(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla zatím poslední faktická poznámka. A přejdeme zpět do rozpravy. Do ní je přihlášen nyní v pořadí pan poslanec Juchelka, kterého ale tady nevidím. A pan ministr s přednostním právem. (Hovor mimo mikrofon.) Dobrý, jestli je taková dohoda, tak já ji respektuji. Já tu jenom nemám - vydržte. Omlouvám se, neměl jsem informaci o přednostních právech, ale jestli je taková dohoda, tak nechť vystoupí pan vicepremiér.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já navazuji i na včerejší debatu, která tady na plénu Sněmovny se, říkám, i poměrně jako zkoncentrovala do věcné roviny. Ale bylo to někdy kolem půlnoci, půl jedné ráno, jsme tady vedli debatu o legislativní nouzi a vlastně způsobu projednávání tohoto materiálu. A já jsem tady některé souvislosti vysvětloval. Nicméně část poslanců, kteří jsou tady teď, tady včera nebyla. Proto jsem říkal, že bych byl rád, abych to mohl v nějaké delší řeči odůvodnit více souvislostech než jenom v čistě faktických poznámkách, které bohužel u tohoto tisku do určité míry nejsou v souladu s jednacím řádem. Protože často to nejsou reakce, které by se týkaly někoho, kdo v té rozpravě vystupoval, ale jsou to už potom faktické, které se vyjadřují ať už ke stavu legislativní nouze, k obsahu tohoto tisku jako takovému. To tady vidíme v posledních dvou dnech
Nicméně pokud jde o tu otázku legislativní nouze, její nutnosti a toho, proč tento postup vláda nakonec musela zvolit, tak mi dovolte uvést několik faktů. A na úvod v rámci toho odůvodnění musím sdělit i tu obsahovou část, která se týká toho, jakým způsobem vlastně ten vládní návrh upravuje tu mimořádnou valorizaci.
Já se vrátím do toho období někdy roku 2008, 2009, když tehdy MPSV a vláda udělaly tuto valorizační úpravu. Tak když jsem mluvil i se svými kolegy na ministerstvu, kteří tam stále pracují, pracovali tam i tehdy, tak říkají, bohužel nikdo z nás a ani z politiků nepodrobil tehdy tu úpravu nějaké modelaci a položení otázky, jak se ten systém bude chovat v okamžiku, kdy budeme mít několik měsíců, klidně rok, dva, velmi vysokou inflaci v České republice. Jak se ten systém bude chovat potom v dopadu na rozevírání nůžek, životní úrovně vysoko- a nízkopříjmových důchodců, jak se ten systém bude chovat z hlediska udržitelnosti například financování a nároku na státní rozpočet. Tady tyto věci tehdy prostě objektivně vyhodnoceny se všemi dopady a riziky nebyly. A my jsme se dostali v posledních měsících, především v loňském roce do situace, kdy to schéma především pro tu mimořádnou valorizaci, která je potom čistě procentická, tak nám vlastně opravdu rozevírá nůžky v dopadu na životní úroveň mezi jednotlivými skupinami seniorů. To je jeden poměrně závažný fakt, který tady nastal.
Na to jsem já reagoval už během podzimu loňského roku, kdy jsem jasně říkal, že součástí návrhu důchodové reformy bude i oprava a úprava tohoto valorizačního mechanismu, na kterém je potřeba, abychom našli ideálně shodu napříč celou politickou reprezentací, ať už opoziční, či koaliční. Aby to byla potom změna, která bude trvalá, dlouhodobá a která opravdu bude reflektovat právě období, kdy přijde mimořádná inflace, kdy přijdou mimořádné rozdíly i mezi jednotlivými měsíci.
My jsme dneska v situaci, kdy v loňském roce nám proběhly dvě mimořádné valorizace důchodů. Také proběhla řádná valorizace k 1. 1. 2022, řádná valorizace k 1. 1. 2023. A jsme teď situaci, kdy od té poslední mimořádné valorizace, která je opravdu klíčová, vlastně zákon stanovuje podmínku, pokud od té doby, po jednotlivých měsících, které jdou za sebou, nastane situace, že inflace, ta meziměsíční v tom součtu, překročí 5 %, tak je potom potřeba, aby vláda vydala nařízení vlády, kterým stanoví podmínky pro tu valorizaci, na základě kterých Česká správa sociálního zabezpečení potom vydává konkrétní rozhodnutí o výpočtu nové výše důchodů pro každého konkrétního občana, který je příjemcem některého z typu důchodů. Tak je ten proces nastavený dneska. Tudíž pro tuto situaci, pro mimořádnou valorizaci, není nejpodstatnější srovnávání celé průměrné roční inflace, nebo meziroční, nebo meziroční po jednotlivých měsících. Tady pro toto je opravdu klíčové sledování toho způsobu a tempa té meziměsíční inflace. A v tomto případě, ve kterém jsme dnes, významnou roli sehrál fakt toho velmi vysokého skokového nárůstu té meziměsíční inflace mezi prosincem a lednem, prosincem 2022 a lednem 2023.
My jsme deklarovali jasně, že předpokládáme, že mimořádná valorizace v roce 2023 proběhne. Za vládu jsem to zmiňoval já i kolega ministr financí Stanjura. Dávali jsme i ten odhad, jak to může vypadat, ta mimořádná valorizace, v částce, v objemu celkového dopadu na státní rozpočet do 20 miliard korun. Ano, tyto finanční prostředky nebyly v návrhu státního rozpočtu dány, alokovány, protože když vláda připravovala státní rozpočet, tak nebyla schopna absolutně odhadovat, jaká ta inflace meziměsíční může být. Ten odhad jsem já říkal někdy na dotazy novinářů v prosinci, kdy už byl státní rozpočet schválen. Ale platilo to, co platilo i v roce 2022, a je to logické. Když ty podmínky nastanou, tak státní rozpočet logicky v tomto případě, je to mandatorní výdaj, tak musí tento výdaj pokrýt. A také to platilo i v roce 2022, kdy ty mimořádné valorizace nebyly obsaženy v návrhu státního rozpočtu, ty prostředky tam nebyly alokovány v plné výši, přesto jsme tyto nároky dokázali uspokojit. Takže prosím toto nedávat do nějakého kontextu a do souvislostí, proč tady dneska stojíme. Protože z hlediska logiky to, co tato vláda udělala, jak se chovala v minulém roce, nemá žádný argumentační smysl.
Proč tady dnes tento návrh předkládáme ve stavu návrhu legislativní nouze, tedy zkráceného projednávání tohoto tisku v Poslanecké sněmovně, je celkem logické a je to nasnadě - protože jak jsem tady odůvodnil, výsledek toho nárůstu inflace v lednu oproti prosinci, který nás opravdu dostal do dopadu na státní rozpočet, do toho, co jsme neočekávali, a to znamená, že ta původní odhadovaná částka, která byla někde do 20 miliard korun, tak se nám teď dostala poté, co byla zveřejněna 10. února data Českého statistického úřadu, tak se nám dostala do dopadu v letošním roce na hodnotu 34,4 miliardy korun v letošním roce a 58,8 miliardy korun příštím roce. A toto v okamžiku, kdy bychom 23. března měli účinné nařízení vlády podle stávajícího valorizačního mechanismu a Česká správa sociálního zabezpečení by následně provedla rozpis zvýšení důchodů pro jednotlivé občany, stalo by se toto už jednou provždy do konce života lidí, kteří tyto důchody pobírají, trvalou výší jejich důchodů, která v budoucnu podle toho, jak se tady shodneme v příštích měsících, by byla více či méně valorizovaná v pravidelných nebo jiných valorizacích. To znamená, to, co by bylo v červnu dáno, už nelze jakýmkoliv dalším mechanismem vzít zpátky a ten trvalý mandatorní výdaj korigovat nebo ho snížit.
Kdyby současné znění zákona hovořilo jinak a řeklo by, to je jenom opatření, které reaguje na mimořádnou valorizaci, a týká se to jenom toho daného roku a od 1. 1. dalšího roku může vláda rozhodnout jinak a upravit ty výše důchodů, nestáli bychom tady a neřešili bychom tuto situaci, protože by to nedávalo smysl. Ale vzhledem k tomu, že opravdu poté, co v červnu budou tyto důchody zvýšeny podle - nebo byly by zvýšeny podle stávajícího mechanismu, tak prostě nelze už potom žádným prostředkem snížit tuto částku v těch budoucích letech. ***
