Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 63. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás právě všechny odhlásila a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Bačíková Jana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Berki Jan do 16 hodin z důvodu zahraniční cesty, Carbol Jiří z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Exner Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Foldyna Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Heller Šimon z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kaňkovský Vít do 15.30 ze zdravotních důvodů, Knechtová Lenka od 14 hodin z pracovních důvodů, Kohoutek Tomáš z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Kolovratník Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Krejza Karel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Krutáková Jana od 16.45 do 19 hodin z pracovních důvodů, Lacina Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Müller Tomáš do 17 hodin z pracovních důvodů, Ochodnická Martina z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Ratiborský Michal z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Slavík Jiří do 16 hodin z rodinných důvodů, Šafránková Lucie z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Šebelová Michaela od 16.30 hodin z pracovních důvodů, Šimek David do 17 hodin z pracovních důvodů, Tureček Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Zlínský Vladimír do 16 hodin z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvá pan premiér Petr Fiala z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, dále ministři: Vladimír Balaš do 15 hodin z pracovních důvodů, Baxa Martin od 15.15 do 16 hodin a od 18 hodin z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Šalomoun Michal od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Nejprve bych vás chtěla informovat o dohodě z grémia, která se týká svolané 64. schůze Poslanecké sněmovny. Ta bude zahájena zítra, tedy ve středu 19. dubna v 15 hodin s tím, že následně bude přerušena a v 15.10 hodin budeme pokračovat v přerušené 60. schůzi Poslanecké sněmovny, což je schůze pod názvem Situace v České poště.

Dále navrhujeme za prvé zařadit do schváleného pořadu 63. schůze nové body: za prvé vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 387, a to do bloku Zákony - třetí čtení. Zákonné lhůty jsou splněny, od středy 19. 4. lze projednávat tento sněmovní tisk. Za druhé návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a k návrhu na jeho přikázání výborům včetně přikázání jeho kapitol a jejich vztahů k státním fondům, sněmovní dokument 2497, do bloku Zprávy, návrhy a další body. Za třetí návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, a to do bloku Volební body.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: jako první dnešní bod projednat nově zařazený bod Návrh časového harmonogramu státního závěrečného účtu, sněmovní dokument 2497, bude-li zařazen. Poté projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení, a to v tomto pořadí: bod 7 schváleného pořadu, sněmovní tisk 323, o zemědělských skladních listech; bod 1 schváleného pořadu, sněmovní tisk 227, o právu na informace; bod 3 schváleného pořadu, sněmovní tisk 286, o pozemních komunikacích; bod 4 schváleného pořadu, sněmovní tisk 297, o hornické činnosti; bod 5 schváleného pořadu, sněmovní tisk 300, o ověřování zbraní a střeliva; bod 6 schváleného pořadu, sněmovní tisk 307, o místních poplatcích.

Zítra, tedy ve středu 19. dubna, nejprve projednat body z bloku Zákony - třetí čtení, a to v pořadí: nejdříve nově zařazený bod, sněmovní tisk 387, tedy zákon o azylu, bude-li zařazen; dále bod 103 schváleného pořadu, sněmovní tisk 289, o pedagogických pracovnících; bod 106 schváleného pořadu, sněmovní tisk 346, o elektronických komunikacích; bod 114 schváleného pořadu, sněmovní tisk 352, o ochraně oznamovatelů;

bod 115 schváleného pořadu, sněmovní tisk 353, o ochraně oznamovatelů - související; bod 108 schváleného pořadu, sněmovní tisk 283, o ochraně hospodářské soutěže. Ve 13.45 pak projednat volební body, tedy nově zařazený bod návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, bude-li zařazen, a bod 121, návrh na jmenování členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky, druhé kolo.

V 15 hodin bude zahájena 64. schůze Poslanecké sněmovny, a jak jsem vás již informovala, asi v 15.10 pak budeme pokračovat v přerušené 60. schůzi Poslanecké sněmovny.

Ve čtvrtek 20. dubna bychom zahájili jednání bodem 145 schváleného pořadu, což jsou Odpovědi na písemné interpelace, a ihned po jeho projednání, nejpozději však v 11 hodin, bychom pokračovali projednáváním bodů z bloku Smlouvy - první čtení, a to body 94 až 101, tedy sněmovními tisky 358, 381, 382, 389, 390, 391, 398 a 399. Dále bychom případně pokračovali body z bloku Zprávy, návrhy a další body, a to od bodu 125 do bodu 137 včetně, kromě bodu 127 a bodu 133. Ve 14.30 pak bude zahájen bod Ústní interpelace, tedy bod 146.

V pátek 21. dubna bychom projednali body z bloku Zákony - třetí čtení v pořadí: bod 116 schváleného pořadu, sněmovní tisk 368, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany; bod 117 schváleného pořadu, sněmovní tisk 369, zákon o financování obrany, a další body z bloku Zákony - třetí čtení, které se případně neprojednají ve středu 19. dubna a mají splněné zákonné lhůty. Poté bychom pokračovali body z bloku Zákony -první čtení, a to bod 20 schváleného pořadu, sněmovní tisk 383, rejstřík trestů; bod 22 schváleného pořadu, sněmovní tisk 385, daň z přidané hodnoty; bod 15 schváleného pořadu, sněmovní tisk 367, úložiště radioaktivního odpadu.

To je z návrhu z grémia a z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou. (Hluk v sále.)

A nyní je tedy možnost vystoupit k pořadu schůze s návrhy na jeho případné změny. Jako první je přihlášen s přednostním právem pan předseda Benda a já vás všechny, kolegyně a kolegové, již teď žádám o ztišení, přesunutí vašich rozhovorů do předsálí. Platí to úplně pro celý sál, ať můžeme vyslechnout návrhy, které přednese pan předseda. Ještě jednou vás žádám o ztišení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, po dnešní dohodě grémia přednesu jenom asi čtyři změny, které - bylo to všeobecně konsenzuální - ale které jsou pouze koaliční.

To znamená, první návrh je, aby zítra za ty pevně zařazené body ve třetích čteních byly zařazeny ještě dva další body, a to bod 102, vládní návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase, sněmovní tisk 263, třetí čtení, a druhý bod 105, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách, sněmovní tisk 312. Ty zařadit za ta pevně zařazená třetí čtení s tím, že se v nich případně bude pokračovat v pátek, pokud by se to nestihlo. To jsou dva návrhy do třetích čtení. Třetí návrh se týká opět zítřka, a to, aby napevno na 13 hodin byl zařazen bod 139, sněmovní dokument 1927, Návrh na odvolání Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, s tím, že tento bod bude ukončen nejpozději v těch 13.45, kam už grémium navrhlo zařadit ty dva volební body - orgány a Grantovou agenturu. A poslední bod: ve čtvrtek po zařazených bodech Smlouvy v bloku prvních čtení navrhuji, aby byla zařazena ještě jedna smlouva ve druhém čtení, a to bod 92, vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu zjednodušeně řečeno Kosovo, sněmovní tisk 65.

Toto jsou čtyři návrhy, které si dovoluji jménem koalice přednést. Poprosím, aby je Sněmovna svým hlasováním podpořila. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesené návrhy. Nyní je další přihlášenou paní předsedkyně Alena Schillerová s přednostním právem a následuje pan předseda Okamura. Ještě jednou prosím o ztišení. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych jenom upřesnila, než přejdu k bodu, o jehož zařazení požádám dnes, tak bych jenom upřesnila, že na grémiu jsme se dohodli, ale já myslím, že to je jasné, že bude otevřena 60. schůze, mimořádná, s názvem Česká pošta, a že podpoří pětikoalice prostě její program tak, aby mohli vystupovat i další poslanci než ti s přednostním právem. Jenom to zpřesňuji. Já si myslím, že to takto bylo dohodnuto, a já věřím prostě slovu pětikoalice, že to platí.

A nyní už dovolte, abych vystoupila a požádala o zařazení nového bodu s názvem Chybějící příjmy ve státním rozpočtu, anebo rozpočtové harakiri. Žádám zařadit jako první bod dnešního jednání, protože skutečně je to velmi, velmi zásadní. Bohužel, i když nerada, opětovně musím konstatovat, že strach a obavy související s reálností státního rozpočtu na rok 2023, které jsem zde z tohoto místa prezentovala opakovaně, se potvrdily... (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Omlouvám se, já se omlouvám, ale ještě jednou: kolegyně a kolegové, moc prosím, abyste snížili hladinu hluku v sále. Pokud cokoliv potřebujete řešit, tak se přesuňte do předsálí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Opakovaně se potvrdily a rozpočtový proces, za který plně nese odpovědnost ministr financí Zbyněk Stanjura, je vrcholem šlendriánství a rozpočtového harakiri. Predikce daňových příjmů pro Výbor pro rozpočtové prognózy, ve které jsou aktualizace odhadu příjmů daně z neočekávaných zisků za energetický a bankovní sektor, tedy windfall tax, a odhadu odvodů z nadměrných příjmů jsou ještě pesimističtějším scénářem, než mnozí očekávali, a to jsme neočekávali mnoho. Absence až tří pětin očekávaných příjmů - podle aktuálních čísel má být v roce 2023 celkové inkaso daně za období od konce roku 2022 a celého roku, inkaso daně z neočekávaných zisků 28 miliard a odvodů z nadměrných příjmů za období od konce roku 2022 a celého roku 2023 ve výši 12,5 miliardy korun. Přitom schválený rozpočet na tento rok počítá s celkovým inkasem ve výši 100 miliard korun - 100 miliard korun, které mělo být složeno právě z daně z neočekávaných zisků, kde vláda počítá s příjmem 85 miliard v rozpočtu, a zbylých 15 miliard (dívá se do vládních lavic) - nevidím tady ani jednoho pana ministra - mělo být vybráno v rámci odvodů z nadměrných příjmů. (Ministryně Černochová mimo mikrofon upozorňuje, že je přítomna.) Myslím pana ministra Stanjuru nebo pana ministra Síkelu, ke kterým jsem mluvila vždycky. Vás, paní ministryně, se to netýká, zaplaťpánbůh, vás budu dnes šetřit.

Výsledek je tedy ten, že ministr Stanjura udělal v rozpočtu botu za téměř 60 miliard korun. Tento vydrancovaný státní rozpočet je Potěmkinovou vesnicí a trvalým politickým odkazem do nebe volající neochoty ministra Stanjury komunikovat, diskutovat, hrát fér a chovat se v mantinelech, které tady fungují již od Eduarda Janoty a které dodržoval každý jeden ministr financí bez ohledu na politickou příslušnost až do momentu entrée Zbyňka Stanjury do úřadu Ministerstva financí, který si z našeho nejdůležitějšího zákona roku udělal trhací kalendář. Přitom již v říjnu 2022 v rámci prvního čtení státního rozpočtu jsem upozorňovala na to, že pochybuji, že se suma 100 miliard korun vybere v roce 2023, a opakovala jsem, že očekávaný neúspěch bude politická odpovědnost pětikoalice a politická odpovědnost ministra financí. Já tedy očekávám, že ministr financí tuto politickou odpovědnost vyvodí. Já pouze připomínám, že tato zcela nová daň byla přijata jako poslanecký návrh poslance Zbyňka Stanjury jako přílepek k daňovému balíčku. Již při prvním čtení státního rozpočtu Výbor pro rozpočtové prognózy, tedy nezávislá instituce, jasně deklaroval, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši 100 miliard korun mezi příjmy státního rozpočtu nemělo oporu v legislativě, čímž bylo v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Členové výboru se tehdy jednoznačně shodli, že je třeba poukázat na rizika plynoucí z takové situace a zamezit tomu, aby se odchylky od pravidel tvorby rozpočtu staly novou normou. Výbor dále konstatoval, že nedisponoval dostatečnými informacemi k hodnocení uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení. To je všechno dohledatelné ve stenozáznamech. Důvod, proč výbor nedisponoval těmito informacemi, byl již tehdy zřejmý, a byla jím neochota ministra Stanjury jakýmkoliv způsobem komunikovat či prezentovat jakákoliv čísla, scénáře vývoje či možnosti dosažení predikovaných příjmů. V důsledku tohoto nestandardního legislativně rozpočtovacího procesu jsme neměli žádný konkrétní propočet. Nebyla vytvořena RIA, nebyla vytvořena analýza ekonomických dopadů, nebylo žádné připomínkové řízení.

Zásadní byla absence diskuse. Žonglovalo se tady s čísly na zcela náhodném principu a výsledek je naprosto tristní: absence tří pětin odhadovaných příjmů. A to jsem tady ještě velmi mírná, protože započítávám i odvod z nadměrných příjmů v rámci energetického zákona. Pokud bychom se bavili jen o windfall tax, ministr Stanjura vybere pouze třetinu, třetinu jím očekávaných příjmů. A to k celému rozpočtovacímu procesu v souvislosti s přijetím daně z neočekávaných zisků musím připomenout, že ministr financí naprosto pokoutně vyškrtl z inkasa obce a kraje. Musím tady připomenout propad na pražské burze, který vytvořila pětikoalice a vládní poslanci svou amatérskou neschopností dohodnout se na základních parametrech této daně.

Navíc jsme tento zákon projednávali v legislativní nouzi, přičemž nebyly splněny zákonné podmínky legislativní nouze. Bohužel jsme se souběhem daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných příjmů dostali do potenciální kolize s českou ústavou, ale i právem Evropské unie. Mnozí odborníci totiž upozorňovali na možnost dvojího zdanění. Tyto daně dopadaly na jedno odvětví a mohly mít potenciálně takzvaný rdousící efekt na odvětví.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se zase omlouvám, ale přeruším vás, paní předsedkyně, abych ztišila naše kolegyně a kolegy v sále.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Už minulý rok jsem upozorňovala na rozpočtové prohřešky ministra Stanjury, hovořila jsem o tom, že státní rozpočet je zákonem o budoucnosti této země, a ta budoucnost byla postavena opravdu hodně na vodě. Chybějících 60 miliard nejsou drobné. Je to téměř dvojnásobná výška celkových schodků státního rozpočtu, které mělo hnutí ANO na Ministerstvu financí před příchodem pandemie za pět let.

Jenže těchto 60 miliard korun není ojedinělá chyba spojená s rozpočtem na rok 2023. Kvůli baťovskému číslu schodku 295 miliard ministr Stanjura podvádí a opticky snižuje schodek i v dalších oblastech. I navzdory tomu, že jsem vládní pětikoalici upozorňovala, že chybí 15 miliard po přijetí toho hanebného zákona o zpomalení valorizace důchodů, tak i tak chybí 15 miliard korun na valorizaci důchodů. Nás vláda nevyslyšela, a tak prostě docházelo k té situaci, ve které jsme teď. Navíc pětikoalice opticky přesouvá část schodku státního rozpočtu do státních fondů a přehazuje 30 miliard na SFDI, což sice nemá žádnou ekonomickou logiku, ale není to vidět ve schodku státního rozpočtu, a o to přece nám jde. O PR jde této vládě, tomuto ministrovi financí, protože toto je pro něho rozhodující. K tomu můžeme připočítat dalších 50 miliard korun v souvislosti s Modernizačním fondem životního prostředí, se kterými nepočítá ani domácí legislativa, ani evropská legislativa. Na tento problém již Zbyňka Stanjuru upozorňuje i předseda rozpočtového výboru za hnutí STAN pan Bernard, slyšela jsem jeho vyjádření v médiích. A dalších přes 7 miliard korun si vláda Petra Fialy bere od zdravotních pojišťoven, které si tyto deficity musí hojit z rezerv. Podívejte se na jejich výsledky hospodaření za rok 2022 a můžete se podívat i na výhled roku 2023. Ty rezervy si zdravotní pojišťovny akumulovaly v období naší vlády. A tak bych mohla pokračovat dál. Vzala jsem jenom ty nejzásadnější částky.

Suma sumárum jsme skoro bratru na 160 miliardách. Výmyslů fiktivních a smyšlených propočtů a iluzionistických snah o snižování státního rozpočtu, které ale zaplatíme my všichni. Zaplatíme to prostřednictvím zhoršení reputace České republiky, které nám výrazně prodraží dluhovou službu. To optické snižování možná ještě může působit na jistou část voličů, která ještě stále věří pohádkám z dílny Zbyňka Stanjury. Bohužel pravdivá tvrdá čísla neuniknou ani mně, ani ratingovým agenturám, ani pozornosti našich věřitelů. Každý další den nekompetentního vedení nejdůležitějšího rezortu nám zhoršuje pověst na mezinárodních trzích. Je nejvyšší čas, aby za tyto chyby zaplatil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesený návrh. Nyní je tedy v pořadí pan předseda Okamura, kterého už vidím, takže má slovo. Vás, kolegyně a kolegové, ještě jednou žádám o ztišení. Následuje po panu předsedovi paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl jménem hnutí SPD navrhnout jako první mimořádný bod na schůzi dnešní Poslanecké sněmovny bod s názvem Vládní pětikoalice rozvrací veřejné finance a vede naši zemi k bankrotu. Nyní bych tento svůj návrh zdůvodnil.

Opatření Fialovy vlády vedla ke zvýšení ceny elektřiny a růstu zadlužení. Konsolidace veřejných financí selhává. Pětikoalicí prosazený a schválený státní rozpočet na letošní rok s astronomickým deficitem 295 miliard korun se stává čím dál více nereálným a bude určitě překročen. Daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax, týkající se společností podnikajících v oblastech energetiky a petrochemie a také největších bank, kterou v loňském roce prosadila do právního řádu vládní koalice, ani zdaleka nepřinese do státního rozpočtu tolik prostředků, se kterými původně počítalo Ministerstvo financí. Samo Ministerstvo financí přiznalo, že namísto 100 miliard korun za letošní rok se bude výnos z této daně pohybovat maximálně na hranici 40 miliard. Zcela se tak naplnila prognóza hnutí SPD, které zavedení této daně ve Sněmovně nepodpořilo, a přesně jsme předpověděli, že kalkulace ročních příjmů z této daně byla v rámci návrhu státního rozpočtu naprosto nezodpovědně a nerealisticky nadsazená. Zavedení této daně rovněž vedlo ke zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele a k vyššímu objemu kompenzací vyplácených ze státního rozpočtu dodavatelům energií. Je také velmi pravděpodobné, že dotčené společnosti po zavedení této mimořádné daně nejrůznějšími způsoby snižují svůj faktický zisk, takzvaná daňová optimalizace. Budou se také snažit promítnout zvýšené náklady do svých cen.

I z těchto důvodů je státní rozpočet po prvním čtvrtletí v rekordním deficitu 166,2 miliardy korun a jeho celkový roční schodek bude zcela jistě mnohem vyšší než plánovaných 295 miliard korun. Jedná se o mimořádné selhání celé vládní pětikoalice a v první řadě ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS, který by měl okamžitě rezignovat. Vláda Petra Fialy z ODS není schopna řídit a konsolidovat veřejné finance. Proti hrozivě narůstajícímu rozpočtovému deficitu a státnímu dluhu nedělá vůbec nic, a proto by měla skončit.

Takže z těchto všech důvodů já navrhuji zařadit jako bod číslo 1 na dnešní schůzi sněmovny bod s názvem Vládní pětikoalice rozvrací veřejné finance a vede naši zemi k bankrotu, abychom tady tu velmi vážnou situaci projednali ve Sněmovně i s opozicí a abychom samozřejmě mohli přednést naše opoziční návrhy, které ale SPD celoročně kontinuálně prezentuje.

Jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji mimořádný bod s názvem Fialova vláda neřeší drahotu. Ceny plynu vzrostly meziročně o 60 %, ceny elektřiny o 29,6 %, ceny tuhých paliv o 53,7 % a ceny tepla a teplé vody o 44,6 %. Toto je skutečná vizitka Fialovy vlády a její nečinnosti. (Hluk v sále.) Současná...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se moc omlouvám, pane předsedo, ale v levé části sálu poprosím o ztišení. A už opravdu poprosím, abyste se přesouvali do předsálí, nebo budu muset jmenovat jednotlivé poslance, kteří nedodržují klid tady v sále. To už se opravdu nedá. Prosím, pane předsedo, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Současná meziroční inflace je vysokých 15 %, vládní představitelé nad tím zcela nepochopitelně jásají, a dokonce to považují za svůj úspěch, přičemž situace v Evropě je úplně jiná, kdy průměrná inflace v Evropě je pod 10 % - Francie, Německo pod 10 %, Švýcarsko inflace 3 %, tam zastropovali energie přímo u výrobců, tak jak už před rokem navrhovalo SPD. Fialova vláda se na to vykašlala, takže samozřejmě vysoká inflace je kvůli nekompetentní a nečinné Fialově vládě a rozhodně není vůbec prostor na nějaké jásání.

Navíc, jak jsem říkal, prudce vzrostly ceny zemního plynu, ceny elektřiny - při meziročním srovnání - tuhých paliv, ceny tepla, teplé vody a tak dále. Drasticky vzrostly také ceny potravin. Ceny rýže a mouky meziročně stouply v České republice o 32 %, vepřové maso o 34 %, mléko o 45 %, vejce o 75 % a cukr dokonce stoupl o 97 %. Toto je skutečná vizitka Fialovy vlády a její nečinnosti, musím říct v uvozovkách, v boji proti inflaci a zdražování.

Naše recepty jsou dlouhodobě jasné. Jde o nastavení nízkých cenových stropů přímo u výrobců elektřiny, o snížení sazby daně z přidané hodnoty u energií, vody, léků a základních potravin až na nulu. V Evropě to funguje. Jen vláda Petra Fialy z ODS a její poradci posílají dokonce veřejně občany na nákupy do Polska a vláda nedělá proti zdražování vůbec nic.

Vláda naopak ještě plánuje výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty u mnoha druhů zboží a služeb denní potřeby, což povede jen k dalšímu zdražování, dalšímu růstu inflace a ke zhoršování sociální a existenční situace našich občanů. S tím samozřejmě SPD nesouhlasí, protože dneska drahota už je problémem pro miliony občanů České republiky, občané musí jezdit na nákupy levných potravin do Polska, ale i v Německu už jsou levnější, občané také hodnotí vyšší kvalitu, jenže tam mají třikrát vyšší příjmy! Takže Fialova vláda z nás udělala zemi, která je drahá, předražená, lidé nemají peníze a vláda to vůbec odmítá řešit. Skutečně považuji za úplně neuvěřitelný výrok poradce premiéra Fialy Štěpána Křečka, který řekl, že by měli občané jezdit nakupovat potraviny do Polska, protože je (to) tam levnější, a prý se to vyplatí už i Pražákům. A já na to můžu říct jedinou věc. Vláda, která rezignovala na řešení problémů občanů a své země, taková vláda je úplně zbytečná. Taková vláda je přece úplně k ničemu! Měli byste skutečně odejít a už to nechat někomu jinému. Takže já bych chtěl dát jako bod číslo 2, mimořádný bod na schůzi této Sněmovny, bod s názvem Fialova vláda neřeší drahotu, protože si myslím, že je potřeba, aby občané slyšeli tu veřejnou debatu. My znovu zopakujeme návrhy na řešení SPD, které se ukazuje, že je postupně přijímají ostatní země.

Mimochodem, snížení DPH na nulu u potravin před víc než rokem, to udělali Poláci, teď to udělali Portugalci, takže to v Evropě bez problémů jde. Fialova vláda prostě potraviny zlevnit občanům nechce, takže Fialova vláda ještě parazituje na drahotě výběrem DPH. To znamená, je to skutečně neuvěřitelně asociální, nekompetentní a škodlivá vláda, a já si myslím, že bychom to tady měli veřejně projednat.

Já tuším, že ty mimořádné body, co tady navrhuji, mi tady Fialova vládní pětikoalice opět zamítne, protože vy nejenže nemáte řešení, vy už se bojíte i toho, aby se tady veřejně diskutovala řešení ze strany opozice, a občané se stali vašimi rukojmími. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další je tedy přihlášena paní poslankyně Balaštíková a následuje paní poslankyně Adámková s několika přihláškami, nyní už je to tedy s pětiminutovým limitem. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si vás požádat o zařazení nového bodu na dnešní jednání Poslanecké sněmovny, který se týká problematiky obilí z území východního bloku, které bylo určeno do třetích zemí. Bohužel nebyly dodrženy základní podmínky původní dohody a část toho, těchto obilovin, byla vyskladněna na území Evropské unie.

Zboží mělo být zaplombováno a vyloženo až v přístavech, kde mělo být přepraveno do Afriky. Toto se bohužel nestalo a zboží se stále nachází na evropském trhu, navíc na Slovensku a v Polsku byly záchyty, kde bylo prokázáno, že v těchto obilovinách se nacházejí nepovolená rezidua, která mohou poškozovat zdraví občanů. Země Vé čtyřky - Maďarsko, Slovensko a Polsko - vydaly zákaz dovozu tohoto obilí. My jsme očekávali, že náš pan ministr zemědělství se bude snažit vyvolat jednání Vé čtyřky sám, anebo se minimálně k těmto zemím přidá.

Jsme rádi, že probíhají kontroly tohoto zakázaného obilí, zatím na našem území nebyla identifikována nějaká problematika, ale co je možná málo známé, že velká část těchto obilovin nemá pouze původ z Ukrajiny, protože Ukrajina predikovala, že nebude schopna dostát svým závazkům, a tudíž jí chybí dostatek, množství obilí, kterým by vykryla požadované zakázky, takže se jedná o původ zboží z Ruské federace. My na jedné straně děláme embarga a na straně druhé necháváme dělat takové záseky do zemědělství a hospodářství Evropské unie. Děláme primární chyby a neochraňujeme evropský trh.

O tomto chceme dnes diskutovat a chceme požádat pana ministra zemědělství, aby se přidal k zemím Vé čtyřky, a učinili rázné kroky k ochraně evropského trhu, potažmo zdraví občanů, kteří žijí na tomto území, kde se tady toto nedovolené kontaminované obilí nachází. Nešvary, které jsou, bohužel paní Ursula von der Leyen není schopna řešit v rámci EU, a proto žádáme, abyste podporoval země Vé čtyřky, které mají snahu učinit (kroky?) k nápravě této problematiky. Žádám vás, abyste zařadila, paní předsedkyně, tento bod za nově zařazené body na dnešní den programu. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já to samozřejmě navrhnu pak následně při hlasování, sama to učinit nemohu, nicméně zaznamenala jsem váš návrh. Nyní vystoupí paní poslankyně Adámková se svými návrhy. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás se žádostí o zařazení tří velmi důležitých bodů, které přinesl minulý týden, na které se mě ptají občané, ať už jsou z malé vesnice, nebo z velkého města, a já považuji za velmi důležité o těchto bodech hovořit, abychom mohli podávat ucelenou informaci. Mám tady tři body - předesílám, že nevyčerpám 15 minut, to jenom proto, kdyby někdo toto chtěl považovat za obstrukční návrhy, tak v žádném případě - a dovolím si vám je krátce představit.

První návrh, který bych prosila zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech v pátek, je evergreen. Jedná se o transplantační zákon, sněmovní tisk 162, to znamená zrušení diskriminace k dobrovolným dárcům kostní dřeně v případě, že po tomto odběru mají komplikaci, která vyžaduje pracovní neschopnost. Já tady krátce zdůvodním, říkám to tedy už asi posedmé, ale stále narážím na zeď. Mám pocit, že i ten hrách bych jinak tou zdí prorazila, ale tady se to nevede. Jedná se o to, že dobrovolný dárce kostní dřeně je skutečně anonymní, zachraňuje - bohužel smrtelnou - nemoc u těchto lidí, pro které nemáme jiný způsob léčby, a v případě, že dojde ke komplikaci, která vyžaduje pracovní neschopnost - upozorňuji, že tyto komplikace v rukou odborníků jsou velmi zřídkavé, ale bohužel ukázalo se, že jsou - tak na tyto dárce předchozí zákon zapomněl, a oni v případě, že mají tuto komplikaci spojenou s pracovní neschopností, nepobírají jako jiní dobrovolní dárci orgánu plný plat, ale dostávají klasickou nemocenskou. Toto vedlo již k tomu, že se několik dárců odhlásilo poté, co bohužel jste nepodpořili tento bod jako jednání, abychom tuto nespravedlnost narovnali. Proto o to velmi prosím a žádám všechny zdravotníky ve všech klubech, aby opravdu vysvětlili svým kolegům, že leukémie si nevybírá ani věk, ani postavení, a my pro ni mnohdy nemáme jinou léčbu než transplantaci. Čili prosím jako první bod po pevně zařazených bodech, a abyste věděli, že opravdu to chci projednat, tak prosím na pátek. Netlačím na vás vůbec dnes, ani zítra, ani ve čtvrtek, ale je to bod, který zachraňuje životy. Uvidíme, jak dopadneme.

Druhým bodem, který bych požádala o zařazení, je Dostupnost služeb České pošty jako dopad na kvalitu života českých občanů. Může se vám to zdát, že se zdravotnictvím toto nemá co do činění. Já vůbec nebudu tady brát logistiku a podobné věci, od toho jsou odborníci na tyto věci, ale toto jsou věci, na které se mě ptají pacienti - a opakuji, jestli jsou z malé vesnice, nebo velkého města - od minulého týdne, a já na to odpověď bez projednání nemám. Nemohu si osobovat právo za Sněmovnu, jakým způsobem se rozhodne nebo jakým způsobem bude dále pokračovat. Jedná se o to, že mnozí nemocní - a nemusí být úplně staří, nedělejte si představu, že to jsou jenom lidé 80+, ale bohužel nemoc si nevybírá a postihuje i občany mladé - a tito lidé bydlí i v menších městech, v menších vesnicích, a věřte mi, že jejich finanční situace není záviděníhodná. Oni jsou dlouhodobě na neschopence, poté v nějakém invalidním důchodu, nemohou si všichni zřizovat internety, nemají všichni ani chytrý telefon, takže tady potom zůstává situace, která opravdu bez komunikace s poštou nelze. Představa, všichni víte velmi dobře, že zdravotní správa, má-li být k dalšímu jednání - a u nich je to velmi často soudní jednání, jednání na úřadech práce, jednání v jiných věcech - musí být ukončená, musí mít razítko a podpis. Prosím pěkně, oni nemají, jak přijmout tuto zprávu jinak než poštou, takže jejich dotaz ke mně je: Kdo mi to přinese? Já se nedostanu na poštu, jestliže tu naši zruší. Já odpověď nevím, proto prosím o zařazení, abychom si o tom mohli povídat. Opravdu nevím.

Další věcí, která přišla včera i dneska, dotazy opět. Jedná se o osoby, které mají sníženou mobilitu, nemají prosím pěkně účty, a to proto, že mi sdělili, že nemá smysl si ho zřizovat, neboť v místě bydliště nemají dostupný bankomat, nedojdou tam, samozřejmě žijí sami, třeba nemají rodinu a nechtějí cizím lidem dávat žádné přístupové informace. Čili vidím to jako problém, který - zatím tady nepadl v této Sněmovně - je to zase jiný úhel pohledu, v každém případě velmi důležitý, protože tito lidé potřebují tyto služby a musíme se zamyslet, jak je nahradit. Takže prosím o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech dnes. Chci o tom jenom zahájit jednání, abyste mi řekli představy. Předpokládám, že vláda už má představy, jak je nahradí tyto služby. Já je jenom nevím, a proto v tom terénu nemůžeme je samozřejmě říkat. Takže poprosím o dalších pět minut.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, dalších pět minut.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji vám. A třetím bodem, kde bych chtěla obrátit vaši pozornost, je samozřejmě opět věc, která je velmi živá, velmi diskutovaná, stále se bráníte tomu, ji tady projednávat - což si myslím, že není dobře, protože to projednání by tedy do jisté míry ochránilo i ministra zdravotnictví, který je z koalice - a to je dostupnost zásobování léky na českém trhu. Nebudu vůbec hovořit o antibiotikách, tady se o tom řeklo mnoho, ale jsou i jiné léky. Takže teď jsme zjistili, že bohužel nejsou dostupné ani všechny léky vhodné na léčbu diabetu. Upozorňuji, že diabetes typu I občas potřebuje také parenterální podání léků, čili nikoliv tablety. Některé nejsou dostupné, a bohužel z těch informací, které plynou, to zjistím až v momentě, kdy je chci předepsat - to je pozdě.

Čili já bych tady o tom chtěla opravdu diskutovat, jakým způsobem ministerstvo už tady vstupuje do jednání nebo jakým způsobem je vyjednáno se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jakým způsobem se dovíme tyto informace včas, ne když ten pacient u mě sedí v ordinaci, musíme tedy nějakým způsobem tuto situaci řešit a já se jí dovídám až momentě, kdy otevřu eRecept, to je pozdě. Samozřejmě že si poradíme, ale není to komfortní zejména pro toho pacienta, takže obvoláváme už z ordinace lékárny a snažíme se uzpůsobit léčbu, ale věřte mi, že nemoc opravdu nezajímá politické rozhodnutí nikoho a nějaká léčba musí být nastavena ta nejsprávnější. Ne každému se hodí úplně všechno, co má první lékárna. Takže je to velmi nekomfortní a prosím o tom pohovořit, o nic jiného nejde.

A tady bych toto poprosila, já jsem tamto řekla jako první bod, tu Českou poštu v uvozovkách, takže to bych prosila jako druhý bod, abych byla ve shodě s tím, co jsem dala paní předsedkyni, a tady ty léky bych prosila jako první bod dnes po pevně zařazených bodech. Děkuji.

Vidíte, že jsem zdaleka nevyčerpala limit, který by mi příslušel. Děkuji vám za to, že se nad tím pozastavíte, že eventuálně podpoříte projednání, a doufám, že přispějeme k zlepšení kvality života našich občanů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Paní poslankyně, ještě se vás přece jenom optám, jestli to tedy chápu správně: tento bod - léky - jako první bod a pošta jako druhý bod. Naopak. Dobře, děkuji, ujasněno.

Nyní vystoupí se svým návrhem paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní poslankyně Oborná, která následuje. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní předsedkyně. Já vystoupím se svým tradičním bodem s trošku pozměněným názvem, a potom vysvětlím proč. Tento bod, který bych ráda zařadila na jednání této ctěné Sněmovny, se jmenuje Vládní strategie nakládání se státním majetkem k prodeji zámku Štiřín a ostatních.

Co mě k tomu vede? Vede mě k tomu pořád nedostatek informací k tomu, co se zámkem Štiřín bude. Já už jsem tady vystupovala několikrát a v médiích se pořád objevují ty samé informace. Pan ministr Lipavský se zbavuje zámku Štiřín, dává ho k dispozici vládě, pokud to shrnu, a co bude dál, nikdo neví. Tušíme asi, že vláda chce zámek prodat. Ale je tady mnoho a mnoho otazníků.

Mě by zajímalo, proč v loňském roce proběhly investice v zámku Štiřín za více než 20 milionů korun předtím, než zámek byl uzavřen. Zajímalo by mě, proč služby týkající se údržby golfového hřiště dostala externí firma, přestože v tuto chvíli jsou zaměstnanci doma ve výpovědní lhůtě a jsou placeni. Zajímalo by mě, jakým způsobem se vláda tohoto majetku bude zbavovat. Jakou metodou? Dražbou, nebo jak? To, co mě zajímá dále, a ony ty informace pomaličku ale jistě prosakují, je to, co třeba bude s historickou budovou České pošty v Jindřišské? Budeme prodávat státní podnik Budvar? Budeme prodávat další nemovitosti, kulturní památky, které jsou nevýdělečné? Dočkáme se třeba toho, že ve finále budeme prodávat Karlštejn, který jsme teď nákladně opravili? Co tedy bude? Proto předkládám tento návrh, abyste, vládo, seznámili tuto ctěnou Sněmovnu s tím, jakou máte strategii, která se týká nakládání se zbytným státním majetkem, a jakým způsobem ten prodej bude probíhat.

Prosím o zařazení tohoto bodu jako první bod dnešního jednání, protože ho považuji za velmi důležitý. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní poprosím o vystoupení s návrhem paní poslankyni Obornou a připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych vás poprosila o zařazení nového bodu na pořad schůze s názvem Opatření vlády na pomoc postiženým zemědělcům v souvislosti s přemnožením hraboše polního, protože je to téma, které aktuálně velmi trápí české zemědělce, a to zejména na jižní Moravě a na Vysočině. Jistě jste také zaznamenali několik televizních reportáží, takže mi dovolte, abych alespoň velmi stručně odůvodnila zařazení tohoto nového bodu na jednání Sněmovny.

Podle zemědělců sílí na jižní Moravě a Vysočině kalamita hraboše polního. Kritický je se začátkem jara počet 50 aktivních nor na hektar, na některých místech je jich ale v současné době až 350 a více. Téměř ve všech okresech na Vysočině přemnožení překročilo pětinásobek prahu škodlivosti. (V sále je hluk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se moc omlouvám, paní poslankyně, ale kolegové a kolegyně, zejména v levé části sálu, ale i tady u míst, kde je paní ministryně, prosím o ztišení. A vy prosím můžete pokračovat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Varoval před tím dokonce i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ten zároveň zmínil, že nebezpečí značných škod hrozí jak na Třebíčsku, tak na Jihlavsku, Žďársku a Pelhřimovsku, což je vlastně prakticky na celé Vysočině. Někteří zemědělci už museli zaorat v loňském roce vysázené plodiny. Postižena jsou nejen pole osetá obilovinami, ale i vojtěškou, jetelem a dalším plodinami. Reálně hrozí nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata, v nejpostiženějších oblastech zemědělci hlásí až 18 000 nor na hektar. Mnohá místa jsou postižená víc než před čtyřmi lety, kdy jsme tuto situaci ve Sněmovně řešili novelou zákona. Je sice hezké, že zemědělci mohou používat Stutox, ale je naprosto iluzorní si myslet, že by bylo možné do každé nory nasypat tři až pět granulí. Při takovém množství nor je to bez nasazení armády technicky neproveditelné.

Pan ministr financí Zbyněk Stanjura zmínil, že v rámci rozpočtové konsolidace vláda sníží objem vyplácených dotací například do zemědělství o desítky miliard korun. Možná je to skutečný plán, jak vláda zareaguje na škody způsobené tímto škůdcem. Možná je to zase jen takový ten testovací balonek, který byl vypuštěn. V každém případě se domnívám a jsem přesvědčena o tom, že by vůči postiženým zemědělcům bylo minimálně slušné, aby se dozvěděli, na čem jsou, zda jim tato vláda hodlá nějak pomoci, nebo je hodí ve jménu úspor za každou cenu přes palubu. Proto navrhuji tento bod a prosím, navrhuji ho jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě se zeptám pro jistotu: dnes po pevně zařazených? Děkuju.

Nyní poprosím o vystoupení s návrhem paní poslankyni Maříkovou a pana poslance Nováka máme dalšího přihlášeného.

A ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, zejména v levé části sálu, prosím, abyste se ztišili a umožnili našim kolegyním a kolegům vystoupit v klidné atmosféře. Je to velmi nepříjemné i pro toho, kdo musí vnímat návrh, který zaznívá od pultíku.

Prosím, paní poslankyně, můžete vystoupit.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych chtěla navrhnout bod s názvem Obilí z Ukrajiny drtí trh v Evropské unii a chtěla bych ho zařadit za pevně zařazené body.

Zemědělci žádají, aby vláda začala řešit situaci ohledně ukrajinského obilí. Loni v rámci solidarity se mělo dopravovat obilí, kukuřice a řepka z válkou postižené Ukrajiny do států severní Afriky, kde měl hrozit kvůli výpadkům dodávek z Ukrajiny nedostatek jídla. Do této oblasti nakonec začalo dodávat obilí Rusko a ukrajinská produkce zůstala v Evropě, kde je nyní obilovin přebytek. Velké množství ukrajinského obilí, které je levnější než to vypěstované v Evropské unii, tedy skončilo ve středoevropských státech, aniž by splňovalo přísné kvalitativní parametry a aniž by bylo vypěstováno s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích Evropská unie.

Zemědělci se nacházejí v situaci, kdy sklady jsou plné, obchod s pšenicí se zastavil a obávají se, aby se podařilo pšenici vyprodat, aby byla kam naskladnit nová úroda. Česká republika pšenici vyváží a nemalá část směřovala do Polska, kde se kvůli dovozu z Ukrajiny nyní neprodává. Česko je prakticky čistým vývozcem obilovin. Je to jedna z komodit, která alespoň částečně vyvažuje zvyšující se negativní saldo agrárního zahraničního obchodu. Jenom loni se z České republiky vyvezla pšenice za 17,1 miliardy korun.

Česká vláda se k této situaci, kdy ukrajinské obilí drtí evropský trh, staví liknavě. Zemědělci chtějí po vládě, aby omezila dovoz ukrajinského obilí nebo aby se využívalo ve spalovnách pro energetické účely. Ukrajinské obilí je také zbaveno cla. Evropská unie od 4. června 2022 na dobu jednoho roku pozastavila mezi oběma regiony dovozní celní kvóty na veškeré zemědělské a zpracované zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny do Evropské unie. Dovoz pšenice z Ukrajiny negativně ovlivňuje evropský trh, tvrdí Zemědělský svaz České republiky. Upozorňují na to také zemědělci z Polska nebo Slovenska. Podle svazu panují obavy, aby zemědělci dokázali prodat svoji produkci z loňské sklizně a měli kam uskladnit letošní úrodu. Do Evropské unie se podle Ministerstva zemědělství dovezlo do ledna letošního roku 3,5 milionu tun pšenice. Do České republiky to byly téměř 4 000 tun. Na dovoz obilí z Ukrajiny si stěžují zemědělci v Polsku, Slovensku, Maďarsku a v dalších zemích. Polsko, Maďarsko a Slovensko v posledních dnech zakázaly dovoz obilí a dalších komodit z Ukrajiny. Zdůvodňují to potřebnou ochranou domácích zemědělců před levným dovozem a ochranou zdraví spotřebitelů. Na Slovensku se v jedné ze zásilek objevily zbytky pesticidů, tamní vláda proto zakázala i zpracování ukrajinského obilí.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula prohlásil, že jednostranné zakázky dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie. Podle šéfa rezortu Česká republika s jejich zavedením nepočítá.

A mě by tedy zajímalo, jak chce situaci Ministerstvo zemědělství řešit a jak chce ochránit naše spotřebitele, jelikož obilí může obsahovat stopy pesticidů a další zakázané látky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně, děkuji, jenom si ještě pro jistotu ujistím: dnes jste myslela?

 

Poslankyně Karla Maříková: Ano, dnes za pevně zařazené body. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se ještě přihlásil s přednostním právem pan předseda Fiala, takže pan poslanec Novák posečká. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také zapojil do této diskuse, protože bych byl rád, kdybychom vyvolali diskusi o vládním návrhu o změně některých sazeb nebo sazeb DPH, a to z toho důvodu, že dnes a denně diskutujeme důchodovou reformu, snížení valorizací důchodů. Diskutujeme o tom, že nejohroženější skupinou obyvatel jsou mladé rodiny s dětmi, kteří před sebou mají téměř, co se týká bydlení, zoufalou představu nebo zoufalé možnosti získat vlastní byt a bydlení a normálně žít. A v této situaci přijde tato vláda s tím, že některé věci, které jsou nyní v 10% sazbě DPH, chce dát do 21% sazby, do té základní, to znamená, že dojde evidentně ke zdražení těchto věcí. Co patří mezi tyto věci, které vláda chce přesunout, aby na nich vydělala peníze do státního rozpočtu z kapes občanů? Tak je to například elektřina, je to zemní plyn, je to vodné, stočné, je to palivové dříví, kterým se topí dneska na vesnicích, takže jsou to věci, které zdraží bydlení jak našim seniorům, tak mladým rodinám s dětmi, prostě nám všem. A já si myslím, že pokud máme hovořit o důchodové reformě, o stabilitě bydlení, o stabilitě jakéhosi života pro mladé rodiny s dětmi, tak je to nejhorší, co můžeme udělat.

Mě se novináři ptají, jak na to budeme reagovat, na změnu sazeb. A já jim říkám: jednoduše, změna sazeb DPH je v podání této vlády synonymem pro zvyšování daní. Je to zvyšování daní, kdy tato vláda doufá, že z kapes daňových poplatníků, nás všech, vytáhne do státního rozpočtu 24 miliard korun. Není to nic jiného a zdraží některé komodity a zvlášť ty důležité k tomu, abychom normálně žili.

Takže já bych z těchto důvodů navrhoval, paní předsedající, abychom tento bod zařadili jako první bod dnešního programu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A mohu vás poprosit ještě o přesnou formulaci toho názvu?

 

Poslanec Radim Fiala: Diskuse o změnách DPH.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy poprosím pana poslance Nováka o jeho přednesení návrhu a připraví se pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, premiér Fiala vyhlásil boj s vysokými cenami potravin a odcestoval do Asie. Problém cen však zůstal a řešení ze strany vlády bohužel žádné. Vzhledem k aktuálnímu stavu inflace, a především jejímu dopadu na ceny potravin v českých obchodních řetězcích navrhuju zařazení bodu Informace premiéra Petra Fialy ke stavu inflace a výše cen potravin.

Pan premiér Fiala se vydal na cesty, a aby neslyšel nesouhlasný křik vlastních obyvatel této země, vybral si velmi vzdálené destinace. Abychom my tady doma zůstali v klidu, tak nám vydal tento jasný signál, a teď budu citovat: "Inflace je nejnižší od loňského dubna a nadále klesá. To je dobrou zprávou pro všechny občany naší země." Zatím jsem neslyšel, že by to naši občané pocítili. Dále pokračuji v citaci: "Je vidět, že náš přístup, tedy Fialovy vlády, se vyplácí. Stejně tak, jako se podařilo zkrotit ceny energií a pohonných hmot, se totéž postupně podaří s cenami potravin a celkovou inflací. Musíme být trpěliví a nedělat neuvážená rozhodnutí." No, ono vlastně, já mám pocit, že neděláte rozhodnutí žádná, protože my jsme tady zatím vůbec z úst vládních představitelů neslyšeli, jakým způsobem se bude bojovat s vysokou inflací a s výší cen potravin. Ono celé toto sdělení je o tom, že inflace meziměsíčně poklesla - a teď se držte, protože to číslo je závratné - o celých 0,1 %. Takže gratuluji, pane premiére, ale za mě to nestačí.

Mám tomu porozumět tak, že už nepatříme mezi země s nejvyšší inflační spirálou? Že ceny potravin, na kterých se tento závod o život projevuje nejcitelněji, klesají? Vzal si pan premiér někdy v poslední době v Kramářově vile síťovku a skočil si na Hradčanskou nakoupit? Ví, kolik stojí teď například máslo, vajíčka, zelenina, ovoce, chleba? Jak se tady projevila ta oslavovaná celá jedna desetina procenta meziměsíčního poklesu inflace? Já vám to řeknu: nijak.

Občané České republiky si zaslouží žít důstojný život a stát by je neměl omezovat a rozhodovat o prostředcích, které mají zůstat v rodinných rozpočtech, a ne jako dodatečné a zbytečné příjmy státu. Lidé si prokazatelně nemohou dovolit kupovat kvalitní potraviny, což přímo ohrožuje jejich zdraví. To je cílem této vlády? Pokud si to spojím s důchodovou reformou, tak mi to může připadat tak, že vláda dělá vše, aby se lidé dožili co nejnižšího věku. Gratuluji, ale za mě ne.

Stát se má chovat jako zodpovědný a pozorný hospodář tak, aby dokázal svým lidem pomoci v čase krize. Nelobbuji tady za nízké ceny exotického ovoce a zeleniny, ale za brambory, mrkev, květák, česnek, za cukr, máslo, mouku. Ve středověku by se nepoctivec ocitl v koši hanby a koupal se ve Vltavě. Dnes mají obchodní řetězce naopak u vládců této země otevřené dveře, protože jim přinášejí peníze, vyšší ceny, v uvozovkách vyšší objem DPH, nebo taky spotřební daně za pohonné hmoty, když lidé jezdí nakupovat do Polska. To se počítá. Upozorňuji ministra peněžních transakcí, že 21 % z nuly je stále nula. Proto je na místě tady slyšet plán, jak se změní cenotvorba základních potravin, jak si lidé konečně oddechnou, protože ušetří svoje prostředky. Je tedy na místě tuto informaci požadovat zde dnes v rámci této schůze Sněmovny.

Prosím tedy o zařazení tohoto bodu jako prvního po pevně zařazených bodech. A v případě, že pan premiér celé toto zasedání stráví v Asii, navrhuji, aby s touto zprávou vystoupil jeho vhodný zástupce, nejlépe třeba samotný pan ministr zemědělství Nekula. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, dnes jste to myslel? (Ano.) Dnes, děkuji.

Nyní tedy vystoupí další s návrhem, pan poslanec Kettner, a následuje pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, české školství má spoustu problémů a za mě jeden z takových zásadních je naprosto aktivisticky, amatérsky, shora nařízená inkluze. Inkluzí tak, jak byla nařízená, si vlastně likvidujeme speciální školství, které nám celý svět záviděl a díky kterému jsme měli stoprocentní gramotnost. A když pedagogové upozorňovali, že se po běžném pedagogovi chce, aby vykonával činnost speciálního pedagoga, tak to, co mělo pedagogy uklidnit, byli asistenti pedagoga. Neustále jsme slyšeli: není problém, peněz je dost, asistentů budete mít, kolik bude potřeba. A teď najednou se na ministerstvu řeší návrh, říkalo se tomu nejdříve parametrizace. Protože se objevil proti tomu velký odpor, tak jsme takticky změnili název, abychom to trošku zamaskovali, na institucionalizace asistentů pedagoga. Když se podíváte, cíl je jediný - ušetřit peníze. Když se dělaly výpočty, tak na malých vesnických školách dojde k poklesu asistenta pedagoga o 73 %. U škol, které mají velký počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, ten pokles bude 38 %. Výsledek bude jediný - asistenti prostě odejdou z těch škol. Ale co je problém? Ty děti tam zůstanou. My je obětujeme v rámci šetření.

A za další, já si dost dobře nedokážu představit, jak to bude fungovat. Máme dítě, které prostě trpí záchvaty vzteku. Dneska asistentka pedagoga toto dítě vezme, odvede ho mimo třídu do nějaké klidové zóny, učitel pokračuje ve výuce. Když tam ten asistent nebude, tak učitel udělá co? Odchytne si paní uklízečku? Nebo zavolá pana školníka, aby pohlídal třídu, a on odvede to dítě do ředitelny? Nebo naopak zaúkoluje ředitele? Prostě je to něco naprosto katastrofálního.

A za další, ono to, prosím vás, je plánováno tak, že to rozhodně neušetří administrativu a práci pedagogicko-psychologických poraden a těch dalších specializovaných poradenských center, protože i když ten asistent bude přidělen na základě instituce, stejně to bude muset býti podpořeno pedagogicko-psychologickou poradnou. Čili opravdu jediné, co bude - odejdou asistenti pedagoga. A milí pedagogové, starejte se! Za mě to je další z mnoha podrazů na školství a na pedagogy.

Takže já bych byl rád, kdybychom jako první bod dnešního jednání zařadili bod s názvem Institucionalizace asistentů pedagoga, abychom se o tom na plénu pobavili a abychom nezatloukali další z mnoha hřebíčků do (rakve) českého školství. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí se svým návrhem pan poslanec Koten a připraví se pan poslanec Brázdil, který následuje. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážení ministři, vážená paní předsedající, rád bych na pořad této schůze - protože mi píše mnoho občanů - tak bych rád na pořad této schůze, nejlépe jako první bod, zařadil bod s názvem Potravinová bezpečnost v České republice. Vzhledem k tomu, že se na trhu objevilo poměrně značně kontaminované obilí z Ukrajiny a pan ministr zemědělství Nekula prohlásil, že se přece nebudeme vzpouzet evropské solidaritě a nebudeme se vzpouzet evropským normám pro volný pohyb zboží, tak si myslím, že toto téma je poměrně výbušné, a to z toho důvodu, že v případě, že tyto (obiloviny) kontaminované pesticidy, zakázanými pesticidy vůbec na území Evropské unie, v obrovských dávkách, takže pokud tímto kontaminujeme tady náš potravní řetězec, ať to budou hospodářská zvířata, anebo ať to budou lidé, a dostane se mouka vyrobená z tohoto obilí na trh, tak si tady zaděláváme na poměrně velký problém.

A já bych se nebál říci, že pan ministr zemědělství se tady pohybuje někde na pomezí paragrafu obecného ohrožení, protože v případě, že někdo vědomě tady chce distribuovat a prodávat ukrajinské obilí - přitom Ukrajina není součástí Evropské unie, není to unijní stát - a navíc ještě takovýmto způsobem kontaminované, tak je asi opravdu něco špatně, protože pan ministr by měl jako představitel státu konat v zájmu občanů státu České republiky, občanů, kteří tady bydlí, nikoliv nějaké Evropské unie nebo volného trhu. A myslím si, že skutečně prodej jedovatých potravin, a aby bylo znemožňováno ještě navíc je kontrolovat na našem území, tak to už je opravdu za hranou.

Takže prosím o zařazení tady toho bodu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za návrh. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Brázdil a jako poslední je přihlášená paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Milé kolegyně, kolegové, dobrý den. Chtěl bych vás poprosit o zařazení bodu, a už jsem tu vystupoval opakovaně, znovu vás prosím o zařazení bodu Dokončení transformace čtrnácti záchranek pod jednu státní Zdravotnickou záchrannou službu České republiky. Chtěl bych to zařadit jako poslední bod dnešního jednání.

Mluvím tady za všechny lidi tohoto státu, kteří jednoho dne můžou mít problémy a selhávat jim životní funkce, ale i za ty lidi, kteří přijedou ze zahraničí. Za ty mluvím za všechny a myslím si - a znám tu problematiku - i za 98 % lidí, kteří přednemocniční neodkladnou péčí, tedy na té záchrance, poskytují.

My bychom prostě chtěli - já bych chtěl po vás, abyste pomohli dokončit transformaci čtrnácti záchranek pod jednu státní formu, stejně jako jsou Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky. Oni mají svoje ministerstvo, mají svůj státní rozpočet, jsou řízené z jednoho místa. Třetí složka integrovaného záchranného systému je zdravotnická záchranná služba. Opakovaně jsem vám říkal, že to je nejmenší složka a má nejvíc výjezdů na počet záchranářů. Tak je to správné, je potřeba lidem pomáhat, ale oni jsou čtrnáctkrát rozdílní, jinak zřizovaní, jinak vybavení, ale i jinak financovaní a jinak odměňovaní. Já si myslím, že ti lidé si zaslouží, aby, když odvedou dobrou práci, byli na tom stejně v Královéhradeckém, Moravskoslezském a dalším kraji - mimochodem, aby i pacient v naší republice dostal stejnou péčí na Vysočině, na jižní Moravě a podobně.

Tedy prosím vás ještě jednou, není to zákon, je to zatím jenom diskuse a jako poslední bod. Vím, že mluvím z duše i ministrovi, protože když jsem s ním o tom mluvil, on ví o této problematice, že to není dobře, že to je čtrnáctkrát jinak. Tak vás chci ještě jednou poprosit jako poslední bod, jenom prodiskutovat, jestli to chceme, jestli to je potřeba udělat. Já doufám, že ano. Mluvím, jak jsem řekl, za pacienty, ale i za záchranáře a budu rád, když mi dovolíte to zařadit jako poslední bod dnešního jednání. Já vám děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za návrh, pane poslanče. Jako poslední s návrhem vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Můžete, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila požádat, aby byl předřazen bod 49. Je to bod, který se dotýká zmrazení platů politiků a je to bod, který je tady už od konce roku 2021, respektive na konci roku 2021 se jím zabývala vláda. Chtěla bych podotknout, že tento zákon, který předložil Andrej Babiš, byl již v roce 2021 v této podobě, ve které jej Andrej Babiš předkládá, touto Sněmovnou schválen, ale protože byly volby do Poslanecké sněmovny, ten zákon přišel do Senátu, Senát ho shodil, a protože již byly volby, tak už se jím Sněmovna nemohla zabývat. To znamená, že tento zákon již mohl být platný od 1. ledna roku 2022.

Tato vláda, která přichází s tím, že valorizací důchodů bere seniorům to, na co mají ze zákona nárok, teď přichází s věcmi, jako že dojde ke zvýšení DPH a dalším krokům. Nebudu vůbec hovořit o tom, že je to vláda, která má nejvíce ministrů, nejvíce vicepremiérů. Rozdíl odměny mezi ministrem a vicepremiérem je také velký. Jestliže chci někomu říkat: pojďte šetřit, měli bychom začít od sebe. Především by měla ten krok udělat vláda. Vláda sice hovoří o tom, že přinese nějaký návrh, ale kdy nám ho přinese? Za půl roku, nebo kdy? Kdy to tedy bude?

Takže já znovu apeluji, předřaďme tento bod. Vůbec mě udivuje, že v organizačním výboru, kde má vláda většinu, už nepřišla s tím návrhem. Jestli bude hovořit o tom, že se nelze tímto návrhem zákona svým způsobem zabývat, protože v návrhu je platnost od 1. ledna roku 2022, všichni víme, že je strašně nutné, aby prošel prvním čtením, a pak ve výborech se dá připravit případný komplexní pozměňovací návrh, na kterém by byla shoda napříč všemi poslaneckými kluby.

Takže v tuto chvíli bych chtěla požádat, aby tento bod byl zařazen, nebo respektive předřazen, z bodu 49 jako třetí bod dnešního jednání. Opravdu mě bude velmi zajímat, jak budou vládní poslanci v případě předřazení tohoto bodu hlasovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za návrh. To byl již poslední návrh, respektive poslední přihláška k pořadu schůze. Budeme tedy jednotlivé návrhy hlasovat.

Ještě než přijdou kolegyně a kolegové z předsálí zpět, načtu došlé omluvy. Nejdříve jedna omluva naopak zrušena, a to panem poslancem Slavíkem. Naopak omlouvají se pan poslanec Bašta Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Benešík Ondřej do 18 hodin z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Hájek Jiří od 15.30 do 16.30 hodin z pracovních důvodů, pan předseda Jan Jakob, a to od 17 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Lipavský Jan, a to od 15.30 hodin z pracovních důvodů.

Nejdříve bychom tedy měli hlasovat návrhy z grémia. Chci se zeptat, zda je zájem o to, abych je znovu četla? Bylo to poměrně obsáhlé, ale jelikož na tom panovala shoda, věřím tomu, že tím pádem jste s tím srozuměni. Nikdo se nehlásí s požadavkem, abych četla ty návrhy z grémia znovu, nikdo ten požadavek nevznáší, takže je číst nebudu. Přistoupíme tedy k hlasování návrhu z grémia jako celku.

Evidovala jsem zájem o odhlášení. Prosím, abyste se všichni přihlásili znovu svými identifikačními kartami. Jen co se počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat.

 

Připomínám těm, kteří nově dorazili do sálu, že hlasujeme návrhy tak, jak zazněly, a je na nich shoda z grémia.

Zahajuji hlasování o těchto návrzích jako celku. Ptám se, kdo je pro návrhy z grémia? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 153 přítomných, pro všech 153. Návrh tedy byl přijat.

 

Nyní tedy návrhy v pořadí, jak zazněly.

 

Nejdříve od pana předsedy Bendy, to byl návrh na pevné zařazení bodu 102, tedy sněmovního tisku 263, a to je zákon o České televizi a Českém rozhlase. Pevné zařazení by bylo zítra za pevně zařazené body v bloku třetího čtení. Takže tak, jak jsme již schválili dohodu z grémia, za těmito návrhy třetích čtení, by toto byl první bod. Všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 161 přítomných, pro 81, proti 79. Návrh byl přijat.

 

Návrh od pana předsedy Bendy, bod číslo 105, sněmovní tisk 312. (O slovo se hlásí jeden z poslanců z klubu ANO.)

K hlasování, pane poslanče? Ještě než dočtu tento návrh, tak tady máme přihlášeného k hlasování pana poslance Babku. (Místo poslance Babky přichází poslankyně Babišová.) Tak nikoliv pan poslanec, ale paní poslankyně Babišová? Je tomu tak. Prosím, k předchozímu hlasování?

 

Poslankyně Andrea Babišová: Chtěla bych ohlásit, že jsem hlasovala proti, ale na sjetině mám pro, takže zpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Zpochybňujete, dobře.

 

Jelikož dochází ke zpochybnění hlasování, budeme nejdříve hlasovat o něm a následně až opakovat hlasování případně.

Zahajuji tedy hlasování o zpochybnění předchozího hlasování, to je 63. hlasování. Zeptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 163 přítomných, pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat. Budeme tedy opakovat hlasování.

 

Ještě jednou připomenu, že šlo o hlasování o pevném zařazení sněmovního tisku 263, tedy zákona o České televizi a Českém rozhlasu, zítra za již pevně zařazené body v bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 166 přítomných, pro 84, proti 82. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda také navrhl, aby bod číslo 105, tedy sněmovní tisk 312, zákon o sdružování v politických stranách, byl zařazen zítra za již pevně zařazené body v bloku třetích čtení, tedy za sněmovní tisk 263.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Prosím ještě o ztišení. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 166 přítomných, pro 85, proti 63. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda dále navrhuje, aby bod číslo 139, tedy sněmovní dokument 1927, návrh na odvolání pana Köppla, byl pevně zařazen, a to na zítra, tedy středu, 13.00 hodin.

Zahajuji hlasování o pevném zařazení tohoto bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, je přihlášeno 166 přítomných, pro 86, proti 80. Návrh byl přijat.

 

A poslední návrh od pana předsedy Bendy byl, abychom sněmovní tisk 65, tedy bod 92, jednoduše smlouva s Kosovem o dvojím zdanění, zařadili pevně na čtvrtek po již pevně zařazených bodech bloku smluv.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, je přihlášeno 166 přítomných, pro 148, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Nyní přistoupíme k dalšímu předkladateli, kterým je paní předsedkyně Schillerová. Ta navrhuje nový bod pod názvem Chybějící příjmy státního rozpočtu anebo rozpočtové harakiri. Nejdříve tedy hlasujeme o zařazení tohoto nového bodu.

Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 167 přítomných, pro 79, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod pod s názvem Vládní pětikoalice rozvrací veřejné finance a vede naši zemi k bankrotu. Hlasujeme tedy o zařazení nového bodu.

Já jsem zahájila hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 168 přítomných, pro 79, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Pan předseda Okamura dále navrhuje nový bod pod názvem Fialova vláda neřeší drahotu. Také hlasujeme nejdříve o zařazení tohoto bodu.

Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 169 přítomných, pro 80, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Balaštíková navrhuje nový bod pod názvem Obiloviny z Ruska a Ukrajiny. Hlasujeme nejdříve o zařazení tohoto bodu.

Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 170 přítomných, pro 80, proti 65. Návrh nebyl přijat.

 

K hlasování se hlásíte, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji. Já bych chtěl jenom říct, že při 70. hlasování jsem hlasoval pro a na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, tedy jenom pro záznam.

 

Postoupíme tedy k návrhům paní poslankyně Adámkové. Jako první návrh, který uvedla, je pevné zařazení bodu, který je v programu pod bodem 61, je to sněmovní tisk 162, transplantační zákon. Paní poslankyně navrhuje, aby se jednalo o první bod po již pevně zařazených bodech v pátek 21. 4.

Zahajuji hlasování o pevném zařazení tohoto bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, je přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Adámková dále navrhuje nový bod pod názvem Dostupnost služeb České pošty, dopad na kvalitu života českých občanů.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodu. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 170 přítomných, pro 81, proti 70. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh paní poslankyně Adámkové je taktéž nový bod, a to Dostupnost zásobování léky na českém trhu.

Zahajuji hlasování o novém bodu. Ptám se, kdo je pro zařazení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Pokorná Jermanová také navrhuje nový bod pod názvem Vládní strategie nakládání se státním majetkem, prodej zámku Štiřín a ostatní.

Zahajuji hlasování o zařazení tohoto bodu do programu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 170 přítomných, pro 81, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Oborná navrhuje nový bod pod názvem Opatření vlády na pomoc postiženým zemědělcům v souvislosti s přemnožením hraboše polního.

Zahajuji hlasování o zařazení tohoto nového bodu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 170 přítomných, pro 80, proti 71. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Maříková navrhuje také nový bod pod názvem Obilí z Ukrajiny drtí trh v EU.

Zahajuji hlasování o zařazení tohoto bodu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 83. Návrh nebyl přijat.

Pan předseda Radim Fiala navrhuje nový bod na pořad schůze, a to pod názvem Diskuse o změnách DPH.

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, je přihlášeno 170 přítomných, pro 80, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Novák také navrhuje zařadit nový bod pod názvem Informace premiéra Fialy ke stavu inflace a výši cen potravin.

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 170 přítomných, pro 79, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Kettner navrhl nový bod, a to pod názvem Institucionalizace asistentů pedagoga.

Zahajuji hlasování o zařazení tohoto bodu na pořad schůze. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 170 přítomných, pro 79, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Brázdil navrhuje nový bod, a to pod názvem Sjednocení záchranek v jednu zdravotnickou záchrannou službu České republiky.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodě. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 170 přítomných, pro 81, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední návrh přednesla paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Navrhuje, abychom bod 49, tedy sněmovní tisk 54, zákon o platech představitelů státní moci, zařadili pevně, a to jako třetí bod dnes.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu?

Hlasování číslo 83, přihlášeno 170 přítomných, pro 81, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly ke změně pořadu schůze, pokud nikdo nic nenamítá a opravdu jsem nepřehlédla nějaký z jejich návrhů - nikoliv, takže máme vypořádány všechny návrhy. Já předám řízení schůze... Dobře, tak já zahájím jednotlivé body, jak máme pořad schůze nyní schválený.

A zahájíme projednávání bodu

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.