(18.20 hodin)
Poslanec Roman Kubíček: Tak já děkuji za slovo. Já jsem tady svůj příspěvek celkem přednášel bez emocí, jenom jsem konstatoval, a pan ministr to řekl. Pojďte to říct na mikrofon, neschovávejte se za to, pojďte nám to říct. Já s tím nemám problém. A vy jste neřekl, je válka na Ukrajině. My jsme to slyšeli velmi dobře.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A prosím paní poslankyni Adámkovou. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, teď už vážení pánové ministři. Já se domnívám, že každý ministr je dostatečně zdatný, jinak by jistě na tom místě nebyl, aby obhájil to, co buď říká, nebo pokřikuje. Takže prosím, bez prostřednictví, pane ministře, buď jste něco myslel jenom částečně, nebo to byla nějaká glosa, to se může všechno stát, ale já bych prosila o vyjasnění termínu.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prosím pana poslance Brože k faktické poznámce, ke které je přihlášen. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Mě celá ta situace velmi zajímala. Já nejsem tak tvrdý, já vím, že pan ministr to pravděpodobně myslel jinak, i když vystoupit by tu měl. Ale ukázalo to, jak komunikuje současná vláda. Jiný kolega pan poslanec vystoupil a řekl, jak to asi pan ministr myslel. Tři dny tady už slyšíme jenom odkazy na ministra, kterého bychom teď hrozně moc chtěli vidět, pro legislativu, kterého tady prostě nevidíme, a jeho kolegové říkají, jak to tedy legislativně je správně. Takže mně to přijde taková zajímavá opravdu komunikace, že zřejmě ministři nejsou úplně připraveni mluvit, mluvit za sebe a vysvětlovat své názory a stanoviska. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a prosím pana poslance Maška k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. K panu magistru Berkimu, vaším prostřednictvím. Já si myslím, že pan ministr Lipavský nepotřebuje tady svého tiskového mluvčího, že by měl promluvit na mikrofon sám. Jináč ta souvislost byla jasná. Kolega Kubíček tady mluvil k tomu tématu, mluvil o té problematice valorizace důchodů, sice z pohledu jiného, ekonomického, byl to velmi zajímavý příspěvek, a pan ministr v okamžiku, kdy kolega Kubíček hovořil o tom, že v současné době, ve stejné době vláda vlastně navýšila pro příští rok výdaje o 2 % na zbrojení, nebo od roku 2024, promiňte, a to o rok dříve, než bylo plánováno, tak se ozvalo, to je přece válka, a to samozřejmě implementuje nebo implikuje úvahu o tom, že teď se bavíme o valorizaci důchodů, ale souběžně je argumentováno tou válkou. Takže promiňte, ale ti důchodci asi nebudou rádi tohleto poslouchat, a já bych vás proto prosil, abyste to přišel na ten mikrofon vysvětlit, jak jste to myslel.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je k faktické poznámce přihlášen pan ministr. Prosím. Pan ministr se nemůže hlásit do systému, protože se tady nemůže evidovat. Taková to je dohoda, když se přihlásí, dáme slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě není vhodné spolu komunikovat mimo řečnický pult a toto řečniště, pokud někdo hovoří, za to se tedy panu poslanci omlouvám. Samozřejmě ta moje bezprostřední reakce byla k těm dvěma procentům a k tomu zdůvodnění, proč naše vláda přistoupila k urychlenému navýšení výdajů na obranu. Není to o tom, že by snad Česko bylo ve válce. Toto nikdo netvrdí. Ale konstatování faktu je, že na evropském kontinentu v tuto chvíli probíhá nejhorší válečný konflikt od konce druhé světové války. Je to ruská invaze, ruská agrese proti Ukrajině, a naše vláda musí reflektovat tento bezpečnostní vývoj, a tím pádem ta reflexe probíhá i po stránce navýšení výdajů na obranu. Pokud bychom tak neučinili, tak si myslím, že bychom nebyli odpovědnou vládou. To, jak samozřejmě se to potom zasadí do kontextu diskuse o projednávaném materiálu, to je druhá věc. Určitě mým cílem nebylo nikoho strašit nebo děsit. A to, že to ze mě tak jaksi bezprostředně vyšlo, tak za to se vám, pane poslanče, ještě jednou omlouvám. Samozřejmě takto bychom spolu komunikovat neměli. Ale o nějakém školení z politické kultury si myslím, že opravdu drobná poznámka z ministerského křesla oproti tomu, co se tady v celkovém kontextu v posledních dnech odehrává, je opravdu maličkatou věcí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Fialová a připraví se pan poslanec Berki. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji, budu reagovat na pana ministra. Já děkuju, že jste vystoupil, protože když jsem odcházela, tak jste mi řekl, že nemusíte, a já vás slušně žádala, nemusíte reagovat a zdůvodňovat, tak jsem vám chtěla připomenout, že jste jako vláda odpovědný Poslanecké sněmovně a máte nám odpovídat na otázky, na které my se ptáme, což jste teď učinil. Za to velice děkuju.
A vy jste tady měl poznámku, jak to tu probíhá. Kdybyste poslouchal našeho Radka Vondráčka, který tady zdůvodňoval, kdy je legislativní stav nouze, kdy je přistoupeno ke zkrácenému pořadu jednání, tak taky bylo řečeno, že jsme v mimořádné, v případě mimořádné situace a že hospodářské ztráty jsou nějakým způsobem až následné a že je zapotřebí hledat ty úspory v jiných částech, a v případě, když se nenacházíme jako Česká republika ve válečném stavu, tak třeba z finančních prostředků právě na obranu. Já nechci tady zpochybňovat, jestli je to dobře, nebo ne, ale zpochybňuji to, že prostě dáváte na misku vah a berete tam, kde byste se měli automaticky o ty lidi postarat, a dáváte nám na výběr a neustále jsme vydíraní nějakou situací, která tady jako hrozí nebo teoreticky může nastat. Já nezpochybňuju, že to je dobře, nebo špatně, to chci znovu zdůraznit, já tady zpochybňuji to, že tady probíhala opravdu odborná diskuse nad tím, kdy a jak se má využívat stav legislativní nouze, a my se domníváme, že v něm opravdu nejsme. Tak jenom abyste to pochopil do kontextu, jak to myslel třeba pan poslanec Kubíček, protože my z toho docela bedlivě posloucháme tu diskusi a zajímá nás, jak se k tomu stavíte. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Je přihlášen pan poslanec Berki k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Berki: Děkuji. Jenom znovu chci říct, chápu, že jsme všichni trošku unavení. Tak prosím, než sem dojdeme, přemýšlejme nad tím, jak budeme věci říkat. Já jsem nešel dělat mluvčího panu ministrovi, jen jsem šel ukázat, že poslouchám taky a že jsem to na první dobrou pochopil jinak, než jste to vykládali vy. Tak prosím, aby jenom zase nevznikl jako dojem, že jsem přišel útočit nebo že by pan ministr neuměl sám mluvit, o tom rozhodně nepochybuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Tak trošku jsme ubrali na emocích. Děkuji za slovo. Já jenom takovou maličkost. Já vím, že je to trošku emoční, vypnuté. Bojujeme tady nějakým způsobem za důchodce. Na druhé straně válka na Ukrajině, to je všechno úplně jasné. Ale nicméně, pane ministře, já jsem bývalý voják, já jsem lítal na stíhačkách. Byl jste na vojně? Já jenom říkám, že ta válka je slovo, které je opravdu hrozné pro ty lidi. Já jsem byl rád, že jsem bojovat nemusel, a vůbec to nezávidím těm lidem, nezávidím to vojákům, ale především to nezávidím tomu civilnímu obyvatelstvu. Nicméně my se tady nebavíme o tom, kde nějakým způsobem bylo ubráno a že ty peníze byly vzaty těm důchodcům a dány do rozpočtu obrany, tak jsem to nemyslel. Já jsem hovořil o tom, že navyšujeme, byť s nějakou potřebou, tu částku, a současně neumíme touto potřebnou částkou sanovat naše důchodce. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a vracíme se do rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Berkovec. Pane poslanče, na začátek stejná otázka: využijete dvakrát pět, nebo chcete rovnou deset? (Dvakrát pět, děkuji.) Takže deset. Ano.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezké pozdní odpoledne. Víte, já jsem novinář, tak já když jsem si připravoval ten svůj příspěvek, tak jsem to pojal jako takový imaginární článek. Každý článek by měl mít titulek. Můj titulek zní: Velká důchodová loupež. A má to pochopitelně podtitulky a headliny. Velká důchodová loupež, o které se moc nevědělo, protože vždycky, když aktéři plánují nějakou loupež, tak se o ní moc nemluví. Teď ji můžeme sledovat tady ve Sněmovně v přímém přenosu už třetí den, tedy nejen za denního světla, ale také druhou noc. Tak dovolte několik reflexí, protože jsem ten novinář, z tisku anebo z médií.
Headline první, Rada seniorů České republiky. A tady bych chtěl poděkovat novinářům z podcastu Ptám se já, včera ve 13.05 rozhovor s inženýrkou Lenkou Desatovou, předsedkyní Rady seniorů České republiky. Takže velmi aktuální. Co tam zaznělo? Podle zákona je jednoznačné, říká paní Lenka Desatová, že 10. února došlo k naplnění dikce zákona, tudíž to navýšení seniorům logicky náleží. ***