(7.40 hodin)
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, vážené dámy, pánové, vážení páni ministři, já se taky pokusím vyjádřit ke stavu legislativní nouze. Začnu tedy bohužel trošku únavnou částí, a to je, že budu citovat ustanovení § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Cituji: "Stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. Podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. Procedura projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení, předseda přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Poté se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení." Konec citace.
Co vede vládu k tomu, že se chce vyhnout standardnímu legislativnímu procesu a chce proces přijetí změny dotyčného zákona takovým způsobem urychlit? Odpověď hledejme v důvodově zprávě k danému zákonu. Cituji: "Z pohledu ústavnosti se jako optimální jeví přijmout zákonnou změnu s účinností do 50 dnů od konce měsíce, v němž růst cen dosáhl rozhodné úrovně, tedy do 22. března 2023, to je do termínu, do kterého by měl být vydán právní předpis o zvýšení důchodů v mimořádném termínu." Konec citace.
Další otázka zní, proč současná vláda nepřistoupila k avizovanému standardnímu legislativnímu procesu dříve, když již bylo jasné, že inflace bude tak vysoká a že mimořádná valorizace bude nezbytná? Navíc navrhovaný státní rozpočet na rok 2023, který si koalice schválila, nepočítal s mimořádnou valorizaci důchodů. Pokud vláda tvrdí, že nemohla takovou inflaci predikovat, potom se ptám, co dělaly mnohé analytické týmy, které pro vládu pracují, a nakolik jsou ve svých krátkodobých predikcích úspěšné? Jaké byly výstupy těchto simulací a predikcí, pokud byly vytvořeny, a proč nebyly zahrnuty do úvah při tvorbě státního rozpočtu tohoto roku? Napadá mne jenom jedno vysvětlení a to jsou prezidentské volby v lednu 2023, bylo to tady několikrát zmíněno, kdy by navrhované nepopulární kroky a jejich projednávání ve standardním legislativním procesu mohly ovlivnit výsledky těchto voleb v neprospěch zástupců vládních stran, potažmo exponentů jediného správného názoru.
Dále se ptám, či neplatí pořekadlo kozel zahradníkem, či ten, kdo svými kroky a opatřeními, či spíše neopatřeními, se podílel na vzniku vysoké inflace, nepřenáší-li svá pochybení na skupinu našich občanů, u které předpokládá nejmenší vůli se aktivně bránit a protestovat v situaci, kdy sociální důsledky uvedeného návrhu jsou pro řadu důchodců velmi tíživé a mnoho osob pobírajících důchod se v současnosti kvůli inflaci a růstu cen za energie, bydlení, potraviny, léky a zdravotní pomůcky dostává na hranici chudoby, či až za ni, či očekávání těch, kdo tvrdí, že trh vše srovná a samoregulace znovu vše stabilizuje tak, že nedojde k vážnějším ekonomickým otřesům a nerovnováhám, pod kterými údajně úpí velcí regulátoři cen energií a pohonných hmot, není poněkud nadnesené a nereálné. Pochopitelně otázka zní, jak se bude inflace vyvíjet dále, pokud bude trvat válka na Ukrajině a problémy globalizovaných trhů budou dále progradovat? Jaká budou další opatření vlády v oblasti důchodů, sociální politiky, plateb do fondů sociálního a zdravotního pojištění? Z logiky věci skutečně platí, že trh asi zafunguje, ale bezpochyby to bude dalším zvyšováním cen, a tedy i inflace. Konec tohoto fenoménu je zatím v nedohlednu a možné důsledky a predikce by měly zajímat nejenom vládu, ale i každého občana České republiky, kterého se budou bezpochyby týkat. Předpokládám, že nám budou postupně servírovány a nebude to nikterak chutná krmě.
Znemožněním projednávání navrhované právní úpravy Legislativní radou vlády je znemožněno zodpovědné posouzení zejména ústavnosti navrhované právní úpravy, pokud jde o nerespektování legitimního očekávání na straně důchodců týkajícího se výše zákonné stanovené valorizace jejich důchodů. Hodně z dnešních diskusí se bude věnovat tomu, jestli je vyhlášení legislativní nouze protiústavní, nebo ne. Nejsem právník. Ale i kdybych byl - znáte to přísloví? Dva právníci, tři názory. Dodnes to platí. Máme ústavní právníky, kteří podporují postoj vlády. Já to tady poctivě řeknu, že pan Jan Kysela, cituji, se vyjádřil: "V případě, že by k této valorizaci došlo v původní výši, tak se mi zdá, že se to dá považovat už za něco, co představuje závažnou hospodářskou škodu ve srovnání s tím, kdybychom se bavili třeba o řádu stovek milionů. Takže po mém soudu důvody pro legislativní nouzi dány jsou. Klíčové samozřejmě je, nakolik se dá výše, respektive dynamika inflace považovat za mimořádnou okolnost." Konec citace.
A potom jsou další názory, odvážnější, nebo názory odvážnějších ústavních soudců, kteří se zcela jasně a odvážně vyjádřili, že to, s čím vláda přišla, je jednoznačně protiústavní. Budu citovat pana Marka Antoše, který se vyjádřil na iRozhlasu 22. 2. 2023 - cituji: "Podle zákona je možné stav legislativní nouze vyhlásit za mimořádných okolností. Nejde tedy o stav, který byl jednoznačně dlouhodobě předvídatelný. Takže když nedělám nic a pak zareaguji až situací, kdy je potřeba reagovat rychle, tak mě to neopravňuje k tomu, abych použil ten mimořádný prostředek. Je to určitě nesystémový krok a říkám znova, myslím, že výrazně hrozí, že by takto přijatý zákon mohl Ústavní soud zrušit." Konec citace.
Když použijeme zdravý rozum, je každému jasné, že je nesmyslné obhajovat vyhlášení legislativní nouze tím, že by mohla státu vzniknout několikamiliardová hospodářská škoda. Obrovská díra v rozpočtu už vznikla v minulém roce, když si vláda prosadila rekordní schodek ve státním rozpočtu. A to někteří ústavní právníci mlčeli. Argumentovat nyní významnou hospodářskou ztrátou, že proto se musí zákon rychle přijmout ve stavu legislativní nouze, je tedy naprostý alibismus. Opět se nám otvírá tedy možnost použít již jednou zmíněné kozel zahradníkem.
Další významný argument blízký vládě vznesl ekonom Daniel Münich, člen NERVu, opět na webu iRozhlas, který řekl - cituji: "Každá další vláda bude muset přiškrtit nějaký ten parametr, v závorce mám nastavování výše důchodů, aby jí zbyly peníze na zdravotnictví, obranu a školství." Konec citace. A já dodávám: na vojenskou pomoc Ukrajině. Odhadované náklady na nákup jedné stíhačky F-35 jsou 2 miliardy korun. Máme mít dvě letky, to znamená 24 letadel, cirka nám to vychází na nějakých 50 miliard. ***
