(11.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Když to promítneme do těch současných valorizačních pravidel, tak v příštích deseti letech by ta částka jenom v těch základních mandatorních výdajích, bez zohlednění budoucích valorizací, byla necelých 600 miliard korun finančních prostředků navíc k současným výdajům důchodového systému. Ten důchodový systém se nám prokazatelně propadá a bude propadat do výrazného schodku. Po roce 2035 se ten schodek začne propadat ke čtyřem a pak ještě až někdy k pěti procentům HDP, to znamená, v dnešních hodnotách by to bylo více než 300 miliard korun. Tyto výdaje nejsou a nebudou už kryty příjmy ze sociálního pojištění. Tím pádem děláme tyto kroky a tato vydání na vrub toho, že tento stát to musí vzít buď z jiných částí státního rozpočtu, nebo si na to, jako je případ této aktuální situace, půjčuje a musí to v budoucnu splatit i s úroky. Tolik vysvětlení toho, když mluvíme o stavu legislativní nouze, které je tady argumentačně opřeno o ty značné hospodářské škody, tak tady nehovoříme o dopadu jenom pro rok 2023 a státní rozpočet, ale mluvíme tady o těch dopadech právě do státního rozpočtu ve všech těch příštích letech, dokud by byly tyto finanční prostředky vypláceny.
Já to přečtu naprosto přesně, ať to tady zazní. Tedy podle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. V daném případě se jedná o legislativní nouzi z důvodu hrozby značných hospodářských škod, které spočívají ve značně vysokých finančních dopadech v řádu desítek miliard korun, které nebyly očekávány a které by představovaly trvalé mandatorní výdaje a ohrožovaly by udržitelnost celého důchodového systému v budoucnu. K případné námitce, že se na jedné straně navrhuje úspora výdajů důchodového systému podle předloženého návrhu zákona, avšak na druhé straně se navrhuje snížení příjmů důchodového systému ve výši zhruba 4,5 milionu (?) korun v důsledku slevy na pojistném na důchodové pojištění pracujících poživatelů starobního důchodu místo zvyšování důchodů o 0,4 % výpočtového základu za 360 dní, další výdělečné činnosti vykonávané s pobíráním důchodů - o tom hovořil 20. února 2023 místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek v Českém rozhlase - což je ve vzájemném protikladu, lze uvést, že se jedná zatím jen o návrh MPSV. Takže to jsem si dovolil tady ještě uvést do kontextu, kdy některé tyto věci jsou v té veřejné debatě používány ne úplně férovým způsobem.
Já chci tady také uvést to, že když se podíváme do těch absolutních částek, tak když jsem tady uvedl příklad těch dopadů zhruba v těch příštích deseti letech podle současného znění zákona a podle současně platné úpravy a rozdíl v tom, když přijmeme tu úpravu, kterou navrhuje vláda, a vláda navrhuje, že valorizace proběhne v červnu, že bude v průměru v červnu zvýšení důchodů o 760 korun, tak ten rozdíl v nárocích na státní rozpočet bude, já nemám rád používání slova "úspora", ale snížení těch mandatorních výdajů o 316,4 miliardy korun - a znovu říkám, nepočítám tam ty nároky na ty budoucí valorizace, které tady rozhodně budou.
Padá tady otázka toho, jestli vláda nemohla toto změnit dříve a zdali tady nebyla nějaká úvaha a taktika ve vztahu k prezidentským volbám. To znovu opakovaně musím odmítnout, protože já jsem v průběhu podzimu a v průběhu ledna jasně deklaroval to, že musíme upravit dlouhodobě ten valorizační mechanismus, protože prostě nebyl stavěn na takovéto období a není dlouhodobě udržitelný. To téma tady jasně opakovaně zaznívalo.
Pokud jde o otázku toho legitimního očekávání a toho nároku, zdali občanům, tedy důchodcům, kteří požívají starobní důchod, nejsou krácena jejich legitimní očekávání, tak chci jasně říci, že tady zákon nehovoří o tom, že poté, co Český statistický úřad zveřejní nějakou hodnotu, tak něco nastává. Zákon říká, že pro určení konkrétních parametrů zvýšení důchodů platí odstavec 16, podle něhož zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 107 odstavce 1 se jedná o nařízení vlády. Nařízení vlády v této věci nebylo vydáno. Zatím nebylo vydáno. Nárok důchodců na zvýšení důchodů se tedy odvíjí až od vydání příslušného nařízení vlády, které stanoví konkrétní parametry zvýšení. Kdyby bylo stanovení zvýšení důchodů jednoduché, nemuselo by být vydáváno nařízení vlády. Je sice pravdou, že v případě mimořádné valorizace jsou postupy o něco jednodušší, avšak jedná se o princip, který by měl platit stejně pro řádnou i pro mimořádnou valorizaci. Nesprávný je tedy názor, že v případě řádné valorizace vzniká nárok až vydáním nařízení vlády a v případě mimořádné valorizace není nařízení vlády vlastně třeba, neboť nárok na zvýšení nařízení vlády nezakládá. To si myslím, že je opravdu důležité. Znovu to tady opakuji, říkal jsem to tady v posledních dvou dnech už několikrát, to, jaká bude a jak bude aplikovaná mimořádná valorizace, opravdu jasně říká, a v ten okamžik vzniká i ten právní nárok a v ten okamžik vznikají i legitimní očekávání, když je vydáno nařízení vlády. To bychom takto mohli v jiných případech implikovat, že v okamžiku, kdy Český statistický úřad vydá nějakou hodnotu, tak nám vznikají nějaká jiná legitimní očekávání ve vztahu třeba k některým podporám sociálního systému a podobně. Vždycky u těchto věcí je potom klíčové, jak je potom naplněn ten další prováděcí právní předpis.
Já si tady dovolím zmínit ještě také to, co tady zaznívalo, a to je, že vláda dostatečně nemyslí na naše seniory, na jejich životní situace. Dovolím si tady zmínit některé argumenty, které jsem také uváděl v posledních dvou dnech při svých vystoupeních. To, co už tady dneska zaznělo, je opravdu nutné se podívat na ten vývoj důchodů v České republice ve srovnání s průměrnou čistou mzdou, a když se na to podíváme od roku 2020, tak jsme se pohybovali v roce 2010 na úrovni 55 % průměrného důchodu vůči čisté průměrné mzdě. V roce 2013 to byla dokonce hodnota 57 %. Když se podíváme, kdy ta hodnota za posledních třináct let byla nejnižší, bylo to v roce 2018, bylo to 51 % průměrného důchodu vůči čisté mzdě. V roce 2021 to byla hodnota 50 % a během roku 2022 a 2023 se dostáváme na hodnoty 56 %, 60 %, a pokud bude realizovaná valorizace podle návrhu vlády, kterou tady předkládáme touto změnou zákona, dostaneme se na hodnotu 62 % výše průměrného důchodu vůči průměrné čisté mzdě v této zemi. My jsme tady zmiňovali i to srovnání (nesrozumitelné) s průměrnou hrubou mzdou, vlastně je to v jiných procentních hodnotách, ale velmi věrně to kopíruje to, co jsem tady říkal před chvílí.
Já jsem tady dával ještě i určitý kontext, nikoli že bych chtěl tady nějakým způsobem říkat, jestli situace například na Slovensku je lepší či horší, ale jako kontext jsem tady také uváděl to, jak se ta situace vyvíjí například právě v této zemi, která je nám v hodně ohledech poměrně blízká. A tady když se podíváme na ten vývoj, tak třeba v roce 2022 byl průměrný důchod vůči průměrné mzdě na Slovensku ve výši 40 % a v roce 2023 ve výši 45 %, zatímco v České republice se nám vyvíjí ten průměrný důchod tak, že se dostáváme za rok a půl z hodnoty necelých 41 %, v letošním roce se dostaneme na hodnotu více než 50 %, pokud jde o tu průměrnou mzdu. Pokud jde o absolutní částku, tak se ten průměrný důchod v České republice dostane nad hodnotu 20 000 korun. ***
