlasili? Protože se vědělo, že Komise tak jako tak, ten šílený Timmermans, předloží návrhy legislativy, která bude mít za cíl snížení emisí, a tato legislativa se v Radě hlasuje většinově. Ano, tady pětikoalice, Piráti a STAN tady mají nového ministra, který je eurohujer, ten by to všechno předal do Bruselu, tak potom můžeme zrušit i vládu, i Parlament, a nechť nám Brusel všechno diktuje, protože už nám diktuje všechno. I ten Twitter teď. Tak samozřejmě, je to boj. A blokační menšinu ztratily státy, pro jejichž ekonomiky by byly cíle Komise příliš ambiciózní, velmi záhy. Jakákoliv blokační menšina je téměř nemožná bez Německa nebo Francie nebo alespoň Itálie či Španělska. A bylo jasné i to, že kdo se k tomu závazku nepřipojí, nesáhne si na obrovskou část evropského rozpočtu určenou právě na zelenou tranzici, takže Poláci záhy pochopili, že jejich právo veta na Evropské radě je v tomto případě v podstatě iluzorní věc, a začali přemýšlet, jak to využít. Psal se rok 2019. Podobné noci jsme v Bruselu zažili ještě dvě, v prosinci 2019 a v květnu 2021, těsně před dokončením legislativy, kterou se má v Evropské unii dohodnutých cílů dosáhnout, které se říká Fit for 55, tedy připraveni na snížení o 55 % emisí oproti roku 1990. Pokaždé jsem byl realistický a pokaždé jsem do závěru Evropské rady prosadil potvrzení naší reality, a sice to, že pro některé státy bude úsilí, které vynaloží na dosažení společných cílů, nesrovnatelně vyšší a na to se musí brát ohled, a také nutnost zvýšení energie z jádra v energetickém mixu, použití plynu - ano, i za plyn jsme bojovali - po přechodné období po uzavření uhelných elektráren, či zohlednění faktu, že značnou část českých lesů sežral kůrovec díky Jurečkovi.

Konečně jsem se také zaměřil na to, že transformace naší ekonomiky a dosud převážně fosilní energetiky bude neuvěřitelně drahá, a dbal jsem na to, aby byly k tomu účelu zřízeny podpůrné finanční nástroje, jako například Fond spravedlivé tranzice, a posílen Modernizační fond, který pomáhá chudším státům s vysokou energetickou intenzitou. Pod těmito nepříliš lákavými názvy je ukryto téměř 43 miliard na podporu takzvaných uhelných regionů Karlovarsko, Ústecko a Moravskoslezsko a zhruba 150 miliard korun pro celou republiku, tak by bylo dobré, kdyby to i konečně ty kraje za pomoci vlády čerpaly. To všechno v závěrech zmíněných evropských rad je a svědčí o tom, že jsme nepodlehli nerealistickým ambicím, které bychom bez přispění ostatních nebyli schopni splnit. Pokud některé státy za každou cenu chtějí uhlíkovou neutralitu, musí se proporcionálně podílet na nákladech všech, protože je to cíl společný, a tudíž i náklady musí být společné bez ohledu na to, jak snadné nebo těžké je stát se uhlíkově neutrálním. Je nepřijatelné, aby tranzice byla nejdražší pro nejchudší státy.

Zároveň je již několik let jasné, že jasně odmítnout a zablokovat Green Deal prostě nešlo. A jestli někdo, konkrétně pan Vondra, to tvrdil, tvrdí, že ano, naprosto nechápe, jak jednání a proces přijímání Evropské unie, legislativy, funguje, nebo dělá z českých občanů hlupáky. Ale sám pan Vondra v tom rozhovoru říká, jak si naběhli u Timmermanse a jak to dopadlo katastrofálně. Naše vláda do realistického pojetí Green Dealu investovala opravdu hodně a je značně iritující, když stávající reprezentace lže a snaží se z toho všeho vyrobit jen vlastní vnitropolitický úspěch místo toho, aby se i dál snažila pracovat a prosazovat to, co je pro Českou republiku dobré.

V této souvislosti musím zmínit takzvanou taxonomii. Jde o soubor pravidel, která určují, kdy lze považovat investici za environmentálně udržitelnou. Komise má z velké části v rukou seznam environmentálně udržitelných činností. Jedná se o podmínky, za kterých (lze) některé investice financovat jako zelené. Očekává se, že na základě těchto podmínek budou finanční instituce z Evropské unie posuzovat jednotlivé investiční činnosti a v důsledku nabízet pro udržitelné činnosti lepší finanční podmínky. Na konci roku 2021 vyvrcholil boj o to, aby Komise konečně dokončila delegované akty o taxonomii.

Není pravda, jak pan premiér tady tvrdil, že on se zasloužil o taxonomii. Ne, my jsme to odpracovali a připravili pro tuto vládu. Na konci roku 2021, když osobně jsem vyzval Ursulu von der Leyen, aby to už konečně udělala - trvalo jí to devět měsíců - vyvrcholil boj o to, aby komise konečně dokončila delegované akty k taxonomii. Komise přislíbila dopracovat delegovaný akt, nicméně s jeho otálením, jeho vydáním otálela až do konce roku 2021. Spekulovalo se dokonce o tom, že odpovědní komisaři pod vedením Timmermanse záměrně vyčkávali, až skončí v úřadu německá kancléřka Merkel, neboť bylo všeobecně známo, že postoj nové německé vlády bude vůči jádru a plynu ještě odmítavější. Velká debata proběhla na Evropské radě v prosinci - o tom jsem mluvil - 2021, kdy však Německo reprezentoval Olaf Scholz. Některé státy včetně České republiky, reprezentované v prosinci - a já jsem tam byl - naléhaly - a mluvil jsem o tom - na předsedkyni Komise von der Leyen, aby doplňovala delegovaný akt, vydala neprodleně, respektive s termínem do Vánoc, nicméně se tomu Ursula velmi bránila, pravděpodobně právě kvůli tichému odporu Scholze. Český premiér Babiš se spolu s ostatními spojenci o zahrnutí plynu a jádra silně zasazoval. Evropská komise nakonec vydala návrh doplňkového delegovaného aktu k taxonomii až 31. prosince 2021 a po vypjaté diskusi, v níž někteří nezávislí členové kolegia vyhrožovali, že celá věc skončí u soudního dvora, schválili to až 2. února 2022. Byl to výsledek nátlaku v průběhu roku 2021 a předchozích let. Jádro bylo identifikováno jako přechodný zdroj nízkoemisní, konečné datum pro uvedení nových instalací do provozu v roce 2045. Delegovaný akt dále navrhl povinnost vybudovat úložiště jaderného odpadu nejpozději do roku 2050, ačkoliv aktuální stavební plány v České republice hovoří o roku 2065. Zemní plyn byl označen jako přechodný zdroj. Navrhl nutnost prokázat schopnost spalovat částečně i nízkouhlíková plynná paliva do roku 2026, potažmo do roku 2030, a plný přechod na nízkouhlíkové plyny do roku 2025.

Ale zpět ke Green Dealu a klíčové legislativě, která ho má realizovat. V červenci 2021 jsme poprvé viděli, co konkrétně Fit for 55 znamená. Díky tomu si umíme lépe představit, co bude muset každý Evropan uhlíkové neutralitě obětovat, a co jsme se dozvěděli v rámci našeho předsednictví, bohužel negativně pro všechny: ti, co mají nemovitosti, auta, všechno zaplatíme. Auto už bude v podstatě asi luxus, pokud to tak dopadne a pokud tohle šílenství nezměníme v příštích evropských volbách.

Takže co bude dál, co se uvidí a já nechápu, že potom, co Rusko udělalo tu agresi na Ukrajinu, co všechno se změnilo, a pokud si uvědomíte, že první zásadní negativní rozhodnutí Angely Merkel bylo to, že chtěla v Hesensku vyhrát volby proti Zeleným, a tehdy rozhodla, že zavře tři jaderné elektrárny. Ve stejný týden nedávno Finsko otevřelo nové jádro a Německo zavřelo. Hnědouhelné elektrárny se topí v zisku, CDU už mluví o tom, že je to blbost, a Zelení stále tvrdí, že je to fajn. Je to úplně jak v blázinci a tohle nás zabije, protože spoléhat se na to, že bude každý den svítit slunce - zeptejte se ČEPSu, kolik má teď požadavků na připojení solárních elektráren. Ano, teď to vypadá, že to není ten supertunel, co tady udělaly tradiční strany a přišli jsme o 600 miliard, ale skutečně ten původní projekt byl fajn, kdyby to Topol neovlivnil tím tunelem, jo? A už si nikdo ani nepamatuje, jací kmotři vydělali na tom miliardy a co všechno ČEZ a tak dále, protože zkrátka média vám neudělají ten monitoring, neudělají.

Takže je jasné, že Green Deal jsou vyšší ceny energie, že energie byla základ celé inflace, a co bude s auty, a já vůbec nechápu, jak může pan premiér zapomenout na to, že sliboval, že to nedovolí. Nechápu, když buď to odsouhlasil, nebo měl tu Hubáčkovou okamžitě popravit, měl ji vyhodit, ona tam brečela údajně na Evropské radě. Vždyť to mají v programu! Proč všechno, co tam mají, neplní? A jejich voliči jsou asi v pohodě.

Takže ten Green Deal, to nás čeká, a já ještě tady se vrátím o tom, jak jsem o tom mluvil na Valném shromáždění OSN v New Yorku 26. září 2019, a tady jsem mluvil konkrétně: "Dámy a pánové, všichni si uvědomujeme, že důsledky změny klimatu mohou v nejbližší budoucnosti ovlivnit naše země více než kdykoliv předtím. Dopady budou nejen ekologické, ale také hospodářské, sociální a nakonec i politické. Před námi leží obrovský úkol. Česká republika jako všechny země EU plně podporuje Pařížskou dohodu a my plníme své závazky. Snižujeme emise skleníkových plynů, udělali jsme i v Praze konzultativní shromáždění stran Antarktické smlouvy a přijali pražskou deklaraci. Deklarace zdůrazňuje vědeckou spolupráci, aby bylo možné porozumět tomu, jak změna klimatu funguje a jak se s ní můžeme vypořádat. Česká republika je také plně odhodlána pracovat na dlouhodobé strategii, která by vedla k uhlíkové neutralitě. Evropská unie jako celek je připravena podstatně změnit své hospodářství, aby dosáhla uhlíkové neutrality, ale Evropská unie však nemůže vyřešit tento problém sama, bez zbytku světa. Evropa nemůže zůstat opuštěná jako nejambicióznější aktér ve svém boji přizpůsobení se našich ekonomik blížící se změně klimatu. Pro nás všechny existuje pouze jedna planeta a její ochrana musí být společným dílem nás všech. Všichni, kdo nejvíce přispívají ke znečištění životního prostředí vedoucímu ke změně klimatu musí najít politickou odvahu a podílet se na řešení. Zároveň nemůžeme a nebudeme poškozovat to nejlepší z našich ekonomik." Ale to už děláme. Evropská unie zapomněla na to, že má jenom 9 % emisí, jenom 9. Jak slibovali, že budou jednat s Čínou a s dalšími zeměmi Asie, že se zavede clo na zboží, které má obrovské emise, ano, o tom se mluvilo stokrát. "Evropa má půl miliardy obyvatel a nemůže být sama o sobě řešením ve světě, kde žije více než 7,5 miliard lidí a brzy jich bude mnohem víc. EU je příkladem, naši odpovědnost však musí sdílet všechny země, celý svět, a proto musí nahlas a jasně říct, že ostatní národy musí také činit nezbytná politická opatření." A to se neděje. "Hlavní ekonomické modely" - tehdy, v září 2019 - "které hodnotí plán Evropské komise snížit emise o 80 % do roku 2050, odhadují průměrné roční náklady na nejméně 1,4 bilionu dolarů. Náklady na významné snížení emisí jsou tak vysoké, protože jsme všichni plně závislí na alternativách fosilních paliv jako sluneční a větrné energie, které obecně nejsou dostatečně účinné."

V tomto ohledu samozřejmě, to tam ještě byla Greta Thunberg - ten projev, to bylo peklo, Trump by jí nepodal ani ruku, a bylo, že slunce a vítr tehdy poskytují méně než 1 % světové energie a již nyní vyžadují dotace 129 miliard dolarů ročně. Všichni mluvili o těch nových technologiích, že se něco najde, a nikdy se nic nenachází, jen kecy. Syntetická paliva neexistují. Co to povídá, jaká auta na syntetická paliva? Po tom, co jsme investovali tolik miliard do snížení spotřeby a emisí aut se spalovacími motory? Chudáci ve Škodě Auto! Tam je celé vedení německé, ne ti naši, ti už asi moc neříkají, co s tím bude. Já nevím, co s tím bude, aby nám to potom neodvezli někam. Tam je samý robot, ale to je zase jiné téma, takže o tom to je, že...

Co dneska naše vláda jako kdyby neviděla, že kdyby nebylo uhlí v Německu, nemají čím svítit, ne? A u nás taky to jede. Proč my máme nějaké plány, které jsou přísnější než okolí? Morawiecki, když teď byl v tom dole a vzkázal panu premiérovi, že kašle na nějakou dohodu s Turówem, říká, že tam bude těžit do roku 2044. Dneska je uhlí nad zlato, nad zlato, a pokud to neví... Takže naše vláda teď našim občanům zakáže uhlí a Evropská komise zakáže plyn. No, tak vracíme se do jeskyní. Ještě že to dřevo je.

Takže tyhle šílenosti, které se tady dějí, jsou úplně neuvěřitelné, pokud si všichni neuvědomí a samozřejmě pokud stávající pětikoalice v Evropském parlamentu bude jenom dělat českou politiku, kritizovat Babiše a nosit placky Milion chvilek, a ta zkorumpovaná Hohlmeier nám bude vykládat ty pitomosti, tak tady bychom se měli všichni spojit, ti, kteří aspoň tomu nějakým způsobem věříme, ale to není o TOP 09 ani Pirátech, protože Piráti, to je jejich strategie zničit, zničit všechno, a teď, co tam ukazují tu naši kampaň, měli jsme pravdu. Ale možná ODS se chytí za nos.

Takže abych už dlouho nemluvil, taková novinka pro pana premiéra (Ukazuje materiál.), to je dneska, ne včera, 12. 6., titulek: "Polsko chce zvrátit rozhodnutí Evropské unie o zastavení spalovacích motorů". Tak to je to, pane premiére, co jste podělali s Hubáčkovou. Nechápu. "Polsko chce jít k soudu proti rozhodnutí skončit s novými vozy se spalovacími motory v Evropské unii. Ministryně pro klima" - představte si, Anna Moskwa se jmenuje, dvojité w naštěstí - "v pondělí oznámila, že vláda podá v nejbližších dnech odvolání proti nařízení k Nejvyššímu soudu Evropské unie. Polsko nesouhlasí s touto částí a s dalšími oblastmi programu Evropské unie na ochranu klimatu Fit for 55. Doufá" - Anna říká - "Doufám, že se připojí další země, řekla Moskva." Tady už je jednoduché v, tak nevím, jak to mají. Na konci března po dohodě s Německem dali ministři energeticky EU souhlas k rozsáhlému vyřazení spalovacích motorů od roku 2035. Polsko, představte si, hlasovalo proti plánům. Takže pan premiér, největší kámoš s Morawieckým - sice Turów bez komentáře, aspoň ho svezl tím vlakem do Kyjeva - Polsko bylo zase proti.

Kolik vyrábí Vé čtyřka automobilů se spalovacími motory tady v tomhle regionu? Nevím. Slováci taky mají 1,5, Maďaři, tak přes prsty bych řekl, že je to takových 5 milionů aut. V tom byla síla Vé čtyřky, tam jsme se dohadovali. A tohle nová vláda rozbila, protože Bartoš s Pekarovou zakázali Fialovi vůbec se bavit v rámci Vé čtyřky. Takže Moskwa - to je ta ministryně - doufá, že se připojí další země. Na konci března po dohodě s Německem dali ministři energetiky souhlas k rozsáhlému vyřazení spalovacích motorů od roku 2035. Šílenství. A jenom proto, že tady vznikly nějaké zelené strany a tihle šílenci chtějí zkrátka zničit všechno po tom, co miliardy euro investovali do snížení spotřeby, do snížení emisí, AdBlue a další věci. Takže vláda ve Varšavě je označila za nereálné a obávala se budoucího růstu cen vozidel. Itálie, Bulharsko a Rumunsko se zdržely hlasování. No, tak fajn. Takže naše vláda asi neví, že když budou ty emise, které prosadila v rámci předsednictví, Fabie bude dražší o 200 000. A kdo si ji koupí? Já nevím tedy. A to nemluvím o tom, že dneska elektrický Enyaq stojí 1,6 milionu a Číňan ho sem vozí za půlku, za 700 000. Tak jak to asi dopadne? A ten čínský je blbě emisní, stoprocentně, protože Čína za ten čas, co my tady vykládáme o tom, že zachráníme planetu, otevřela nevím kolik desítek elektráren na uhlí.

Polské vládě se dostalo povzbuzení od dopravní mluvčí ÖVP - Österreichische Volkspartei, to jsou ti lidovci - v Evropském parlamentu Barbary Thalerové. "Existuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně klimatické neutrality e-aut, které je třeba objasnit," řekla ve vysílání. Základní konstrukce, totiž úbytek elektromobilů ze zákona, jako bez CO2, neprospívá klimatu ani spotřebitelům uvnitř, ani naší ekonomice. No, tak představte si, i v Rakousku jsou lidi, kteří mají na to stejný názor. Podle rozhodnutí už od roku 2035 nesmějí nová auta vypouštět CO2. A co krávy? Co bude s nimi? Budou vypouštět... V roce 2030 musí být úrovně 55 %, pod úrovněmi z roku 2021. Německá vláda prosadila, že auta se spalovacími motory mohou být i nadále nově registrována - aha, to je fajn, takže například Srbsko, které není v EU, tam udělají automobilky nebo nedejbože přestěhují Škodu Auto, tam budou vyrábět, my si to tam budeme kupovat a můžeme aspoň s tím jezdit. To je stejná pitomost jako naše vláda zakázala prodej kotlů na uhlí, ale naši výrobci můžou vyrábět. Takže náš výrobce vyrobí kotel, vyveze ho do Polska, v Polsku si to náš občan koupí, a teď jsou naši podnikavci, že máte už e-shop, takže už do té Biedronky, co nám doporučuje poradce pana premiéra, nemusíte jezdit, objednáte si to a nějaká firma vám to doveze. To, že přicházíme o miliardy, asi vládu netrápí. Takže jsem zase odbočil, ale to je jedno.

Takže německá vláda, může to být registrované, pokud budou provozována výhradně na paliva... aha, bez CO2, takzvaná e-paliva, výborně. Odvětví dopravy odpovídá za téměř čtvrtinu emisí CO2 v EU. No, to je zajímavé, že námořní lodě a letadla, těch se to netýká. Ne, to je - nevím, jestli lobbing, nebo někdo zapomněl, nebo co to je. A většina automobilek se chce v budoucnu zaměřit především na elektromobily. Tak pokud víte, jak fungují elektromobily, hlavně v zimě, tak držíme palce.

Takže Green Deal. Já jsem rád, že už pan premiér o tom nemluvil v reakci na můj projev. (Ukazuje materiál.) Tady mám ten rozhovor pana Vondry - "Evropská komise nás podrazila, běžní lidé nebudou mít na auta," říká europoslanec ODS, pravděpodobně lídr kandidátky do Evropského parlamentu. Běžní lidé nebudou mít na auta. No, tak nevím, to se stalo. Asi spolu nemluví tam. Takže to je Green Deal, ty další věci, jsem rád, že tedy ono to vypadá, že občas nám někdo i naslouchá. (Ukazuje materiál.) Tady mám ten článek Morawieckého - "Polsko důl Turów nezavře". A co říká pan premiér Morawiecki? "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost." To je dobré, ne? Takže fajn.

Takže my jsme dali tolik návrhů této vládě. Tato vláda má samozřejmě velké štěstí, protože má možnost propagovat věci, které jsme my zorganizovali. Není tady ministr kultury Baxa, je to velká škoda, protože jsem rád , že 16. června se otevřou Císařské lázně, a kdybych je nebyl navštívil někdy dávno a nebyl zhrozen, že co to je, a netlačili jsme to společně s kolegyní Vildumetzovou a Schillerovou, tak by ta fantastická památka nebyla tam, kde je. To, že mě nepozvali, mi nevadí, my se tam samozřejmě vyfotíme, takže stojí to 830 milionů, stát dal 400, tak potom co na Karlštejně, to je taky naše dílo, a Telč a Třešť a Národní muzeum a Státní opera a Uherské Hradiště, tam už byl i pan Stanjura i pan premiér, tam to vypadá nadějně. Já nevím, na co čekají, proč to už neudělají, na tom jsem makal rok, na tom projektu.

A prosím vás, zkuste pokračovat v tom, co my jsme vymysleli také. Národní galerie, tam je nějaká nešťastnice, nějaká ředitelka, no, úplné peklo. Já jsem tam vzal Macrona, ukázal jsem mu francouzskou sbírku a byl tam fantastický projekt v Národní galerii. A Nová scéna, proč ji nestaví? Proč to nestaví?

Takže to jsme rádi, že aspoň tato vláda a pan ministr Kupka - ten už nemusí dělat vůbec nic, nechali jsme mu 300 kilometrů obchvatu a dálnic, ten nás také nezve. My když jsme otvírali ten úsek Karlovy Vary, tak jsme ho pozvali, ale to nevadí. Já myslím, že lidé v naší zemi, kteří to trošku sledují, vědí, že kdo, co tady udělal.

Abych se ještě krátce zmínil o tom, co se... Vy to máte za trest tady dneska (Obrací se na ministryni Černochovou.), ale o obraně nemluvím. Tady paní ministryně, která nevím (Se smíchem.), proč si vybojovala 2 % už na příští rok, proto školství má -29, mohla to vybojovat už v roce 2025 z rozpočtu, dostane 48 miliard obrana. Ostatní mají smůlu, všechno je minus. (Ministryně Černochová reaguje.) Prosím? Ne, já to podporuji, ale abyste to utratila všechno. Ale my jsme mysleli, že když dodáte 2 % na obranu, že školství nepřijde o 29 miliard a MMR o 14 a všichni ostatní mají smůlu, ne? Prosím? (Předsedkyně Schillerová reaguje.) Doprava a tak dále.

Prosím vás, k té migraci, dneska to je jen taková ochutnávka (Směje se.), ještě přijdu ve středu (Potlesk poslanců ANO.), ale v pátek nepřijdu. V pátek si klidně odhlasujte lex Babiš II, ale Babiše můžete zabít, ale jen tak se ho nezbavíte. Držím vám palce. No, 145 stran je to. (Ukazuje materiály.) To je ono. Prosím vás, já jsem se tomu věnoval, věřte mi, strašně moc, od ledna 2016 a jako jediný premiér jsem byl ve Frontexu ve Varšavě - kromě tedy polského - Frontex, mají ty satelity. Tam jsem viděl lodě, čekala loď u pobřeží s Tunisem, pašeráci, cigarety, potom šla do Španělska. Ti pašeráci vydělají 6 miliard euro na pašování, ale bohužel i lidí. Ti lidé, kteří přicházejí do Evropy, nepřicházejí, oni neutíkají před válkou. Oni zkrátka jdou za lepší budoucností, protože ti zločinci pašeráci jim to slibují, a platí tisíce euro za to. Co všechno my jsme absolvovali, abychom zabránili ilegální migraci.

Vždyť proč vlastně tato vláda neplní svůj program zase? Co tam máte v programu? Víte, co tam máte v programovém prohlášení vlády, paní ministryně? Já vám to přečtu: "Budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kudy vedou migrační trasy." Však to je ono. Co já jsem dělal? Říkal jsem, musíme jednat s Marokem. Potom to pustili přes Algeciras do Španělska. S Alžírskem - Angela tam měla kontakt, ty tuny. Libye - byl jsem na konferenci ohledně Libye v Palermu. A samozřejmě Erdogan - prezident Erdogan. Tihle všichni - a vlastně my - jsme měli jednat o tom, aby ti lidé zůstali doma a měli se dobře doma, aby neprchali do Evropy. Evropa není nafukovací. Taková Sýrie, jaká to byla krásná krajina, co všechno jsme tam postavili. Kdyby byl Marshallův plán na Sýrii, celá Evropa se tam zahojí na tom a ti lidé mohli žít doma, doma a spokojeně, jako kdysi dávno.

Takže Frontex. Byl jsem na hranici se severní Makedonií, neuvěřitelný zážitek. Ano, my jsme tam měli 50 policistů a ze Schengenu, z Řecka tisíce ilegálních migrantů organizovaných pašeráky šli do severní Makedonie, která není v Schengenu, a naši tam pomáhali. V roce 2015, kdy Angela udělala fatální chybu a řekla: Přijďte, wir schaffen das. Viktor Orbán si dovolil postavit plot, 170 kilometrů. Díky bohu za to, byla plná Budapešť, jinak bychom to měli my tady. Tady bychom to měli! Všichni ho kritizovali, všichni vítali. A jak se to všechno změnilo. Sebastian Kurz, který také vítal, další volby vyhrál s protimigrační rétorikou. Před dvěma týdny premiér Mitsotakis vyhrál řecké volby, a víte, co měl v programu? Že postaví plot 200 kilometrů na hranicích s Tureckem. Ať nám někdo řekne, kolik dostaly tyto státy, Řecko, Španělsko, Itálie miliard euro z Evropské komise? Obrovské částky.

Tato vláda má něco v programu, SPOLU to má v programu, SPOLU má... co tady mají? "Musíme efektivně bránit vnější hranice." Souhlas. A my jsme vždycky říkali, že žádný ilegální migrant organizovaný pašerákem nemůže vstoupit na evropskou půdu bez souhlasu, bez pozvání. Ellis Island je ostrov při New Yorku, kde všichni naši předci migrovali do Ameriky, a tam je vzali, nebo nevzali. Každý se podrobil nějakému pohovoru, zdravotní prohlídce, všechno. O tom jsem vždycky mluvil, Ellis Island v Libyi. Ale to by se musela Francie a Itálie domluvit, že kdo v Libyi to tam šéfuje, to jsem také byl na té konferenci. Takže tady říkám SPOLU v programu: "Zároveň trváme na tom, aby si každá země EU mohla svobodně zvolit svou vlastní migrační politiku a přístup k žadatelům o azyl." A co z toho? Tak buď Rakušan jednal na vlastní pěst a měl by ho premiér vyrazit, měl by dostat normálně padáka, vždyť to není aby taková věc, taková důležitá věc, vlastně si to on sám schválil. Já nevím, jestli to bylo, my se budeme ptát tedy pana Rakušana, jestli má ten mandát.

Já mám tady rámcovou pozici České republiky (Ukazuje materiál.) z 20. října 2020. "Gestor: Ministerstvo vnitra. Schválil Hamáček, ministr vnitra. Projednávaná věc: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu." Tohle my jsme schvalovali na vládě. I mně schvalovala vláda mandát, co můžu říct Evropě a ne. Potom, co jsme v roce 2018 zabili kvóty, samozřejmě Evropská komise nás žalovala. Koho žalovala? Maďarsko, myslím, Slovensko a nás, ano. Potom to skončilo a on se nevzdal, ten šílenec Timmermans, a pokračoval, a tohle je jeho projekt. Já jsem tenhle projekt odmítl v roce 2019 a v září 2020. Na letišti jsem jasně řekl, že jsme proti, a pan Rakušan to odsouhlasil. Pan Rakušan říká, jak je to výhodné. Tak prosím vás, já nevím, v čem to je tedy výhodné. Mě by strašně zajímalo, tedy za prvé, jestli pan Rakušan měl ten mandát, a hlavně, co já jsem vyčítal této vládě, je, že... a já nevím, možná pan Rakušan řekl na tiskovce, že údajně získal 1,3 miliardy korun na ukrajinské uprchlíky, a to je solidarita. Ne povinná - my jsme přijali, protože jsme solidární, a udělali jsme to jak Poláci. (Se smíchem.) Ne tohle, povinná solidarita to je. Jak může být vůbec solidarita povinná? Já vůbec tomu nerozumím.

Takže já říkám, že... a budeme se ptát ve středu, jestli pan (Rakušan) měl ten mandát. A dobře pětikoalice ví, jak je to senzitivní, jak je tohle pro nás senzitivní, jak jsme za to bojovali, celé noci, vždyť ve čtyři ráno jsme to zabili, ano? Ta práce, kterou jsme odvedli, abychom ochránili naši zemi, protože je to bezpečnostní záležitost, a znovu říkám, že občané České republiky mají rozhodovat o tom, kdo bude žít v naší zemi. Ano, tak to je. My jsme solidární, a co je tohle? No, to je normálně - ano, to nejsou kvóty, ale de facto je to pozvánka do Evropy. Angela, ta to řekla natvrdo, a tohle je normální pozvánka, protože ti migranti - a každý má mobil - ti si to četli. Jé, to je super, takže Evropa teď řekla, že přijme - kolik to je - 35 000 nebo 30 000 každý rok, to tu ještě nikdy nebylo, 30 000 opakovaně, a není tam horní strop. Takže když přijde 500 000, 600 000, milion, tak co tedy? Je to jenom minimum, jo? Jak to bude fungovat, jak je budou chytat?

Tohle všechno se stalo v den, kdy Syřan pobodal pět lidí ve Francii, v den, kdy ilegální uprchlíci vlastně převzali násilně loď, v den, kdy Švédsko - a Magdalena, když jsem se jí ptal, co ty šaría center, no-go zóny, kriminalita? Vždyť ten Syřan, který pobodal ve Francii ty lidi, měl azyl ve Švédsku. Co tam hledal, co tam šel hledat? Takže teď to udělali. Polsko - pan Rakušan mluví o výjimce. Nikdo ji neviděl. My bychom rádi viděli tu výjimku, a jakou výjimku? Jako výjimku my tedy máme, kde to je napsaný, a proč vůbec?

Já se ptám, proč Petr Fiala, pan premiér, v rámci předsednictva nedovezl ty peníze? Já jsem se dočetl, že Polsko dostalo 200 euro na ukrajinského uprchlíka. Oni jich mají 1,6 milionu, to znamená 320 milionů euro, to je 7,7 miliardy korun. Ať nám pan Rakušan řekne, kolik dostal on. Vždyť jste měli požadovat minimálně 40 miliard! Kdybychom aplikovali těch 20 000 euro nebo 500 000 korun, co oni říkají, na 516 000 uprchlíků, co tady máme - pan Okamura mluvil o 300 000, ne, je to 516 000 - víte, kolik je to peněz? Teď samozřejmě je to fabulace, je to nesmysl. Kdybychom řekli: Tak teď si je všechny vezměte, a když je nechcete, dejte nám 500 000. Víte, kolik je to peněz? Já jsem to přepočítával desetkrát - 238 miliard je to, 238 miliard! A pan Rakušan nám říká: No, my to nemusíme brát. Co nám dají za to, že my jsme to udělali? Ano, my jsme byli solidární, my jsme jim pomohli. Hlavně ať u nás pracují, ať děti chodí do školy, a hlavně ať je to všechno v pořádku. Ale co jsme dostali? Nedostali jsme nic. Polák dostal a já se budu ptát, proč jsme nedostali my. Proč tam nešel pan premiér v rámci předsednictví - to je nejjednodušší - a mohl dostat ty peníze?

Když jsem se na Primě ptal, protože stále se vymlouvají na válku na Ukrajině, jaký to má dopad na rozpočet - protože u covidu to bylo jasné, kolik byl dopad na rozpočet, propad HDP a 370 miliard pro lidi, tak to se dá spočítat - tak jsem se jenom ptal, já jsem četl v novinách, že ukrajinští uprchlíci nás stáli 30 miliard. Tak ať to řeknou - to není nic proti Ukrajincům - aby se to mohlo zohlednit v názoru na ten rozpočet. Kolik jsme tam dodali zbraní, taky nevíme. Takže ti uprchlíci teď, to je dohoda, která vlastně nemá žádné omezení. Tak já jsem to celé nečetl, ale snad nám to pan Rakušan vysvětlí. To znamená, že kdyby se něco stalo, odejdou ti Ukrajinci, tak ono to pro nás platí.

Takže povinná solidarita. Vždyť to slovo samo od sebe je totální nesmysl, je to v rozporu s programem SPOLU, je to v rozporu s programovým prohlášením vlády. Pan Rakušan neříká pravdu, ano? Věřte mi, že já jsem se tomu věnoval strašně dlouho, a oni se vysmívají. Ano, kdyby Orbán nepostavil ten plot 170 kilometrů... Naši policisté tam byli, 50 jich zadrželo 7 000 uprchlíků a pašeráky. Nejlepší příběh byl, když náš policista mi říká: Představte si, my jsme zadrželi jednoho pašeráka a byl to můj soused z České republiky. Protože ti pašeráci tam čekají s těmi auty, s espézetkou Rakouska, Německa, kasírují prachy. Tohle není přijatelné, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo u nás bude žít!

Pokud tohle se nezmění, tak vám říkám, že - pan Rakušan tvrdí - já jsem měl výstup do Novy, že údajně k nám chodí jenom uprchlíci z Ukrajiny a Sovětského svazu. Co to je? Zapomněli jste, jak hlídali česko-slovenskou hranici a jak si Slováci stěžovali a nadávali? Ne? Heger byl naštvaný a potom přišel a řešili to v Kramářově vile, představte si, strašně důležité jednání, a výsledek byl jaký? Že se to má řešit na vnější hranici Schengenu. No, dobrý den, dobré ráno. Co jsem tam čtyři roky přednášel, že západní Balkán a Srbsko patří do Schengenu a že máme bránit Evropu na moři, vážené děti. Znáte Asterix a Obelix? To je krásná pohádka. No, to je taková vesnice. Tak jsme měli udělat z Evropy vesnici a ta hranice by byla na moři. Když jsem byl ministr financí, přijel jsem lodí do Dubrovníku a oni ještě nebyli v Schengenu, měl jsem diplomatický pas - to byl no Schengen - tak jsem dvě hodiny čekal, než mě pustili, jo? Takže tyhle šílenosti Evropa nechápe, tihle aktivisté to udělali. Je to zásadní zrada.

Já doufám - takže se vrátím, zase jsem odbočil, protože nejsem strukturovaný, ale to je jedno. Slováci povolali armádu, Češi zavedli kontroly se Slovenskem a přišli Syřané. Ale Rakušan říkal, že to jsou jiní. Jeden můj známý Němec, Kretschmer, kancléř Saska, taky je chtěl zavést, ale tam máme dobré vztahy, tak nakonec to nějak nedopadlo. Takže není to pravda, není to pravda!

Já si pamatuji, jak jsem dával, nevím už na jaké médium - to ještě nebyl TikTok, máte TikTok, nebo Instagram? - jak jsem se zastavil na čerpačce, šel jsem na toaletu a nemohl jsem si mýt ruce, protože ti syrští ilegální migranti si myli v tom umyvadle nohy! To si pamatujete? (Smích v sále.) Jenom se nesmějte. Rakušan, pokud tohle nastane, tak ať se modlí a my všichni s ním, aby se něco nestalo u nás jako ve Francii. To je nepřijatelné, hnutí ANO je zásadně proti a protestujeme, je to absolutní neschopnost.

Takže nechám si to na středu a to už budu vyklidněný. Určitě nám pan Rakušan všechno vysvětlí. Je to nenormální, je to nenormální! My jsme solidární, vzali jsme Ukrajince, nic jsme nedostali, nic nevyjednali, a tahle dohoda, že máme nějakou výjimku, a proč jako, proč? Ať se ukáže, proč Poláci nesouhlasili s výjimkou, proč Slováci byli proti, jak to je, protože to nemá logiku, to hlava nebere, jo? Takže skutečně to je to peklo. My ve středu očekáváme, že pan ministr vnitra nám skutečně řekne tu pravdu, protože tak, jak on to interpretuje, evidentně tomu nerozumí, vůbec neví, o co jde. Vondra to pochopil. Timmermans vás podvedl - no, tak pokud ho podvedli zase. Nechápu, proč vůbec rozbili tu Vé čtyřku. Kdo založil Vé čtyřku, pamatujete? Václav Havel. Proč to rozbili? Tam byla koordinace, tam jsme my bodovali, tam jsme my zarazili tu ilegální migraci, tam jsme vybojovali taxonomii, tam jsme vybojovali peníze a všechno možné. 65 milionů obyvatel tohoto regionu, obrovská síla, a oni to rozmlátili. Takže Polsko proti, Slovák se zdrží, a Maďar to řekl jasně, já to nebudu opakovat. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem si poznamenal, že bod se jmenuje Green Deal a je to jako první bod dneška. Rozuměl jsem tomu správně? První bod dnes.

A prosím další přihlášenou, což je paní poslankyně Jana Pastuchová, a připraví se paní poslankyně Věra Adámková, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem slíbila, tak činím. Každou schůzi, každé úterý si dovolím načíst bod do programu, sněmovní tisk 241. Dnes už nebudu žádat o jeho zařazení na program do prvního čtení, protože v prvním čtení už ho máme, už je rozjetá pěkná debata, tak si myslím, že je škoda to zase nějak prodlužovat a protahovat. Dnes jenom chci říct, že to je rok a deset dní přesně. 3. 6. 2022 byl tento tisk námi předkladateli vložen k projednání. Dnes je i na Malostranském náměstí k tomu akce, takže kdo nebyl, ještě může jít, a já vás prosím, abychom už neprodlužovali to první čtení, pojďme to posunout a nevymlouvejme se na to, že přerušíme první čtení, když tam je přihlášeno už jen pár řečníků. Takže já prosím teď ne jako první bod, ale jako druhý bod, protože první bod navrhl pan předseda, vaším prostřednictvím, Babiš, takže já bych to chtěla na dnes, pokud bude zařazen bod pana poslance Babiše, tak po něm.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Děkuji, dvě stě čtyřicet jednička. Prosím ještě název toho bodu.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Je to takzvané Manželství pro všechny. Je to změna občanského zákoníku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, já jsem si to jenom napsal.

S přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych ráda využila této příležitosti zareagovat na paní kolegyni Janu Pastuchovou s tím, že existuje koaliční dohoda, že by tento tisk, který nyní má číslo bodu 71, je to tisk 241, občanský zákoník, měl být projednán do konce června. Je předběžná dohoda na termínu 29. 6. Co je ale technická okolnost, ten termín je termín nové schůze, čili já teď nemohu navrhnout toto pevné zařazení, protože to teprve bude schůze, která se bude konat v posledním červnovém týdnu. Proto tady vystupuji s tím, aby bylo zřejmé, že já jako spolupředkladatelka a řada dalších mých kolegů a kolegyň, kteří tento návrh podporujeme, chceme, aby byl projednán, máme tuto dohodu, že má být projednán do konce června, a současně v zájmu toho, abychom to skutečně projednali, skutečně posunuli přes první čtení, si dovolujeme takhle informovat, že tohle je nějaký náš návrh postupu, aby běželo to jednání, co se týče některých bodů, které potřebujeme schválit předtím.

Tolik tedy za nastínění toho, jak by mělo probíhat dál jednání o takzvaném manželství pro všechny, u kterého třeba já osobně si velmi přeju, abychom to už měli, a proto jsem ráda za tento jasný termín do konce června.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a paní místopředsedkyně, navrhujete tedy bod, nebo nenavrhujete?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, kdyby bylo možné na novou schůzi navrhnout, tak bych navrhla, ale není to možné, takže nenavrhuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím tedy všechny, já jsem vás nechal domluvit, abychom vystupovali skutečně v rámci, ať je to korektní, návrhu změn programu schůze. Čili bod se nenavrhuje v tuto chvíli, ale máme zde přihlášené ještě další dvě. Poprosím paní poslankyni Adámkovou.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych obrátila jako již tradičně vaši pozornost ke zdravotně-sociálnímu pomezí a zdravotně-sociální problematice. Za prvé je víceméně všeobjímající, protože se dotkne v jedné chvíli všech, dotýká se jak dětí, dospívajících, dospělých i seniorů, a máme tady mnoho nejasností. Víme velmi dobře, že se vláda snaží navrhovat nejrůznější návrhy zákonů, které se tohoto dotýkají, ale bohužel, ta podstata není vyřešena. My nemáme stále stanoveno zdravotně-sociální pomezí, nemáme jasně vymezeno, co je zdravotní problém, co je sociální problém. Pokud někdo znáte nemocniční problémy, víte, že na mnohých odděleních leží lidé, kteří po té akutní části vlastně nemají kam jít a potřebovali by sociální službu, ale je zde opravdu problém v čekací době, takže vlastně oni tráví tu dobu na akutních lůžkách úplně zbytečně a posléze čekají teprve na vyřešení své sociální péče. Čili já bych chtěla znovu, abychom se zamysleli nad tímto problémem, abychom ho neházeli ze stolu. Nikdy není vůle tady projednat tuto základní premisu dalšího vývoje, všech dalších návrhů. Chápu, že pánové se domnívají, že se jich to nikdy týkat nebude, neboť jsou nesmrtelní, mladí a krásní, ale mohu vás opravdu ubezpečit, že tomu tak není, protože bohužel... (Odmlka.) Já opravdu nemám fond, abych překřikovala čtyři mužské hlasy, ale děkuji vám, že už nehovoříte, děkuji. (K poslancům diskutujícím nedaleko řečniště.) Musím říci, že tato problematika se dotkne v určité fázi téměř každého člověka, pouze vyvolení jedinci nemají tyto problémy, ale to je opravdu málo lidí. Zdravotně-sociální problematiku prostě nemáme vyřešenou, není jasně formulovaná, není definovaná, není odděleno, jakým způsobem hradit zdravotní péči v sociálních ústavech dopodrobna. Samozřejmě každý ústav se snaží řešit tuto problematiku, ale není tomu tak.

Takže, prosím pěkně, máme tady návrhy některých zákonů vládních, které navazují na zlepšení této situace, ale my nemáme vyřešenou podstatu, to znamená, že tady opět budeme mít jakýsi paskvil, který něco může vyřešit, ale nikoliv celek, a já se domnívám to, co tu říkám opakovaně, že zdraví, nemoc není politická záležitost. Nebudeme-li zdraví, tak se tady ani nepohádáme, to je potřeba si uvědomit. Pojďme tento bod zařadit, pojďme si říct názory, které jsou na tu zdravotně-sociální problematiku, abychom mohli pokračovat dále a mohli precizovat péči o ty lidi, kteří ji potřebují! Nemáme toto vyřešeno, nemáme, a opakovaně mám pocit, že tam už k tomu ani není vůle. Zabýváte se potom v těch návrzích už drobnostmi, ale ty drobnosti, to už je potom víceméně technikálie. Ale opravdu pojďme oddělit zdravotně-sociální pomezí, abychom jasně věděli, co má být hrazeno ze zdravotního pojištění, co sociál.

A pak je druhá věc, kterou musíme vyřešit. Ty sociální služby někdy jsou tak drahé, že pokud máte doma seniory, jako že předpokládám, že ano, důchodce, víte velmi dobře, že velmi často - netvrdím vždy - kdyby tyto služby potřebovali, tak se musí skládat rodina. Rodina má štěstí, když se může složit, ale máme tady rodiny, které prostě nemají kam sáhnout. Ale týká se ta sociálně zdravotní péče i dětí, to není o seniorech, prosím pěkně, týká se dětí, týká se mladistvých, takže tady se domnívám, že opravdu máme velký dluh vůči našim občanům, a je tady stále nechuť řešit tento problém. Říkám znovu, dáváte tam potom technikálie.

V současné době víte, že se řeší určité transpozice pracovněprávních vztahů, a já chci upozornit, že ve zdravotně-sociálních službách se řada lidí pohybuje opravdu v dohodách, ať už to je provedení činnosti, nebo provedení práce, a dostáváme se do nepoměru potřeb na našem trhu a možností, které by byly možné. Čili prosím pěkně, než se budeme zabývat opravdu technikáliemi, drobnostmi a různými transpozicemi, pojďme otevřít tento bod a říci si, jaké jsou vlastně představy, jakým způsobem bychom hradili a jak zabezpečíme tu službu, protože bez výjimek, aby tam bylo možné pracovat víc hodin, prostě nezabezpečíme. Mohu vás ujistit, že to jakéhokoliv člověka, který tu službu potřebuje, si domů nevezmete, nejste schopni se o něj postarat.

Navrhuji toto proto buď dnes jako třetí bod jednání, anebo pevně na 17. hodinu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, protože poznamenávám si jako třetí bod, případně 17. hodina. A poprosím další přihlášenou, a to je paní poslankyně Jana Hanzlíková.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji požádat o zařazení nového bodu s názvem Příspěvek na péči nestačí na zaplacení potřebné péče pro osoby se zdravotním postižením.

Pečovatelské a asistenční služby se zdražily poté, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v lednu 2023 zvedlo limity pro maximální možné ceny v úhradové vyhlášce. Hodina teď může stát až 155 korun, tedy o 20 korun víc než dříve. Příspěvek na péči ale rezort nenavýšil. Ministr práce a sociálních věcí přislíbil, že od července 2023 bude platit novela zákona o sociálních službách, která zavede automatickou valorizaci dávky. Díky tomu by se příspěvek na péči zvyšoval vždy společně s důchody. Ministerstvo financí se ale vyjádřilo proti tomuto návrhu. Přitom z důvodu nízkého ohodnocení jednotlivých stupňů příspěvku na péči a navýšením úhrad za služby si lidé se zdravotním postižením nemohou dovolit tolik služeb, kolik skutečně potřebují k tomu, aby alespoň částečně mohli žít normálním životem.

Příspěvek na péči je jediná dávka, která umožňuje osobám závislým na péči druhých nakoupit takovou pomoc, jakou potřebují. Pomoc je realizována buď prostřednictvím profesionálních poskytovatelů, anebo je zajištěna osobou blízkou či rodinným příslušníkem. Co se týká rodinných příslušníků, toho využívá až 70 % lidí. Rodiny, které pečují, žijí v podstatě jenom z příspěvku na péči a už dlouhou dobu se potýkají s velkými finančními problémy. Velmi kriticky se k rozhodnutí neschválit valorizaci příspěvku na péči staví také Národní rada osob se zdravotním postižením a všechny další organizace, které věnují své služby lidem se zdravotním postižením.

Vzhledem k tomu, jak velké finanční problémy tyto rodiny musí řešit, považuji to za tak důležité, že navrhuji, abychom to projednali jako nový bod, a požádala bych zařazení dnešní den jako čtvrtý bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na změnu schváleného pořadu - dívám se, nikdo už se nehlásí s přednostním právem - v tuto chvíli zagonguji a pustíme se do hlasování. Bude to trochu náročnější, tak bych poprosil zejména pana předsedu Výborného, který navrhoval celou řadu bodů, jestli by to mohl i kontrolovat.

Je zde zájem o odhlášení, takže já jsem vás všechny odhlásil v tuto chvíli. Poprosím o přihlášení, budeme hlasovat.

 

Nejdříve budeme hlasovat návrhy z grémia, já je nebudu již číst. Můj předřečník, který zde řídil schůzi, je všechny přečetl.

V tuto chvíli zahajuji hlasování o návrzích z grémia. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 347, přihlášeno 158, pro bylo 154, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o jednotlivých návrzích změn. První, jenom předesílám, je ten, který se už hlasovat nebude, byl zavetován, to byla čtyřistadvacettrojka, zákoník práce.

 

Můžeme přejít k dalšímu. Předkladatelem byl pan předseda Výborný. Jedná se o sněmovní tisk 378, vládní návrh o změně ústavy. Tím, že vypadl ten první, tak by se stal tento bod prvním bodem.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 348, přihlášeno 163, pro bylo 162, proti nikdo. Přijato.

 

Dále se jednalo o návrh pana předsedy Výborného, zařazení bodu 441, jedná se o dohodu v oblasti zbrojení, jako pevně zařazený druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 349, přihlášeno 165, pro bylo 149, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Dalším bodem je opět bod navržený panem předsedou Výborným. Jedná se o návrh zákona o organizování a provádění sociálního zabezpečení. Nejdříve budeme hlasovat o tom, jestli umožníme zařadit tento bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 350, přihlášeno 165, pro bylo 165, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

A nyní můžeme o tomto bodu hlasovat - jakožto třetí bod dnes zařazený.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 351, přihlášeno 165, pro 165, proti nikdo. Přijato.

 

Dále se bude jednat opět o bod předkladatele předsedy Výborného, sněmovní tisk 126, výroční zpráva České televize.

Zahajuji hlasování o tom, jestli zařadíme tento bod. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 352, 166 přihlášených, 151 bylo pro, proti nikdo. Přijato.

 

A nyní budeme hlasovat, jestli ho zařadíme jakožto pevně zařazený bod po bodu číslo 3, tom předcházejícím. A to platí... (Porada s pracovníkem organizačního odboru.) Už nemusíme toto hlasovat.

 

Jdeme na další bod a to je bod od pana předsedy Výborného, sněmovní tisk 269, Český rozhlas, výsledky hospodaření. Budeme hlasovat o tom, jestli bude zařazen. (Námitky z pléna. Poslanec Benda mimo mikrofon: Dnes jako čtvrtý, už jen pořadí. Poslanec Výborný mimo mikrofon.) Takže teď už jen pořadí. Čili všechny tyhle body. Jedná se o Český rozhlas a to, jestli bude platit zařazení jakožto čtvrtý.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 353, 166 přihlášeno, 147 je pro, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Další bod předložený opět panem předsedou Výborným, sněmovní tisk 308, je to zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, pátý bod v tuhle chvíli.

Zahajujeme hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 354, 166 přihlášeno, pro 150, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Pane předsedající, mám pocit, že jste vynechal asi tři body na hlasování. Poslední jsme hlasovali výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu, možná ještě Českou televizi, bod 122, a pak tam byla 123, ČTK; 124, petice, a pak teprve udržitelnost veřejných financí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte pravdu, já se omlouvám. Mám to tady pod čarou mimo tabulku, takže jsem šel po dalším políčku. Ale nechám to hlasovat teď. Děkuju. Ano.

 

Takže v tuto chvíli budeme hlasovat sněmovní tisk 277 a jedná se o Českou televizi, výroční zpráva, a budeme ji hlasovat tím pádem v pořadí číslo 6, protože pátou už máme, takže šestou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 355, 166 přihlášeno, 149 bylo pro, proti nikdo. Přijato.

 

Dalším bodem je 279, ČTK, činnost a hospodaření, a byl by to tím pádem bod číslo 7.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 356, 166 přihlášeno, 150 pro, proti nikdo. Přijato.

 

A dalším bodem je sněmovní tisk 293, zpráva o peticích, tím pádem jako bod 8 dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 357, přihlášeno 166, pro bylo 148, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

A nyní sněmovní tisk 375, zpráva o peticích 2022 jakožto devátý bod. (Reakce v sále.) Já jsem měl teď osmý napsaný, pane předsedo. (Diskuse v sále.) Protože teď jsme říkali osmý, tak by měl být teď devátý, pokud správně počítám.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, ano, ale ten devátý bod je bod 125, udržitelnost veřejných financí, sněmovní tisk 308.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ten jsem měl jako pátý, ale když říkáte jako devátý... (Pobavení v sále.) Dobře, mám ho, je to devátý. Tím pádem teď dáváme desátý.

 

Takže hlasujeme ještě jednou, sněmovní tisk 385, zpráva o peticích, a jako bod 10.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 358, přihlášeno 166, 149 bylo pro, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Sněmovní tisk 414 je dalším předloženým bodem, jedná se o roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2022, jedenáctý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 359, přihlášeno 166, pro bylo 149, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Sněmovní tisk 421 je dalším bodem a je to výroční zpráva o činnosti NKÚ jakožto bod 12.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 360, přihlášeno 166, pro bylo 149, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Tak to byly všechny body, které předložil pan předseda Výborný. Děkuju.

 

A následně je zde bod předložený panem předsedou Okamurou. Je to nový bod Fialova vláda chce udělat z České republiky zemi migrantů a odsouhlasila závazek povinné solidarity se zeměmi s vysokými počty ilegálních migrantů. Nejdříve budeme hlasovat o tom, jestli zařadíme tento bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 361, přihlášeno 166, pro bylo 74, proti bylo 85. Zamítnuto.

 

Slyšel jsem správně, že byl... nebyl? Ne.

 

Dalším bodem je bod, který předkládá opět pan předseda Okamura s názvem Vyzýváme Fialovu vládu, aby se postavila proti schválení Istanbulské úmluvy, která zavádí genderovou totalitu a je zásadním útokem na společnost a rodinu. A budeme hlasovat, protože se jedná o nový bod, o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 362, přihlášeno 166, pro bylo 68, proti 54. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod předložený panem předsedou Babišem. Jedná se o nový bod, který se jmenuje Green Deal. (Žádost o slovo.) Ano.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážení kolegové, k hlasování v bodě 361 - hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Hlasování se nezpochybňuje. A ještě jeden, ano.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Já taky k hlasování pro stenozáznam - hlasování 361, 362 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a ještě paní poslankyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Já jsem také u hlasování 362 hlasovala proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Všichni? Tak.

 

Ještě jednou, předkladatel dalšího bodu byl pan předseda Babiš, název bodu Green Deal, jedná se o nový bod, takže hlasujeme o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 363, přihlášeno 166, pro bylo 75, proti 87. Zamítnuto.

 

Další bod, který budeme hlasovat, je od předkladatelky a paní poslankyně Pastuchové, jedná se o sněmovní tisk 241, změna občanského zákoníku, takzvané manželství pro všechny, jakožto druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 364, přihlášeno 164, pro 60, proti 29. Výsledek: zamítnuto.

Dalším bodem je bod předložený paní poslankyní Adámkovou. Je to nově zařazený bod Zdravotně-sociální problematika. Budeme hlasovat o tom, jestli zařadíme tento bod.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 365, přihlášeno 166, pro bylo 74, proti 44. Zamítnuto.

 

Posledním bodem je bod předkladatelky paní poslankyně Hanzlíkové. Jedná se o nový bod Příspěvek na péči nestačí na zaplacení potřebné péče pro OZP, osoby zdravotně postižené. Budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 366, přihlášeno 166, pro bylo 75. Výsledek: zamítnuto.

 

A nyní budeme hlasovat tedy o kompletním programu... V tuto chvíli už ne. Tím pádem jsme vyčerpali všechny body.

 

Takže můžeme přejít na bod číslo 12 a to je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.