(18.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Vždyť vy na to úplně kašlete, pane ministře. Vy na to úplně kašlete! Vaše konzultace nad důchody je váš krátký telefonát. To je šílený! To je šílený! Vy se tomu vysmíváte do obličeje, všemu. Vy nejste schopen ani přijít na jednání normálně. Vy nejste schopen si ani udělat čas na jednání a sednout si k tomu stolu s opozicí, aby to mělo nějakou formu vůbec, aby se tomu dala nějaká politická závažnost, abyste nějak trošku ukázal, že vám na tom konsenzu záleží. Ne. Vy máte čas na krátký telefonát. To je vše. Vůbec nic se neprobralo, protože ani nebyl prostor něco probrat, něco projednat. Tak takovýmhle způsobem k tomu přistupuje ministr práce a sociálních věcí, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
My o tom jednat chceme. My si chceme sednout. Ale problém je, že když není žádný návrh důchodové reformy z vaší strany, tak pochopitelně není nad čím jednat. Ale i to, o čem jste jednat chtěl, tak jste si udělal čas maximálně na krátký telefonát našemu předsedovi poslaneckého klubu. A teď jsem slyšel, že i vůči předsedkyni poslaneckého klubu ANO taky to byla stejná forma v podstatě. Prostě jste to odflákl úplně. Asi nemáte čas. Nemáte čas prostě. Tady se řeší téměř 3 miliony důchodců, a nemáte čas. No dobrá. Já s tím nesouhlasím, s tím způsobem komunikace. Pak se někde říkalo, že to bylo projednáno s opozicí. No tak tahleta forma? To snad nemyslíte vážně?
To jsem jenom poznamenal, že tady teď zase máme vládu ODS, TOP 09, a dokonce se tady ani neřídíte tímhletím. A dokonce i v těch médiích to slyším - důchodová reforma, tam říkáte, tam je potřeba, aby se dohodly všechny politické strany, co tady jsou ve Sněmovně. Ale vždyť vy nejste schopni vůbec ničeho. Pak slyším, že opozice nechce jednat. My? Tak se podívejte. Vždyť my jednat chceme. A podívejte se, jakou formou jednáte vy? To přece vůbec není žádné jednání. To je prostě... My nejsme žádný hadr na holi. Takže znovu vyzýváme vládu k tomu, aby jednala. Ale taky by bylo dobré nejenom jednat, ale přijmout taky opoziční návrhy, protože sami vidíte, že jste bezzubí úplně. Takže je potřeba prostě si taky vzájemně trošku naslouchat.
Další věc je, že tenkrát ta základní varianta projekce důchodového systému, s kterým přišla tenkrát ta Bezděkova komise, a to neříkám, že s tím souhlasím, já jenom konstatuji fakta, to vůbec neříkám, že to kopíruje nějaké návrhy SPD, tak ta základní varianta projekce důchodového systému byla založena na několika předpokladech. Legislativa zůstane zafixována ve stavu platném k 1. lednu 2010. Důchodový věk by se zvyšoval podle novely z roku 2008. To je cíl dosáhnout jak u mužů, tak žen s jedním dítětem důchodový věk 65 let. Valorizace důchodů by probíhala na úrovni zákonného minima, inflace plus třetina růstu průměrné reálné mzdy. Takže i vy sami to porušujete, protože vy nechcete ani to zákonné minimum dokonce. Proto tady dneska stojím, protože chci zabránit tomu, že chcete okrást důchodce. Parametry důchodového vzorce by se indexovaly podle průměrné mzdy. Za uvedených předpokladů by se prý průběžný systém bez dalších změn propadl po roce 2035 z ročních schodků na úrovni procento HDP na 4 % HDP po roce 2050.
Za slabé stránky průběžného systému považuje Bezděkova komise, že sliby budoucím důchodcům nejsou dostatečně pokryty zdroji, což přináší prý nejistotu a rizika jak občanům, tak státu. Za silné stránky průběžného důchodového systému považuje ta komise omezení rizika chudoby u důchodců, tradice a důvěra veřejnosti, parametrické úpravy umožňující zajistit dlouhodobou udržitelnost. To jsou ty plusy. SPD prosazuje udržení průběžného důchodového systému.
Samozřejmě s tím nesouhlasíme. A tady se plně projevuje, že důchodová komise byla v podstatě v režii pana Kalouska z TOP 09 a tenkrát premiéra Nečase z ODS, že navrhuje zvyšovat věk odchodu do důchodu. Já si myslím, že jsou tam rezervy, a my jsme o tom mluvili a konkrétně jsme ty návrhy dávali. Já si myslím, že jsou dostatečné rezervy na to, aby se nezvyšoval věk odchodu do důchodu. Ostatně podívejte se do Francie. Podívejte se do jiných zemí. Vždyť to tam funguje. Vy chcete zvyšovat na 68 let. S tím SPD v zásadě nesouhlasí. A to by byl nejvyšší odchod do důchodu v Evropě. Tak jinde to funguje. Jak to, že jinde to funguje a tady ne? No, tak důvodem je samozřejmě Fialova vláda. To je přece jasné. Vždyť v tom mezinárodním srovnání je to přece úplně jasné. To není důvodem Ukrajina. Důvodem je vaše politika.
Samozřejmě tenkrát ta pracovní skupina se shodla na závěru, že by bylo žádoucí vytvořit druhý fondový pilíř. To je samozřejmě... O tom už jsem hovořil. V podání pana Kalouska to vzbudilo opravdu zcela nepřijatelné otazníky. Jsem rád, že jsme ty návrhy pana Kalouska pak zrušili.
Co bych chtěl ještě poznamenat, je ten nález Ústavního soudu o důchodech. Důchodovou reformu v České republice po roce 2010 významně ovlivnil nález Ústavního soudu k právu na přiměřené hmotné zabezpečení z 23. března 2010. A to byla ta kauza, určitě si na to mnozí z vás pamatujete, to byla ta kauza, kdy si stěžoval bývalý soudce, jemuž byl přiznán k 1. 2. 2006 plný invalidní důchod ve výši 13 346 korun, na to, že celková výše přiznaného důchodu činí pouze 19 % z jeho předchozího příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. A ustanovení § 15 o redukčních hranicích zákona o důchodovém pojištění podle stěžovatele nemůže obstát a je neústavní, poněvadž jsou tímto ustanovením poškozeni pojištěnci s vyššími příjmy. Navrhovatel připomněl, že podle názvu zákona o důchodovém pojištění se jedná o pojištění, tedy právní institut, který v každém právním státě má svůj ustálený obsah. Se zaplaceným pojistným by se podle něj mělo zacházet jako s pojistným, nikoliv jako s daní. Aplikací zejména druhé redukční hranice dochází k podstatnému snížení výpočtového základu, aniž by byla zřejmá úvaha zákonodárce o legitimním cíli a smyslu takové právní úpravy.
Předmětem přezkumu Ústavního soudu byla otázka, zda poměr mezi výší příjmu pojistného na důchodové pojištění a výší důchodu za stávající právní úpravy naplňuje ústavní požadavek takzvané přiměřenosti hmotného zabezpečení na stáří a nezakládá namítanou nerovnost účastníků důchodového pojištění. Ústavní soud uznává, že v průběžných systémech není předpokladem existence přímé vazby mezi výší zaplaceného pojištění a výší v budoucnu pobírané dávky. I v průběžném systému může být míra ekvivalence přiznané dávky a předchozího příjmu v době ekonomické aktivity vyšší i nižší. Ústavní soud nikterak nezpochybňuje ve vztahu k důchodovému systému princip mezigenerační solidarity, neboť na něm je jakožto systém průběžně financovaný vybudován. ***
