(10.20 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)
Rychle druhá reakce nebo druhý negativní postřeh. Za ohromné riziko pro právní jistotu a pro zrychlení procesu, pro právní jistotu investorů, stavitelů, malých i velkých, ale i úředníků považuji to, že vy v tom zákoně ponecháváte možnost ještě devět měsíců - devět měsíců! - poté, co povolení stavby nabude právní moc, zrušit v přezkumném řízení podkladové závazné stanovisko a řízení o povolení stavby obnovit. Sami, kolegové a kolegyně, kteří jste zastupiteli obecními nebo krajskými, si pamatujete - já můžu dát příklad z Pardubického kraje, kde jsme měli ohromné problémy s modernizací nemocnice v Ústí nad Orlicí, kde když už ta stavba byla téměř dokončena, po takovýchto podobných odvoláních stavební úřad zrušil dokonce území rozhodnutí. Logicky kraj tu stavbu nezboural, ale nacházel se v protiprávním prostředí a neměl potřebná povolení. Obávám se, že možnost devět měsíců od povolení znovu zrušit v přezkumném řízení podkladové závazné stanovisko je ohromné riziko a že nám to bude dělat veliké problémy. Chci, aby to tady zaznělo.
Třetí, předposlední problém, který chci zmínit, je rigidita územního plánování. A tady se, kolegyně, kolegové, vrátím do těchto míst, když jsme tady projednávali a bojovali za nový stavební zákon z dílny hnutí ANO, tak jsme navrhovali dohodu, že pokud bude přijata, tak že do letošního roku, do července 2023, právě věci, jako je územní plánování - vzpomeňte si na požadavek obcí, územní plány obcí a krajů v samostatné působnosti - že to po politické, široké, vzájemné dohodě dopracujeme. Nestalo se to. Začali jsme věnovat energii teď tomu novému znění a pro mě je velmi, velmi smutným zjištěním, že územní plány a práce s územním plánováním primárně v té samostatné působnosti obcí vůbec dopracována nebyla, že jsme se jí nevěnovali a že si stále říkáme opět, už dokola ohraná písnička, tak se k tomu vrátíme někdy příště, v nějaké příští stavební legislativní novele.
A to poslední, co chci rychle zmínit, je vyvlastňování, tedy institut, který má umožnit jiným způsobem neřešitelné právní tituly k nemovitostem u veřejně prospěšných strategických staveb, použít a využít. Víte moc dobře, že určitým způsobem vyvlastnění máme zpracováno nebo že jsme ho vyzkoušeli, a to bylo tehdy po vzájemné dohodě, v liniovém zákoně, u strategických staveb silničních nebo železničních, ale bohužel vyvlastnění i třeba pro pozemní stavby, strategickou výstavbu nejenom dopravní, se ani v této novele vyřešit nepovedlo. Není v tom velkém, dobrém způsobu, jak to mají třeba Poláci, zpracováno ani v liniovém, ani teď v novele stavebního zákona, a bohužel informace, které mám - jsou pouze kusé - že se na vyvlastnění připravuje zvláštní zákon, tedy nějaký třetí, nějaká další nová norma, která ale bohužel v tuhle chvíli není ani v paragrafovém znění v mezirezortu.
Sečteno a podtrženo, na jednu stranu buďme rádi za to, že se v téhle těžké politické době tady povedlo nějakým způsobem domluvit - patří za to dík Kláře Dostálové, která za naši stranu udělala velké ústupky - ale já za sebe se vší vážností jako spoluautor předchozího komplexního znění nového stavebního zákona říkám, že si příliš nepomůžeme a že to, po čem všichni toužíme a říkáme to v médiích, že chceme stavební řízení v České republice zrychlit, že touto kompromisní novelou moc dramaticky nezrychlíme. Ale abych byl korektní, budu rád, když se třeba za rok dozvím, že jsem se dnes v tomhle svém dnešním vystoupení mýlil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se do rozpravy z místa přihlásil pan poslanec Nacher.
Ještě přečtu omluvy, než mu udělím slovo. omlouvá se Nina Nováková do 9.30 z pracovních důvodů a Michaela Opltová po celý jednací den - pracovní důvody.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří se podíleli na těch úpravách, zejména pozměňovacích návrzích včetně toho komplexního. Jsem rád, že ty věci, po kterých volala zejména Praha, ale i další velká města, jako je integrace orgánů státní správy do stavebního řízení, v tomhle případě nezrušení pražských stavebních předpisů, aby tam byla nějaká kontinuita, že na tom je shoda a že to vlastně vyústilo v něco, co dává smysl.
Já jsem tady v prvním a druhém čtení četl nějakých sedm bodů, které jsem v zásadě dostal jako základní podklady ze strany hlavního města Prahy. Z těch sedmi bodů se naplnilo šest a já jsem tady slíbil, že i ve třetím čtení zopakuji na mikrofon, že pan ministr přislíbil, že věc týkající se posílení samospráv, územního plánování, že se bude připravovat jako komplexní věc v další novele. Takže já bych chtěl jenom tohle ujištění, že se tak opravdu stane. Pan ministr to řekl ve druhém čtení, tuším. Teď si odskočil, tak předpokládám, že to potvrdí. Takže se budu těšit na tuhle novelu a na to, že se to nepromlčí a že to skutečně stihneme ještě v tomhle volebním období.
Takže tolik za mě stručně, protože všechny ostatní obsahové věci jsme řešili v prvním a druhém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Prosím, pan poslanec Adamec.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Něco jsem provedl, paní předsedkyně? (K poslankyni Schillerové. Ne, komunikuje s místopředsedkyní Klárou Dostálovou.) Dobře.
Mě vyprovokovalo vystoupení pana Martina Kolovratníka. Já tedy musím říct jednu věc. Víte, my jsme se tady o tom několikrát bavili a celé minulé volební období, když jsme probírali stavební zákon, nikdo z nás neříkal, že je to obsahově špatně. Já si myslím, že tam byl problém institucionální, kdy já jsem vždycky říkal, že je podle mne upřímnější si tady říct, jak chceme vlastně vykonávat veřejnou správu a jestli taková salámová metoda odřezávat z veřejné správy obcím činnosti, které dělaly pro stát takhle řekl bych ad hoc, jak se to bude státu hodit, jestli je to to správné, pravé ořechové, nebo není.
Mimochodem, vzpomínám si na úpravu stavebního zákona za paní ministryně Šlechtové, kde pan Kolovratník, vaším prostřednictvím, byl také velkým obhájcem tohoto návrhu zákona, mimochodem, 280 pozměňovacích návrhů, to tedy byla dávka! Také se ukázalo, že ta úprava byla taková, že vlastně se prodloužilo stavební řízení. Prodloužilo! Takže řekněme si na rovinu, ne každý pokus může vyjít, a tento evidentně nevyšel. A já si tady cením toho, že se zachovala institucionální záležitost v tom, že obcím zůstaly stavební úřady. Ono se to ukáže v praxi. Už jsem to tady také říkal, jak to bude fungovat, a že tady došlo k dohodě. A fakt nezlobte se na mě, prostě brečet tady, že to mělo být jinak, když jsme se tady většinově dohodli, já si myslím, že to není úplně férové. Už jsem na to upozorňoval na jednání hospodářského výboru, že máme před sebou úplně jinou novelu z hlediska institucionálního rozložení, že jsme nakonec řekli - a řekli jsme si i ta rizika, ta tady padala, ta rizika - a přesto říkám, že pro mě je lepší podstoupit tato rizika než rozbít veřejnou správu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Ano, vzkážu rád panu předsedovi Adamcovi, člověk se může mýlit a chybovat. Byl jsem optimistou u té předpředchozí novely s Karlou Šlechtovou a nezafungovala tak, jak jsme si představovali. Učíme se. Já to nemám problém, pane kolego, přiznat. To za prvé.
Ale právě proto, že jsme byli poučeni z té chyby, z toho, jak to vypadá, jsme došli k závěru - a ne sami - k politickému, ale k závěru s odbornými svazy, s Komorou architektů, se Svazem průmyslu a dopravy, s Hospodářskou komorou a s dalšími, že další a další vylepšování zkrátka nepomůže, že je potřeba ta institucionální změna. Tečka. To je ad jedna. ***
